První přísluní Solar orbiteru

Evropská sonda Solar orbiter prolétla 15. června poprvé takzvaným perihelem, bodem oběžné dráhy, kdy byla nejblíže ke Slunci – 77 milionů kilometrů, což odpovídá polovině vzdálenosti Země od Slunce. V následujícím týdnu inženýři prověří fungování deseti palubních přístrojů včetně šesti „teleskopů“, které vůbec poprvé pořídí detailní snímky Slunce. „Zatím se nám nepovedlo pořídit snímky Slunce z větší blízkosti,“ říká Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise a dodává: „Měli jsme podrobnější snímky s vysokým rozlišením, které pořídil začátkem roku čtyřmetrový Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, ale to bylo ze Země a přes atmosféru, takže je vidět jen část původního spektra.“

Americká Parker Solar Probe se ke Slunci dostává blíže než její evropská kolegyně, ale na její palubě nejsou teleskopy určené k přímému pohledu na Slunce. „Naše ultrafialové snímkovací teleskopy mají stejné prostorové rozlišení jako ty na americké SDO (Solar Dynamic Observatory), která pořizuje snímky Slunce s vysokým rozlišením z oběžné dráhy blízko Zemi. Naše snímky dosáhnou během průletu přísluním dvakrát lepšího rozlišení než u SDO,“ popsal Müller.

Přístroje na sondě Solar orbiter.
Přístroje na sondě Solar orbiter.
Zdroj: https://www.esa.int/

Tato prvotní pozorování mají za úkol ověřit, že přístroje na palubě jsou připraveny na budoucí vědecké objevy. „Vůbec poprvé budeme schopni složit snímky ze všech našich teleskopů a uvidíme, jak se na nich doplňují data z různých částí Slunce jako je povrch, vnější atmosféra nebo koróna a širší heliosféra v jeho okolí,“ doplnil Müller.

Vědci budou analyzovat i data ze čtyř přístrojů měřících místní podmínky v okolí sondy – třeba magnetické pole, nebo částice tvořící sluneční vítr. „Je to poprvé, kdy naše lokální přístroje měří podmínky tak blízko ke Slunci. Získáme díky nim cenný pohled do struktury a složení slunečního větru,“ popisuje Yannis Zouganelis, zástupce hlavního vědeckého pracovníka mise a dodává: „Pro tyto čtyři přístroje měřící lokální podmínky to není jen zkouška. Čekáme od nich nové a úžasné výsledky.“

Harmonogram mise Solar orbiter
Harmonogram mise Solar orbiter
Zdroj: http://www.esa.int/

Sonda Solar orbiter byla vypuštěna 10. února letošního roku a 15. června dokončila fázi zavádění do provozu. Nyní jí započala přeletová fáze, která skončí v listopadu 2021. Po ní přijde hlavní vědecká fáze, která sondu ve finále dostane až 42 milionů kilometrů od Slunce, tedy pod oběžnou dráhu Merkuru. Solar orbiter má za sebou první průlet perihelem, přičemž ten příští je plánován na začátek roku 2021. Po zahájení hlavní vědecké fáze se hned při prvním průletu perihelem v roce 2022 dostane sonda už jen  48 milionů km od Slunce.

Následně využije gravitace Venuše, aby začala zvyšovat sklon své dráhy kolem Slunce vůči ekliptice, po které obíhají planety. Solar orbiter pak bude moci hledět i na sluneční póly, které jinak nejsou vidět. Jejich studium pomůže vědcům lépe porozumět chování slunečního magnetického pole, které pohání vznik slunečního větru a ovlivňuje podmínky v širokém okolí.

Solar orbiter bude muset čelit vysokým teplotám
Solar orbiter bude muset čelit vysokým teplotám
Zdroj: http://www.enbio.eu/

Sonda se nachází 134 milionů kilometrů od Země a všechny snímky z prvního průletu perihelem se budou odesílat zhruba týden – jejich příjem bude mít na starost 35 metrová anténa v argentinském městě Malargüe. Vědecké týmy pak výsledky zpracují a v polovině července by mohly být zveřejněny. Data z přístrojů studujících lokální podmínky budou zveřejněna později v tomto roce, až budou všechny senzory pečlivě zkalibrovány.

„Na přenos máme každý den devítihodinové okno, ale sonda je dost daleko od Země a tak je rychlost přenosu nižší než v prvních týdnech, kdy byla sonda kousek od Země,“ uvedl Müller a dodal: „V pozdějších fázích mise bude přenos dat trvat až několik měsíců, protože Solar orbiter je mise pro hlubší vesmír. Na rozdíl od družice fungujících v blízkosti Země dokáže na palubě uchovávat hodně dat, která k Zemi odešle, až když k nám bude blíže a spojení bude kvalitnější.“

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Solar_Orbiter_reaches_first_perihelion_pillars.jpg
https://www.esa.int/…/21808954-1-eng-GB/Solar_Orbiter_Instruments.jpg
https://www.esa.int/…/Solar_Orbiter_journey_around_the_Sun.png
http://www.enbio.eu/portals/0/Casestudies/solar-orbiter-thermal-ESA.gif

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

První přísluní Solar orbiteru

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Geo
Geo
6 let před

Nejlepší je na všem je spolupráce a doplnění navzájem získaných odlišných dat
Solar Orbiter + Parker Solar Probe.

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  Geo

To máte pravdu, každá z nich nabídne do balíku poznání něco nového a unikátního.

Pavelll
Pavelll
6 let před

Pokud bude pri prvnim perihru Solar Orbiter na polovicni vzdalenosti od Slunce nez je Zeme a SDO, tak bude porizovat snimky o cryrnasobnem rozliseni (a ne dvojnasobnem) imho.

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  Pavelll

Vycházel jsem z textu na webu ESA.

Michal Václavík
Michal Václavík
6 let před
Odpověď  Pavelll

Toto je strašně dobře položená poznámka od Pavelll. Jak si ji ale obhájí Pavelll a jak si ji obhájí Dušan? Podotýkám s ohledem na reálné parametry přístrojů na SDO a SolO, tedy žádné obecnosti.

ventYl
ventYl
6 let před

Asi pojde o vec prekladu, resp. vykladu. Napr. uhlove rozlisenie (ako velky predmet sa zobrazi na nejakom pozorovacom uhle) naozaj bude dvojnasobne, ale rastrove rozlisenie (kolko vela pixelo pokryje rovnako velky objekt) bude stvornasobne, pretoze sa bavime o dvojrozmernej snimke.

Dan
Dan
6 let před
Odpověď  Pavelll

To je takové vděčné téma pro pseudofilosofické diskuze. Samozřejmě máte pravdu. Jde jen o to, zda se bavíme o ploše (typicky) a nebo o rozměrech (zřídka).

ventYl
ventYl
6 let před

Su nejake info ohladom toho, ci sonda preletela cez ohon komety, alebo ho minula? Nejako je po tom ticho. Alebo je na to este skoro a data sa nestiahli?

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ventYl

Viděl bych to osobně spíše na druhou možnost. Tohle budou muset asi chvíli analyzovat.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗