Přelomová fotografie Marsu z cubesatu

Angličtina má krásný výraz gamechanger, který se ale do češtiny nedá přímo přeložit. Tento výraz se používá pro situaci, která „mění pravidla hry“, tedy umožňuje úplně překopat dosavadní architekturu myšlení. Včera kosmonautiku jeden gamechanger potkal – nemluvím teď o fenomenálním přistání americké sondy InSight na Marsu, byť z hlediska geologického výzkumu to svým způsobem gamechanger je. Objekt našeho zájmu v tomto článku je ale mnohem menší. Tím prvkem, který mění pravidla hry, jsou dva cubesaty Mars Cube One (MarCO) – malí a nenápadní hrdinové včerejšího technologického galapředstavení.

První snímek sondy InSight na povrchu Marsu byl na Zemi přenesený přes cubesaty MarCO.

První snímek sondy InSight na povrchu Marsu byl na Zemi přenesený přes cubesaty MarCO.
Zdroj: https://mars.nasa.gov

Ještě nikdy se žádný cubesat nedostal do meziplanetárního prostoru. Družice o velikosti krabice od bot (10×20×30 cm) váží 13,5 kg a kromě oficiálních označení MarCO-A a MarCO-B nesou i přezdívky WALL-E a EVE. Jejich mise byla technologickým demonstrátorem. Měly ověřit, zda cubesaty přežijí několik měsíců v meziplanetárním prostoru a během přistání InSight měly zachytávat jeho signál a posílat jej na Zemi. Pokud by se jim to nepovedlo, hlavní misi landeru by to neohrozilo. Pokud by uspěly, měli bychom zajištěný přímý přenos z průběhu přistání. A ony uspěly!

Oba cubesaty splnily to, co od nich konstruktéři očekávali. Právě díky nim jsme měli zajištěný nonstop přenos dat z klesání atmosférou a nakonec jsme se dočkali i třešničky na dortu – právě přes tyhle malé družice se podařilo prakticky pár desítek sekund po přistání přenést první fotografii Marsu ze sondy InSight. Ale cubesaty nezůstaly jen u přenášení signálů z InSightu – na Zemi dorazila i níže přiložená fotografie Marsu, kterou pořídil jeden z nich, když byl 7600 kilometrů od planety.

Deset minut po přistání sondy InSight pořídila kamera na cubesatu MarCO fotografii Marsu.

Deset minut po přistání sondy InSight pořídila kamera na cubesatu MarCO fotografii Marsu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Ano, můžete říct, že na tom snímku není vlastně nic vidět. Ale tady nejde o technickou kvalitu. Tuhle fotku pořídila družice, která má oproti jiným meziplanetárním sondám doslova kapesní rozměry, družice, která strávila v meziplanetárním prostoru sedm měsíců a stále funguje a dokáže komunikovat se Zemí vzdálenou 150 milionů kilometrů.

Ostatně první fotografie planet, které nám poslaly kosmické sondy v pionýrských dobách kosmonautiky nebyly o mnoho lepší. A stačí se podívat, jak se technika v průběhu let změnila. Podobný trend se dá očekávat i u cubesatů. Cubesaty MarCO a jejich úspěch můžeme právem považovat za gamechanger. Dost možná se nám včera otevřely dveře k nové cestě kosmonautiky. Cubesaty jsou malé, levné a mají ohromný potenciál. Kdo ví, třeba už není daleko doba, kdy budou malí spolucestující přidáváni ke kosmickým sondám jaksi běžně. A jednou možná nebudou velké sondy na některé mise potřeba vůbec, protože je nahradí několik menších cubesatů. Vítejte v budoucnosti.

Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/images/largesize/PIA22314_hires.jpg
https://mars.nasa.gov/…/C000M0000_596533559EDR_F0000_0106M_.PNG
https://pbs.twimg.com/media/Ds9kNkHX4AE-3oQ.jpg:large

Přelomová fotografie Marsu z cubesatu, 5.0 out of 5 based on 41 ratings
Pin It
(Visited 7 458 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (41 votes cast)
(Visited 7 458 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


44 komentářů ke článku “Přelomová fotografie Marsu z cubesatu”

  1. Dan napsal:

    V diskuzi, kam by tento komentář měl patřit by to už zapadlo, tak to hodím sem.
    Viděli jste poslední komiks na the Oatmeal? Nejsou to tvrdá profesionální fakta, ale stojí za to si jej projít 🙂

    http://theoatmeal.com/comics/insight

  2. frank napsal:

    Nó game changer se obvykle překládá jako průlomový bod, průlom, přelom nebo stěžejní změna pravidel hry 🙂

  3. android napsal:

    Jaká je dráha a další program těch cubesatů? Předpokládám že pokračují na heliocentrickou dráhu a komunikace s nimi bude nadále pokračovat?

  4. Geo napsal:

    Bylo dech beroucí slyšet hlas řídícího střediska přistání, jak odpočítává metry nejdříve po stovkách posléze po desítkách, zbývající k TD.
    Foto následovalo, mj. je na něm vidět vpravo dole jednu z nohou podvozku.
    A další foto, atd. určitě mají tyhle mrňata před sebou zářnou budoucnost.
    Včera to prokázali.
    Díky !

  5. Tomas mik napsal:

    Jaka dalsi sonda bude pouzivat ke komunikaci cubesaty?A muzu se zeptat kdy odstartuje tajna mise na rakete Delta iv heavy ?

  6. frank napsal:

    Je to paradox, protože dnešní cubesaty jsou , svým způsobem, takovým návratem do raných dob dobývání kosmu.

    Meziplanetární Pioneer 5 měl průměr 60 cm 🙂 a vážil něco jako 40 kilo, tedy asi jen 3,5x víc 🙂

    Uvidíme jak dlouho vydrží – pokud si pamatuji tak pořád ještě docela malé sondy Pioneer 6-7-8 měly přímo neuvěřitelnou životnost.

    6ka komunikovala 35 let po vypuštění
    7ka 20 roků po vypuštění měřila solární vítr v okolí” ohonu” Halleyovy komety 🙂 a ještě 29 let po vypuštění měla funkční přístroje
    8ka taky cca 30 let

  7. Jiří Kos napsal:

    Jsou to vlastně takové kosmické drony.

  8. Steve napsal:

    Cubesaty jsou jistě dalším novým a zajímavým doplňkovým zařízením, ale jestli lidstvo bude chtít planetu Mars natrvalo zahrnout do své sféry trvalého zájmu bude muset jednou řešit také trvalé vysokodatové spojení s touto planetou.

    Pokud dejme tomu za 20 let bude na Marsu první trvalá základna s lidmi s dle vizí Elona Muska i celé marsovské město bude nutné zajistit mezi oběma planetami obrovský datový tok včetně internetového spojení.

    Přitom dnes se rozplýváme nad každou rozmlženou fotkou Marsu v nízkém rozlišení, která je kvalitou horší než dokáže pořídit jakýkoliv obyčejný smartphone za pár tisíc, který nosíme dnes v kapse.

    • Tovy napsal:

      Cubesaty mají výhodu, že by se do nich mohl celkem rychle nacpat nejlepší možný HW a to i při vývoji na poslední chvíli. Nejen ten ověřený, ale technicky slabší. Fotoaparát na úrovní top modelů mobilů není problém (samozřejmě s patřičnou úpravou sondy) + spousta dalších senzorů v standardní průmyslové kvalitě.
      Za zlomek ceny můžou udělat práci velké družice a redundanci nahradí množstvím.
      Bylo by možné v ostrém prostředí experimentovat s novými technologiemi pohonu i přenosu dat.

      Už jsem tu jednou psal, že by se mi líbila smečka cubesatů (nejprve jako sekundární náklad k velké družici) rozličnými přístroji, třeba i včetně landeru, nebo penetrátorů.
      U vzdálených planet by je mohla zásobovat energií družice a po oddělení by jely na baterie. Nebyl by problém s nimi risknout to, o co se dnes s drahou sondou nemůžeme pokoušet.

    • ventYl napsal:

      O internetovom spojeni tak, ako ho pozname dnes si mozeme s latenciou radovo od 8 do 35 minut nechat len snivat 🙂

      Spociatku to bude len ako lodna posta, akurat digitalna. Vsetko pojde defakto offline. Instant messaging, hovory a videoprenosy v realnom case nehrozia. Takisto ani prezeranie webu, pokial nebude mirrorovany na lokalnom serveri umiestnenom niekde priamo na Marse, co by bol minimalne spociatku asi brutalny luxus.

    • Petr Scheirich napsal:

      S potřebou vysokodatového spojení do budoucna se nedá než souhlasit, ale ten váš povzdech na závěr asi úplně nechápu. Co přesně vám vadí? Že neumíme u Marsu pořídit fotku tak dobrou, jako umí smartphone za pár tisíc? Umíme. Viz např. snímky z roveru Curiosity.
      Nad fotkou z cubesatu se rozplýváme ne proto, jak je hezká, ale kvůli technologii, kterou byla pořízena.

      Srovnávání fotek z meziplanetárních sond s fotkami ze smartphonů je strašné klišé. Zkuste svůj smartphone na několik minut umístit do vibrací a hluku, které si běžný člověk ani nedokáže představit, a pak na půl roku do vakua, kde na jedné straně bude intenzivně zahříván sluncem a na druhé mrznout, a bombardován částicemi kosmického záření o energiích jako poblíž jádra jaderného reaktoru. A pokud to vše zázrakem přežije, nechat jej autonomně se otočit za foceným cílem a po vyfocení té skvělé fotky ji ještě nechat odeslat a přijmout na vzdálenost 140 milionů km. Myslím, že o svém smartphonu nikdy neuslyšíte už po těch prvních pár minutách, o těch dalších nástrahách ani nemluvě :-).

      Tohle vše umíme překonat pomocí sond vážících stovky kg a rozměrech počítajících se na metry. Ale teď se to podařilo pomocí sondy vážící jednotky kg a rozměrech počítajících se na decimetry. TO je ten úspěch, ne ta fotka samotná.

    • Dušan Majer napsal:

      Počítá se s družicemi pro laserový přenos dat, který nabízí mnohem větší datový objem.

  9. Alois napsal:

    Tyto doprovodné minisondy nemají pro tuto misi nijaký význam. Během přistávání je zcela nepodstatné zda přistávající těleso po celou dobu signály vysílá, stejně se nedá nic ovlivnit a sonda musí přistát naprosto autonomně. Jediný význam by to čistě teoreticky mohlo mít pokud by jednalo o “získávání zkušeností” a sonda by po skončení přistávacího manévru již nenavázala spojení. Kom toho průletové sondy mohou něco nového přinést pouze v základním výzkumu což není případ Marsu. V každém případě tyto munisondy signalizují technologický pokrok a nakročení k možnosti levného základního výzkumu dosud nenavštívených těles.

    • Dušan Majer napsal:

      Právě ten význam technologického průkopnictví je mnohem větší, než se z vašeho komentáře může zdát.

      • Racek napsal:

        No, možná že se nám snílkům pokrok cubesatů za nějakých 30 až 40 let vůbec nebude líbit. Čím dál tím víc bude na stole otázka, proč tam posílat člověka když takový malý strojek (a navíc za 30 let) dokáže tolik či víc než člověk na místě a to stokrát levněji. A  při rozhodování o penězích to může být kámen úrazu přímo obrovský. Už dnes … však vzpoměňme program Apollo.
        No, buďme optimisti a doufejme, že dojde k nějakému skoku v pohonech a hlavně ve výzkumu dlohodobého pobytu člověka ve vesmíru. Dosud nikdo nedokáže na 100% odpovědět, přežije li člověk v rozumném stavu např. potřebnou dobu při výpravě na Mars. Se současnou technikou je to vskutku problém zásadní. A mezitím automaty s umělou inteligencí … atd.

    • Spytihněv napsal:

      Nejen čistě teoreticky, ale i prakticky je důležité, zda sonda během sestupu vysílá. V NASA si po fiasku MPL rvali vlasy, že neměli zájem o telemetrii během přistávacího manévru. A jak by se tehdy hodila. Sice by nic nezachránila, ale informace by byly velice cenné. Nicméně nakonec to bylo vlastně jedno. Phoenix to zvládl i tak.

  10. pbpitko napsal:

    Vrelo doporučujem si pozrieť komentovanie pristátia na Marse od Tomáša Přibila. Takto nejak som si to pôvodne predstavoval. Bol to skutočne takmer priamy prenos. Škoda že som nevedel že aj ten bude vysielaný.

    https://www.youtube.com/watch?v=kaoQBPbPsSY

    pb 🙂

  11. Spytihněv napsal:

    Tento záběr Marsu při průletu poskytl opět MarCO-B. Stejně jako fotku Země z 1 mil.km a fotku Marsu z 8 mil.km. Áčko pořád nic. Náhoda či problém?

  12. Kamil napsal:

    Až poletí sonda k Uranu, bude mít třeba 10 krabic, vypustí je na oběžnou dráhu a budeme mít snímky planety z deseti míst současně. Tak si představuji využití cubesatů

  13. KarelTv napsal:

    Jak je vidět, cubesaty dokážou přežít i v meziplanetárním prostředí, zajistit si dostatečnou dodávku energe a dálkově komunikovat. Což je jistě úžasný úspěch !
    Zatím je jejich hlavní omezení v možnosti většího manévrování, takže tam velké družice ještě nenahradí. Samostatně na oběžnou dráhu nevstoupí, ale jako průletové sondy se využít dají.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.