Na předvčerejším setkání v Torontu podepsali Charles Bolden a Koppillil Radhakrishnan dva důležité dokumenty, které stvrzují, že agentury, kterým velí, tedy americká NASA a indická ISRO vytvoří společně novou družici pro dálkový průzkum Země. Druhá podepsaná dohoda se pak týká vzájemné spolupráce při výzkumu Marsu – právě k Rudé planetě totiž v průběhu minulého týdne dorazily nové sondy MAVEN a Mangalyaan,které pochází právě z dílen NASA a ISRO. K podpisu došlo v rámci mezinárodního astronautického kongresu a dokumenty obě agentury zavazují k vytvoření společné pracovní skupiny, která bude mít za úkol vyhledat možnosti širší vzájemné spolupráce než tomu bylo doposud. Asi nejviditelnějším výsledkem by měla být družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar), která má na oběžnou dráhu zamířit v roce 2020.
Satelit NISAR by měl mapovat povrch Země pomocí radarové antény. Jeho hlavním cílem by mělo být hledání příčin a důsledků změn na zemském povrchu. Konkrétně by se mělo jednat o změny rozlohy ledovců, poškození ekosystémů a další přírodní rizika.
NISAR má být první radarovou družicí, která k průzkumu použije dvě odlišné radarové frekvence – pásma L a S. Díky tomu bude moci dosáhnout přesnosti až jeden centimetr, což se bude hodit především u studia velikosti ledovců, nebo při měření změn, které napáchalo zemětřesení nebo sopečná činnost.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Americká strana by měla podle smlouvy zajistit výrobu aparatury pro pásmo L, vysokofrekvenční komunikační systém pro odesílání vědeckých dat, GPS přijímače a palubní úložiště pro data. Za NASA by měla těmito úkoly být pověřena kalifornská JPL. Indie se naopak postará o aparaturu v pásmu S, ale také o vynesení družice a veškeré startovní přípravy.
Jak jsme naznačili už na začátku – spolupráce se bude týkat i Marsu. Společná pracovní skupina zajistí koordinaci obou sond po stránce programové, technologické a hlavně vědecké. Ostatně dává to smysl – obě sondy mají za úkol zkoumat horní vrstvy atmosféry Rudé planety a mohou se tak vhodně doplňovat. Skupina by měla vypracovat postupy pro společné vědecké pozorování obou družic, které by mohly být využitelné i v případě budoucích sond.
Zdroj: http://centreright.in/
Indie zatím neupřesnila detaily žádné nástupnické mise, která by měla přijít po Mangalyaan, nicméně tato dohoda ukazuje, že jim současný úspěch vlil optimismus do žil. Mangalyaan měl být od začátku pouze technickým demonstrátorem, na kterém si Indové měli osahat všechny technologie potřebné k meziplanetárnímu letu. Je tedy možné, že se již brzy dočkáme novinek ohledně nové indické sondy, která by měla u Marsu spolupracovat s americkými družicemi.
Spolupráce ISRO a NASA ale zase tak úplně nová není. Aktuální dohoda ji spíše rozšiřuje. První společné kroky můžeme vysledovat už v roce 2008, kdy se na palubě indické sondy Chandrayaan-1 objevily dva americké vědecké přístroje – Mini-SAR pro radarové snímkování a mapovač minerálů na povrchu Měsíce. O tom, že byla tato mise úspěšná svědčí i to, že přístroj Mini-SAR objevil zásoby vodního ledu u severního pólu.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/toronto2_2_0.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/nisar_release.jpg
http://centreright.in/wp-content/uploads/2013/11/mangalyaan.jpg
