Archiv rubriky ‘Historie’

Extrasolární planety a kosmický výzkum

V předloňském roce astronomové oznámili, že počet objevených planet mimo Sluneční soustavu přesáhl pět tisíc. Přitom není zase až tak dávno doba, kdy nebyly známy žádné exoplanety. O jiných světech u dalších hvězd, kde možná existuje život, sice přemýšleli filosofové, učenci a vědci dlouhá staletí, nicméně většinu historie byly podobné spekulace spíše okrajovou záležitostí a na jejich autory bylo nahlíženo s krajním podezřením. Teprve v letech 1992 a 1995 učinili odborníci první dva objevy extrasolárních planet. A nešlo o objevy ledajaké. Objevená tělesa v podstatě úplně převrátila naše smýšlení o vzniku a vývoji planetárních soustav. Než se však k těmto pozoruhodným výsledkům dostaneme, řekněme si nejprve něco o době, kdy přítomnost planet u jiných Sluncí nebyla ničím víc než bláznivou ideou několika snílků.

Vesmírná technika: „Čtyřpalcový let“ MR-1

VT_2024_17

Mise označená jako MR-1, tedy první let kabiny Mercury na raketě Redstone-MRLV, skončila velmi nečekaně. Nosič vystoupal pouze do výšky necelých deseti centimetrů (cca 4 palce, proto čtyřpalcový let) a poté vypnul motor a dosedl zpět na rampu. Následně se aktivovala záchranná věžička, která odletěla pryč, ale bez kosmické lodi. Ta zůstala sedět na raketě a za okamžik vyhodila své padáky. Pozemní středisko se tak ocitlo před nečekaným problémem, jak si poradit s tím, že na startovní rampě v nestabilní poloze stála raketa Redstone-MRLV plná pohonných látek, odjištěných pyrotechnických prvků a svazků brzdících motorů kabiny Mercury.

Zvezda – Sovětská lunární základna

V předchozích článcích jsme se věnovali projektu americké lunární základny pojmenované LUNEX (Lunar Exploration). Samozřejmě se nejednalo o jediný projekt z dílny USA a je také možné zmínit projekt Horizon, který vedl legendární Wernher von Braun, než byl projekt přetransformován na cestu k Měsíci. Ani na druhé straně nezaháleli, a tak už v roce 1962 můžeme najít zmínku o plánované lunární základně se sovětskou vlajkou. Dnešní článek se tak bude věnovat právě tomuto projektu. Ačkoliv, stejně jako LUNEX, nebyla základna realizována, na její základy později navazovaly ještě další podobné snahy, které však také nebyly úspěšné. Na začátku plánů lunární základny nestál nikdo jiný než sám Sergej Koroljov.

LUNEX – Vojenská základna na Měsíci

Ukázka dvou uvažovaných variant pro přistání na Měsíci v rámci LUNEX

V minulém díle jsme se seznámili s představou lunární stanice. Zaměřili jsme se především na vojenské projekty, které spatřovaly v Měsíci obrovský potenciál a mnozí označovali lunární základnu, jako nový prostředek k ovládání Země. Mezi armádními špičkami to bylo označováno, jako nejdůležitější vojenský fakt století. V rámci tohoto uvažování vzniklo mnoho studií, které jsou z veliké části dodnes tajné. Bylo běžné, že ozbrojené složky oslovily průmysl, aby vypracoval studie o možnostech využití určeného vesmírného prostoru. To v praxi znamenalo, že armáda řekla, kam se chce dostat a na průmyslu bylo, aby řekl, co tam bude možné dělat. Prvotní úvahy o lunární základně patřily spíše do oblasti science fiction a úspěšně inspirovaly filmový průmysl. Postupem času a vývojem nových technologií se stále více prokazovala nereálnost těchto představ, kterým nakonec zasadil poslední hřebíček do rakve program Apollo.

Thomas Patten Stafford (1930-2024)

Dne 18. března 2024 obletěla svět smutná zpráva o odchodu další legendy kosmonautiky. Astronaut Thomas Stafford se vydal na svůj poslední let po dlouhé nemoci v úctyhodném věku 93 let. Celý život Thomase Stafforda byl spojen s letectvím a kosmonautikou a dnes se pokusíme připomenout vše důležité v jeho neuvěřitelném životě. Za svoji kariéru prošel postupně programy Gemini, Apollo a následně i společným projektem USA a SSSR, Apollo-Sojuz, který přinesl do Tomova života i celoživotní přátelství s neméně legendárním a vždy usměvavým kosmonautem Alexejem Leonovem. I po ukončení své kariéry u NASA pokračoval dále ve velitelské funkci USAF a není bez zajímavosti, že mezi jeho velitelské působiště patřila i tajemná „Oblast 51“.

LUNEX – Vojenská základna na Měsíci 

Cílem Lunární expedice je pilotovaný průzkum Měsíce s prvním pilotovaným přistáním a návratem na konci roku 1967. Tento jediný úspěch, pokud bude dosažen před SSSR, poslouží k přesvědčivému prokázání, že tento národ má schopnost vyhrát budoucí soutěž v technologii. Žádný vesmírný úspěch mimo tento cíl nebude mít stejný technologický význam, historický dopad nebo vliv na celý svět.

Měsíc poskytuje základnu pro odvetu s nesrovnatelnými výhodami.

Takto začíná úvod odtajněného dokumentu amerického letectva o projektu LUNEX. O projektu, který měl, stejně jako NASA, dopravit na Měsíc první Američany, ale za naprosto jiným účelem, než byla vědecká expedice. V tomto článku se pokusíme zmapovat tento zapomenutý projekt, který se dlouhou dobu držel v kolonce „TAJNÉ“. V druhé citaci pak navazuje výrok brigádního generála amerického letectva Homera A. Bousheyho, který pronesl při projevu v kongresu.

Šedesát let služby T-38 Talon u NASA

V dnešním článku se budeme výjimečně věnovat stroji, který nikdy nepřekročil hranice zemské atmosféry. Pro portál věnovaný výhradně kosmonautice je to nezvyklé, ale v případě tohoto stroje se jedná o čestnou výjimku. Tento letoun se stal nedílnou součástí života každého astronauta. Letu s ním se nevyhnul žádný kandidát na let do vesmíru pod agenturou NASA, ať se jednalo o profesionálního pilota, vědce či inženýra. Jeho služba začala v období velkého rozmachu kosmonautiky v roce 1964 a pokračuje do dnešních dní, a ještě nějakou dobu pokračovat bude. Řeč je tak o legendárním letounu T-38 Talon, který v tomto roce slaví kulaté, šedesáté výročí své služby u NASA. V článku se tak budeme věnovat historii T-38 u NASA, vyhlídkám jeho služby a podíváme se i na letecké incidenty s astronauty na palubě.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (33.díl)

V minulém díle jsme se začali věnovat programu X-37 a jeho předchůdci X-40. Jedná se o stroj, který je dodnes „živý“. Znamená to vlastně, že prošel kompletním vývojem, a nakonec se dostal do aktivní služby, ve které zůstal do dnešních dní. Dnes už je X-37 pod jiným provozovatelem, konkrétně USAF, což znamená, že mise X-37 nejsou rozhodně veřejné. Naposledy jsme probrali složitý začátek celého programu, vlastně dvou programů, X-40 a X-37, které se postupně protnuly, aby nakonec pokračoval jen jeden z nich. U X-37 byla hlavní myšlenkou podpora vývoje RLV (Reusable Launch Vehicle) prostředků, jako je X-34 a X-33. Sám X-33 byl dokonce využit v úvahách o použití pro vynášení X-40 v rámci dvoustupňové konfigurace. V tomto posledním díle série x-planes se budeme věnovat dalšímu osudu X-37.

Jaderné zbraně a kosmický výzkum

Jen při vyslovení názvu atomová nebo vodíková puma jímá mnoho lidí velký strach. A není se co divit, lidstvo dosud nevymyslelo a neotestovalo ničivější a potenciálně více smrtící zbraně. I přesto byl jejich vývoj a objevy, které k němu vedly, dosti zajímavou kapitolou fyziky, ale i matematiky nebo chemie. Navíc našly jaderné zbraně svoje uplatnění, byť poněkud okrajové, i ve vědeckém výzkumu a dokonce i v kosmonautice, kde by to čekal zřejmě jen málokdo. Právě proto jsem se rozhodl vás dnes s touto oblastí seznámit. Politice se pochopitelně v dnešním textu zcela nevyhneme, avšak nemusíte se obávat, hlavním pilířem zůstane pochopitelně věda. Začneme výrazně dříve, než v 40. letech minulého století, nejprve se totiž musíme stručně podívat na vývoj atomové fyziky.     

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (32.díl)

Posledních několik dílů jsme se věnovali strojům z devadesátých let, které měly posunout technologie a možnosti vesmírné dopravy. Žádný z programů RLV (Reusable Launch Vehicle) se však nikdy nedostal do „ostrého“ provozu. Jeden skončil zničením, druhý exemplář byl hotov z 85 %, když byl zrušen a třetí zůstal u atmosférických letů v podvěsu nosného letounu. Ve zpětném hodnocení celé této dekády byla zmiňována především jedna základní informace o tom, že samotný vývoj a celý program byly už od začátku příliš optimistické. Následný vývoj událostí prokázal pravdivost této myšlenky. Přesto z tohoto období vzešel jeden stroj, jehož pozdější nástupce se i dnes opakovaně vrací na orbitu, což asi většina lidí třeba vůbec netuší.