Trosky landeru Vikram

Indický lunární lander mířil začátkem září na hladkou pláň místní vysočiny zhruba 600 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Indická agentura ISRO však s ním během sestupu ztratila kontakt. I tak to byl pro indii úspěch – od přistání ji dělil jen malý kousek. Tým kolem americké sondy LRO, konkrétně lidé spravující kameru LROC, zveřejnili 26. září první mozaiku snímků místa dopadu, která vznikla 17. září. Mozaiku si stáhlo mnoho lidí, kteří na ní hledali trosky indického landeru. Odborníky od LRO kontaktoval i Šanmuga Subramanian, který oznámil identifikaci trosek. Po prověření tohoto tipu mohl tým od kamery LROC potvrdit, že jde opravdu o pozůstatky landeru Vikram – použili k tomu porovnání snímků daného místa před dopadem a po něm.

Místo dopadu landeru Vikram a související pole trosek. Zelené tečky značí jednotlivé úlomky (jak potvrzené, tak i pravděpodobné). Modře je vyznačen narušený regolit. Místo označené písmenem S odpovídá lokalitě, kterou určil Šanmuga Subramanian. Obrázek vznikl složením dvou snímků pořízených 11. listopadu.

Místo dopadu landeru Vikram a související pole trosek. Zelené tečky značí jednotlivé úlomky (jak potvrzené, tak i pravděpodobné). Modře je vyznačen narušený regolit. Místo označené písmenem S odpovídá lokalitě, kterou určil Šanmuga Subramanian. Obrázek vznikl složením dvou snímků pořízených 11. listopadu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Když vznikly obrázky pro první mozaiku, bylo místo dopadu jen špatně osvětlené a proto nebyla identifikace snadná. LRO proto provedla další dvě snímkovací sekvence – první na pomezí 14. a 15. října a druhá 11. listopadu. Specialisté od kamery LROC se pustili i do analýzy okolí na těchto nových mozaikách a podařilo se jim objevit jak místo dopadu, tak i související pole trosek. Místo dopadu bylo ve výšce 834 metrů na souřadnicích 70,8810°J,  22,7840°V. Listopadová mozaika má navíc zatím nejlepší dostupné rozlišení (0,7 metru) i světelné podmínky (paprsky dopadaly pod úhlem 72°)

Úlomky, které objevil Šanmuga se nachází zhruba 750 metrů severozápadně od hlavního místa dopadu. Na první mozaice (rozlišení 1,3 metru, paprsky pod úhlem 84°) bylo toto místo vidět jen jako jediný jasný pixel. Listopadová mozaika ukázala impaktní kráter, související paprsky a pole dalších trosek. Tři největší úlomky mají 2 × 2 pixely a vrhají jednopixelový stín.

Srovnání snímků stejné oblasti před dopadem Vikramu a po něm.

Srovnání snímků stejné oblasti před dopadem Vikramu a po něm.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vikram_impact_ratio_1100.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vikram_ejecta_1100px_scalebar.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vikram_impact_blink.gif

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

17 komentářů ke článku “Trosky landeru Vikram”

  1. maro napsal:

    Díky za to měřítko na fotkách. To mi tam vždycky chybí. Informace o pixelovém rozlišení to nikdy nemůže nahradit.

  2. martin napsal:

    Znamena to, ze sa sonda rozpadla pocas letu, ci su to ulomky, ktore sa rozleteli do okolia az po dopade?

    • Spytihněv napsal:

      No určitě až po dopadu. K destrukci během letu nebyl důvod, chybí atmosféra.

      • lvy napsal:

        A co třeba výbuch motoru?

      • kuban napsal:

        nebo dezintegrace palivové nádrže nebo rozpad vlivem odstředivých sil
        asi by se našlo ještě něco

      • Spytihněv napsal:

        Když koukám na stopu dopadu na úvodní fotce, tak je to stopa typická pro impacty sond vcelku. Nepřipadá mi nijak zvláštní. Na druhou stranu je pravda, že jsou tam vyznačeny dopady trosek ve vzdálenosti i přes kilometr. Tedy pokud jsou to opravdu trosky. Zajímalo by mě, zda je možné, aby po rychlém impactu a destrukci doletěly kusy sondy až tak daleko. Sice nízká gravitace, ale přece jen… Nebo výbuch paliva po dopadu?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Exploze paliva taky něco, udělá, do toho rychlost dopadu, nízká gravitace a absence atmosféry.

      • martin napsal:

        Zdaju sa mi byt nejake prilis nesymetricke v porovnani s inymi tvrdymi dopadmi sond/lietadiel.

  3. Honza napsal:

    Chvíli mi trvalo najít, která oblast animovaného obrázky souvisí se kterou anotovaného obrázku. Tak jsem to udělal trochu názorněji pro všechny. Jsou dobří, že tam něco vidí, já bych to jako místo dopadu rozhodně nepoznal.
    https://i.imgur.com/Jb0bjnN.jpg
    https://i.imgur.com/vx6roUV.gif

  4. Spytihněv napsal:

    Primární plánovaná přistávací lokalita byla 70,90°j.š.; 22,78°v.d. Místo impactu je 70,8810°j.š.; 22,7840°v.d. Takže ve smyslu přesnosti velmi dobré.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.