Včerejší start indické lunární mise Chandrayaan-2 dopadl dobře – nejsilnější indická raketa GSLV Mk III umístila náklad na oběžnou dráhu a separace nákladu od horního stupně proběhla úspěšně. Během přímého přenosu jsme ale viděli záběry na monitory, na kterých se dalo jasně rozeznat, že graf veličin reálného letu se v závěrečné fázi lehce odchýlil od plánované křivky. Na postartovní konferenci oznámil šéf agentury ISRO, že horní stupeň hořel až do spálení všech pohonných látek a sonda se tak dostala na oběžnou dráhu o 6 000 kilometrů vyšší, než se čekalo, takže při cestě k Měsíci ušetří palivo. Jak se ale ukázalo, celá situace byla ve skutečnosti zajímavější. V tomto krátkém článku si ukážeme, na jakou dráhu se sonda dostala, ale i to, jaký bude její další harmonogram.

Overperformance? Seems happy about it at least! pic.twitter.com/C1tUXe4OIR

— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) July 22, 2019

Původní plány počítaly s tím, že nosná raketa vynese náklad na eliptickou dráhu s perigeem (nejnižším bodem) ve výšce 170 kilometrů a apogeem (nejvyšším bodem) zhruba 39 000 kilometrů vysoko). Těch oznámených šest tisíc kilometrů navíc se logicky vztahovalo k apogeu, ale jak na tom bylo perigeum? Podle informací, které dnes dopoledne zveřejnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře měla počáteční oběžná dráha perigeum jen ve výšce okolo 152 kilometrů. To by znamenalo, že nosná raketa sice dosáhla vyššího apogea, ale nižšího perigea, než se čekalo – a to už tak dobré není. Čím níže leží perigeum, tím většímu odporu atmosféry je sonda při průletu touto apsidou vystavena. Sonda proto provedla korekci, kterou zajistila povytažení perigea do bezpečnější výšky.

„Oběžná dráha byla následně upravena na výstřední dráhu s perigeem 173,7 km, apogeem 44 733,6 km (ISRO hlásilo 169,7 km x 45 475,0 km) a sklonem 21,41°,“ doplnil Michal Václavík s dodatkem, že jde o informace z dnešního dopoledne a v průběhu času se situace může měnit. Odlišná dráha oproti očekávání ale není jedinou zvláštností včerejšího startu. „Zajímavostí také je, že NORAD po startu eviduje tři objekty – logicky poslední stupeň nosné rakety a sondu, ale třetí objekt je zatím záhadou. Při jiných startech raket GSLV na obdobné dráhy (GTO) se toto nedělo. Je možné, že jde o nějaký mezistupeň, který je součástí nové rakety GSLV Mk. 3 anebo nějaká část přímo související s vynášeným nákladem,“ informuje Michal Václavík, který připravil také přehledný harmonogram nejbližších milníků mise Chandrayaan-2.

• 24. 7. – zvýšení apogea na cca 47 000 km
• 25. 7. – zvýšení perigea na 243 km
• 27. 7. – zvýšení apogea na 55 800 km
• 1. 8. – zvýšení apogea na 71 500 km
• 6. 8. – zvýšení apogea na neupřesněnou hodnotu
• 9. 8. – zvýšení apogea na 89 700 km
• 14. 8. – provedení motorického zážehu v perigeu k přechodu na přeletovou dráhu k Měsíci
• 20. 8. – navedení na oběžnou dráhu okolo Měsíce s výškou v periseleniu 120 km a výškou v aposeleniu 18 000 km
• koncem srpna proběhnou čtyři motorické manévry v periseleniu k úpravě a zakulacení oběžné dráhy
• 1. 9. – dosažení finální kruhové dráhy s výškou 100 km
• 2. 9. – změna oběžné dráhy (snížení výšky v pereseleniu na 30 km) a oddělení přistávacího modulu od zbytku sondy
• 7. 9. – přistání na povrchu Měsíce v primární přistávací oblasti mezi krátery Manzinus C a Simpelius N (cca 70,9° j.š. a 22,7° v.d.), v ČR bude v době přistání ještě 6. 9. (čas 23:28 SELČ)

Zdroje informací:
Michal Václavík
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D-s6lfOUwAACcQq.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D-s6qNnUwAEUfws.jpg:large