20. listopadu 2019
Stavbě prvního exempláře prototypu lodi Starship jsme se naposledy věnovali koncem října, kdy spodní polovina mířila na startovní rampu. Od té doby se událo několik věcí, takže pomalu přichází čas si vše zopakovat. A protože už Jan Amos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov, přinášíme Vám v tomto článku hlavně fotografie a jedno video, abyste přehledně sledovali pokrok, který nám přinesly uplynulé tři týdny. Termín prvního letu zatím nebyl přesně určen, ale práce nezadržitelně pokračují. Většina fotek v dnešním článku se týká Starship Mk 1, která vzniká v Texasu, ale jak sami uvidíte, nezapomeneme ani na floridskou Starship Mk 2.
Začátkem listopadu technici nainstalovali první kachní plochu na horní část Starship Mk 1, která se ještě nevypravila na startovní rampu a zůstává v montážní oblasti.
4. listopadu proběhla instalace druhé kachní plochy na horní část Starship Mk 1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Detail úchytu kachní plochy.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Přes pohyblivé klapky kachních ploch se instalovaly ještě plechové přechody.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Na startovní rampě se dělníci věnovali doplňování provozních látek do pozemních zásobníků pro nadcházející tlakové zkoušky.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
10. listopadu začali technici instalovat kryty přes venkovní potrubní a elektrické vedení na obou stranách spodní části Starship Mk 1.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
12. listopadu došlo k instalování druhé klapky na spodní části.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Instalace potrubí pro rozvod paliva (metanu) do motorů Raptor pro Starship Mk 1.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
19. listopadu proběhla tlaková zkouška těsnosti nádrží spodní části Starship Mk 1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Série fotek ukazuje, jak tlakování nádrží vyrovnalo některé nerovnosti na povrchu pláště Starship Mk 1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
V polovině listopadu bylo na spodní část floridské Starship Mk 2 umístěno víko kyslíkové nádrže.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Detailní pohled na víko kyslíkové nádrže Starship Mk 2.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EJvUNINWsAATM7C?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EIjBcICWwAAK1cv?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1592175.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1593335.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48895.0;attach=1593415;image
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1593758.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1594060.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48895.0;attach=1594341;image
https://pbs.twimg.com/media/EJuoyNqWoAAJNyZ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EJrN97uWsAAtShq?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EJrN_zMWoAMJjg9?format=jpg&name=4096×4096
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
No ikdyž to stavi na zelené louce neni to ta odolné jak se řikalo uvidime jak natom bude LSL.
Velmi zábavné komentáře – výborně jsem se bavil, trošku si člověk připadá jak na nějakém humoristickém serveru, dík všem zúčastněným :)))
Já pro humoristickou diskuzi chodím na elonx. Ač fanoušek SpaceX, musím uznat, že bohužel se to tam poslední dobou trochu zvrhlo, kdy diskutující nechápali rozdíl mezi výrobní cenou motoru Raptor (kterou plácl Elon) a prodejní cenou BE-4 (obsahující výrobní cenu, vývoj, marži a podobně). Naposledy jsem si dovolil říci, že Europa Clipper bude lepší poslat na SLS kvůli rychlejšímu přeletu k Europě (o snad 4 roky) protože čekat 6,7 let na start výzkumu vs. čekat 3 roky je dost velký rozdíl, i z hlediska zastarávání techniky a risku její ztráty závadou … byl jsem za to výrazně vymínusován. Bohužel.
Naneštěstí na seriózní diskuze někdy není místo, protože, ač to nechápu, tak střety mezi zastánci NASA a SpaceX připomínají diskuze Android vs. Apple. Státní je automaticky špatné, soukromé dogmaticky dobré. Přitom nejlépe budou fungovat oba jakožto spolupracující subjekty.
Nakonec podotknu, že sami vidíme, jaký má SpaceX problém certifikovat CrewDragon pro lety s posádkou. Nedovedu si představit složitost certifikace pro posádku NASA, nebo celkově pro posádku, kdy pasažéři sedí na obrovské tlakové lahvi podchlazených plynů (Starship). V tomto případě je prostě bezpečnost na prvním místě a peníze až na druhém. Ač se to zdá nebo ne, někdy je lepší utratit i nesmyslné množství peněz pro vyšší princip …
Tak jen na okraj, na „na obrovské tlakové lahvi“ sedí úplně každý kosmonaut. Ale to je detail. Nyní k věci:
Pokud tím „vyšším principem“ míníte SLS (nenapadá mne, co jiného jste mohl mít na mysli), tak s Vámi nemohu souhlasit. Pokud nyní nebudeme brát v potaz, kdo má ty které peníze v rukou, tak se domnívám, že kdyby byly stejné šílené sumy investovány do vývoje lodi Starship, tak nejen že by prototyp nevypadal pomačkaně (protože, co by na takový vzhled řekli daňoví poplatníci, že?) ale vznikla by pravděpodobně mimořádně spolehlivá věc. Což je SLS jistě také, ale rozdíl je v tom, jestli se chceme pohnout ve vývoji někam dál o metry, nebo o kilometry (obrazně!). Já osobně hlasuji pro druhou verzi i za cenu, že sem tam něco trošičku bouchne.
Pokud ale vezmeme ten „Vyšší princip“ obecněji, tedy jako snahu zabránit všem možným ztrátám na životech, tak za prvé – nic se nemá přehánět, své životy dobrovolně riskují i vojenští piloti (z nichž se rekrutují astronauti nejčastěji), vojáci, policisté, hasiči atd.). Za druhé, eticky čistší by bylo neposílat kosmonauty vůbec nikam. Investovat ty peníze do vývoje inteligentních robotů, případně schopných se opravovat nebo i replikovat (a tím bychom se dostali ještě řádově dál, než se Starshipem – jak obrazně, tak i doslovně). Jen bychom přišli o titulky „First Man on the Mars“, což by možná byl ideologicko-politický problém.
Nechci se vás nějak dotknout, pokud bych parafrázoval váš příspěvek – nejdříve vymýšlíte coby kdyby a nakonec byste prostě seděl desítky a stovky let na zadku a vymýšlel replikující roboty. Takhle bych si to s kosmonautikou opravdu nepředstavoval.
V pohodě, to se mně nijak nedotýká. Pouze jsem zmínil extrémní variantu. Ale nepreferuji to. BTW, „desítky a stovky“ chápu jako min 220 let. Věřím, že k robotům, co budou schopni se opravit (např. si vyměnit kolo nebo baterii), se lidstvo dopracuje dříve. Ovšem nikoli metodou SLS.
Takže to už bouchlo jo? Mno hlavně aby to Kerbalíci všichni přežili.
Hlavně že to bylo „inertní“ bouchnutí ..
Zrovna jsem to sledoval. Víko odstartovalo směr Mars, spodní část se nejspíše utrhla taky jelikož začalo fučet kolem toho prstence námrazy a hlavně spodem. Toto bude zatím nejbolavější místo, protože nároky na výrobu tlakových lahví (a ještě k tomu na kryogenní látku) jsou fakt vysoké.
Elon sice na twitteru ihned odpovídal EA, že se přesunou k Mk3, že toto byl jen pathfinder, ale přes to všechno mi přijde, že s tímto exemplářem měli více plánů, vzhledem k tomu, že zakrývali venkovní vedení, instalovali rozvod paliva do Raptorů a podobně, a hlavně mluvili o startu během maximálně dvou měsíců.
Mimo to by si na toto měli vzpomenou všichni kritici NASA a jejich testů testů testů…
Stejnou myšlenku, jakou jste prezentoval ve své poslední větě jsem rozvedl v článku, který vyjde za zhruba půl hodiny. Právě proto se testuje. Chyba během testování není tragédie (pokud se nikomu nic nestane). Je to vítaná možnost, jak se poučit, jak něco zlepšit, aby byl výsledný produkt co nejbezpečnější.
Děkuji za reakci. Chtěl bych k tomu podotknout, že je velký rozdíl, kdy do modulu na samý vrchol nosiče (což je obrovská řízená exploze) posádku nebo satelit. A to jak z bezpečnostních, tak odpovědnostních rizik. To je základní myšlenka, kterou si každý člověk, který se věnuje kosmonautice (a nejen té), musí držet na prvním místě.
Řekl bych, že většina lidí spíš kritizuje byrokracii, než samotné testy.
Ostatně k výbuchu došlo při testu a SpaceX třeba při vývoji CD dělala oproti konkurenci hned několik testů navíc…
Jedna věc je kritika byrokracie, která je někdy až neúnosná a projekty zdržuje (a to mluví z vlastní zkušenosti). Druhá věc je například kritika vůbec výroby a účelu pathfinderu core stage, který NASA právě používá. Pro mě, jakožto technika, je tato „součástka“ a procedura klíčová pro úspěšné zvládnutí první mise. To samé test Green run.
V tomto se mi přístup SpaceX libí, testují co se dá a někdy až na samé hranici funkčnosti. Viz padáky. Spíše jsem to ale myslel tak, většinou, když ze strany SpaceX přišel termín, že CD bude připraven už za 3, 4 měsíce .. tak se vyrojila hromada špíny na to, jak dlouho trvá příprava Orionu, že ještě není a podobně. Přitom bych řekl, že je to mnohem složitější a komplexnější plavidlo než CD. A jak ta čas běží, tak od představení designu CD uběhlo taky více než 5 let …
Tak ako tu už bolo spomenuté je to veľmi ranná fáza, a tými termínmi by som si nebol istý avšak nikto nevie ako to dopadne, na starship sa v najbližších rokoch nedá spoľahnúť ale iste je že takáto raketa skôr či neskôr prísť musí ak chceme kolonizovať mars. Treba len držať palce a vydržať, tak ako to v kozmonautike chodí
Je jasné že to naní kosmická loď, ale testovací platforma motorů….
Ale stejne, vždy když to vidím, vzpomenu si na Han Sola a jeho punostroj… 🙂
Tento exemplář není jen pro testy motorů Raptor za letu, ale převážně pro ověření nového konceptu řízeného aerodynamického brzdění při návratu do atmosféry a přistání. Půjde o zkoušky součinnosti orientačních trysek + pohyblivých brzdicích klapek a motorů Raptor za letu nahorů i zpět. Zcela nový HW i SW.
Kosmonautiku sleduji protože ji považuji za vrchol technologií a techniky. Na NASA běží stavba roveru pro Mars 2020. Dělají to v superčisté místnosti, roušky klimatizace atd.. Tady to staví na louce, ve větru a dešti, vaří to autogenem ručně. Celek je pomačkaný jakoby jej přivezli z druhotných surovin. Beru to jako provokaci a parodii na kosmonautiku. Děsné.
To víš, nesedí u internetových diskuzí a tak nevědí, že něco nejde a udělají to 🙂
Tak tahle raketa ale taky nepoletí na nějakou planetu kde by ji mohla kontaminovat, ale jen do 20km, narozdíl od mars 2020
Ta čistá místnost hlavně proto, aby nebyl nečistotami kontaminován ten rover. Kvůli planetární ochraně se sondy sterilizují. Celková čistota je ukazatelem kvality na jakémkoliv pracovišti.
Jakmile tam poletí lidé tak jakákoliv sterilizace přestává mít smysl protože jsme nádobou plnou bakterií a jiných organismů. Navíc cílem dekontaminace není nevozit tam žádný organický materiál (což se nikdy 100% nepodaří), ale zachovat planetu pár desítek let jakž takž čistou pro biologický průzkum. Pak už nastoupí lidi a kolonizace a už to postrádá smysl.
Pane Alois, zkuste ještě nějaký ten rok vydržet. Ačkoliv tyto prototypy poletí, ještě nebyl vyroben ani jeden díl letového hardwaru. A letového ve smyslu, který se v kosmonautice používá, tedy „ostrého“. Schovejte si tedy diskuzi, až se bude stavět raketa pro toho Maezawu. Pokud by to stavěli tak jako dosud, tak bych do toho nevlez ani zadarmo.
Pane Alois, trpelivost:-)
Tak provokace to určitě není. Jen hodně ranná testovací verze, což vypovídá že výsledek je zatím ještě daleko. Akorát že někteří považují projekt málem za hotovou věc, podobně jako že RedDragon přistane loni na Marsu a všem to natře. Ďábel se skrývá v detailech a Musk si ukousl extra monstrózní sousto. Může to ztroskotat nebo se hodně zkomplikovat a protáhnout na spoustě věcí.
Tak uvidíte sám, jaký bude další vývoj.
Ohledně pomačkání – zrcadlově lesklý povrch + velká plocha + zakřivení = i nepatrné nerovnosti jsou hrozně vidět.
Sterilita: On je drobný rozdíl mezi stavbou vědecké sondy, která má pátrat po životě na cizí planetě a stavbou testovacího prototypu kosmické lodě, který je určen jen pro suborbitální skoky.
Může se to tak jevit. Základní otázka nicméně zní: Poletí to? A druhá otázka, která vychází z té první: Poletí-li, slevíš ze své kritiky?
Část právě odletěla. RIP MK1
A pokud ta nádrž zvládla vyletět do větší výšky, než 150m, tak je to pro Starship nový rekord, jak tweetuje Scott Manley.
„tlakování nádrží vyrovnalo některé nerovnosti na povrchu pláště“
Tak tohle mi hlava nebere. To fakt jako na poušti splácají z plechu tlakovou nádrž na kyslík s tím, že se trochu nafoukne, vyrovná a bude to fungovat i při MaxQ a naopak při tý prdě při vstupu do atmosféry??? Když si představím konstrukci vzduchových a kyslíkových lahví co občas vidím v práci a hlavně to množství předpisů a bezpečnostních nařízení při jejich plnění…
Nechci pochybovat o tom, že by ti blázni od SpaceX nevěděli co dělají, jsou to kromě bláznů taky asi největší makovice v dalekém okolí. Jen žasnu a nechápu.
Tak, on tenhle prototyp MaxQ ani návrat do atmosféry nezažije, má zatim vylítnout jen do 20km. Další lodě budou mít prstence vyrobený z jednoho kusu a ne spojený z více kousků.
MaxQ, tedy moment maximálního aerodynamického namáhání, zažijete při jakémkoliv letu, tedy i do 20 km. To už jsme ve stratosféře s minimálním atmosférickým tlakem. Návrat to tedy bude, přesněji do troposféry, jen s relativně malou rychlostí oproti návratu z orbity. Každopádně si ta loď zažije 2 sonické třesky, jeden tam, druhý zpět.
Ono i kdyby to stálo na místě, tak to nějaký „maximální namáhání“ zažije.
to jo no když to porovnam s testování s SLS jaký mají různý testovací stanoviště, tak tomu moc nevěřím že to bude bezpečné jsou to docela kaskadeři.
Nechme se překvapit, dokud to nepoletí, tak můžeme jen spekulovat.
A kdo z nás úplně věřil takovému Starhopperu.
Strašné, nevěřím kalendáři, že není prvého dubna.
😀
…ano, šéfové ULA asi musí mít takové pocity 😀
https://www.kosmonautix.cz/2019/11/exploze-starship-mk1/
Šéfovia ULA nie sú škodoradostný a určite nemajú takéto pocity : 🙂