Archiv rubriky ‘Ostatní’

Top 5: Okřídlené kosmické lodě

Mezi nejzajímavější kapitoly kosmonautiky jistě patří kosmické lodě, které mají křídla a v pozemské atmosféře se proto chovají podobně jako běžná letadla. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že křídla jsou kosmickým strojům spíše na obtíž. Přesto jsou konstruktéři odhodlaní jít tímto směrem i nadále, protože jsou tu i jisté výhody, které klasické kosmické lodě nenabízejí. Nespornou předností okřídlených kosmických lodí je poměrně snadná znovupoužitelnost nebo i  větší variabilita. V historii kosmonautiky jich vznikla celá řada a na ty nejzajímavější se zaměříme v tomto dílu našeho letního seriálu Top 5.

Liberec zažívá kosmický týden

Pokud žijete v okolí Liberce, pak by Vás mohlo zajímat, že od 14. do 21. července v tomto městě probíhá speciální kosmický program Letní kosmická škola Společně do vesmíru. Dějištěm jsou místní Technická univerzita a science centrum iQLANDIA. V rámci programu se chystá třeba setkání s kosmonautem-rekordmanem, nebo soutěž v odpalování malých raket. Divácky nejatraktivnější bude živá konference s Mezinárodní vesmírnou stanicí, ale organizátoři zatím u tohoto bodu z technických důvodů neznají konkrétní termín. Konference se má konat v aule budovy G liberecké Technické univerzity a před jejím začátkem proběhne ještě přednáška Milana Halouska z české kosmické kanceláře.

TOP5: Kosmodromy

kosmodrom

Když se řekne kosmodrom, každému z nás se nejspíš vybaví rozlehlý komplex plný startovních ramp, montážních hal, velkých palivových nádrží, specializovaných budov, řídicích středisek a dalšího zázemí. Je pravda, že takto skutečně vypadá většina vesmírných přístavů, ze kterých se vydávají rakety na oběžnou dráhu Země i mnohem dál. Tato představa však nemusí být nutně ta jediná správná. Co takhle kosmodrom, který pluje na moři? Nebo ještě bizarnější představa – co byste řekli kosmodromu, který létá nebo který se dokonce umí ponořit pod vodu? Ano, i z takových míst už startovaly rakety do kosmu. A v tomto díle TOP 5 se na některé z nich podíváme.

TOP5: Bizarní objekty fotografované sondami

lebka-na Marsu při pohledu z roveru Spirit

V posledních letech se stalo pravidlem, že jste se každý pátek během července a srpna setkávali se seriálem, který se snažil odhalit pět největších, nejnebezpečnějších, nejhezčích…, zkrátka 5 nej ve spojení s kosmonautikou. Proto jsme se v redakci dohodli, že ani letos tomu nebude jinak. Témat je v zásobě ještě dost a jedinou změnou je, že se u těchto článků setkáte s více autory, než doposud. Věříme, že to pro čtenáře bude příjemné zpestření letních dnů. A nyní už se pojďme podívat, jaké bizarní objekty ve Sluneční soustavě vyfotografovali naši robotičtí průzumníci.

Navštivte technologické srdce evropské kosmonautiky

Napadlo Vás někdy, že byste se mohli podívat do těsné blízkosti čisté místnosti, že byste mohli vidět testovací haly, kde probíhají zkoušky skutečné vesmírné techniky? Mysleli jste si, že se s astronauty nikdy nemůžete potkat, že na vlastní oči neuvidíte skutečný letový exemplář nějaké sondy či družice? Tak to se ve všech případech mýlíte. Všechny tyto události můžete zažít relativně snadno a nemusíte kvůli tomu ani opustit Evropu. Sedmého října se totiž jako každý rok na jediný den otevřou dveře Technologického střediska Evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského Noordwijku.

Kde je OSIRIS-REx?

Jen před pár dny, 27. června skončila přibližovací fáze japonské sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, při které jsme se mohli těšit ze stále lepších fotek dosud zblízka neviděného světa. Ale v letošním roce to rozhodně nebyla poslední zkušenost takového druhu. O slovo se totiž začíná hlásit i americká sonda OSIRIS-REx, byť zatím jen nesměle. Její přibližovací fáze oficiálně započne až 17. srpna letošního roku. Aby tato fáze mohla začít, musí sonda upravit svou dráhu tak, aby opravdu mířila k asteroidu Bennu. Právě proto provedla včera korekční zážeh zvaný Deep Space Maneuver 2. Tým specialistů nyní bude vyhodnocovat telemetrická data a sledovat dráhu sondy. Příští týden by mohly být k dispozici výsledky tohoto manévru.

Pražská vesmírná noc ve znamení cubesatů

Malé cubesaty zažívají v posledních letech boom a ze zábavy pro studenty se začíná stávat svébytný obor kosmonautiky se širokým spektrem využití – od technologických demonstrátorů inovativních metod až po levnou možnost, jak současně sbírat data z mnoha míst. Pokud Vás cubesaty a novinky kolem nich zajímají, pak byste měli navštívit již devátou akci jménem Space Night, kterou organizuje kosmický podnikatelský inkubátor ESA BIC Prague! 25. června od 18:00 začne na adrese Jungmannova 36/31 (vchod A, 3. patro) akce zaměřená právě na cubesaty.

Zeptejte se astronauta!

Pokud máte ve svém okolí mladého fanouška (nebo fanynku) kosmonautiky, zbystřete. Děti mají spoustu otázek, na které se těžko odpovídá, ale teď se otevírá možnost zeptat se přímo Andrew Feustela. Pokud se Vám podaří vymyslet nějakou originální a třeba i vtipnou otázku, máte velkou šanci, že se Váš dotaz dostane až k americkému astronautovi, který právě pobývá na ISS. Otázky bude na Zemi shromažďovat tým „Do kosmu s Krtkem“ a ty nejlepší pošle na mezinárodní vesmírnou stanici, kde na ně Andrew ze svého notebooku odpoví. Otázky by měly být opravdu originální – všichni astronauti už během své kariéry nejméně stokrát odpovídali na otázky týkající se vesmírné toalety nebo toho, jak na stanici vypadá spánek – ostatně takové odpovědi se dají ve velkém množství najít na internetu.

Pohled do zákulisí znovupoužitelnosti

Když dnes v kosmonautice zazní slovo znovupoužitelnost, téměř každý si vybaví soukromou společnost SpaceX. Někomu přitom stávají vlasy na hlavě, jiní zase pějí oslavné ódy nebo mají „husí kůži“ při představě přistávajícího raketového stupně. Současný souboj vesmírných dopravců má, tedy jak se zdá, jasného vítěze, anebo ne? Jak je to tedy se znovupoužitelností doopravdy? Rozhodl jsem se, že se bez zbytečných příkras pokusím podívat do zákulisí současné kosmonautiky. To přitom nebyl úkol vůbec jednoduchý, proto hned v úvodu článku raději podotýkám, že bych nerad někoho zklamal. Je to však cena za objektivitu a obzvlášť v tomto směru je opravdu těžké být nohama na zemi. To, co však nakonec zůstává jsou fakta, a právě ty jsem se snažil dát v co nejhojnější míře dohromady. Tak tedy pojďme na to.

Oranžovobílé pásy v pohybu?

Zhruba před rokem jsem si pro Vás připravili tak trochu jiný krátký článek. Ukázali jsme Vám velmi neobvyklý obrázek, dali tři nápovědy a nechali Vás tipovat. Slibovali jsme, že možná budeme podobné články publikovat častěji, ale nakonec to trvalo skoro rok. K nedělnímu odpoledni se ale hodí odlehčené téma a proto Vám přinášíme další možnost tipovat. Co vidíme na náhledovém obrázku tohoto článku (kliknutím jej můžete zvětšit)? Stejně jako minule, dostanete tři nápovědy: Administrátor NASA, Evropa, vlevo od červené. Správnou odpověď najdete na konci tohoto článku.