Evropská kosmická agentura podpořila vznik ohebných a supertenkých fotovoltaických panelů, které jsou díky zatím nejlepšímu poměru generované elektřiny vůči vlastní váze ideální pro kosmické aplikace. Prototyp fotovoltaického článku je tenčí než lidský vlas – pouze 0,02 milimetru. Vyvinuli jej specialisté z německé firmy Azur Space Solar Power a nizozemské tf2. Projekt byl financován prostřednictvím programu Technology Development Element, který ESA používá k podpoře výzkumu inovativních technologií použitelných v kosmickém prostoru.

Vlevo tradiční metoda výroby fotovoltaických článků. Vpravo metoda ELO.
Zdroj: http://www.tf2devices.com/

Na konci životnosti by měl článek poskytovat účinnost až 32 % a k jeho výrobě se používá metoda označovaná jako „epitaxial lift-off“ alias ELO. Při tomto procesu jsou články odlupovány z germaniové podložní vrstvy, na kterou byly předtím položeny, takže drahý materiál může být použit opakovaně. Tímto způsobem se dají vyrábět tří- i čtyřpřechodové články. To znamená, že jsou tvořeny třemi nebo čtyřmi různými vrstvami materiálů, které jsou optimalizované k co nejlepšímu využití různých vlnových délek, které tvoří spektrum slunečního záření.

Fotovoltaické články tenčí než papír by mohly být využity nejen na budoucích evropských družicích, ale i na takzvaných výškových pseudo-družicích HAPS (high-altitude pseudo satellites). Jde o nepilotované letouny či balóny, které by ve vysokých vrstvách atmosféry mohly provádět úkoly podobně, jako to dnes dělají družice na oběžné dráze.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int//21874325-1-eng-GB/Bendy_ultra-thin_solar_cell.jpg
http://www.tf2devices.com/img/Schematic%20comparison4.png