Duny a další útvary na Titanu

O sondě Cassini informujeme pohříchu málo. Ale dnes to napravíme. Tento robotický průzkumník totiž 25. července prolétl nad saturnovým měsícem Titan a nyní se můžeme kochat novými snímky terénu. Ty vznikly díky radarovému snímkování povrchu přístrojem ze vzdálenosti 976 kilometrů. Použití radaru je logické. Tento přístroj dokáže svými vlnami prohlédnout skrz hustá mračna, která obklopují Titan a skrz která bychom ve viditelném spektru neměli šanci dohlédnout až na povrch.

Největší měsíc, který krouží kolem planety s prstencem nám ukázal své útvary s poměrně slušnou úrovní detailů. Jeden z nových pohledů nám ukazuje lineární duny, které jsou pravděpodobně tvořeny zrny z uhlovodíků odloučených z atmosféry Titanu. Jak ukazují data z Cassini, takovéto duny pokrývají prakticky celu oblast kolem rovníku.

Pro vědce jsou takové duny hodně zajímavé, protože jim mohou prozradit mnoho informací o větrech, které na Titanu vanou, ale i o materiálu, který duny tvoří – ať už v nižších nebo vyšších „nadmořských“ výškách. „Duny jsou dynamické objekty, jsou odkláněny různými překážkami ve směru větru a často vytváří krásné zvlněné tvary,“ popisuje Jani Radebaugh z Brigham Young University ve městě Provo, stát Utah, která je členkou radarového týmu mise Cassini.

Další snímek ukazuje lokalitu, která už dříve dostala neoficiální přezdívku pojmenovanou „Xanadu annex“. Cassini zatím ještě nikdy tuto oblast svým radarem nenasnímala, ale dřívější měření pomocí jiných přístrojů předvídala, že zdejší oblast bude podobná terénu, který se nachází v lokalitě Xanadu.

Lokalita Xanadu byla poprvé nasnímána v roce 1994 Hubbleovým teleskopem a stala se prvním útvarem, který jsme na titanu rozeznali. Zatímco Hubble dokázal pozorovat Xanadu, jeho malý přístavek, tedy Xanadu annex zůstával nepovšimnut. Nový snímek z Cassini odhalil, že Xanadu annex pokrývá stejný hornatý terén pozorovaný i na Xanadu.

„Dalo by se říci, že „annex“ vypadá v radaru hodně podobně jako Xanadu, ale zdá se nám, že je zde na povrchu něco jinak,“ vysvětluje Mike Janssen z JPL a dodává: „Je to opravdu velmi zajímavá skládanka“. Oblast Xanadu a nyní i „annex“ zůstává pro vědce velmi zajímavá a skoro až tajemná. Jinde na Titanu se hornatý terén objevuje spíše na malých a izolovaných místech. Ale Xanadu pokrývá velkou lokalitu a vědci zvažují mnoho možností, jak mohla vzniknout.

„Tyto hornaté oblasti mohou být těmi nejstaršími místy na Titanu, možná se jedná o pozůstatky ledové krusty, které vznikly ještě předtím, než byla oblast pokryta organickými sedimenty z atmosféry,“ spekuluje Rosaly Lopes z JPL a doplňuje: „Procházka touto drsnou krajinou by zřejmě připomínala Badlands v jižní Dakotě“

Průlet, který přinesl tyto zajímavé informace, byl v pořadí již 122. setkáním sondy Cassini s Titanem. Americký průzkumník dorazil k Saturnu v roce 2004 a od té doby zkoumá nejen samotnou planetu, ale i její měsíce. Při každém průletu se používají jiné přístroje a sleduje se jiná část těchto světů. Aktuální průlet byl tím posledním, při kterém byla jižní část Titanu snímkována radarem.

„Pokud by Cassini kroužila kolem Země místo kolem Saturnu, mohli bychom říct, že tohle bylo poslední snímkování Austrálie,“ vysvětluje Stephen Wall, vedoucí radarového výzkumu na sondě Cassini z JPL. Zbývající čtyři průlety sondy kolem Titanu se budou primárně zaměřovat na výzkum jezer naplněných kapalnými látkami, především uhlovodíky, které se nachází na severní polokouli. Celá mise započne příští rok v dubnu své velké finále, když Cassini během 22 průletů zkusí prozkoumat oblast mezi planetou a jejími prstenci.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/cassini/20100923/flyby20100923-full.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20711.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20714_main-16.jpg