Evropská mise Hera již brzy dostane své oči. Dvojice dokončených a plně otestovaných kamer AFC (Asteroid Framing Camera) dorazilo do sídla firmy OHB v Německu, kde dojde k jejich integraci do modulu užitečného nákladu sondy Hera. Tento přístroj poskytne vůbec první snímky cíle mise, dvojplanetky Didymos, jejíž malý měsíček Dimorphos byl vloni záměrně zasažen americkou sondou DART, která tak změnila jeho oběžnou dráhu. Na prvních snímcích z kamer AFC však bude dojplanetka vypadat jako malý světlý bod, který připomíná hvězdu.
„To, že tu máme první užitečný náklad Hery připravený k integraci do těla sondy, je ohromný milník,“ raduje se Hannah Goldberg, systémová inženýrka mise Hera a dodává: „Kamery AFC nejsou jen prvním nákladem, který tu máme, ale i tím nejdůležitějším, protože sama o sobě dokáže splnit všechny hlavní cíle mise. Užitečný náklad sondy Hera je uspořádán s ohledem na hlavní a příležitostné cíle. Je to na základě dat, která musíme primárně získat, a poté sekundárních výsledků, které se snažíme získat, kdykoli je to možné. Termín našeho startu v říjnu 2024 se stále přibližuje, ale subsystémy mise se začínají skládat podle plánu. Až tedy příště uvidíme tyto kamery, budou již na palubě letového kusu sondy Hera, aby mohly letos na podzim začít testy dokončené sondy.“
Zdroj: https://www.esa.int/
Mise Hera je evropským příspěvkem k mezinárodnímu experimentu planetární obrany. Poté, co vloni sonda DART narazila do planetky Dimorphos, pozměnila její oběžnou dráhu a vytvořila šňůru úlomků dlouhou tisíce kilometrů, se Hera vydá k této planetce, aby podrobně prozkoumala především kráter, který sonda DART vytvořila. Sonda by také měla změřit hmotnost planetky i její složení. Průzkumu se nevyhne ani větší planetka, kolem které Dimorphos obíhá.
Kamera AFC bude v misi Hera plnit klíčovou úlohu. Ostatně i proto je tento přístroj zálohovaný – jedna jednotka bude ponechána v záloze pro případ selhání primárního kusu. Kamera AFC bude mít za úkol pořídit podrobné snímky povrchu planetky Dimorphos pro vědeckou analýzu – odborníky samozřejmě nejvíce zajímá kráter po nárazu americké sondy. Kromě toho však bude AFC zajišťovat i klíčová data pro řízení a navigaci sondy. Kamera AFC se na dvojplanetku Dimorphos zaměří v době, kdy bude pouze světlou tečkou na tmavém pozadí vesmíru a vedle ní bude o něco větší planetka Didymos. Poté kamera přejde do režimu přibližovací navigace, kdy využije analýzu obrazu pro detekci útvarů, aby planetka zůstávala uprostřed jejího zorného pole. Podobně jako systém samořídících aut pak počítač na základě povrchových útvarů určí přesnou pozici sondy vůči planetce.
Co do velikosti je 1,3 kilogramu těžká kamera AFC srovnatelná s vázou na květiny. Tento produkt německé firmy Jena-Optotronik sází na kompaktní design s dlouhým stínítkem, které má optiku kamery chránit před nežádoucími odrazy slunečního světla. Návrh kamery AFC vychází z osvědčených sledovačů hvězd, na které se v Jena-Optotronik specializují. „Hera je prestižní mise a my v Jena-Optotronik se těšíme, že k jejímu úspěchu rozhodujícím způsobem přispějeme naší kamerou,“ říká Steffen Schwarz, šéf marketingu a prodejte v Jena-Optotronik.
Zdroj: https://www.esa.int/
Kamera AFC nabídne monochromatické snímky s šířkou zorného pole 5,5°. V útrobách kamery bychom našli technologii CMOS APS (complementary metal-oxide-semiconductor active pixel sensor), která využívá pokročilé, radiačně odolné verze snímkovacích metod používané v moderních fotoaparátech chytrých telefonů. Srdcem přístroje je detektorový čip FaintStar2, který vyrábí belgická společnost Caeleste a který byl původně navržen pro sledovače hvězd v rámci Obecného programu technologické podpory od agentury ESA.
„Snímky z kamer AFC budou připomínat ty z kamery DRACO, které nám sonda DART poslala před svým nárazem,“ vysvětluje Hannah Goldberg a dodává: „Vzpomeňte si třeba na fotky, kde byly vidět dvě planetky v zorném poli sondy DART, nebo na později spatřené snímky povrchu Domorphosu, který byl posetý balvany. Snímky z AFC budou doplněny barevnými fotografiemi z dalších přístrojů včetně přístroje HyperScout, který bude pracovat s 25 vlnovými délkami, nebo hyperspektrálního snímače ASPECT na palubě CubeSatu Milani, jehož citlivost přesáhne hranice viditelného světla a pokryje i část infračerveného záření.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Aktuálně se již dokončují i další subsystémy pro sondu Hera. To se týká třeba laserového výškoměru PALT, který vzniká v Portugalsku, ale také zmíněného přístroje HyperScout2, který pochází z Nizozemí. Zapomínat nesmíme ani na dokončování CubeSatů Milani z Itálie a Juventas ze Švýcarska. Japonsko pak zajišťuje výrobu tepelného snímkovacího přístroje TIRI.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Hera_her_CubeSats_and_their_rocky_target_destination.jpg
https://www.esa.int/…/24726105-1-eng-GB/Asteroid_Framing_Camera.jpg
https://www.esa.int/…/19660351-1-eng-GB/Hera_scans_DART_s_impact_crater.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/penultimate_dart_0401930049_43695_0.png
Nějak nemůžu rychle dohledat, jestli sonda vstoupí na oběžnou dráhu planetky nebo kolem ní jen proletí. A pokud vstoupí na oběžnou dráhu, jak bude vypadat, tj. bude obíhat kolem Didymosu nebo Dimorphosu, příp. jak daleko.
Sonda bude dvojplanetku studovat dlouhodobě, nepůjde tedy o průlet, ale o průzkum z oběžné dráhy. Ta bude komplikovaná a bude ovlivňována gravitací obou těles, takže se bude v průběhu času měnit.
Děkuji za odpověď.
Rádo se stalo.
Nějak nemůžu rychle dohledat, jestli sonda vstoupí na oběžnou dráhu planetky nebo kolem ní jen proletí. A pokud vstoupí na oběžnou dráhu, jak bude vypadat, tj. bude obíhat kolem Didymosu nebo Dimorphosu, příp. jak daleko.
Sonda bude dvojplanetku studovat dlouhodobě, nepůjde tedy o průlet, ale o průzkum z oběžné dráhy. Ta bude komplikovaná a bude ovlivňována gravitací obou těles, takže se bude v průběhu času měnit.
Děkuji za odpověď.
Rádo se stalo.