V tuto chvíli ještě rezonuje internetem návrat lodi Crew Dragon z testovací mise DM-2 u Mezinárodní kosmické stanice. Nyní bude potřeba vyhodnotit všechny nasbírané údaje a zakončit tak certifikační proces lodi od SpaceX. Již několik měsíců známe posádku lodi Crew Dragon pro její první ostrou (nikoliv testovací) misi. Ta má označení Crew-1 a měla by odstartovat v září letošního roku. Na její palubě poletí Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walker a Soiči Noguči. My se ale dnes budeme věnovat misi následující – nedávno totiž byla oznámena nominace posádky na misi Crew-2.
Zdroj: https://img-s-msn-com.akamaized.net/
NASA a ostatní kosmické agentury postupně doladily nominační proces a tak mohlo přijít oznámení. Za NASA usednou do Crew Dragonu Shane Kimbrough a Megan McArthur – první jmenovaný v roli velitele a druhá v pozici pilotky. Japonská kosmická agentura JAXA bude mít také svého zástupce – stane se jím Akihiko Hošide. Prvním Evropanem, který poletí v Crew Dragonu, bude Thomas Pesquet. Jak Japonec, tak Francouz budou v rámci mise označeni jakožto specialisté mise, což je běžné označení používané třeba na raketoplánech.
Crew-2 má startovat na jaře roku 2021 a tento termín závisí na mnoha faktorech – především úspěšném vyhodnocení testovací DM-2 a bezproblémovém průběhu první ostré mise Crew-1. Astronauti mají v rámci mise Crew-2 zůstat na ISS půl roku, přičemž posádka Crew Dragonu bude na stanici s kolegy, kteří odstartují v ruské lodi Sojuz. Tím, že na stanici nebude doposud tradičních šest lidí, ale rovnou sedm, bude moci NASA prakticky zdvojnásobit efektivitu vědeckého výzkumu.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Shane Kimbrough zažije svůj třetí kosmický let, přičemž půjde o druhý dlouhodobý. Rodák z Texasu byl do oddílu astronautů vybrán v roce 2004 a poprvé odstartoval na oběžnou dráhu v roce 2008 na raketoplánu Endeavour v rámci mise STS-126. V roce 2016 pak zažil svou první dlouhodobou misi, když jej Sojuz MS-02 dopravil na ISS, kde byl součástí Expedic 49 a 50.
Celkem má na svém kontě 189 dní v kosmickém prostoru a provedl již šest kosmických vycházek. Kromě toho jde o plukovníka americké armády ve výslužbě a o bakaláře v oboru leteckého inženýrství. Tento titul získal na United States Military Academy ve West Point, stát New York. Na Georgia Institute of Technology v Atlantě pak přidal ještě magisterský titul v oboru operačního výzkumu.
Megan McArthur se do kosmu vydá podruhé, ale na ISS ještě nebyla. Rodačka z Honolulu však za svůj domovský stát považuje Kalifornii. Po výběru do oddílu astronautů v roce 2000 odstartovala v roce 2009 na raketoplánu Atlantis k Hubbleovu teleskopu. V rámci mise STS-125 především ovládala robotické rameno raketoplánu.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Zajišťovala nejen zachycení teleskopu, ale manipulovala i s astronauty při pěti výstupech do volného prostoru za účelem opravy a vylepšení HST. Její mise trvala 12 dní a 21 hodin a nyní přidá o hodně více. Je držitelkou bakalářského titulu v oboru leteckého inženýrství z University of California v Los Angeles a také doktorkou oceánografie díky studiu na University of California v San Diegu. Perličkou je, že jde o manželku Roberta Behnkena, který byl členem posádky prvního pilotovaného (testovacího) Crew Dragonu.
Akihiko Hošide byl v kosmu již dvakrát. Zúčastnil se mise STS-134, v rámci které odstartoval na raketoplánu Discovery v roce 2008. V Sojuzu TMA-05M letěl na stanici v roce 2012 a po dobu 124 dní byl součástí Expedic 32 a 33 – stihl rovnou tři výstupy do volného prostoru. Thomas Pesquet byl ze všech aktuálně nominovaných na ISS před nejkratší dobou. V Sojuzu MS-03 odstartoval v roce 2016 a poté strávil v kosmickém prostoru 196 dní, během kterých zažil dva výstupy do volného prostoru.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/crew-2a.png
https://img-s-msn-com.akamaized.net/tenant/amp/entityid/BB14z7h0.img
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Shanekimbroughv2.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Meganmcarthurv2.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/118/2016/11/jsc2016e165869.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/702963main_iss033e016899_1600_800-600.jpg
Vlajka je na Zemi, nominují se další posádky a vše jde jako po drátku. Konkurenční Boeing zcela odpadl. Když obě firmy finišovaly zdálo se, že výsledek bude těsný, v řádu měsíců, ne-li týdnů. Obě firmy ale potkaly ve finiši závažné poruchy, destrukce kabiny u Space-X a selhání programů u Boeingu. Náprava se zdála snazší u Boeingu, ale výsledek je právě opačný. Nápravný let Boeingu / zdarma / se, ačkoli uplynulo spoustu času, zatím nekonal a nikde jsem nenašel, zda vůbec bylo stanoveno konkrétní datum.
Konkretni datum jsen take nikde nedohledal, ale pochopil jsem, ze pokud to bude letos, tak spise v zaveru roku.
Na Boeing bude teď menší tlak, neboť potřeby NASA jsou saturovány expedicemi CREW-1 (do ~3/2021) a CREW-2 (do ~9/2021), letos snad stihnou ten opakovaný bezpilotní let a příští rok si střihnou pilotovaný demo let.
Ta zastupitelnost se sakra vyplácí.
Opakovaný let OFT bude v listopadu. Start 18. listopadu, o den později připojení k ISS (IDA 3), 23. listopadu odpojení od ISS a přistání.
Dík.
Mohl bych se prosím zeptat a jak to bude vlastně s těmi IDA porty. Na jednom bude nadokovaný dragon C207.1 z mise Crew-1, to je poměrně jasné. Ale zároveň se v říjnu chystá start CRS SpX-21, který také bude využívat IDA port. A to bude jeho mise natolik krátká? Anebo se odpojí jen dočasně a pak se vrátí? Protože Jak nákladní dragon tak starliner budou potřebovat druhý Ida port.
Popravdě se tato kolize zatím nechává otevřená a bude se řešit podle finální přípravy opakovaného OFT Starlineru.
Chci se zeptat Michala, jak dlouhý bude první pilotovaný let Starlineru? Pořád se počítá, že bude půlroční? Mě to vychází na mnohem kratší testovací let.
Děkuju moc za odpověd.
Ukazkovy navrat, mozna trochu zbytecne pozdvizeni kvuli par molekulam nebezpecneho plynu pred vystupem posadky na palubu.
Pokud budou nasledne certifikace ok, kdy by se tak dal ocekavat start prvni ciste soukrome pilotovane mise pro komercniho zakaznika?
Ta opatrnost byla rozumna, akorat kdyz se jim takhle online divame “do kuchyne” tak nemame pouze krasne press-ready fotky usmevavych astronautu po vystupu , ale i cely proces se vsemi detaily a i drobnymi zdrhely. Jak jsem z post-splash konference pochopil, tak klidne more a temer bezvetri nejsou idealni pro “oplachnuti” lodi a zaradi cisteni servisni sekce do Seznamu ukonu po vytazeni lode do hnizda.
PS. A pry pridaji zalozni generator , zalozniho generatoru , protoze pred vypnutim z pristavu zalozni generator selhal a nahradni nestihli dopravit. A uplne jsem to nezachytil, nicmene okolni lode pry nejakou zalohu umely nestandartne poslytnout (mozna nejake “jump wires” 🙂 )
Start SpX Crew 1 je naplánován na 27. září 2020 s pobytem na ISS do začátku dubna 2021. Start SpX Crex 2 je naplánován na 30. března 2021 s pobytem na ISS do poloviny srpna 2021.
To ovšem znamená, že americkou část ISS bude do příštího srpna „okupovat“ S-X. Boeing by poté, pokud se listopadový reparát zdaří, někdy v září mohl poslat na ISS své první astronauty.
V září je pozdě. Lety se mají překrývat, takže musí startovat v srpnu. A neumím si představit, že by tuhle rotaci dělala testovací tříčlenná posádka.
Klub tří lodí se bude rychle rozrůstat. K dvojici legend Schirra a Young, přibudou brzo Noguči, Kimbrough a Hošide.
A je jen otázkou času, že někdo založí klub čtyř lidí.