Archiv rubriky ‘Technologické novinky’

Miniaturizovaný fluorescenční mikroskop pro ISS

Fluorescenční mikroskopy jsou velmi užitečné přístroje, které umožňují  pozorovat změny v živých buňkách. Jsou však docela velké a ve vesmíru se musí místem šetřit. Naštěstí však již vzniká miniaturizovaná verze tohoto mikroskopu, která by na ISS měla umožnit taková pozorování. I s pomocí takového mikroskopu bude možné zjistit, jak naše těla přivykají na stav mikrogravitace. „Fyziologie astronautů se po celou dobu jejich letu mění kvůli absenci dostatečného působení gravitace,“ vysvětluje Oliver Ullrich z univerzity v německém Magdeburgu, který vývoj mikroskopu vede a dodává: „Pochopení molekulární podstaty této buněčné reakce na změněnou gravitaci je klíčem k řízení rizika, sledování a vývoji protiopatření pro budoucí dlouhodobé vesmírné výpravy. Buněčná adaptace na mikrogravitaci můžeme studovat a pochopit jen při dynamickém nebo živém měření. Experimenty zajišťující živé snímkování ve vesmíru jsou kriticky důležité k pochopení buněčné adaptace na mikrogravitaci.“

Přelomové laserové měření na GRACE-FO je aktivní

Před několika dny jsme na našem webu psali o úspěšné zkoušce mikrovlnného měřiče vzdálenosti na nedávno vypuštěných americko-německých sondách GRACE-FO. Čtenáři se v diskusi pod článkem velmi zajímali o osud druhého měřícího systému, který využívá laserů. Je to pochopitelné, vždyť mikrovlnné měřiče (byť technologicky starší exempláře) byly už na dřívější misi GRACE. Všechny tazatele jsme museli zklamat, protože informace ohledně testování laserů nebyly k dispozici. Dodávali jsme však, že první zkouška laserů je z technologického hlediska velká věc a NASA se s ní určitě ráda pochlubí. Nyní mám tedy velkou radost oznámit, že 14. června byl poprvé v historii kosmonautiky použit laserový interferometr na měření vzdálenosti dvou družic vzdálených 220 kilometrů.

Evropa připravuje horní stupeň nové generace

Jmenuje se ETID, což je zkratka anglického sousloví Expander-cycle Technology Integrated Demonstrator. Jedná se o plnorozměrový demonstrátor inovativní spalovací komory. S jeho pomocí získá společnost ArianeGroup zkušenosti s inovativními technologiemi, materiály a výrobními procesy. Ty se budou hodit pro budoucí raketové motory horních stupňů nové generace, které budou používat nejnovější technologie. S pomocí takových horních stupňů by Evropa chtěla zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu raketových nosičů.

Pokročilé metody výroby motorů od NASA

NASA pokračuje v dlouhodobé snaze o širší používání pokročilých výrobních metod při produkci raketových motorů. V rámci programu Low Cost Upper Stage-Class Propulsion agentura úspěšně na Marshallově středisku v Huntsville provedla statický zážeh spalovací komory, která vznikla kombinací dvou samostatných inovativních metod. „NASA boří hranice pokročilé výroby a snižuje výrobní čas i náklady na stavbu dílů raketových motorů,“ popisuje John Fikes, projektový manažer programu Low Cost Upper Stage-Class Propulsion a dodává: „Jsme nadšení z pokroku celého projektu. Ukázali jsme, že metoda Electron Beam Free Form Fabrication dokáže vytvořit plášť spalovací komory, který chrání vložku komory před tlaky, které se tu vyskytují.“

Cygnus veze cubesaty, které otestují nové technologie

Včera ráno našeho času odstartovala z kosmodromu ve Virginii raketa Antares, která vynášela zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, kam veze více než tři tuny vědeckých experimentů, potřeb pro výstupy astronautů do volného prostoru a zásob pro posádku. Nesmíme ale zapomínat ani na kategorii, která v posledních letech získává stále větší význam – cubesaty. Na palubě bychom totiž našli tři družice o velikosti krabice na cereálie, které mají za úkol vyzkoušet a ověřit zatím ještě neozkoušené technologie pro sledování Země.

Krok vstříc štěpnému kosmickému reaktoru

Před dvěma měsíci vyšel na našem webu článek popisující velmi slibný projekt nazvaný Kilopower. Jde o technologický demonstrátor technologií pro malý jaderný reaktor, který by mohl dodávat poměrně zajímavé množství elektrické energie pro budoucí obydlené základny. Uplynulo zhruba osm týdnů a my můžeme na tento článek navázat novými informacemi. Už jen to je potěšující, ale ještě lepší je, že ty informace jsou pozitivní. NASA totiž ve spolupráci s Národním úřadem pro nukleární bezpečnost NNSA úspěšně demonstrovala celý systém, který by mohl poskytnout dlouhodobý bezpečný zdroj energie mimo zemský povrch.

Netoxické palivo družic na obzoru

Green Propellant Infusion Mission

Rakety používají široké spektrum různých motorů, které spalují nejrůznější druhy paliva – od pevných směsí, přes kyslík s vodíkem, kyslík s leteckým petrolejem, nebo nově metan s kyslíkem. Když se ale podíváme na možnosti pohonu družic ve vesmíru, zjistíme, že zdejší nabídka je poměrně chudá, protože se v drtivé většině případů používají deriváty hydrazinu. Což o to, omezená nabídka nemusí být vždy na škodu, ale mnohem horší je, že hydrazin je opravdu nebezpečný jak pro pozemní obsluhu, tak pro životní prostředí. Naštěstí však již několik let probíhá snaha o nalezení alternativy, která bude nejen bezpečnější, ale také účinnější. Družice, která novou směs otestuje, by mohla letět do vesmíru ještě letos na palubě Falconu Heavy.

NASA testuje tištěné trysky motorů

Trysky raketových motorů zažívají extrémní tlaky a teploty, takže jejich výroba je složitá, dlouhá a samozřejmě také drahá. Odborníci z Marshallova střediska v Huntsville (stát Alabama) proto navrhli a vyzkoušeli nový inovativní přístup k výrobě trysek, který může výrazně snížit cenu a dobu vývoje. Odborníci použili metodu označovanou jako LWDC (Laser Wire Direct Closeout), která byla vyvinuta a vylepšena v NASA a která nespočívá ve výrobě dílů po vrstvách z prášku, ale tiskne z drátu. Díky této metodě by se měla délka výroby trysek raketových motorů zkrátit ze současných měsíců na týdny.

ESA představila motor čerpající palivo z atmosféry

Výzkumníkům Evropské kosmické agentury se – jako prvním na světě – podařilo sestrojit velmi speciální iontový motor. Určitě víte, že iontové motory jsou motory, které dokáží po velmi dlouhou dobu dodávat nízký tah a tím jsou ideální například k dlouhodobým úpravám dráhy. Využívají jednotlivých iontů, které se skrz trysku vysílají velkou rychlostí ven, čímž dosahují mimořádně příznivých hodnot takzvaného specifického impulsu. Výhodou je jejich enormně nízká spotřeba paliva. Běžně se pro pohon takového motoru, který může být aktivní až několik let, používá jen několik desítek kilogramů provozní látky. Nevýhodou je jejich vyšší elektrická spotřeba, kterou řeší dostatečně velké solární panely. V Evropě se nyní podařilo sestavit motor, který si provozní látku může brát z horních vrstev atmosféry! Tím má k dispozici v podstatě „nekonečnou“ zásobu pohonných látek a může dlouhodobě pracovat na velmi nízkých oběžných drahách!

Falcon pro skutečně mnohonásobné použití je tu!

Zatímco mysl fanoušků SpaceX stále rezonuje vlnou zážitků po startu Falconu Heavy, byla by velká škoda, kdyby nám mezi prsty unikla jiná velmi důležitá zpráva. Firma SpaceX totiž míří vstříc významnému milníku na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Někdo možná namítne, že tohle už funguje posledních několik měsíců – první stupně přistávají a letí na svou druhou misi. Krok, který nás ale čeká již brzy, posune tuto snahu na úplně novou úroveň. Na texaské základně McGregor se totiž ke statickému zážehu chystá vůbec první exemplář prvního stupně z vývojové řady Block 5.