Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.

Nemoc, která devastuje lidský mozek i lidský život…
Degenerativní onemocnění mozku, typ demence, postihující zejména paměťové schopnosti, to je Alzheimerova nemoc. S progresí onemocnění člověk pomalu ztrácí schopnost se sám o sebe postarat. Kvalita života výrazně klesá a člověk se stává závislým na pomoci druhých. Běžné činnosti, jako je vaření, nakupování se stávají stále náročnějšími. Co je dnes za den? Kde to jsem? Nepoznáváte ani své nejbližší. Váš život se promění v bezradné bloumání. Alzheimerova choroba jakoby vám ukradla duši.

CAD model zařízení NanoRacks-SABOL.
CAD model zařízení NanoRacks-SABOL.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nano Racks…
Pochopit podstatu tohoto zákeřného onemocnění a pomoci tak s vývojem účinné léčby, se nyní vědci snaží v rámci projektu NanoRacks-SABOL (NanoRacks-Self-Assembly in Biology and the Origin of Life). Při Alzheimerově chorobě se v mozku vytvářejí vláknité plaky bílkoviny, zvané amyloid. Tento experiment sleduje způsob, jakým dochází ke tvorbě amyloidových vláken. Tento proces je pak porovnáván s tvorbou vláken, jak k ní dochází na Zemi. Zařízení NanoRacks-SABOL je v podstatě samoobslužné. Jeho využití v biomedicíně je v podstatě v tom, že díky němu lze sledovat a pokusit se pochopit fyzikální principy tvorby dlouhých proteinových vláken přímo v roztoku různých proteinů.

Druhý obrázek byl pořízen pomocí tzv. AFM (Atomic Force Microscope) ukazuje časné a pozdní fáze růstu dlouhých vláken z roztoku lysozymových proteinů. Podobný proces se odehrává i v mozcích lidí postižených Alzheimerovou chorobou. To prokázala post mortem analýza mozkové tkáně, ve které dochází k akumulaci vláken z proteinů TAU, nebo z Amyloidu-β. Proces, jakým k tomu dochází, je velmi podobný, jako je tomu v roztoku lysozymových proteinů. Nicméně, co se amyloidu týče, tak není jasné, jestli je tvorba jeho depozitů v mozku příčinou, nebo jen příznakem Alzheimerovy nemoci. Zatím ani není úplně jasné, jestli se budou tvořit stejným způsobem v umělém prostředí, jako se tvoří v organismu. Primárním cílem experimentu SABOL je právě vyvinout technologii, která vědcům umožní studovat vznik a chování různých typů proteinových vláken v prostředí mikrogravitace.

Snímek pořízený pomocí AFM (Atomic Force Microscope) ukazuje časné a pozdní fáze růstu dlouhých vláken z roztoku lysozymových proteinů.
Snímek pořízený pomocí AFM (Atomic Force Microscope) ukazuje časné a pozdní fáze růstu dlouhých vláken z roztoku lysozymových proteinů.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Jak je vidět na obrázku nahoře, zařízení obsahuje tři řady po třech kontejnerech, z nichž každý je vybaven mechanismem, který slouží k aplikaci proteinového prášku do roztoku. Každý kontejner je tedy nejprve rozdělen na dvě části, které jsou od sebe navzájem izolovány. V jedné části kontejneru se nachází 0,04 gramu lysozymového prášku a ve druhé se nachází pufrovací roztok. Každý z kontejnerků má vlastní termoregulační systém, který vzorky udržuje při teplotě 55°C. Celý experiment je rozvržen na dobu od tří, do šestadvaceti dnů. Během té doby dojde ke spontánní tvorbě dlouhých vláken lysozymu, na kterých se dají (díky jejich délce) studovat zákonitosti jejich růstu a organizace, což by na Zemi bylo mnohem obtížnější.

ISS – jako jedinečná laboratoř
Mezinárodní kosmická stanice je naprosto jedinečná výzkumná laboratoř, která umožňuje ve výzkumu pokroky, kterých bychom byli na Zemi schopni jen velmi obtížně. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, výzkum se tím pádem i zlevní. Je potřeba o tom neustále mluvit a veřejnosti, která má vliv na rozhodování politiků o financování vesmírných aktivit, to připomínat. Biomedicínský výzkum na palubě Mezinárodní kosmické stanice má výsledky, které slouží zlepšování zdraví i kvality života nás všech.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.space.com/
https://www.wikiskripta.eu/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Cc026N1VAAAocoP.jpg
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/NanoRacks-SABOL2.png
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/NanoRacks-SABOL1.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
ptpc
ptpc
7 let před

Díky za článok!
Ale mal by som jednu otázku – je isté, že skutočná príčina Alzheimerovej choroby sú tieto vytvárajúce sa vlákna?

Pavel Boháček
Pavel Boháček
7 let před
Odpověď  ptpc

Dobrý den. To je výborná otázka! Jisté to totiž není. Jisté je jen to, že se tato vlákna vytvářejí. Ovšem neví se, jestli jsou příčinou Alzheimerovy nemoci, nebo jejím důsledkem (projevem).
To, že budeme znát mechanismus jejich tvorby, nám vlastně může pomoci na tuto otázku odpovědět.
Zdravví Pavel Boháček, autor článku

ptpc
ptpc
7 let před
Odpověď  Pavel Boháček

Ďakujem za odpoveď.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗