Často se můžeme v různých článcích setkat s informací, že nějaké družice, nebo dokonce stanice využívá ke stabilizaci v prostoru gyroskopy, neboli hezky česky setrvačníky. Málokdo si ale dokáže představit, jak to ve skutečnosti funguje. Jak může něco, co připomíná rotující dětskou káču udržovat orientaci ve stavu beztíže. Britský astronaut Tim Peake, který právě pobývá na ISS se rozhodl, že použije kapesní model gyroskopu, na kterém všem názorně ukáže, jaký je rozdíl mezi neroztočeným a naopak roztočeným setrvačníkem. V tomto případě platí dvojnásobně známé tvrzení o nenahraditelnosti názorné ukázky. Rozdíl je totiž vidět na první pohled.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
http://www.macgasm.net/wp-content/uploads/2010/12/Gyroscope2.jpg
Hezky, spousta lidi netusi ze na kazdem biciklu jsou dva jednoose gyroskopy diky kterym z nej clovek nespadne 😀
To je skvělé přirovnání! Přiznám se, že ani mne byl jízdní kolo nenapadlo jako příklad gyroskopu a přitom je to tak!
Velmi pěkně je to vidět tady: https://www.youtube.com/watch?v=8H98BgRzpOM
Mimochodem kolo nejde samo kvůli kvůli efektu gyroskopu, je to trochu složitější – https://www.youtube.com/watch?v=oZAc5t2lkvo
Jak píše pan Heřt, u bicyklu je to jinak. Tam jde především o to posunutí osy předního kola dopředu, takže každé naklonění na stranu způsobí zmenšení poloměru zatáčení a tedy zvýšení odstředivé síly, která kolo zase narovnává. Tedy klasická záporná zpětná vazba, která stabilizuje celé kolo bez ohledu na moment setrvačnosti samotného předního kola.
Moc pěkný trik, který ukáže, jak lze stanici pomocí gyroskopů nejen stabilizovat, ale i natáčet, se dá předvést pomocí otočné židle.
https://www.youtube.com/watch?v=5cRb0xvPJ2M
Parádní. To je tak názorné, že už si podle toho může každý představit úplně přesně jak se natáčejí gyroskopy v ISS, když je potřeba pootočit celou stanicí.
na případě bicyklu to vysvětluji často, hlavně když vysvětluji, proč není dobré rychle naklánět harddisk, potažmo notebook (lágrování ložisek atd.). Jenže většinou narazím na to, že nikdo nedržel (za osu) roztočené kolo z jízdního kola, tak si ty síly působící na osu při snaze o pohyb neumí představit 🙂
U jízdního kola se udržuje rovnováha jednak díky stabilizačnímu momentu rotujících kol, tka i zpětné vazbě nájezdu do oblouku, ale myslím si hlavně díky udržování těžiště v přímém rovovnočarém pohybu, a nepodceňoval bych ten balanc 😉
Jo, je jasne ze pro kolo by gyroefekt nestacil ale priklad je to dobry
U toho bicyklu opravdu na tu stabilizaci stačí jen to vyosení předního kola vpřed. Využívá se toho i u miniaturních jednostopých RC modelů motocyklů, kdy se zatáčí jen tím způsobem, že se posune těžiště modelu na tu stranu, na kterou se má zatočit. Předním kolem se ten model vůbec neřídí. Naklopením si tam ta řídítka totiž sama vyregulují díky posunuté ose předního kola ten správý rovnovážný poloměr. A to i při velmi malých rychlostech, kdy u plastového kolečka o průměru 6 centimetrů nelze vůbec mluvit o nějakém gyroskopickém efektu, který by měl na řízení podstatný vliv.
Parada! Jen tak dal tohle je presne ten pripd kdy nam pouze stav beztize umozni vydet jak to kompletne funguje
Už před devíti lety se to na ISS demonstrovalo v jedné, dvou i třech osách a jako platforma pro stabilizaci světla…
https://youtu.be/gdAmEEAiJWo
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=gdAmEEAiJWo&w=420&h=315%5D