V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.

Pěna vzniká v uzavřených komůrkách, které obsahují kapalinu – tyto komůrky jsou pak třeseny pomocí pístů a o jejich analýzu se stará laserová optika a kamery s vysokým rozlišením. Vědce zajímá, jak se chová pěna v prostředí mikrogravitace. Na Zemi nám směs kapalin a plynů moc dlouho nevydrží a chvíli po vzniku se začíná měnit. Gravitace táhne kapalinu mezi bublinami dolů a malé bubliny zanikají, zatímco ty velké rostou a požírají ty okolo sebe. Jak kapaliny vlivem gravitace klesá, bubliny ztrácí svou pevnost a praskají – směs se vrací do původního stavu oddělených kapalin a plynů.

Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Zdroj: https://www.esa.int/

Tahle nestálost pěny je pro vědce nepříjemná, protože čas, po který mohou studovat pěnu je omezený. Ale na oběžné dráze je pěna stabilnější, protože kapalná složka není v mikrogravitaci stahována dolů. Už v roce 2009 provedl evropský astronaut Frank De Winne experiment Foam-Stability, který spočíval v třesení kapalného roztoku a následným natáčením výsledku. Testované materiály byly pestré – od čisté vody až po tekutiny na bázi proteinů jaké jsou třeba v čokoládové pěně a dostalo se i na složky bránící vzniku pěny.

Po pouhých deseti sekundách se kapaliny stabilizovaly – bylo to rychlejší než na Zemi a také vzniklo více pěny. Vědci zjistili, že by bylo možné na oběžné dráze vytvořit superstabilní pěny. Na prvotní výzkum proto navázaly další včetně aktuálního Foam-Coarsening. Ten má prověřit chování pěny v různých fázích kapalin – především pak ve fázi přechodu z pevného do kapalného skupenství. Výsledek bude mít široké využití – pěna totiž není jen na pivu či kávě. Pěny mají průmyslové využití sahající od výroby potravin až po čistící a těsnící prostředky, produkty osobní hygieny a kosmetiky, ale i ve stavebnictví.

Přeloženo z:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/space_foam/21884451-1-eng-GB/Space_foam.png
https://www.esa.int/…/De_Winne_with_the_Foam_Stability_experiment.jpg