Archiv rubriky ‘Foto a video’

OBRAZEM: Raketa pro CHEOPS je připravena

Na kosmodromu v Kourou jsou v plném proudu přípravy na další start rakety Sojuz. Při něm bude vyneseno 17. prosince dopoledne našeho času hned několik družic, ale bezesporu nejsledovanější je CHEOPS – teleskop Evropské kosmické agentury, který má za úkol studovat exoplanety. Nebude je hledat jako třeba Kepler nebo TESS, místo toho se zaměří na již objevené světy a pokusí se změřit jejich průměry. S touto znalostí budou vědci o krok blíže k určení hustoty těchto vzdálených světů, takže je budou moci přesněji charakterizovat a třídit. V dnešním článku se ale nebudeme věnovat jen samotnému teleskopu, ale ukážeme si také vývoz rakety.

Vesmírné výzvy – listopad 2019

Vesmírné výzvy - listopad 2019

V listopadu jsme se po delší pauze dočkali opět startu rakety Falcon 9, tentokrát s družicemi Starlink. I okolo ISS bylo poměrně živo a to doslova, neboť opravit přístroj AMS-02 vně stanice se astronauti vydali hned dvakrát. Vstříc ISS vystartovala další zásobovací loď Cygnus. A sledovat v přímém přenosu jsme mohli test úniku kosmické lodi Starliner z rampy. Listopadové Vesmírné výzvy jsou pro vás nachystány. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Cesta Apollo 12 na Měsíc (2)

V předešlém dílu jsme posádku Apollo 12 opustili ve chvíli, kdy se chystali k přistání na Měsíčním povrchu. Richard Gordon na měsíční oběžné dráze osiřel a sledoval počínání svých přátel v lunárním modulu. Posádka nakonec přistála jen 180 metrů od robotické sondy Surveyor III, která zde v automatickém režimu přistála o dva a půl roku dřív. Jen tato zdárná maličkost dokonale dokázala schopnosti tehdejších pracovníků NASA, ale i odhodlaných kosmonautů. Vědci díky tomu měli jedinečnou možnost prozkoumat dlouhodobý vliv tamního prostředí na přístroje a techniku. Posádka během práce na povrchu z landeru Surveyor III odmontovala kameru, na které byl na Zemi objeven živý mikroorganizmus, ale dodnes není jasné, jak se tam vlastně dostal. Vědci se však přiklání k verzi, že k tomu došlo vinou neopatrné manipulace na Zemi. To pravé dobrodružství posádka zažila samozřejmě při vycházkách a je známá celá řada historek, které si za ta léta žijí svým vlastním životem. Apollo 12 přesto zůstává v seznamu měsíčních výprav tak trochu neprávem upozaděná a proto není od věci si občas tyto příběhy připomínat. Obzvlášť pokud od nich uplynulo již neuvěřitelných 50 let.

OBRAZEM: Starship prošla tlakovou zkouškou

Stavbě prvního exempláře prototypu lodi Starship jsme se naposledy věnovali koncem října, kdy spodní polovina mířila na startovní rampu. Od té doby se událo několik věcí, takže pomalu přichází čas si vše zopakovat. A protože už Jan Amos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov, přinášíme Vám v tomto článku hlavně fotografie a jedno video, abyste přehledně sledovali pokrok, který nám přinesly uplynulé tři týdny. Termín prvního letu zatím nebyl přesně určen, ale práce nezadržitelně pokračují. Většina fotek v dnešním článku se týká Starship Mk 1, která vzniká v Texasu, ale jak sami uvidíte, nezapomeneme ani na floridskou Starship Mk 2.

Cesta Apollo 12 na Měsíc (1)

Před padesáti lety odstartovala druhá mise Apollo s cílem přistát na povrchu Měsíce. Během startu bylo tak špatné počasí, že diváci jen těžko hledali siluetu rakety Saturn V. Alespoň do chvíle, než nebe rozsvítil blesk a prošel přes stoupající nosič až k mobilní věži. Posádka v lodi zažila totální blackout. Na palubě dočasně vypadl proud a následně se rozeznělo množství výstrah. A aby toho nebylo málo, tak se celá situaci opakovala v 52. sekundě letu. Naštěstí oba incidenty neměly na fungování kosmické lodi velký vliv a členové posádky mise Apollo 12 – Pete Conrad, Alan Bean, Richard Gordon, zamířili 14. listopadu 1969 k Měsíci. O programu Apollo toho bylo napsáno již opravdu mnoho a jen těžko se dá najít něco, co ještě nebylo řečeno, či popsáno. Proto jsme se rozhodli připomenout toto další významné výročí v pořadí trochu netradičně – obrazem. V těchto dnech totiž vydal grafik Tony Bela sérii povedených ilustrací, které jsou pro vzdělávací a neziskové účely volně k dispozici. Proto se je autor rozhodl přeložit a tím vlastně zmapoval cestu Apolla 12 na Měsíc a zpět. Infografiky jsou pro zpestření  prokládány zajímavostmi z této, tak trochu opomíjené mise. Pojďme si tedy společně připomenout události staré 50 let.

TESS vytvořil panorama jižní oblohy

Záře Mléčné dráhy se táhne mořem hvězd na nové mozaice jižní oblohy, která vznikla z rok sbíraných dat od amerického teleskopu TESS. K vytvoření této mozaiky bylo potřeba celkem 208 obrázků pořízených během prvního roku TESS ve vědecké službě, který skončil 18. července. Představená mozaika ukazuje nejen krásy jižní oblohy, ale i technické schopnosti kamer teleskopu TESS. „Analýza dat z TESS se zaměřuje pokaždé jen na jednotlivé hvězdy a jejich planety, ale rozhodl jsem se pokročit o úroveň výš a ukázat všechno najednou, abych skutečně zdůraznil mimořádný výhled na oblohu, který nám TESS poskytuje,“ říká o mozaice její autor Ethan Kruse, člen post-doktorandského programu NASA z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.

Vesmírné výzvy – říjen 2019

2019_10

Říjen byl ve znamení výstupů do kosmického prostoru. Vně ISS se astronauti podívali hned třikrát. Aby toho nebylo málo, tak NASA představila nové typy skafandrů. Jeden pro mise Artemis, takže bude sloužit zejména pro procházky po povrchu Měsíce. Druhý budou oblékat astronauti na palubě lodi Orion. Do třetice ukázala své skafandry i společnost Virgin Galactic. Dále jsme se v říjmu dočkali i přistání Sojuzu MS-12 nebo startu družic MEV-1 a ICON. To vše a mnohem více v novém vydání pořadu Vesmírné výzvy. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Mars Express spatřila pozůstatek dávné řeky

Mars je mrazivá vyprahlá poušť, ale i přesto na ní najdeme místa, která nám připomínají útvary známé z naší planety. Mezi ně patří třeba dávné říční systémy, které již dávno vyschly. Nejdelší z nich se táhnou až na vzdálenost téměř 700 kilometrů, čímž vytváří jednu z nejdelších sítí údolí na celé planetě. Nyní se můžeme pokochat detailními fotkami takové oblasti, která leží jen kousek jižně od rovníku, jelikož ji zmapovala evropská sonda Mars Express. O této lokalitě se ví, že byla formována jak tekoucí vodou tak i dopady cizích těles.

Vesmírné výzvy – září 2019

VV září 2019

Září nabídlo fanouškům kosmonautiky chvíle napětí při přistávání indického landeru Vikram, které bohužel nemělo sladkou tečku. To SpaceX zahrála na veselejší notu, když představila novinky týkající se projektu Super Heavy – Starship. Bylo jich opravdu požehnaně a tak nesmí ve Vesmírných výzvách chybět. Na ISS už dlouho nebylo tak živo – 26. září počet kosmonautů na stanici dosáhl čísla 9, když se ke stanici připojil Sojuz MS-15 a jeho tříčlenná posádka se přidala ke stávajícím šesti obyvatelům stanice. K ISS se napodruhé úspěšně vydala i japonská zásobovací loď HTV-8. Tyto a mnohé další události vás čekají v záříjovém vydání Vesmírných výzev. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Jak se liší země-, měsíco- a marsotřesení?

Na celém světě se každou chvíli více či méně třese země. Ale naše planeta není jediným světem, kde už lidé měřili seismické vlny. Už astronauti z programu Apollo vzali na Měsíc citlivé seismometry a nejnovějším příspěvkem je mise InSight. Ta s sebou na Mars vzala francouzský extrémně citlivý seismometr SEIS. Jde bez přehánění o klíčový přístroj pro zkoumání vnitřní stavby rudé planety. Ze šíření seismických vln se dá vyčíst mnoho informací o prostředí, kterým prochází. O vyhodnocování dat se starají experti z univerzity ETH Zurich, kteří nyní ve speciální místnosti simulující zemětřesení napodobili chvění na jednotlivých světech a ukázali tak poměrně výrazné rozdíly.