Cesta Apollo 12 na Měsíc (1)

Před padesáti lety odstartovala druhá mise Apollo s cílem přistát na povrchu Měsíce. Během startu bylo tak špatné počasí, že diváci jen těžko hledali siluetu rakety Saturn V. Alespoň do chvíle, než nebe rozsvítil blesk a prošel přes stoupající nosič až k mobilní věži. Posádka v lodi zažila totální blackout. Na palubě dočasně vypadl proud a následně se rozeznělo množství výstrah. A aby toho nebylo málo, tak se celá situaci opakovala v 52. sekundě letu. Naštěstí oba incidenty neměly na fungování kosmické lodi velký vliv a členové posádky mise Apollo 12 – Pete Conrad, Alan Bean, Richard Gordon, zamířili 14. listopadu 1969 k Měsíci. O programu Apollo toho bylo napsáno již opravdu mnoho a jen těžko se dá najít něco, co ještě nebylo řečeno, či popsáno. Proto jsme se rozhodli připomenout toto další významné výročí v pořadí trochu netradičně – obrazem. V těchto dnech totiž vydal grafik Tony Bela sérii povedených ilustrací, které jsou pro vzdělávací a neziskové účely volně k dispozici. Proto se je autor rozhodl přeložit a tím vlastně zmapoval cestu Apolla 12 na Měsíc a zpět. Infografiky jsou pro zpestření  prokládány zajímavostmi z této, tak trochu opomíjené mise. Pojďme si tedy společně připomenout události staré 50 let.

1. Bouřlivá mise

V den startu bylo počasí na Kennedyho vesmírném středisku špatné. Nicméně podle předpovědí nehrozilo bezprostřední riziko a bylo rozhodnuto let neodkládat. Saturn V  tedy zaburácel a pomalu se zvedal i s posádkou na palubě kosmické lodi z rampy, ale po pouhých 39 sekundách zasáhl raketu blesk, který prošel celým nosičem a přes spaliny a zbytkové výpary zasáhl také rampu. „Tak jo. Právě jsme přišli o navádění, Nevím, co se stalo. Všechno nám vypadlo,“ ohlásil velitel mise Charles „Pete“ Conrad. Celá situace se za okamžik opakovala ještě jednou, protože už v 52. sekundě raketu zasáhl blesk podruhé. Pro posádku to byl opravdu bouřlivý začátek mise, která paradoxně měla za cíl oblast zvanou „Oceán bouří“. Několik specialistů po výpadku proudu varovalo vedení mise, že v důsledku zásahů mohlo dojít k poškození pyrotechniky k vystřelení padáků. Naštěstí se obavy nepotvrdily a posádka se později dostala v pořádku domů.

Během startu do rakety udeřil blesk a pořádně zamotal hlavu lidem na Zemi i astronautům na palubě.

Během startu do rakety udeřil blesk a pořádně zamotal hlavu lidem na Zemi i astronautům na palubě. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

I navzdor špatnému počasí a dvojitému zásahu blesku se po necelých 12 minutách letu podařilo kosmickou loď usadit na oběžnou dráhu.

I navzdor špatnému počasí a dvojitému zásahu blesku se po necelých 12 minutách letu podařilo kosmickou loď usadit na oběžnou dráhu. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

2. S „plachetnicí“ k Měsíci

Pokud se pozorně podíváte na logo mise Apollo 12, je na první pohled jasné, že odkazuje k námořnictvu a to ne náhodou. Všichni členové posádky totiž byli příslušníky Vojenského námořnictva Spojených států amerických (U.S. Navy). Dominantní plachetnice mířící k Měsíci symbolizuje velitelský a servisní modul „Yankee Clipper“ a odkazuje taktéž na zmíněné námořnictvo. Kombinace zlaté a modré barvy emblému také není náhodná. Jsou to totiž typické barvy pro US Navy. Kdo si prohlédl logo mise pozorně, jistě objevil i čtyři hvězdy v pozadí za plachetnicí a i ty mají samozřejmě svůj význam. Tři hvězdy reprezentují astronauty Apolla 12. Poslední, čtvrtá hvězda patří Cliftonu Williamsovi – námořnímu pilotovi a astronautovi, ale hlavně kamarádovi a blízkému příteli posádky, který tragicky zemřel 5. října 1967 při letecké nehodě v důsledku mechanické závady na jeho stroji T-38. Později k uctění památky kamaráda zanechal na povrchu Měsíce Alan Bean jeho odznak pilota a jiné upomínkové předměty, které dostal od vdovy padlého astronauta.

Kosmickou loď výpravy Apollo 12 horní stupeň S-IVB úspěšně dopravil na oběžnou dráhu Země.

Kosmickou loď výpravy Apollo 12 horní stupeň S-IVB úspěšně dopravil na oběžnou dráhu Země. Balet v kosmu. I tak by se dal nazvat spojovací manévr, který propojil lunární modul s kosmickou lodí Apollo. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

Balet v kosmu. I tak by se dal nazvat spojovací manévr, který propojil lunární modul s kosmickou lodí Apollo.

Balet v kosmu. I tak by se dal nazvat spojovací manévr, který propojil lunární modul s kosmickou lodí Apollo. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

3. Ztracený a znovuobjevený třetí stupeň

Horní stupně raket Saturn V byly po odpojení od zbytku sestavy normálně naváděny na měsíční povrch. Kam se jednoduše zřítily a NASA tak měla možnost měřit nejrůznější parametry a provádět seismologický výzkum. Výjimku ovšem tvořil horní stupeň z mise Apollo 12. Ten měl být naveden na heliocentrickou dráhu. Během manévru se ale něco pokazilo a stupeň nezískal dostatečnou rychlost. S-IVB se tedy vydal zpět k Zemi a ztratil se v hlubinách vesmíru. V roce 2002 však Bill Yeung objevil objekt dočasně nazvaný J002E3, který se podařilo později identifikovat jako vyhořelý horní stupeň z mise Apollo 12, který jako bludný Holanďan dlouhá léta bez povšimnutí kroužil kolem Země a paradoxně tak opět odkazoval na symboliku mise.

Odpojení sestavy od třetího stupně rakety Saturn V.

Odpojení sestavy od třetího stupně rakety Saturn V. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

Cestou na Měsíc se mohlo cokoliv pokazit. Každá zdánlivá drobnost musela být dotažená do nejmenšího detailu.

Cestou na Měsíc se mohlo cokoliv pokazit. Každá zdánlivá drobnost musela být dotažená do nejmenšího detailu. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

4. „Plyn je napravo a brzda nalevo!“

Na palubě kosmické lodi Apollo si trojce astronautů pobrukuje známou píseň Sugar, Sugar kapely The Archies, která řinčí z reproduktoru malého kazetového přehrávače. V tu chvílí už byli na oběžné dráze Měsíce a nezbývalo než se připravit na odpojení a sestup na povrch. Bylo třeba ještě několik kontrol, ale zatím uskutečnění přistání v Oceánu bouří nic nebránilo. Bylo načase se dočasně rozloučit. 18. listopadu  Bean s Conradem přelezli do lunárního modulu Interpid a než se za nimi definitivně uzavřel poklop stihl  Gordon naposledy zavtipkovat směrem ke Conradovi. „Pojďme si to projít ještě jednou. – „Plyn je napravo a brzda nalevo!“ Pete se pousmál a zavřel průlez do kosmické lodi Apollo. (Konec první části.)

18. listopadu Bean s Conradem zamířili na povrch Měsíce.

18. listopadu Bean s Conradem zamířili na povrch Měsíce. Zdroj: Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

Zdroje informací budou uvedeny v příštím díle.

Poděkování: Rád bych touto cestou také poděkoval Dušanu Majerovi za pomoc s grafikou a Jirkovi Hadačovi za technickou konzultaci.

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

24 komentářů ke článku “Cesta Apollo 12 na Měsíc (1)”

  1. Pavelll napsal:

    Perfektni obrazky a popisky, diky!

  2. Alois napsal:

    Dovolil bych si poznámku k třetím stupňům Saturnů-5. Stupně A-8, A-10, A-11 a A-12 nebyly směrovány na povrch Měsíce, ale směřovaly na orbit kolem Slunce, neb dostaly do vínku únikovou rychlost, řečenou druhou kosmickou. Krom toho nebyly sterilizovány a dokud nebyly dokončeny karanténní omezení by jejich pád na Měsíc byl kontraproduktivní a konečně efekt dopadu nebylo čím měřit. U A-12 mohl být již plán na dopad, na Měsíci byly seismometr z A-11, tady si s negací nejsem úplně jist.
    Předmětný S-4B Apolla-12 po odletu k Měsíci však nikdy již nevstoupil na uzavřenou oběžnou dráhu kolem Země, ale od počátku obíhá kolem Slunce. Jeho dráha je v rezonanci s drahou Země a občas vstoupí do gravitačního pole Země, kterým ovšem jen prolétá a vždy se vrací na dráhu kolem Slunce.
    Jsou známy i přirozené asteroidy, které se chovají obdobně a byť se do gravitačního pole Země intervalově vracejí nikdy v něm nesetrvají a vždy se ihned vrátí na dráhu kolem Slunce.

  3. Jirka Hadač Redakce napsal:

    Jinak hezké a důstojné připomenutí těch druhých, kteří nedělali pro miliardy lidí na Zemi tu historii, ale i tak dokázali kus práce. Děkuji vám pane Karel. A ty ikonografiky jsou opravdu nádherné, to stojí za to přeložit. Opravdu ano.
    Jinak k tomu stupni S-IV, na wiki uvádí, že sice na heliocentrické dráze je, ale není na dobré dráze, tak čas od času přechází na vysoce eliptickou geocentrickou 🙂 a zase z ní uteče.
    https://en.wikipedia.org/wiki/J002E3#/media/File:J002e3f_orbit.gif

  4. Peter napsal:

    Velmi podarene, dakujem. Len detail – v obrazku „Cast 7“ je chybycka v nazve modulu Yankee Clipper. 🙂

  5. tonda napsal:

    Moc hezký a netradičně pojatý článek,děkuji za něj!Pěkné oživení vzpomínek a povzdechnutí nad současnou situací,kdy by zřejmě ani nedošlo k povolení startu v takovém počasí.Ale probíhal závod a riskovalo se,i když už to bylo v podstatě vyhrané!Měli štěstí námořníci!

  6. Alois napsal:

    Člověku nezbývá, než opakovaně žasnout nad tím co Američané před padesáti lety s tehdejší technikou dokázali. Za osm let realizovali dva pilotované programy na LEO, postavili superraketu daleko silnější než SLS a posílali v několika měsíčních intervalech pilotované lodi na povrch Měsíce jako na běžícím pásu.
    Dnes, s technikou nesrovnatelně pokročilejší, vše co tehdy trvalo měsíce trvá léta. K úrovni techniky : někde jsem četl, že Lovel v Apollu 8 přepočítával “ pro kontrolu “ navigační údaje palubního počítače ručně na logaritmickém pravítku .

    • frank napsal:

      není to tak dávno, kdy se na Kosmonautixu a i jinde psalo o “ testování“ sextantu na IS ( jako nouzové pomůcky pro krizovou navigaci bez počítače) . Dovedu si představit, že logáro, tužka a papír by mohly být součástí stejné “ krabičky nedigitalizované záchrany“ pro lety v hlubinách kosmu 🙂 Ostatně jedny, mezi piloty velmi oblíbené hodinky, v sobě vlastně logaritmické pravítko mají ….

      • maro napsal:

        V roce 1968 kalkulačky za moc nestály a naopak schopnosti techniků počítat na logáru byly skvělé. Pracovali s ním celý život.

      • HM napsal:

        V Apollu i v LEM byl pochopitelně AGC (Apollo Guidance Computer), který počítat uměl zatraceně dobře 🙂
        Nicméně jako kapesní kalkulačka nefungoval – pro to mu chyběl příslušný interaktivní program (prostě nikdo neměl motivaci tam cosi takového dát, ač to zcela jistě bylo možné). Lovel prostě používal logáro, které tehdy kapesní kalkulačku nahrazovalo. To nevypovídá nic o technologii Apolla…
        Opravdu kapesní kalkulačky se objevily počátkem 70. let.

        Když se dívám, jak byl AGC navržen a realizován, hluboce smekám. Oni s technologií první poloviny 60. let postavili embedded zařízení, které má vlastně vše, co má mít i podle dnešních měřítek. Musíme brát ještě navíc v úvahu, že v době, kdy Apolla létala k Měsíci, byla výpočetní technika zase o kus dál než v době, kdy Apollo vznikalo. AGC na jeho palubě byl tak již svým způsobem technologicky zastaralý a přesto svůj účel plnil na jedničku.

        Nemám rád ty „zasvěcené“ řeči o tom, jak chudáci v Apollu měli jen počítač ani ne výkonu dnešní kalkulačky. Nejsou to dobrá srovnání – musíme to vždy brát v kontextu doby… Prostě měli plnohodnotný a spolehlivý palubní počítač s výborným softwarem. Rusové jim mohli jen závidět – na takové úrovni to tenkrát nezvládali.

    • maro napsal:

      Pokud na průmyslovce dostanete pořádný trénink s logárem (já s tím počítal písemky z mechaniky) tak u hodně úloh budete rychlejší než s kalkulačkou. Menší přesnost vám nevadí a hlavně budete perfektně ve střehu ohledně počítání desítkových řádů, což je zdroj nejčastějších chyb ve výpočtech. V době letu Apolla roce 1970 byl tréning s logárem absolutní samozřejmost a technici kalkulačky fakt moc nepoužívali.

  7. Petr Čížek napsal:

    Parádní infografika, hezčí jsem snad ještě neviděl.
    Jen malá chybka – název lunárního modulu zní Intrepid, nikoli Interpid.
    Jinak super, díky!

  8. Radim Špetík napsal:

    Pěkný info. Akorát ten první obrázek nesedí. Jinak super.

  9. pbpitko napsal:

    Podobné info som čítal za tie roky mnohokrát, ale je fajn si i zaspomínať, Ď, 🙂

  10. Libor napsal:

    Clanek je to pekny, jen obrazek „Cast 1“ se nekde zatoulal a je tam 2x „Cast 2“ a pokazde s trochu jinym popiskem. Tak to pak nekdo prohodte a bude to uz dokonale 🙂 dik

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.