Archiv rubriky ‘Technologické novinky’

Svážeme cubesaty a prozkoumáme Měsíc?

Inovativní koncept kosmické mise počítá s dvojicí cubesatů, které by spojovalo tenké, několik kilometrů dlouhé lano. Tato neobvyklá mise by mohla pomoci vědcům lépe pochopit, jak Měsíc získal zajímavě vypadající útvary. Na více než sto místech lunárního povrchu najdeme vířící vzory světlých a tmavých materiálů, které někomu mohou připomínat abstraktní tetování. Oddělení studií malých satelitů pro planetární vědu a hluboký vesmír (Planetary Science Deep Space SmallSat Studies), označované také jako PSDS3 před nedávnem vybralo tým z Goddardova střediska, aby dále rozvinul projekt označovaný Bi-sat Observations of the Lunar Atmosphere above Swirls (dvoudružicové pozorování lunární atmosféry a vírů), tedy ve zkratce BOLAS. Celou skupinu vede Timothy Stubbs, který by jednou mohl stát i v čele první podobné reálné mise.

Velká medvědice s nemenšími ambicemi

Nedaleko pětitisícového coloradského Berthoudu začal v březnu roku 2016 vznikat nový „vesmírný“ start-up se stylizovaným oranžovým medvědem ve firemním logu. Osm stálých zaměstnanců, kteří tvořili jeho základ, se rozhodlo pro jméno Ursa Major Technologies, a řeklo si, že budou dělat to, po čem by se na trhu v budoucnosti mohl objevit zájem: kvalitní malé raketové motory pro použití v raketách tzv. třídy Venture. Co to jsou rakety třídy Venture? Například Electron společnosti RocketLab, nebo LauncherOne společnosti Virgin Orbit – tedy rakety s nosností kolem 150 kg na nízkou oběžnou dráhu.

Výzkum na ISS ve znamení emulace,  neboli lidské „orgány na čipech“

Od okamžiku, kdy se na palubě Mezinárodní kosmické stanice usídlila první stálá posádka (2. listopadu 2000), až k dnešním dnům, byly na palubě této orbitální laboratoře realizovány stovky experimentů z nejrůznějších oblastí vědy. Podstatnou část tohoto výzkumu tvoří také experimenty z oblasti medicíny. Člověk by řekl, že za ta léta už musí být vše vyzkoumáno. Ale opak je pravdou. Objevují se stále nové a nové otázky a medicíně na ISS se otevírají další výzvy. Na co se tedy můžeme zanedlouho na palubě ISS těšit? V příštích několika letech bude výzkum v oblasti kosmické fyziologie člověka z velké části ve znamení tzv. emulace, neboli napodobování fyziologických pochodů pomocí tzv. tkáňových čipů.

TOP5: Kandidáti na mezihvězdný pohon

Deadalus

Léto je v plném proudu, začaly nám prázdniny, lidé tráví více času odpočinkem a my v tento čas již potřetí startujeme náš letní seriál TOP5. Ten se v každém díle opět zaměří na určité téma z oblasti kosmonautiky a vybere pět nejlepších, nejzajímavějších, nejrychlejších a dalších nej… reprezentantů daného tématu. Dnešní článek se zaměří na téma, které na náš portál zdánlivě nepatří – mezihvězdné cestování. V současnosti se jedná spíše o téma vhodné pro sci-fi, avšak my jsme se pokusili pojmout jej co nejrealističtěji a v rámci možností současných technologií. A jelikož by se pozemská kosmonautika neměla v budoucnu omezit jen na Sluneční soustavu, považujeme za vhodné krátce se rozepsat o pohonech, které by jednou mohly být kandidáty pro cesty mimo Sluneční soustavu nebo rovnou k cizím hvězdám.

Pohled pod kůži: LISA Pathfinder (koloidní mikrotrysky)

LISA Pathfinder

LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.

Červnová kosmoschůzka

Falcon 9 podruhé úspěšně přistává

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Tentokrát vás čekají rovnou tři témata. Prvním bude SpaceX a její trnitá cesta ke znovupoužitelnosti raket. Druhá přednáška se bude věnovat legendě mezi americkými nosiči, raketě Atlas a nakonec se podíváte na historii i budoucnost výzkumu planety Venuše.

Evropa pokukuje po metanovém motoru

Před pár dny, konkrétně 21. června letošního roku zahájila společnost Airbus Safran Launchers vývoj plnorozměrového prototypu demonstrátoru ultranízkonákladového motoru Prometheus, která má spalovat kapalný kyslík a metan. Tento motor s tahem okolo 1000 kN bude v roce 2020 komplexně testován, aby mohl vydláždit cestu ke znovupoužitelnému motoru pro budoucí vylepšení evropských raket Ariane 6, nebo Vega-C. Evropa tímto krokem oficiálně naskakuje na vlnu zájmu o znovupoužitelnost. Inženýři očekávají, že kromě vývoje samotného motoru přinese tato činnost rozšíření poznatků i mimo samotný obor pohonných systémů. Na níže přiloženém obrázku si můžete prohlédnout vizualizaci motoru Prometheus.

Modul BEAM v poločase své mise

Astronauti na palubě ISS společně s odborníky na Zemi se pravidelně snaží provádět měření, která mají za úkol prozradit, jak se konstrukce nafukovacího modulu chová z hlediska strukturální integrity, termální stability, odolnosti vůči kosmickému smetí, radiaci, nebo růstu mikroorganismů. Odborníci z Langley Research Center ve Virginii, kteří neustále analyzují data ze senzorů, zatím zaznamenali několik událostí, které se dají nejpravděpodobněji vysvětlit jako zásah mikrometeoritem, ale modul BEAM odolal přesně tak, jak se čekalo – projektil neproniknul skrz a zadržely jej ochranné vrstvy.

Nanotechnologie se derou do vesmíru

Před několika týdny jsme Vám přinesli článek, který se věnoval suborbitálním raketám. Jelikož měl u čtenářů poměrně úspěch, řekli jsme si, že se pokusíme čas od času zabrousit do oblasti suborbitálních nosičů, které, ač nikdy nedosáhnou oběžné dráhy, mohou nést velmi zajímavé náklady. Výzkum, který probíhá na suborbitálních skocích může vydláždit cestu k tomu, co jsme zvyklí označovat jako skutečnou kosmonautiku, tedy lety minimálně na oběžnou dráhu Země. V dnešním článku se podíváme na výzkum zaměřený na nanotechnologie.

Block 5 – nejlepší Falcon 9 v historii

Falcon 9

Napříč několika našimi články ale také v komentářích pod nimi jste se již mohli setkat s krátkými zmínkami o další vývojové verzi rakety Falcon 9 americké firmy SpaceX. Už od začátku SpaceX vyvíjí Falcon 9 postupně během provozu a jednotlivá vylepšení aplikuje v průběhu let. Tento způsob má řadu finančních i technologických výhod, avšak na druhou stranu může být v určitých směrech trochu riskantní. Není tajemstvím, že již brzy do provozu vstoupí poslední plánovaná vývojová verze rakety označovaná jako Block 5. Podle dostupných informací by tato finální varianta rakety měla být ve výrobě právě v těchto dnech. Je tedy na čase naše čtenáře seznámit s chystanými změnami a vylepšeními.