Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Konec japonské družice na supernízké dráze

Je dost dobře možné, že o japonské družici Tsubame alias SLATS (Super Low Altitude Test Satellite) většina našich čtenářů nikdy neslyšela. Zmínili jsme se o ní vlastně jen v Kosmotýdeníku, když startovala. Jelikož však byla vpravdě výjimečná, věnujeme jí samostatný článek alespoň nyní, kdy byla její mise oficiálně ukončena. Jejím úkolem bylo prověřit, zda dokáže pracovat na supernízké oběžné dráze kolem Země. Při své misi testovala kameru pro snímkování Země a iontovým pohonem bojovala proti silnému odporu zbytků atmosféry ve výšce pouhých 181 kilometrů.

ŽIVĚ: První čistě ženský výstup do volného prostoru

Dnes ve 13:50 našeho času by měl začít 221. výstup do volného prostoru určený ke stavbě a údržbě ISS. Přesto bude unikátní v tom, že se na něj vydají Christina Koch a Jessica Meir. Ještě nikdy nebyla na kosmické vycházce čistě ženská dvojice. Obě astronautky se dobře znají – obě totiž vzešly z výběru nových astronautů v roce 2013. V rámci zhruba šest hodin dlouhého výstupu bude na obě ženy čekat neplánovaná oprava – výměna zhruba stokilové jednotky BCDU, která se stará o nabíjení a vybíjení palubních akumulátorů a která před pár dny přestala fungovat. NASA TV začne vysílat už ve 12:30 a její přenos najdete v tomto článku.

Arianespace vynese OVZON-3 zřejmě se ztrátou

Koncem srpna jsme informovali o tom, že společnost SpaceX přišla o zakázku na vynesení komunikační družice Ovzon-3, která měla startovat ve 4Q roku 2020 na Falconu Heavy přímo na geostacionární dráhu. 13. října uveřejnil Rich Smith na serveru investičního poradenství The Motley Fool svou úvahu o tom, co asi vedlo švédský start-up Ovzon AB ke změně a o tom, co asi je za nabídkou Arianespace. Ovzon-3 je telekomunikační satelit třídy Legion o hmotnosti 1 500 kg, který od července 2019 staví společnost Maxar Technologies. Ovzon AB tuto změnu oznámila ve své finanční zprávě za první polovinu roku 2019. Původně oznámený start se SpaceX měl stát 90 mil. USD, cena startu s Ariane-5ECA nebyla zveřejněna.

Změna harmonogramu výstupů z ISS

Doslova maraton výstupů z Mezinárodní kosmické stanice se svého harmonogramu držel během prvních dvou výstupů. Třetí kosmická procházka plánovaná na středu 16. října, byla dočasně zrušena a místo ní by měl ještě v tomto týdnu proběhnout jiný výstup do volného prostoru. Má se jednat o první čistě ženskou kosmickou vycházku – ta měla podle nedávných plánů proběhnout až 21. října, ale situace v posledních dnech tak trochu překopala plány. Nejbližší výstup totiž bude reagovat na nečekanou komplikaci – úkolem obou žen bude obnovit fungování systému, který se nepodařilo oživit po instalaci nových akumulátorů při prvních dvou výstupech.

Naděje pro padáky ExoMarsu

Sekvence vystřelování padáků v rámci mise ExoMars 2020.

V uplynulém měsíci se událo hned několik pozitivních kroků, které zvyšují úroveň naděje, že evropsko-ruská mise Exomars 2020 odstartuje příští rok během letních prázdnin. Její přistání potřebuje dva padáky – každý s vlastním výtažným padáčkem – aby došlo ke zpomalení na potřebnou úroveň. K vystřelení prvního padáku dojde ve chvíli, kdy rychlost klesne z původních 21 000 km/h na 1 700 km/h. Zhruba za 20 sekund se v rychlosti 400 km/h otevře padák druhý. Kilometr nad povrchem se aktivují motory na přistávací plošině Kozáček, které se postarají o přistání. Celá fáze průchodu atmosférou zabere pouhých šest minut.

Evropský hon na temnou hmotu: Termálně-vakuové zkoušky

Evropská kosmická agentura vydala na svém webu první díl seriálu, ve kterém pokryje přípravy a zkoušky strukturálně-testovacího (STM) i letového (FM) modelu družice Euclid. Pro nás to znamená, že podobně jako v případě seriálů Z Evropy ke Slunci (Solar Orbiter) nebo Evropský vědecký JUICE budeme tyto články překládat. Náš seriál dostal jméno Evropský hon na temnou hmotu, což v kostce vystihuje zaměření projektu Euclid. Tento infračervený teleskop má startovat v roce 2022 a vědci si od něj slibují zmapování geometrie vesmíru, což pomůže k lepšímu porozumění fenoménům jako je temná energie či temná hmota, které tvoří většinu vesmíru.

LeoLabs zprovoznily radar nové generace

LeoLabs, Inc., vedoucí komerční poskytovatel informací o mapování provozu na LEO a služeb vesmírné situační výstrahy, oznámily 14. října 2019 zprovoznění svého Vesmírného radaru KIWI – Kiwi Space Radar (KSR) – s fázovým posunem. KSR je umístěn na Jižním ostrově Nového Zélandu a jako první komerční radar je schopen sledovat objekty menší než 10 cm. Je první ze série radarů nové generace, které LeoLabs plánují rozmístit ještě u rovníku, na dálném severu a dálném jihu – konkrétní lokality zatím nejsou známy. (První dva radary – na Aljašce, ve Fairbanks a v Texasu, v Midland -zatím nemají takovou citlivost.) Spoluzakladatel LeoLabs, Michael Nicolls říká, že KSR (vyvinutý SRI International) zvedá laťku ve sledování nebezpečí kolizí na LEO na úroveň, která nikdy předtím nebyla dosažena. Provoz KSR na vyšší frekvenci umožní sledovat odhadem dalších 250 000 objektů na LEO – až k velikosti cca 2 cm. Takové objekty jsou největším nebezpečím pro funkční satelity a KSR představuje první krok k identifikaci takových rizik.

Sdílené mise SpaceX nebudou na nikoho čekat

Zástupce SpaceX řekl 8. října, že plánované pravidelné starty Falconu 9 na sdílené mise, které mají být zahájeny v březnu 2020, nebudou odsunovány kvůli jednotlivým opožděným zákazníkům. Tom Ochinero, vice-prezident pro komerční prodeje SpaceX řekl, že se naučili jak je důležité stanovení (a dodržení) pevného data startu sdílených misí. Jako příklad uvedl firmu Spaceflight, která koordinovala 64 satelitů letících na misi SSO-A pomocí Falconu 9 loni v prosinci.  Mise SSO-A (známá jako SmallSat Express) byla plánována původně na roku 2017 – a původně počítala s více než 70 satelity. Spaceflight prohlásil, že mise SSO-A byla logistický bolehlav, protože připravenost zákazníků se měnila a kapacita rakety Falcon 9 – 22 800 kg na LEO – byla poměrně velká k naplnění (malými satelity). 

Zkouška oddělení nebeského jeřábu

28. září provedli inženýři a technici sestavující a zkoušející nové americké vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zaměřili se na správné fungování mechanismu, který se postará o spuštění roveru na povrch s pomocí raketového nebeského jeřábu. Právě u něj je potřeba ověřit fázi oddělení od samotného vozítka, které se řeší pomocí pyrošroubů. Skycrane není v kosmonautice nic nového – stejná technologie se použila v roce 2012 během přistání amerického vozítka Curiosity, ze kterého nový rover technologicky vychází. Zkoušky prováděné v kalifornské JPL nakonec dopadly dobře.

Kosmotýdeník 369 (7.9. – 13.10.)

Týden se sešel s dalším týdnem a pro vás je již připraven přehled událostí kosmonautiky, které přineslo posledních sedm dní. Kosmotýdeník vás nyní vezme hned ke třem větším tématům. Podíváme se na přípravu druhé mise konstelace Starlink, následně vyrazíme za společností Stratolaunch, kterou koupil nový investor a letadlo Stratolaunch by se ještě někdy mohlo podívat do výšin. Podíváme se také na Mars, kde se sondě InSight zatím daří překonat problémy s krtkem. Nepřijdete samozřejmě ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.