Dva čínské starty na konci května

Čína vypustila minulý týden v pátek a v neděli dvě nosné rakety, které dopravily na oběžnou dráhu družice určené ke snímkování Země i demonstraci nových technologií. Každá mise startovala z jiného kosmodromu a posloužily k nim rakety Dlouhý pochod 11 a Dlouhý pochod 2D. Jako první odstartovala z mobilního válce v pátek ve 22:13 SELČ raketa Dlouhý pochod 11, která k pohonu využívá tuhé pohonné látky. Start proběhl z kosmodromu Si-čchang v provincii S’-čchuan na jihozápadě Číny a o dva dny později v 10:53 SELČ vzlétla z kosmodromu Ťiou-čchüan vzdáleného asi 1600 kilometrů od Si-čchangu raketa Dlouhý pochod 2D.

Tyto starty znamenaly 11. a 12. čínský start letošního roku, přičemž ve statistikách najdeme i dva neúspěšné pokusy. Ale zpět k aktuálním startům, které byly oba úspěšné. Dlouhý pochod 11 doručil na oběžnou dráhu družice, které mají fungovat jako demonstrátory nových technologií – tak to alespoň uvedla státní tisková agentura Xinhua. O družicích, které jsou označeny pouze zkratkami XLS G a XJS H nejsou k dispozici žádné nové informace.

Dlouhý pochod 11 při startu s družicemi XLS G a XJS H, které slouží ke zkouškám nových technologií.

Dlouhý pochod 11 při startu s družicemi XLS G a XJS H, které slouží ke zkouškám nových technologií.
Zdroj: https://i.imgur.com/

Dlouhý pochod 11 použitý k pátečními startu byl navržen k vynášení malých družic na oběžnou dráhu. Raketa vysoká 21 metrů generuje při startu tah 120 tun – takové údaje uvádí provozovatel tohoto nosiče, státem vlastněná společnost Čínské akademie technologií kosmických nosičů. Raketa dokáže na heliosynchronní dráhu ve výšce 500 kilometrů dopravit až půltunový náklad.

Americké letectvo, které sleduje objekty na oběžné dráze oznámilo, že raketa Dlouhý pochod 11 po svém pátečním startu uvolnila dva objekty na dráze ve výšce zhruba 480 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 35°. Páteční start byl zajímavý i v tom, že si při něm raketa Dlouhý pochod 11 odbyla premiéru na kosmodromu Si-čchang. Předešlé mise totiž proběhly buďto z kosmodromu Ťiou-čchüan na severozápadě země nebo jednou z mořské plošiny. Nešlo však o jedinou premiéru – vůbec poprvé letěla raketa Dlouhý pochod 11 s aerodynamickým krytem o průměru 2 metry. Čínská akademie technologií kosmických nosičů plánuje na letošní rok ještě několik startů malé rakety Dlouhý pochod 11. V harmonogramu se údajně počítá jak se starty z pevniny, tak i z mořské plošiny.

Start rakety Dlouhý pochod 2D z neděle měl za úkol dopravit na oběžnou dráhu družici určenou ke sledování Země, se kterou letěl i sekundární náklad. Dvoustupňová nosná raketa na kapalné pohonné látky vynesla družici Gaofen 9-02 určenou k dálkovému průzkumu Země, která „bude využita k průzkumu terénu, urbanistickému plánování, navrhování silniční sítě, odhadování úrody, nebo reakcím na přírodní katastrofy,“ uvedla agentura Xinhua.

Start rakety Dlouhý pochod 2D se snímkovací družicí Gaofen 9-02 a malou družicí HEAD 4 pro sledování letadel a lodí.

Start rakety Dlouhý pochod 2D se snímkovací družicí Gaofen 9-02 a malou družicí HEAD 4 pro sledování letadel a lodí.
Zdroj: https://i.imgur.com/

Nedávno vypuštěná družice je (jak již název napovídá) druhým exemplářem, který nese označení Gaofen 9. Ta startovala v roce 2015 a agentura Xinhua vlastněná čínskou vládou tehdy použila pro popis úkolů družice prakticky identická slova. Podobně jako družice z roku 2015 by měla i Gaofen 9-02 dosahovat rozlišení 1 metru, přičemž primárním palubním přístrojem je kamera fungující ve viditelné části spektra.

Přesto se tu jeden rozdíl oproti startu z roku 2015 najde. Gaofen 9-02 byl umístěn na nižší oběžnou dráhu. Údaje amerického letectva ukazují, že družice létá na polární dráze skloněné o 97,3° vůči rovníku ve výšce 490 kilometrů. Čína dále uvádí, že rodina družic Gaofen je spravována zástupci veřejného sektoru. Soukromé pozadí by měl mít i výše zmíněný sekundární náklad, který v neděli letěl na stejné raketě Dlouhý pochod 2D – za ním stojí v Pekingu sídlící společnost HEAD Aerospace. Její malá družice HEAD 4 se připojí k již dříve vypuštěné síti družic, které mají za úkol sledovat pohyby lodí a letadel, monitorovat životní prostředí a vykonávat dohledovou službu.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/06/22407.jpg
https://i.imgur.com/OMhvdqb.png
https://i.imgur.com/k8mQrYV.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

3 komentářů ke článku “Dva čínské starty na konci května”

  1. Kamil napsal:

    Kolik těch kosmodromů teď Číňani mají? A je nějaká logika v jejich používání?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.