Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Výzkum na ISS – biologie a fyzika

Astronauti na ISS spravují během kosmické mise velké množství experimentů a s některými z nich Vás seznamujeme v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS. Dnes si opět posvítíme na 59. dlouhodobou expedici, která momentálně slouží na orbitálním komplexu. Jako obvykle je ale potřeba poznamenat, že se nejedná o kompletní výpis činností astronautů za daný den, ale spíše jen o vypíchnutí některých zajímavých momentů. V pátek 24. května se posádka věnovala třeba biologickému výzkumu, ale i studiu výrobních technik ve specifickém prostředí oběžné dráhy.

Indie vynesla radarovou družici

Indie usiluje o vylepšení svých průzkumných možností a součástí této snahy bylo i středeční vypuštění družice RISAT-2B, která je určena k radarovému průzkumu. Start proběhl z tradiční indické kosmické bašty – Satish Dhawan Space Centre alias kosmodromu Šríharikota. Jako nosič posloužila raketa PSLV, která startovala v době místního úsvitu v 5:00, přičemž ve střední Evropě byly dvě hodiny v noci. Od startu do oddělení družice uplynulo patnáct a půl minuty. V dnešním článku se podíváme nejen na start samotný, ale i na úlohu družice v indické průzkumné síti.

Atlas V pro pilotovanou misi míří na Floridu

Vůbec první exemplář rakety Atlas V, která ponese kabinu s lidskou posádkou včera opustil výrobní halu firmy United Launch Alliance a zajel do útrob velké transportní lodi, která se postará o jeho převoz na Mys Canaveral. Tento Atlas byl postaven stejně jako ostatní rakety tohoto typu ve výrobním závodě s rozlohou 150 tisíc metrů čtverečních u alabamského města Decatur. Po slavnostních proslovech oslavujících tento okamžik mohli pracovníci po silnici přesunout nejen samotný první stupeň nosné rakety, ale i dvoumotorový horní stupeň Centaur k nedaleko kotvící lodi Mariner.

ŽIVĚ A ČESKY: První Starlink na třetí pokus?

Tak se zdá, že ještě pár odkladů a SpaceX udělá ze středoevropských fanoušků kosmonautiky noční ptáky. První pokus byl minulý týden stornován necelou čtvrthodinu před startem kvůli silnému výškovému větru. Start byl odložen o 24 hodin, ale SpaceX  zhruba dvě hodiny před startem oznámila, že v rámci snahy o maximální jistotu chce provést dodatečné kontroly a aktualizace softwaru všech 60 družic Starlink. Avizovaný týdenní odklad uplynul a my proto můžeme opět nařizovat budíky – startovat se má zítra ve 4:30 SELČ.

I vy můžete pomoci vybrat místo odběru vzorků

Máte rádi kosmonautiku a rádi byste přiložili ruku k dílu? Takové nápady mívá určitě hodně našich čtenářů. Při myšlence, že na to je potřeba složitě studovat, si to většina lidí rychle rozmyslí. Nyní se však otevírá možnost pro širokou veřejnost, aby přiložila ruku k dílu – aby aktivně pomohla s katalogizací povrchu planetky Bennu. Nečekají vás žádná dlouhá a složitá školení – jen krátký průvodce v angličtině na maximálně deset minut. Nemusíte ani nikam chodit – stačí Vám jen připojení k internetu a samozřejmě zodpovědný přístup. Za mapování Vás nečeká žádná finanční odměna, ale dobrý pocit, že jste pomohli s výběrem oblasti, ze které sonda OSIRIS-REx odebere vzorky.

OCO-3 si posvítí na uhlík

Čtvrtého května odstartovala vstříc Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď Dragon, která se za dva dny připojila k orbitálnímu komplexu. Desátého května byl z nehermetizovaného nákladového prostoru robotickým ramenem vyjmut přístroj OCO-3, který byl následně umístěn na vnější paletu japonského modulu Kibó. Během dalších dvou dnů pak probíhaly kontroly a došlo k vyklopení systému PMA (Pointing Mirror Assembly). S jeho pomocí pak mohly kontextové kamery provést prvotní průzkum okolí přístroje a ujistit se, že mu ve výhledu na Zemi nic nebrání. Podle dostupných informací se žádný problém neobjevil, tak pomalu přichází čas, abychom si společně představili nový přírůstek mezi vědeckými přístroji na ISS.

Sojuz MS-13 prošel zkouškou těsnosti

Za necelé dva měsíce nás čeká další pilotovaná mise, v rámci které na ISS poletí velitel lodi Alexander Skvorcov a palubní inženýři Luca Parmitano z Itálie a Andrew Morgan z USA. Jejich kosmická loď Sojuz se již připravuje na kosmodromu Bajkonur a přípravy zatím probíhají podle plánu. Včera byly úspěšně dokončeny zkoušky těsnosti hermetizovaných modulů, která se provádí před každým startem. K tomuto testu se používá helium, kterým se naplní vnitřní prostory lodi a sleduje se, zda vzácný plyn nikde neuniká. Tím se prověří, zda moduly kosmické lodi splňují požadavky těsnosti.

Další úkol pro rampu 39A – Starship?

Jak jsme uvedli už ve včerejším Kosmotýdeníku, SpaceX pracuje simultánně na dvou testovacích exemplářích lodi Starship – jak potvrdil šéf firmy, Elon Musk, týmy na texaské základně Boca Chica a floridském městě Cocoa mezi sebou tak trochu soutěží o to, kdo bude efektivnější. Oba týmy spolu navzájem sdílí své poznatky a novinky. V poslední době se počítalo s tím, že Starship bude své testovací lety provádět právě na základně v jižním Texasu, kde kromě testovací verze vznikl i Starship Hopper. Nyní se objevují spekulace o tom, že Starship stavěná na Floridě by měla startovat z historické rampy 39A, kterou má SpaceX v pronájmu. Tuto myšlenku potvrzuje i renomovaný portál nasaspaceflight.com. Loď Starship by měla v ostrém provozu startovat na vyvíjené raketě SuperHeavy, přičemž oba díly mají být opakovaně použitelné. Pokud se podaří překovat všechny nemalé problémy, mohla by tato loď pomoci vrátit lidi na Měsíc a třeba i kolonizovat Mars.

Kosmotýdeník 348 (12.5. – 19.5.)

Uběhlo dalších sedm dní a proto je čas podívat se na události, které v kosmonautice tento čas formovaly. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vezme plány společnosti ULA na znovupoužitelnost svých raket a plány NASA na nafukovací tepelný štít. Oba tyto plány se setkají v jednom startu v roce 2021. Dále se podíváme na poslední čínský start, anebo na pokrok u zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Úprk severního magnetického pólu

Pokud víme, severní magnetický pól Země byl vždy v pohybu, na rozdíl od fixní polohy geografického severního pólu. Tento poznatek byl ověřován měřeními od prvního v roce 1831 – a byl sledován jeho pomalý přesun z kanadské Arktidy k Sibiři. V současnosti se ale tento pohyb změnil. Mezi lety 1990 a 2005 došlo ke zrychlení pohybu magnetického severu z běžných 0 – 15 km za rok na 50 – 60 km za rok. Ke konci října 2017 překročil magnetický pól datovou hranici ve vzdálenosti 390 km od geografického pólu a nyní míří k jihu (kam jinam, že, pane učiteli?). Vědci se domnívají, že tento úprk je způsoben “přetahovanou” magnetických bublin hluboko pod námi. Jedou z praktických konsekvencí této změny je to, že musí být (podle aktuální polohy severního magnetického pólu), častěji než jednou za pět let, přepočítáván “World Magnetic Model”, který je zásadně důležitý pro řadu navigačních systémů využívaných např. na lodích, v letadlech, pro Google maps a smartfony. Pro zajímavost – pozice Denverského mezinárodního letiště se za 22 let od jeho zprovoznění změnila o více než 2,5 stupně.