Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.

MPSR (Multi-Purpose Small Payload Rack) v modulu Kibó.
MPSR (Multi-Purpose Small Payload Rack) v modulu Kibó.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Anne McClain z USA a David Saint-Jacques společně od rána testovali tok kapalin v lidském těle, které je ve vesmíru. Dvojice se kromě jiného pustila i do skenování očí, k čemuž využili hned několik přístrojů. Jejich cílem bylo změřit nitrooční tlak a jeho změny způsobené změnou rozložení tekutin v jejich tělech.

Pak se jediná žena na palubě pustila do propojování kabeláže a připojování různých prvků zařízení MPSR (Multi-Purpose Small Payload Rack), které se nachází v japonském vědeckém modulu Kibó. Její kanadský kolega se naopak věnoval výměně elektroniky v inkubátoru Kubik. Toto zařízení se nachází v evropském vědeckém modulu Columbus a umožňuje výzkum semínek, buněk i malých živočichů.

Velitel 58. dlouhodobé expedice, Oleg Kononěnko včera také nezahálel. Na starost měl nejprve údržbu systémů pro podporu života i dalších důležitých součástí v ruské části stanice. Nejzkušenější člen současné posádky pak zakončil svůj den výzkumem, na kterém spolupracoval i se dvěma výše zmíněnými astronauty. Cílem experimentu Vzajmodějstvje bylo lépe poznat, jak lidé z různých konců světa reagují na různé situace a jak se učí žít ve vesmíru společně.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/8/7873/46778515481_46f81a7eec_k.jpg
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/iss030e051039.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Jana
Jana
7 let před

Jé, tak to by mě zajímalo, na co ohledně zkoumání nitroočního tlaku a souvislostí přijdou.

slappy
7 let před
Odpověď  Jana

Taky mě to zajímá. Kdyby z toho pokaženého zraku astronautů alespoň vzešel nějaký průlom v léčbě orbitopatie, glaukomu a podobných neduhů, bylo by to skvělé.

Tady je souhrn dosavadních výzkumů na toto téma:
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/1038.html

Pár výtažků ve zkratce:
Asymetrické změny tvaru očí setrvávají i více než 600 dnů po dlouhodobém kosmickém letu. Ojedinělý krátkodobý let však téměř vliv nemá (dobrá zpráva pro kosmické turisty).
Patologické změny očí postihují většinu astronautů a opakovaný kosmický let (a to už i krátkodobý) problémy dále zhoršuje.
Některé studie naznačují, že změny nijak nesouvisí se zvýšenou radiační zátěží.
V očích dochází k otokům, zploštění bulvy, skvrnám na sítnici, zhutnění očního nervu a k dalším nekalostem..
Mikrogravitace kromě pohybu tělesných tekutin zdá se ovlivňuje i metabolismus přenosu některých vitamínu a látek souvisejících se zrakem.

Petr
Petr
7 let před
Odpověď  slappy

Lidské tělo není na stav beztíže a obecně prostředí mimo Zemi samozřejmě postavené.
Tohle jen ukazuje, kolik problémů by s dlouhodobými lety bylo.
Opravdu jen velký optimista si může myslet, že se brzy bude kolonizovat Mars. SpaceX už na to staví rakety :).
Mám raděj výzkum pomocí kosmických sond. Jsou to podstatně efektivněj vynaložené prostředky.
I když samozřejmě mít malou stanici na oběžné dráze kolem Země jako je ISS a zkoumat tyhle věci je taky důležitý.
Na Měsíci pokud máme myslet vážně dlouhodobější pobyt pár lidí, tak bude potřeba stanici zakopat pod povrch.
Pokud by tam měl člověk žít opravdu dlouhodobě, bude se muset zjistit, jak tělo reaguje na sníženou gravitaci. Může se objevit plno problémů, na první pohled nepostřehnutelných.

Jana
Jana
7 let před
Odpověď  slappy

Díky za info. Já se s glaukomem na jednom oku už narodila, tak mě to zaujalo. Také doufám, že ze sledování vzejdou nějaké poznatky. Netušila jsem, že zrovna tohle astronauty až tak moc trápí.

Tomas Mik
Tomas Mik
7 let před

Dekuji za prehled prace na iss.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Tomas Mik

Rádo se stalo. 😉

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗