Archiv rubriky ‘Budoucnost’

První kontrakt na stažení objektu z oběžné dráhy

ClearSpace-1 – tak zní název první kosmické mise, která bude mít za úkol stažení nějakého umělého kosmického tělesa z oběžné dráhy a která by měla odstartovat v roce 2025. Evropská kosmická agentura navázala spolupráci s komerčním konsorciem, která vede startupová firma, aby společně položili základy nového segmentu trhu kosmických služeb. Ten by se měl zaměřit na servis družic na oběžné dráze i na odstraňování vysloužilých kusů. Výběru předcházel dlouhý proces, kdy proti sobě stálo několik „konkurenčních“ návrhů. Slavit nakonec mohlo konsorcium, v jehož čele stojí švýcarská společnost ClearSpace. Tu založili lidé z univerzity EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne) v Lausanne, kteří se kosmickou tříští dlouhodobě zabývali. Nyní se čeká na jejich závěrečný návrh, než celý projekt v březnu odstartuje.

Nákladní modul Padající hvězda

V hale Space Station Processing Facility na Kennedyho kosmickém středisku firma Sierra Nevada Corporation (SNC) odhalila jméno nákladního modulu pro miniraketoplán Dream Chaser. Společnost zároveň oznámila i nové informace o stavu příprav na zásobování ISS, které by mohlo začít v roce 2021. Řeč se stočila i na možnost zásobování chystané stanice Gateway, využití konstrukce jako samostatně letící stanice k provádění vědeckého výzkumu, nebo i na možnost pilotované verze.

Potvrzeno! Nad měsícem Europa je vodní pára

Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby se toho změnilo docela dost a díky novým generacím kosmických sond jsme se dozvěděli o Europě mnohem více informací. Dnes má tento měsíc vysokou prioritu při vědeckém výzkumu a hledání mimozemského života.

Další firmy pro podporu lunárního programu

V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) vybrala NASA devět firem, které mají v dalších letech doručit na Měsíc vědecké a technologické experimenty, usnadňujících udržitelný návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. V letošním roce byly z těchto devíti vybrány tři firmy, které již dostaly zakázky. Společnost OrbitBeyond sice o několik týdnů od dohody s NASA odstoupila, ale to nevadilo – ve hře byly stále další firmy a NASA měla již brzy oznámit i jména dalších společností, které se budou moci ucházet o dopravu nákladů na povrch Měsíce. Nyní jsme se dozvěděli hned o pěti takových nově vybraných firmách. Na úvodním obrázku vidíte vizualizaci návrhu od firmy Ceres Robotics.

Cestu Nauce možná otevře až Progress MS-16

Kosmická nosná raketa Sojuz 2-1a by měla 11. prosince 2020 vynést z bajkonurské rampy 31 kosmickou loď Progress MS-16, která následně zamíří k ISS. Počítá se s dvoudenním letovým profilem, který bude zakončen připojením na zadní dokovací port staničního modulu Zvezda. Podle harmonogramu z letošního podzimu by měla loď u stanice strávit celých 220 dní, což vzhledem k termínu startu vcelku odpovídá časovému rámci plánovaného zničení staničního modulu Pirs. Jeho oddělením od ISS by se uvolnil spodní (k Zemi mířící) dokovací port modulu Zvezda, na který se má připojit ruský laboratorní modul Nauka.

VIPER – lunární hledač vody

NASA před několika dny oznámila, že pošle do oblasti jižního pólu Měsíce vozítko, které bude mít za úkol kontaktní průzkum celé oblasti a zmapování koncentrace vodního ledu. Vůbec poprvé v historii tak bude nějaký povrchový průzkumník studovat led v místech, kam by v roce 2024 měla zamířit pilotovaná výprava v rámci programu Artemis. Představené vozítko nemá být extra velké – NASA jeho rozměry přirovnává ke golfovému vozítku. Jeho název VIPER je zkratkou celého jména Volatiles Investigating Polar Exploration Rover.

Biomass má zajištěné vynesení na oběžnou dráhu

Včera podepsala Evropská kosmická agentura s firmou Arianespace dohodu na vynesení družice Biomass pro výzkum Země. Start naplánovaný na rok 2022 na raketě Vega z Francouzské Guyany umožní realizovat misi, která má být dalším krokem ke zmapování množství uhlíku, který je vázán v lesích. Vědci by s pomocí družice také rádi prozkoumali změny této hodnoty v průběhu času například kvůli odlesňování. Jiné družice mohou měřit, jak je povrch Země pokryt stromy, ale Biomass posune počítání stromů na novou úroveň. Poslouží jí k tomu přístroj, který ještě nikdy nebyl ve vesmíru. Radar se syntetickou aperturou pracující v pásmu P.

Milník motoru pro kosmické letadlo

Je známo, že stavba orbitálních nosičů je velmi nákladná a prakticky každá kosmická společnost se snaží nějakým způsobem ceny snižovat. Nejlépe se to daří asi společnosti SpaceX, která část svých raket umí zachránit a zase opětovně použít. Není přitom žádným tajemstvím, že dlouhodobým cílem kosmonautiky je vyvinout dopravní systém fungující na základě principů letecké dopravy. To se ovšem snadněji řekne, než uskuteční. O čemž svědčí například příběh raketoplánů. Přesto je myšlenka kosmického letounu stále živá a jeden dlouhodobý projekt by skutečně jednou mohl způsobit onu zmiňovanou revoluci v letectví a kosmonautice. Ovšem má to jeden podstatný háček: Vývoj a stavbu novátorského motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Společnost Reaction Engines to ovšem i přesto zkouší.

Automatické systémy omezující kolize družic

Tradiční smutný pohled na zaneřádění nízké oběžné dráhy zdroj:theblaze.com

Evropská kosmická agentura vydala zprávu, že začíná s přípravami inovativního systému, který by využíval procesů strojového učení, aby chránil družice před hrozbou kolize s jinými objekty – ať již pasivními družicemi nebo kosmickou tříští. Jinými slovy ESA vyvíjí systém, který zabrání kolizím, jelikož bude automaticky vyhodnocovat míru rizika srážky na oběžné dráze. Tento systém by umožnil zlepšit celý proces rozhodování, zda je úhybný manévr potřebný, či nikoliv. Systém by dokonce měl být schopen posílat konkrétní a na míru šité pokyny konkrétním družicím, kterým kolize hrozí, aby se mohly vyhnout.

Polský nanosatelit k Marsu

Zkoumání Marsu vesmírnými sondami probíhá již od raných 60. let XX. století. Jejich vysílání závisí na dostupnosti efektivních drah ze Země, na rozvoji techniky a techologie, na případných zpožděních při přípravě jednotlivých sond a nezřídka také na politických rozhodnutích. Nejbližší okno pro cestu k Rudé planetě se otevírá příští rok. Mimo tradiční cestovatele USA (Mars 2020 s roverem v kráteře Jezero) a Evropu s Ruskem (ExoMars 2020 s roverem “Rosalind Franklin” na Oxia Planum nebo Mawrth Vallis), se na tuto cestu poprvé chystají Číňané (Mars 2020 s orbiterem a roverem HX-1 na Chryse Planitia nebo v regionu Planitia a Elysium Mons). Na svou první cestu se také chystají Spojené arabské emiráty (Hope – al-Amal – Naděje: orbiter), ve spolupráci s univerzitami v USA, s Japonskem a Indií. SpaceX plánuje svou první soukromou misi na rok 2022, s přistáním pravděpodobně někde na pomezí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia (uvidíme, co s tím udělá Elonův časový koeficient). Japonci i Indové chystají své vlastní sondy na pozdější termíny (Japonský NICT mikrosondu TEREX v roce 2022 a znovu v r. 2024, stejně jako JAXA sondu MMX a Indové sondu MOM 2), možná někdy v tom období poletí i zatím tajemní Izraelci (po ztroskotání sondy Beresheet prohlásili, že cílí na zatím neidentifikovaný objekt). Zatím poslední oznámili svůj úmysl letět k Marsu Poláci – snad se startem v roce 2022 – během konference Impact mobility rEVolution`19 v Katovicích podepsali dohodu o vytvoření konsorcia, jehož hlavním cílem bude zkonstruovat nanosatelit a vyslat jej na cestu.