Archiv rubriky ‘Ostatní’

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (návratové pouzdro)

Dnešním dílem zakončujeme čtyřdílnou sérii věnovanou sondě OSIRIS-REx. V minulých dílech jsme rozebrali základní konstrukci této sondy, její vědecké přístroje i samotný odběrný mechanismus. Dnes si posvítíme na poslední důležitou část této kosmické sondy, pouzdro, které dopraví na zemi odebrané vzorky regolitu z asteroidu Bennu. A kdo zná náš seriál pohled pod kůži, ten už ví, že půjde o pokud možno co nejpodrobnější rozbor, jaký se z veřejně dostupných zdrojů dá získat. Pokud tedy chcete vědět, jaká je konstrukce tohoto pouzdra, jste na správném místě.

Patálie s prachem na ISS

Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu mikrogravitace nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.

Všechny novinky o SpaceX na jednom místě

SpaceX je fenomén. Firma, která dokázala zaujmout i lidi, kteří se o kosmonautiku nezajímají, prostě táhne. Lidé mají zájem se dozvědět všechny novinky, které se této společnosti týkají a tak se nemůžeme divit, že se objevil nápad tuto poptávku nasytit. Před několika dny se na internetu objevil nový web s krátkým a dobře zapamatovatelným názvem – elonx.cz. Na stránkách jsou k dispozici jednak články o startovních rampách, nebo přistávacích plošinách, které SpaceX používá, ale je zde i prostor pro krátké aktuální zprávy zaměřené na horké novinky, kterých kolem této firmy není nikdy málo.

Zlínské přístání dopadlo úspěšně, Falcon 9 přežil

27. 12. 2016 se ve Zlíně sešli příznivci firmy SpaceX a další fandové kosmonautiky. Neformální setkání s názvem „Zlínské přistání“ v 17h zahájil organizátor David Pavlík ze SpaceX a společně s Dušanem Majerem pak na další 3 hodiny zařídili zajímavý a pohodový program pro všechny zúčastněné. Na začátek jsme si během projekce videí zaměřených na SpaceX připili slivovicí na oslavu dosažených úspěchů SpaceX, a byť jsem spíše především pivař (Plzeňák), volba to byla dobrá. Nicméně si neodpustím s lehkou nadsázkou jeden návrh na příští setkání – Dušan Majer se během večera svěřil, že je držitelem skleničky SpaceX, bylo by tak stylové na příštím setkání nahradit obyčejné skleničky těmi značkovými… 

Soutěž s Johnem Glennem zná vítěze!

Ve středu 21. prosince 2016 jsme vyhlásili soutěž o obálku razítkovanou na mysu Canaveral v den startu prvního Američana na oběžnou dráhu, 20. února 1962. Jaké byly správné odpovědi a hlavně – jak dopadla? Do uzávěrky dorazilo celkem 63 odpovědí. Včetně dvaceti z jednoho zdroje (byť z různých adres). Nevíme, jestli někdo tak moc toužil po vítězství, nebo dle hesla „kam až sahají Hujerovi“ aktivoval celé příbuzenstvo, nebo prostě jen opakovaně zapomínal, že už vlastně soutěžil a nadšeně hledal správné odpovědi znovu a znovu… Drtivá většina odpovědí byla správně, takže jen jako formalitu přinášíme jejich přehled.

Osmý den s Johnem Glennem – soutěž

Celý minulý týden jsme si připomínali legendu světové kosmonautiky v seriálu „Sedm dní s Johnem Glennem“. Nyní ho doplníme o jedinečnou možnost: o soutěž, v níž se nehraje o nic menšího, než obálku razítkovanou 20. února 1962 na mysu Canaveral. Ano, o obálku razítkovanou v den (prvního) startu Johna Glenna na oběžnou dráhu.

Unikátní setkání fanoušků SpaceX

Jelikož moc dobře víme, že naše čtenáře velmi zajímají novinky kolem americké společnosti SpaceX, máme tu pro Vás informaci, která Vás jistě zaujme. Chystá se totiž neformální setkání fanoušků této společnosti, které se uskuteční mezi svátky ve Zlíně. Akce nese název Zlínské přistání a uskuteční se v úterý 27. prosince od 17:00 ve zlínském hotelu Baltaci Atrium (Plzeňská Restaurace) 651 Lešetín II. Na akci nebude žádná přednáška, ale určitě bude o čem mluvit. Vždyť tohle setkání proběhne jen pár dní po plánovaném návratu Falconu 9 do služby (ten je zatím plánován na 16. prosince). Zlín je navíc velmi blízko i pro fanoušky SpaceX ze Slovenska.

Zlaté české ručičky: Z Klatov na nejsilnější evropskou raketu

V rámci našeho nepravidelného seriálu se snažíme našim čtenářům přinášet informace o tom, jak se daří českým firmám v tak špičkovém technickém oboru, jakým kosmonautika je. Češi jsou velmi šikovní a máme být na co hrdí. To dokládá i společnost Aerotech Czech, která v Klatovech vyrábí hned dva díly, které nachází uplatnění na nejsilnější evropské raketě – Ariane 5. Jako náhledový obrázek článku jsme použili infografiku, která ukazuje, kde můžeme oba díly najít. Na první pohled je jasně vidět, že jak aerodynamický kryt (vyznačen horní červenou elipsou), tak i teplotní ochranu trysky (viz dolní červená elipsa) najdeme na postranních urychlovacích blocích na tuhá paliva.

Co prozradila debata Evropanů o kosmonautice?

Jak již pravidelní čtenáři našeho webu vědí, 10. září se v Praze sešlo sto lidí, kteří zde celý den diskutovali o kosmonautice a roli Evropské kosmické agentury. Nešlo ale o samostatnou akci. Stejné skupiny lidí se ten samý den věnovaly stejným tématům ve 22 zemích Evropy – jednalo se o první občanskou debatu o budoucnosti ESA. Účastníci během dne vyplňovali formuláře a právě tyto výsledky měly kosmické agentuře ukázat zajímavé informace. Některé trendy se projevily hned na první pohled, ale přesto si organizátoři vzali čas, aby mohli data vyhodnotit. Dnes již jsou výsledky k dispozici.

Vesmírná architektura (4. díl)

V padesátých letech dvacátého století pracoval raketový konstruktér Wernher von Braun na vizi utopické orbitální stanice s umělou gravitací. Vycházel přitom ze studií Konstantina Ciolkovského, Hermanna Obertha a Hermana Potočnika, který spíše používal pseudonym Herman Noordung. Von Braun tušil, že taková obří stavba ve vesmíru by mohla mít velký význam pro lidstvo. Sám v ní spatřoval především jakýsi mezistupeň, odkud by se člověk mohl jednou „odrazit“ k měsíci a později i planetám. Jeho obří rotující kolo mělo mít 76 metrů v průměru, tři patra a místo na palubě pro 80 lidí rozdělených do několika různých sekcí. Navzdory tomu, že se tato vize těšila velké oblibě u veřejnosti, zůstala pouze na papíře. Zato jiný, mnohem méně honosný projekt, se lidstvu o mnoho let později přeci jenom podařilo uskutečnit. V roce 1998 na oběžnou dráhu Země dopravila ruská nosná raketa Proton-K modul Zarja (Úsvit), první a klíčovou část ruského segmentu budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). O pouhých pár dní později se na svou cestu vydal také americký raketoplán Endeavour s dalším modulem Unity v nákladovém prostoru. Obě části se podařilo úspěšně propojit a tím započala stavba doposud největšího a zároveň nejdražšího inženýrského projektu na světě – Mezinárodní vesmírné stanice a právě jejímu příběhu patří následující řádky.