V současné době probíhají ve Státním kosmickém vědeckovýrobním středisku M. V. Chruničeva v Moskvě testy dokončených stupňů rakety Angara-A5 pro její druhý zkušební let. Výrobní náměstek generálního ředitele Roman Chochlov uvedl pro tiskovou zprávu z 14. listopadu, že v plánu střediska je sestavit raketu a zajistit její připravenost k odeslání na kosmodrom Pleseck v dubnu 2019. Rozhodnutí o odeslání rakety na kosmodrom a stanovení termínu startu je v kompetenci ministerstva obrany a bude přijato na základě výsledků testů.
Zdroj: http://tehnoomsk.ru
Start tohoto exempláře je předběžně plánován na prosinec 2019. Při letu má být do vesmíru dopravena rozměrová a hmotnostní maketa družice, v ruštině označovaná zkratkou ГВМ. Hlavním úkolem bude letový test nového urychlovacího stupně, vyvinutého společností RKK Energija na základě stupně DM-03. Stupeň 14С48 (ОКР «Персей-КВ») má zvětšené palivové nádrže a modifikovaný pneumatický a hydraulický systém. Úkolem stupně bude doprava družic na vysokoenergetické dráhy. Na kosmodromu je nyní dovybavován startovní komplex pro zajištění tankování paliva do nového horního stupně.
Dne 19. listopadu přišla zpráva informující o připravovaném dalším, třetím startu rakety Angara-A5 z Plesecku. Podle této informace, jejímž zdrojem je Dmitrij Rogozin, je třetí let plánován na rok 2020.
Jak jsme informovali v nedávném článku, Státní korporace Roskosmos uzavřela počátkem října smlouvu se společností PSO Kazaň na stavbu startovního komplexu pro rakety Angara na kosmodromu Vostočnyj. Kontrakt, jehož hodnota činí 38,75 miliardy rublů, byl s odůvodněním časového tlaku uzavřen bez veřejné soutěže. Samotná stavba rampy má probíhat od února 2019 do června 2022. Podrobný harmonogram končí těmito termíny: zkušební vývoz rakety na rampu v listopadu 2023, příprava ke startu od 1.12.2023, start 26.12.2023. Harmonogram v plném rozlišení je k dispozici v následujících odkazech.
Příloha kontraktu – harmonogram prací
Příloha kontraktu – rozpočet prací
Zdroj:http://novosti-kosmonavtiki.ru
Zdroje informací:
http://www.khrunichev.com/
https://www.interfax.ru/
http://tehnoomsk.ru/
https://ria.ru/science/
http://www.khrunichev.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0ilslaunchupbj5chy.kinstacdn.com/…/2018/11/Angara-A5-b.jpg
http://tehnoomsk.ru/sites/default/files/krasmash-angara-2018_0.jpg
http://novosti-kosmonavtiki.ru/…/forum.interface/show_file.php?fid=90701
Stavba novych ramp, spolu s korupciou znamena takmer s istotou oneskorenia. Skoda, krasna raketa, no jej osud s pripravovanou adaptaciou Sojuz 5(primarny nosic Federacie), je troska otazna. Zda sa, ze zatial sa vyuziva len na statne zakazky a je otazne ci pri konkurencii dokaze prezit.
Takže rusové teprve teď po těch letech výstavby zjistili, že na svém kosmodromu budou taky potřebovat rampu, a tak museli zadat zakázku bez výběrového řízení?
Zřejmě jde o důsledek faktu, že původní kontraktor v loňském roce od projektu odstoupil.
To je prostě důsledek ruských poměrů…
Nejen ruských. To u státních zakázek velkého významu dělají všechny státy, zvláště když je tlačí čas. Takové výběrové řízení na tak obrovskou zakázku bx trvalo i několik let..
Jaké vlastně jsou plány s Angarou teď, když je ve vývoji Sojuz 5?
Primárním úkolem raket Angara-A5, resp. Angara-A5M je náhrada neekologického Protonu, startujícího Bajkonuru, tedy z území Kazachstánu.
Pro vojenské starty z Plesecku to znamená například vypouštění Glonassů.
Pro starty v rámci Federálního kosmického programu z kosmodromu Vostočnyj:
– spojové družice série Luč-5M
– navigační, komunikační a DPZ družice Sfera
– astrofyzikální observatoř Spektr-UF
– hydrometeorologická družice Elektro-M
– sonda Luna-28 (Luna-Grunt)
Mě by zajímala hlavně budoucnost, protože původně byl plánován další vývoj hlavně pro navyšování nosnosti snad až někam na 50 tun na LEO. Platí to ještě?
Platí to. Jen jsem nechtěl v článku popisovat období přesahující časový horizont pěti let. Posledním z použitých zdrojů informací k článku je tisková zpráva Chruničevova střediska z 13.11.2018, ve které se píše: „Zahájení letových zkoušek nosiče těžké třídy Angara-A5V s vodíkovým urychlovacím stupněm z kosmodromu Vostočnyj je plánováno na rok 2026.“
Jiří Hošek: Díky, snad to tak skutečně bude.
No, pokud to myslí vážně s lety ke stanici u měsíce s Federací, budou takto výkoný nosič potřebovat. Angara sice vynese Federaci k měsíci, avšak bez užitečného zatížení.
Smmůla, že letí jenom s betonem. Škoda, že to nenabídli jako freeride, třeba by se někdo chytil aspoň s nějakym menšim nákladem.
…presne….treba par cubesatu z univerzit-ty by usetrily za vyneseni a nejaky drobny by se ze startu mohly vratit (a treba rovnou do kapes hlavounu 😀 )
Nebo by šlo propagandisticky zastínit Space X. Stačí vynést na orbitu Kamaz s fůrou dřeva.
+1 bludišták za tohle
na druhou stranu, neni moc víc ruských věcí než Kamaz naložený dřevem…Lada či Buchanka naložená vodkou? 😀
AKA: Tak mohl by to být taky třeba malý atomový reaktor. Rosatom už takové, docela bezúdržbové dělá pro přístavní města, kdy reaktor s celou malou elektrárnou plave na lodi v přístavu a napájí město proudem. Úplně stejně jako na atomových ledoborcích. Ale nevím co na to ekologové.
Nebude lepšie BTR-80 alebo raketomet Grad?
A to si vemte, že tyhle odložené termíny nejsou finální. Osobně přičítám min cca další 3 roky.
Popravde, o Angare by sa uz dala natocit aj telenovela.
Stiha este niekto sledovat tie zmeny? Raz Federacia na Angare ano, potom nie, teraz uz zase ano alebo aspon mozno…Len minuly rok som zachytil informaciu ze s A-5V sa uz nepocita…teraz sa tu zrazu v diskusii clovek dozvie ze ale predsa len ano… este mozu znova oprasit plan na lunarnu misiu na styroch angarach a kruh sa uzavrie.
Není už načase vrátit se k N1? Krásný design a s dnešní technologii by fungovala skvěle.
Kde berete tu jistotu? Ať to bylo jakkoliv, faktem zůstává, že N-1 pokaždé selhala. Můžeme si říkat například, že důvodem mohla být třeba nemožnost testování prvního stupně na Zemi a tak vlastně všechny čtyři ostré lety byly i testem, ale nikde není psáno, že ta raketa byla konstrukčně v pořádku a s dnešními možnostmi by uspěla. Fakta jsou čtyři lety, čtyři jednoznačné neúspěchy.
N1 by museli rekonštruovať, pretože použitie 30 motorov bolo núdzové riešenie.
N1 tiež nemá potenciál súčasných modulárnych rakiet.
No, několikrát jsem četl, že poměr prázdné váhy a paliva byl u N1 dosud nejlepší ze všech nosičů. Neůspěchy byly zaviněny zejména tehdejší nízké úrovni řídících systémů motorů. Nicméně byla již připravena nová verze, která by asi měla naději být úspěšná, jak o tom svědčí poslední téměř úspěšný start. Pak přišel Gluško a raketu zrušil. Což bylo správné rozhodnutí, neb neexistoval program jejího využití.
A ta úspěšná a navíc univerzální ruská raketa existovala. Mohla vynášet jak družice, tak raketoplán. Ovšem dnes bude asi zvoleno jiné, levnější řešení. Já bych ale spíš vsadil na silnější Angaru. Dnes už nepředstavuje automatické spojení dílů na oběžné dráze a přečerpávání paliva problém. To mají Rusové (i Číňané ) dobře zvládnuté.
Jako rozhledna měla N1 pěkné tvary – viz např. liberecký Ještěd. Jako raketa se mi ale nelíbí. Saturn 5 je z hlediska designu (na nic si nehrající) fungující účelovka a i z toho důvodu se mi líbí daleko více.
Je to paradox, ale dneska by asi bylo snazší udělat novou N1 než Saturn V. Američani už dnes nemají potřebné věci na konstrukci těch velkých motorů F1, dokonce už prý ani všechny technologické postupy. 30 malých motorů pro N1 by se lepilo líp. Ty pořád jsou.
Díky za článok a informácie v ňom! 🙂