Archiv rubriky ‘Ostatní’

10 důvodů, proč právě Bennu

Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který Vám nyní přinášíme.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (1)

Vážení čtenáři, na internetu můžete najít články nezajímavé, průměrné, ale i atraktivní. Občas ale narazíte na dílo, které svým rozsahem a množstvím informací vysoce přesáhne Vaše očekávání. Podobné dílo věnované vývoji rakety Big Falcon Rocket se před několika týdny objevilo na anglicky psaném webu nasaspaceflight.com. Vytvoření článku s délkou cca. 10 000 slov trvalo několik měsíců a na jeho vytvoření se podíleli i experti z uzavřené sekce tamního diskusního fóra, kde často diskutují i lidé, kteří se na kosmických programech aktivně podílí. Ti tak mohli do článku doplnit unikátní informace a výsledkem je dílo, které ohromí. Nyní Vám přinášíme první část tohoto článku, který jsme pro potřeby našeho webu přeložili do češtiny a rozdělili na pět částí a každá vyjde v úterý.

Přístroje, které prozkoumají sluneční korónu

Vědecké přístroje na sondě Parker Solar Probe

Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.

Top5: Flotila SpaceX

Nestává se příliš často, že bychom příliš odbočovali od kosmonautiky. Tentokrát však uděláme malou výjimku a v našem seriálu Top 5 tentokrát zůstaneme na Zemi. Konkrétně zavítáme na vodu, respektive na lodě ve službách SpaceX, jak napovídá už sám název. Na první pohled se možná může zdát, že lodí společnost nevyužívá tolik, ale opak je pravdou. SpaceX už si pronajímá slušně početnou flotilu nejrůznějších plavidel a na některé z nich se podíváme trochu podrobněji právě teď. Myslím si totiž, že si to nejen zaslouží, ale je dobré vědět také to, že bez jejich pomoci by dnes jen těžko byla znovupoužitelnost kosmických raket tam kde je. Lodě měly v kosmonautice vždy své místo, ale nikdo ještě nevyužil jejich služeb tak, jako právě SpaceX.

TOP5: Jumbo Jet ve službách kosmonautiky

Je to rok, co jsme se v seriálu TOP 5 věnovali „Letadlům ve službách kosmonautiky“. Dnes se zaměříme na jeden jediný konkrétní typ letounu: Boeing 747 Jumbo Jet. Jde o ikonický stroj, který se stal synonymem opravdu velkého a silného letadla. Jeho nejznámější „kosmická aplikace“ je převážení kosmických raketoplánů po Spojených státech – a v počátcích programu i série zkoušek ALT (Approach and Landing Test) vedoucí k samostatným letům zakončeným přistáním raketoplánu Enterprise.

Zrnka z asteroidu jsou i v Evropě

Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.

Co zrovna sleduje nejznámější teleskop?

O existenci Hubbleova kosmického teleskopu vědí i lidé, kteří se o kosmonautiku nijak nezajímají. Důvodů je mnoho – od poutavého příběhu o očekávaném teleskopu, který nakonec potřeboval brýle, přes servisní mise až po okouzlující fotky dalekého vesmíru, kterými nás tento teleskop zásobuje již dlouhé roky. Ale položili jste si někdy otázku, kam Hubble hledí právě nyní a co zrovna zkoumá? Pokud ano, pak pro Vás máme dobrou zprávu. Na internetu je totiž webová stránka, která je určena právě k tomu, abyste mohli zjistit, co Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.

Pomohou astronauti astmatikům?

Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.

Výzkum na ISS – Plodnost, DNA a choroby

Před měsícem jsme vydali krátký článek věnovaný souhrnu činností astronautů na ISS. Z reakcí jsme zjistili, že se Vám tento formát líbí a proto jsme se rozhodli zavést nepravidelný seriál Výzkum na ISS, který čas od času ukáže, čemu přesně se astronauti na největší kosmické stanici v dějinách přesně věnují. Dnes se podíváme, jak to na stanici vypadalo v pátek 20. července. Posádka na ISS v tento den rozdělila svou činnost mezi široké spektrum úkolů – od studia plodnosti, přes výzkum mikroorganismů, až po obsluhu zařízení k hledání pokročilých možností léčby například Alzheimerovy choroby nebo cukrovky.

TOP5: Okřídlené kosmické lodě

Mezi nejzajímavější kapitoly kosmonautiky jistě patří kosmické lodě, které mají křídla a v pozemské atmosféře se proto chovají podobně jako běžná letadla. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že křídla jsou kosmickým strojům spíše na obtíž. Přesto jsou konstruktéři odhodlaní jít tímto směrem i nadále, protože jsou tu i jisté výhody, které klasické kosmické lodě nenabízejí. Nespornou předností okřídlených kosmických lodí je poměrně snadná znovupoužitelnost nebo i  větší variabilita. V historii kosmonautiky jich vznikla celá řada a na ty nejzajímavější se zaměříme v tomto dílu našeho letního seriálu Top 5.