Za necelé dva měsíce nás čeká další pilotovaná mise, v rámci které na ISS poletí velitel lodi Alexander Skvorcov a palubní inženýři Luca Parmitano z Itálie a Andrew Morgan z USA. Jejich kosmická loď Sojuz se již připravuje na kosmodromu Bajkonur a přípravy zatím probíhají podle plánu. Včera byly úspěšně dokončeny zkoušky těsnosti hermetizovaných modulů, která se provádí před každým startem. K tomuto testu se používá helium, kterým se naplní vnitřní prostory lodi a sleduje se, zda vzácný plyn nikde neuniká. Tím se prověří, zda moduly kosmické lodi splňují požadavky těsnosti.
Jakmile byla zkouška těsnosti dokončena, mohl Sojuz MS-13 zamířit na cestu do nedaleké montážní a zkušební budovy. Tady loď podstoupí další kontroly a přípravu na start. Pokud nedojde k nečekaným komplikacím, měli bychom se startu dočkat už 20. července.
https://www.youtube.com/watch?v=O862O6-pscU
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D7Ai_XlWsAgklME.jpg:large
Co sa stane po pristati so sojuzom,teda s navratovou kabinou.ide do srotu?
zvycajne putuje niekam do muzea
Helium je drahy. Ja bych tam zavrel tchore.
Bohužel,l ale tchoř je cítit i ve vakuu….cha cha
Já bych to He zrecykloval 🙂
Proč se používá helium, nestačí to natlakovat vzduchem? Jak vlastně zkontrolují netěsnost? Duše kola se obvykle namáčí do vody. Sojuz jde do bazénu?
Osobně se domnívám, že je to kvůli jeho malým rozměrům. Jinými slovy helium projde i přes droboučké škvíry, kudy by se jiné plyny nedostaly.
To je len moja uvaha ohladne postupu testovania. Asi najjednoduchsi sposob je dat do Sojuzu tlakomer, resp. asi tam uz aj maju snimac tlaku, a zatvorenu kabinu napustit heliom a sledovat zmenu tlaku za urcity cas. Vysledok vyhovuje/nevyhovuje podla vopred urcenych kriterii. Klasicky ako pri skuskach testnosti roznych dalsich veci. Netreba vymyslat teplu vodu.
Spíše se loď uzavře do kontejneru s čidly citlivými na helium. Změny tlaku by byly jen nepatrné.
I nepatrné změny tlaku není problém změřit. Tedy nepatrné v mezích těsnosti kosmických lodí.
Tak nevím jak to dělali tady. Ale logické by bylo napustit loď héliem a pak chodit kolem s detektorem a koukat, jestli to někde neuniká. A samozřejmě měřit pokles tlaku uvnitř.
Takze tu je odpoved:
http://www.russianspaceweb.com/baikonur_energia_254.html#vacuum
Ruske kozmicke lode sa testuju v podtlakovej komore 17T523M povodne urcenej pre projekt Buran. Nie je sice uvedene co sa konkretne meria, ale asi to bude kombinacia tlak / koncentracia. Skusim to niekde este dohladat.
Video z testu. resp. len ulozenie lode do komory.
https://www.youtube.com/watch?v=2_4wxvMR5gk
Helium se používá proto, že jeho atomy jsou malé, takže snadno prochází netěsnostmi, a také proto, že jeho přirozený obsah v atmosféře je malý a vzhledem ke své atomové hmotnosti je snadno rozlišitelné v hmotovém spektrometru. Takže detekce je velmi přesná a mohou být detekovány netěsnosti, které odpovídají rychlosti úniku zhruba 1 cm^3 za 30 let.
Viz např. https://www.mtm-inc.com/av-20100114-why-is-helium-used-in-vacuum-leak-detection.html
Díky moc za informace!
Mě by docela zajímalo, jak mohl testem s heliem ( trošku o tom něco vím, testovala se s ním v těsnost vakuových elektronek do TV a radio vysílačů ) projít ten odvrtaný a zalepený orbitální úsek…
Nevěřím, že tmelem/lepidlem by to neprošlo když to dokáže projít skrz neporušenou keramiku, kovar, meď, sklo nebo stříbrný pájený spoj který se jeví jako naprosto dokonalý….
Na druhou stranu si při testu mohou užít docela legraci, ta řeč je veselá
Domnívám se, že hodnoty helia v okolí lodi mají určitou hranici (koncentraci), která odděluje stav „OK“ od stavu „nevyhovuje“. Opět moje spekulace – myslím si, že navrtaný Sojuz mohl projít kontrolou s odřenýma ušima. Kdo ví – třeba ostatní části těsnily nadstandardně a únik byl jen ze zapatlané dírky. Ale znovu říkám, že je to jen moje úvaha bez znalosti konkrétních detailů.
No mě napadá i varianta, že pokud se to stalo na zemi, tak až po zkoušce těsnosti nebo případně to , že materiál použitý k opravě/retuši má skutečně tak vynikající vlastnosti, že by odolal i héliu ( že by ze sady na opravu v kosmu ? 🙂
Na Zemi to těsnilo dobře. Jestli jsem četl správně, tak použité lepidlo vypraskalo vlivem nízké teploty (pryskyřice), až na oběžné dráze. Tzn. zkouškou těsnosti mohl projít naprosto v pohodě.
rozumím, ale jak říkám, viděl jsem věci kde nic neukazovalo trhlinu a helium procházelo skrz.
Skrz kovy, sklo, keramiku atd . Prostě si jen neumím představit tmel/zátku která by ho zastavila….
Těsnost elektronek musí být o mnoho řádů lepší než těsnost kosmické lodi.
Navíc pár vakuových aparatur úspěšně zalepených epoxidem jsem už viděl.
Mne by tedy docela zajímalo, jak se lokalizuje místo/místa úniku, pokud by se nějaké ty netěsnosti vyskytly. Detekce toho, že He někudy pronikne ještě neurčí místo.
Tak pokud máte „příruční“ detektor He, tak to místo úniku aspoň zhruba určíte. Samozřejmě ve vakuové komoře se s takovým detektorem loď blbě obchází.