sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.

LeoLabs

Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.

Blue Canyon Technologies

Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o  připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.

Sarmony

Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.

Spire Global

Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.

Pentagon

Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.

Phi Earth Technologies

Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.

NASA

Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.

Redwire

Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Výzkum pěny na ISS

V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.

Pěna vzniká v uzavřených komůrkách, které obsahují kapalinu – tyto komůrky jsou pak třeseny pomocí pístů a o jejich analýzu se stará laserová optika a kamery s vysokým rozlišením. Vědce zajímá, jak se chová pěna v prostředí mikrogravitace. Na Zemi nám směs kapalin a plynů moc dlouho nevydrží a chvíli po vzniku se začíná měnit. Gravitace táhne kapalinu mezi bublinami dolů a malé bubliny zanikají, zatímco ty velké rostou a požírají ty okolo sebe. Jak kapaliny vlivem gravitace klesá, bubliny ztrácí svou pevnost a praskají – směs se vrací do původního stavu oddělených kapalin a plynů.

Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Zdroj: https://www.esa.int/

Tahle nestálost pěny je pro vědce nepříjemná, protože čas, po který mohou studovat pěnu je omezený. Ale na oběžné dráze je pěna stabilnější, protože kapalná složka není v mikrogravitaci stahována dolů. Už v roce 2009 provedl evropský astronaut Frank De Winne experiment Foam-Stability, který spočíval v třesení kapalného roztoku a následným natáčením výsledku. Testované materiály byly pestré – od čisté vody až po tekutiny na bázi proteinů jaké jsou třeba v čokoládové pěně a dostalo se i na složky bránící vzniku pěny.

Po pouhých deseti sekundách se kapaliny stabilizovaly – bylo to rychlejší než na Zemi a také vzniklo více pěny. Vědci zjistili, že by bylo možné na oběžné dráze vytvořit superstabilní pěny. Na prvotní výzkum proto navázaly další včetně aktuálního Foam-Coarsening. Ten má prověřit chování pěny v různých fázích kapalin – především pak ve fázi přechodu z pevného do kapalného skupenství. Výsledek bude mít široké využití – pěna totiž není jen na pivu či kávě. Pěny mají průmyslové využití sahající od výroby potravin až po čistící a těsnící prostředky, produkty osobní hygieny a kosmetiky, ale i ve stavebnictví.

Přeloženo z:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/space_foam/21884451-1-eng-GB/Space_foam.png
https://www.esa.int/…/De_Winne_with_the_Foam_Stability_experiment.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
pbpitko
pbpitko
6 let před

Užitočné i zábavné. 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  pbpitko

To mám radost, že se Vám článek líbil.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.