Inženýrům se poprvé podařilo složit Dalekohled Jamese Webba do stejné konfigurace, kterou bude mít při startu na raketě Ariane 5, který je plánován na příští rok. Půjde o největší a nejkomplexnější kosmický vědecký teleskop, jaký byl kdy postaven. V rozloženém stavu je moc velký na to, aby se vešel pod aerodynamický kryt jakékoliv dostupné rakety. Proto byla tato kosmická observatoř navržena tak, aby bylo možné ji složit do prostorově úsporné konfigurace, která zabírá mnohem méně místa. V kosmickém prostoru se pak konstrukce pečlivě zvolenou a prověřenou sekvencí rozloží do plné konfigurace, aby mohla začít provádět přelomovou vědu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„JWST dosáhl dalšího významného milníku, když byla celá observatoř poprvé složena do startovní konfigurace v rámci příprav na environmentální zkoušky,“ uvedl Bill Ochs, projektový manažer JWST z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland a dodal: „Jsem hrdý na celý integrační a zkušební tým lidí z Northrop Grumman a NASA. Tento milník ukazuje mimořádnou obětavost a úsilí týmu během epidemie COVD-19.“ Úkolem zkušebního týmu je ujistit se, že každičký kousek hardwaru i softwaru, které tvoří JWST budou fungovat – nejen individuálně, ale i v součinnosti se všemi ostatními články.
Nyní je již Webbův teleskop kompletně sestaven a tak mohou inženýři této příležitosti využít k prověření některých pokynů, které se použijí při procesu rozkládání v kosmickém prostoru. Skládáním a rozkládáním tak členové týmu ověří některé systémy a bude možné přikročit k environmentálním zkouškám, při kterých teleskop zažije jak vibrace, tak i hluk simulující startující raketu. Po dokončení těchto zkoušek bude teleskop naposledy na Zemi rozložen, aby se zhodnotilo, jak přečkal testy.
„I navzdory rozšířeným opatřením osobní ochrany kvůli COVID-19 projekt pokračuje dál a na cestě vstříc environmentálním zkouškám si připisuje další milník,“ uvedl Gregory L. Robinson, programový ředitel JWST z ředitelství NASA a dodal: „Bezpečnost členů týmu je pro nás nejvyšší prioritou. Projekt zavedl opatření na ochranu hardwaru a tak můžeme pokračovat v integraci a zkouškách. NASA bude i nadále konstantně vyhodnocovat harmonogram projektu a podle vývoje situace přizpůsobí svá rozhodnutí.“
JWST se po startu v roce 2021 stane nejdokonalejším kosmickým vědeckým dalekohledem. Jeho úkolem bude hledat řešení vědeckých záhad spojených s naší Sluneční soustavou, ale nahlédne i do vzdálených končin kosmického prostoru – zaměří se na exoplanety, ale i tajemstvími opředený původ našeho vesmíru a našeho místa v něm. Projekt JWST vede NASA, která spolupracuje s mezinárodními partnery – Evropskou a Kanadskou kosmickou agenturou.
Dalekohled Jamese Webba disponuje primárním beryliovým a zlatem pokrytým zrcadlem o průměru 6,5 metru. Jeho pracovištěm se stane halo orbita kolem libračního centra L2 soustavy Slunce-Země s periapsidou ve vzdálenosti 374 000 kilometrů a apoapsidou vzdálenou 1 500 000 kilometrů. Na této dráze bude jeden oběh trvat zhruba půl roku. Sem by měla observatoř vážící při startu 6,5 tuny dorazit zhruba měsíc po vypuštění. Při vědeckém pozorování se mohou astronomové těšit na snímky pořízené ve spektru vlnových délek s rozmezím 0,6 μm – 28,3 μm. Teleskop by měl fungovat minimálně pět let, ale počítá se spíše s dvojnásobkem této hodnoty. Pro komunikaci využije tento dalekohled pásma S a Ka (S up: 16 kbit/s, S down: 40 kbit/s a Ka down: až 28 Mbit/s).
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/north_west_192.168.42.121_2020-05-04_10-50-06.621.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ariane4a.jpg
K čemu jsou ty šedivé „dlaždičky“ uvnitř aerodynamického krytu?
Akustická izolace.
Bude to Ďaleko, ďaleko najkomplikovanejší, najkomplexnejší a najnáročnejší počin ľudstva v celej jeho histórii. Nedá sa absolútne s ničím porovnávať.
pb 🙂 😮
Pre mňa to naj-naj-naj na čo sa teším a súčasne sa aj najviac bojím ! 😮 🙂
Kdo se boji nesmi do lesa…
Nebo kdo se boji nesmi davat dalekohled na raketu…
No, takových událostí bylo v historii lidstva spoustu a každá převratná. Třeba oheň, kolo, písmo, atomová energie (72 pohlaví člověka ani nepočítám)… ale na počátku bylo (podle mě, tedy), když před 12 milionny lety jistý Danuvius guggenmosi slezl ze stromu a začal chodit po dvou :-))
Ale jinak, samozřejmě, bude to asi nejvýznamější astronomický přístroj dosud vynesený do vesmíru. A samozřejmě, moc se těším a jsem zvědav na jeho výsledky. Ale na to si asi ještě pár let budeme muset počkat. U dalekohledů je doba než začnou produkovat opravdu kvalitní výsledky vč. jejich zpracování bohužel velmi dlouhá. Konec konců, i naměřená data sond se zpracovávají i desítky let.
Mohl bych poprosit o link, nebo odkaz z KX na dráhu JWST? Je to zajímavé, našel jsem si uspořádání L1, L2, ale nic podrobnějšího. Předem díky…
Třeba zde. 😉
Moc Vám děkuji. Orbita kolem prázdného místa, to je teda haló
V podstatě ano, krásně se tam projevují vlivy okolních těles, které tuto dráhy ovlivňují a stabilizují.
Rozšiřujete mi obzory, moc děkuji
Rádo se stalo. 😉
Pokud ten teleskop má fungovat minimálně pět až deset let, asi by už měl být ve vývoji jeho nástupce. Projekt JWST je starý +-20 let. I když na nějaké otázky odpoví, stokrát tolik otázek vytvoří.
Skoro si začínám přát, aby se to nepovedlo. Ta byrokratická korupční mašinerie už potřebuje pořádný otřes. I kdyby pak mělo být sto let temna…
Za nástupce můžeme považovat nedávno přejmenovaný WFIRST.
Původní jméno Nancy bylo Lilly, ne WFIRST.
A ani jedna nemá s JWST dnes nic společného, i když z různých důvodů.
Jestli se JWST povede, nebude mít v dohledné době odpovídajícího nástupce.
Mimochodem, jmenováním WFIRST si zaděláváte na problémy, na anglické wiki už nic takového neexistuje.
WFIRST jsem jmenoval proto, že Nancy Grace Roman Space Telescope zatím lidé moc neznají – je to příliš čerstvý název. Mimochodem když na wiki vyhledáte WFIRST, automaticky vás to pošle na správnou stránku.
Rozdílů mezi JWST a WFIRST (nebo aktuálně spíše NGRST) je mnoho – od velikosti, konstrukce zrcadla až vlnové délky. Ale i NGRST bude patřit mezi velké kosmické teleskopy. Dnes už sice nemáme ikonický program Velkých observatoří, takže se dá jen stěží určit, co k sobě patří a co ne, ale NASA už několikrát řekla, že dokud nebude JWST na oběžné dráze, nemůže se z finančních důvodů pustit do dalšího rozsáhlého projektu jako je WFIRST. Z toho odvozuji, že NASA NGRST nepovažuje za malý projekt a tudíž si zaslouží své označení jako nástupce Hubbleova teleskopu. Tak bývá označován i JWST (byť reálně má k HST konstrukčně právě NGRST) a jelikož má NGRST startovat až po JWST, považuji to za symbolické pokračování celého komplexního programu.