Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Japonská mise MMX dostala zelenou

Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?

ESA bude studovat Slunce i nadále

Solar Orbiter si nyní právem užívá svého „místa na slunci“ titulků všech možných zpravodajských portálů. A je to zároveň dobrá možnost ukázat, že Evropská kosmická agentura bude se zkoumáním Slunce pokračovat i nadále. Dnes si posvítíme hned na další připravovanou evropskou misi, která se zaměří na naši životodárnou hvězdu. Zajímavé přitom je, že se nebude jednat o jedinou sondu, ale o dva spolupracující objekty. V rámci mise Proba-3 mají tyto dva objekty letět ve formaci a vytvářet tak umělá zatmění Slunce. Vědcům se tak otevře čistý výhled na slabou atmosféru Slunce – budou moci nahlédnout do míst, kde probíhají magnetické erupce a kde teploty dosahují milionů stupňů Celsia.

DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS?

NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.

Gateway (únor 2020)

Stavba servisního modulu Orionu pro misi Artemis III v hale společnosti Thales Alenia Space v Turíně

V úvodu minulého dílu byl popsán přínos Gateway pro případné budoucí mise k Marsu. Ve stejný den, kdy článek vyšel, zveřejnil Výbor pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů text návrhu autorizačního zákona, ve kterém specifikuje zprávy, které má administrátor NASA předat Kongresu, a které by sloužily jako podklad pro budoucí rozhodování. Ačkoli může být text zákona ještě změněn, vzhledem k jeho důležitosti se mu věnujeme v závěru tohoto dílu. V srpnu 2018 uvedl viceprezident USA Mike Pence termín, ve kterém má být na palubě Gateway první posádka – před koncem roku 2024. Nyní jsou v počáteční fázi výroby díly pro první dva moduly Gateway i pro pilotovanou misi Artemis III.

SpaceX získala další zakázku pro NASA

Lehce přes 80 milionů amerických dolarů – takovou hodnotu má kontrakt podepsaný kosmickou agenturou NASA a soukromou firmou SpaceX. Uzavřená dohoda se týká vynesení vědecké družice pro výzkum životního prostředí pomocí rakety Falcon 9. Jedná se o misi PACE (Plankton, Aerosol, Cloud and ocean Ecosystem), které původně po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta hrozilo zrušení. Nyní má zajištěné vynesení někdy koncem roku 2022 a jejím úkolem bude z oběžné dráhy studovat oceány, ale i oblačnost.

NASA podpořila ukázku výroby v kosmu

Kontrakt na 142 milionů dolarů podepsala agentura NASA s firmou Maxar Technologies z coloradského Westminsteru. Kontrakt se týká robotického sestavení komunikační antény a ramene družice na oběžné dráze. Zkouška má proběhnout na družici Restore-L, která bude určena k servisování družic na nízké oběžné dráze a doplňování paliva do jejich nádrží. Součástí Restore-L bude zařízení SPIDER (Space Infrastructure Dexterous Robot) vybavené pětimetrovou robotickou paží.

ISS dostane komerční modul(y)

NASA již delší dobu usiluje o větší otevření Mezinárodní kosmické stanice komerčnímu využívání. Nyní na této cestě udělala další krok, když podepsala dohodu s firmou Axiom Space z Houstonu. Společnost se zavázala, že dodá minimálně jeden obytný komerční modul (možná až tři!), který bude připojen k ISS. „NASA opět prokázala, že pozná tvrdou práci, talent a zkušenosti lidí z Houstonu. Nyní se pokusíme rozšířit Mezinárodní kosmickou stanici a zlepšíme komerční kosmické příležitosti,“ uvedl senátor John Cornyn a dodal: „Jsem hrdý, že firma Axiom bude stavět na odkazu státu Texas, který vždy stál v čele amerického pilotovaného kosmického programu.“

Vyberte jméno pro Mars Rover 2020

Červencový start vědeckého vozítka NASA s prozatímním názvem Mars Rover 2020 se nezadržitelně blíží a je nejvyšší čas dát tomuto pokročilému robotickému průzkumníkovi nějaké příhodnější jméno. O vyhlášení soutěže jsme vás informovali na počátku září minulého roku. Během dvou měsíců se v NASA sešlo přes 28 000 nápadů na jména nového marsovského roveru a ke každému z nich byla připojena krátká esej zdůvodňující, proč by právě tento jediný by měl být vybrán. Všechny návrhy byly zaslány americkými dětmi ze základních a středních škol a porota z nich po dlouhém pročítání vybrala devět finalistů, z nichž pouze jediný pojmenuje nové marsovské vozítko a bude moci přímo na kosmodromu sledovat jeho start. Vy všichni máte nyní jedinečnou příležitost tento výběr ovlivnit svým hlasováním.

Ruský Orel se dává nesměle do pohybu

Nová ruská kosmická loď známá dříve jako Federace a dnes jako Orel by měla v roce 2021 dostat finanční podporu. Roskosmos pro ni plánuje osm miliard rublů (necelé 3 mld Kč, nebo 116 mil EUR). Podle dostupných informací se zdá, že Rusové nejprve postaví dva testovací exempláře. První kus by měl jakýmsi prototypem, který pomůže v roce 2023 vyzkoušet kompatibilitu s raketami Angara A5 a Jenisej. Druhý exemplář má být dokončen v roce 2028 a měl by už představovat plně použitelnou loď pro letové zkoušky i ostré mise. Podle všeho se zdá, že v srpnu až září 2023 by mohl prototyp lodi letět na raketě Angara A5. O rok později má následovat nepilotovaný test a v roce 2025 má Orel dopravit kosmonauty na ISS. Těžkotonážní raketa Jenisej by mohla letět v roce 2028, o rok později má prý zamířit k Měsíci a v roce 2030 by měla umožnit ruským kosmonautům přistát na lunárním povrchu.

Nosič pro teleskop Euclid

ESA a Arianespace oznámily podpis dohody o vynesení teleskopu Euclid nejdříve v polovině roku 2022 z jihoamerického kosmodromu v Kourou. Euclid je astronomická a astrofyzikální mise řazená v rámci programu Cosmic Vision 2015–2025 mezi středně rozsáhlé projekty. Teleskop bude mít za úkol studovat historii rozpínání vesmíru v minulých deseti miliardách let. Zaměří se i na aktuální rozpínání urychlované tajemnou temnou energií. Vědci očekávají, že by chtěli sledovat vývoj kosmických útvarů, které právě temná energie ovlivňuje. Euclid proto bude prozkoumávat galaxie v různých vzdálenostech od Země – jak ve viditelné, tak infračervené části spektra – které se nachází na více než 35 % hvězdné oblohy.