Kosmotýdeník 356 (8.7. – 14.7.)

Další týden je za námi a k nedělnímu obědu proto přichází tradiční porce událostí v kosmonautice, které za uplynulý týden shrne Kosmotýdeník. Tentokrát bude hlavním tématem úspěšný druhý odběr japonské sondy Hayabusa 2, která odebrala cenný materiál z povrchu planetky Ryugu. Dalšími tématy, kterými se budeme zaobírat, jsou například přípravy zařízení Starhopper, anebo příprava na start indické mise Chandrayaan 2. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Hayabusa 2 odebrala cenný artefakt

Mise japonské sondy Hayabusa 2 je jednou z nejkomplexnějších misí, které kdy zamířily mimo Zemi. V tomto týdnu se navíc podařilo odebrat druhý vzorek z povrchu planetky Ryugu. Po prvním odebrání vzorku se to může zdát jako formalita, ale tentokrát to bylo ve velmi náročném terénu a hlavně! Z vědeckého hlediska se snad podařilo odebrat materiál, který by nám mohl prozradit hodně o vzniku sluneční soustavy. Vzorek totiž pochází z podpovrchových vrstev a nebyl tedy nikdy vystaven kosmickému prostoru. To slovo snad, které jsem utrousil v předchozích větách, je tam však z toho důvodu, že nemůžeme nikterak ověřit, zda se odběr skutečně podařil a kolik materiálu do přihrádky, která se vrátí zpět na Zemi, skutečně napadalo. A už vůbec nevíme, zda se opravdu jedná o ten kýžený kosmickým prostorem neposkvrněný materiál. Ale taková je už kosmonautika. Pojďme se na celou akci podívat blíže.

Hayabusa 2

Hayabusa 2
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Rozhodnutí o uskutečnění druhého odběru bylo velmi komplikované. Podle plánu měla v dubnu sonda vyslat k planetce dvoukilogramový projektil, který vyhloubí kráter a odhalí tak podložní vrstvy, ze kterých japonská sonda posléze odebere vzorky. Sonda by tak získala dva vzorky ze dvou různých míst a ještě k tomu jeden z podpovrchových vrstev. To se ještě žádné sondě nepodařilo. K vystřelení projektilu v dubnu skutečně došlo. Zatímco byla samotná sonda schovaná za Ryugu, vystřelovací zařízení poslalo rychlostí dva kilometry za sekundu dva kilogramy vážící projektil vstříc povrchu planetky. Kráter byl vytvořen, ale po nasnímání sondou se ukázalo, že se v podloží nachází velké kameny, které mohou zcela překazit plánovaný odběr.

Sonda totiž odběr provádí tak, že sestoupí až k planetce a odběrným trychtýřem se dotkne povrchu při velmi nízké rychlosti. V okamžiku doteku je vystřelen dvou gramový projektil, který má za úkol rozvířit materiál tak, aby se zpětným rázem dostalo do odběrného zařízení co nejvíce vzorků. Sonda může u povrchu setrvat jen pár sekund, aby se vlivem nízké gravitace Ryugu nepřevrhla a nespadla na bok. To by se však mohlo stát i v případě, že by se odběrné zařízení dotklo například hrany kamene a převrhlo sondu nerovnoměrným dosednutím trychtýře k povrchu. Navíc v době odběru putuje signál mezi Zemí a sondou zhruba deset minut (v té chvíli byla Hayabusa 2 celých 244 milionů kilometrů od Země) a posledních 500 metrů provádí sonda všechny operace autonomně, včetně cílové navigace a odběru. Lidé tak nemají možnost zasáhnout na poslední chvíli v případě zjištění nečekaných poměrů na povrchu.

Vědecký přínos získaných vzorků z podložních vrstev planetky se však očekává velký. Sonda proto prováděla nízké průlety a fotografovala místo kráteru ve vysokém rozlišení. Nakonec byl z takto získaných dat dán souhlas s odběrem, ale nikoli přímo v kráteru, kde se nachází odhalené velké balvany, ale na jeho okraji, kde se nachází vyvržený materiál – zhruba dvacet metrů od jeho středu. A tam také nakonec úspěšně odběr proběhl.

Sonda jedenáctého července zahájila pomalý sestup. Posledních 500 metrů klesala rychlostí pouze 5 – 10 cm/s a všechnu navigaci si řídila sama. Poté, co na Zemi došla první data po odběru, došlo v řídicím centru k jásotu. „Hayabusa 2 dnes provedla druhý úspěšný odběr a my budeme schopni získat informace o historii sluneční soustavy,“ řekl Yuichi Tsuda, projektový manažer mise Hayabusa 2 v agentuře JAXA.

I když nemá tým sondy žádná faktická data ohledně úspěšnosti odběru, existuje několik nepřímých důkazů. Předně jsou to níže přiložené snímky, které ukazují, jak postupně došlo k doteku odběrného zařízení s povrchem Ryugu a na třetím snímku je pak vidět rozvířený materiál, který značí, že celý mechanismus odběru skutečně fungoval. Několik málo gramů materiálu by se tak mělo dostat do druhé ze tří přihrádek návratového pouzdra.

Odběr vzorků z Ryugu

Odběr vzorků z Ryugu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Odběr vzorků z Ryugu

Odběr vzorků z Ryugu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Odběr vzorků z Ryugu

Odběr vzorků z Ryugu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Ačkoli bylo původně v plánu, že sonda provede tři odběry, byl tento nakonec poslední. Už u prvního se kvůli výše popsaným skutečnostem hovořilo o tom, že v případě selhání by mise přišla i o první úspěšný odběr, nyní už zcela jasně zaznělo, že nemá smysl riskovat neúspěch v případě, že v návratovém pouzdru jsou dva tak cenné vzorky. Na konci letošního roku sonda opustí Ryugu a ve vhodném přeletovém okně zamíří zpět k Zemi, kam by ke konci roku 2020 měla dovést vědci očekávané vzorky. Před vstupem do atmosféry se pouzdro oddělí od sondy a samostatně vstoupí do atmosféry někde nad Austrálií.

Kosmický přehled týdne:

Letoun Super Guppy přepravil 9. července základ tepelného štítu pro misi Artemis 2 z Denveru, kde vznikal v areálu firmy Lockheed Martin na Floridu. Nyní je uložen v Neil Armstrong Operations and Checkout facility, kde se na něm začne pracovat. Zatím však není kompletní – tvoří jej pouze titanová kostra, na kterou se bude v dalších měsících nanášet ablativní vrstva materiálu Avcoat. Mise Artemis-2 má být první misí lodě Orion a rakety SLS, která poveze lidskou posádku.

Tepelný štít na Artemis 2

Tepelný štít na Artemis 2
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Ve společnosti RocketLab, která provozuje rakety Electron, se slavilo. Vyrobili stý motor Rutherford, jehož devět exemplářů pohání první stupeň zmíněné rakety. V takto vyfoceném snímku je pěkně vidět, jaké má motor kapesní rozměry.

Stý motor pro Electron

Stý motor pro Electron
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Již dnes večer by měla Indie vypustit svoji velmi pravděpodobně nejambicióznější misi Chandrayaan 2, která má vysadit na povrch Měsíce lander s vozítkem. Budou zkoumat jižní polární oblasti Měsíce a materiál, který možná pochází i z měsíčního pláště. Přípravy na start proto vrcholí. Připomeňme si je fotografií integrace samotné sondy, ale také snímky indické rakety GSLV Mk.III, která sondu k Měsíci vyšle. K Měsíci by Chandrayaan 2 měl dorazit v září. Start budeme samozřejmě Živě a česky komentovat.

Integrace Chandrayaan 2

Integrace Chandrayaan 2
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Vývoz rakety PSLV Mk.3

Vývoz rakety GSLV Mk.III
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Raketa pro Chandrayaan 2 z nadhledu

Raketa pro Chandrayaan 2 z nadhledu
Zdroj: https://www.isro.gov.in/

Přehled z Kosmonautixu:

Každý týden vám přinášíme čerstvé i zájmové zpravodajství z kosmonautiky. Vychází u nás minimálně dva články o kosmonautice denně. Zde je správné místo, abychom si všechny články za uplynulý týden shrnuli. Začali jsme pozvánkou na show, která se nevidí každý den. Online jste mohli sledovat podmínky na sluneční plachetnici. Indie se chystá na svoji možná nejdůležitější kosmickou misi. Mise Chandrayaan 2 má na povrchu Měsíce přistát a vyložit vozítko. Smutnou zprávu jsme přinesli z Afriky, kde bohužel zemřel muž, který se chtěl stát prvním černým Afričanem ve vesmíru. V 39. dílu seriálu Svět nad planetou jsme se tentokrát vypravili za ženami na palubě Miru. Nabídli jsme vám živý přenos ze startu nejmenší evropské rakety Vega, který nakonec nedopadl dobře. Mezitím se u asteroidu Ryugu chystala na svůj druhý odběr japonská sonda Hayabusa 2. Nabídli jsme vám také zajímavou mapu Měsíce v češtině. Letadlo společnosti Virgin Orbit uskutečnilo svůj první a také úspěšný drop test makety rakety. Evropská raketa Vega si tento týden připsala svůj první neúspěch. Letní seriál TOP5 pokračoval v navázání na výročí padesáti let od přistání prvního člověka na jiném kosmickém tělese. U zkušebního zařízení Starhopper v Boca Chica se začaly dít důležité věci. Dočkáme se již v příštím týdnu prvního poskočení? Zajímavá zpráva dorazila také ohledně vynesení malé vědecké družice IXPE, kterou i přes její malou velikost vynese Falcon 9, který vyjde levněji, než Pegasus XL. Na závěr týdne jste s námi mohli Živě a česky sledovat start ruské rakety Proton-M s rentgenovým teleskopem Spektr-RG.

Snímek týdne:

Dlouho očekávaný start vědecké rusko-německého rentgenového teleskopu Spektr-RG si zaslouží být vyzdvihnut. Raketa Proton-M s teleskopem úspěšně odstartovala v sobotu ve 14:30 SELČ. Teleskop směřuje do libračního bodu L2 Slunce-Země, kam by měl dorazit za tři měsíce.

Proton-M vynáší Spektr-RG

Proton-M vynáší Spektr-RG
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Video týdne:

Během tohoto týdne proběhlo namontování motoru Raptor na zkušební zařízení Starhopper společnosti SpaceX, které se testuje pro stavbu lodi Starship v jižním Texasu na Boca Chica. Instalace motoru, doplňování tekutého metanu a dusíku dávají jasné signály, že se společnost chystá uskutečnit první neuvázaný let tohoto zařízení. Na níže přiloženém videu můžete vidět, jak byl testován motor a jeho vektorování.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…5feaf0b46440f59d7ee365b31f263ea5&oe=5DA26195
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artemis_2_heat_shield_resized.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D_Lem3mU4AE5Nh5?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/D_Lem5vUEAAsdT5?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/D_Lem8RUEAABJ5d?format=jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/07/NSF-2019-07-13-13-36-58-548.jpg
https://www.isro.gov.in/…/04aviewofgslvmkiii-m1vehicleonitswaytothesecondlaunchpad.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…vehiclecomingoutofthevehicleassemblybuilding.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/07/chandrayaan2_5.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/29f7e62812ae1049570eb1ada06dd62c.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/07/chandrayaan2_art1.jpg

Kosmotýdeník 356 (8.7. – 14.7.), 5.0 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 1 568 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (12 votes cast)
(Visited 1 568 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


3 komentáře ke článku “Kosmotýdeník 356 (8.7. – 14.7.)”

  1. Alois napsal:

    U japonské sondy každý balvan od průměru 1m v okruhu 5 m od plánovaného místa odběru byl problém s ohledem a rozpětí slunečních baterií. V případě, že by sonda klesala do prohlubně byl nebezpečný každý daleko menší kámen. Třetí pokus by zřejmě proběhl, pokud by u některého ze dvou předchozích došlo k nějaké závadě, příkladně by nedošlo k odpálení projektilu, což se, pokud se nemýlím, stalo při přechozí misi.

  2. tonda napsal:

    Díky za info o odběru vzorků.Pořád jsem dumal,kde jsem četl,že budou tři a teď jen dva!Takže jsi moji sklerózu uvedl na pravou míru!

Zanechte komentář