Archiv rubriky ‘Ostatní’

Budeme létat skrz červí díry nebo s warpovým pohonem?

Nedávné pozorování čtvrtého případu splynutí černých děr pomocí gravitačních vln ukazuje začátek intenzivního studia těchto objektů. Mohla by vést k poznání vlastnosti jejich horizontů a průlom v testech gravitačních teorií a možná i cestu ke kvantové gravitaci. Tyto znalosti jsou kruciální pro rozhodnutí, zda bude možné využívat k mezihvězdnému cestování černé díry nebo warpový pohon. Podívejme se na toto téma podrobněji.

FOTO: Setkání s americkou astronautkou

Americké centrum v Praze uspořádalo 26.09.2017 setkání s astronautkou Dorothy „Dottie“ Metcalf-Lindenburger, která letěla na misi STS-131 jako letový specialista. Nejdříve nám popovídala o svém dětství, studiu a výcviku astronautů. Poté o letu a pobytu na ISS. V diskuzi pak odpověděla na otázky o své rodině i ISS. Na závěr pak přidala kupu autogramů, i fotek na památku. Ačkoli setkání nebylo překládané, připravené fotky a videa vypověděla dost a i při výkladu jste viděli nadšení a radost z pobytu ve vesmíru. Dottie mě velmi mile překvapila a potěšila nejen svou vstřícností a ochotou ale i svým půvabem. Budete-li mít možnost se s ní setkat, mohu vám setkání jen doporučit.

Družicové platformy pro každou příležitost

Společnost Lockheed Martin připravila povedené shrnutí svých čtyř družicových platforem, kterými pokrývá široké spektrum kosmických pomocníků. Od lehké série LM-50 až po těžkou LM-2100. V dnešním článku se podíváme na to, čím se od sebe jednotlivé platformy liší a pro jaké účely je která platforma určená. Některé se hodí pro nízkonákladové mise, jiné zase cílí na opravdu bytelný provoz. Rozdíly jsou ve velikosti družic, energetické náročnosti, ale i v tom, co má daná družice za úkol.

Jak ulovit fotku Dragonu

Kosmická loď Dragon se v neděli odpoledne našeho času vrátila na Zemi, když přistála do vln Tichého oceánu západně od Kalifornie, čímž skončila mise SpaceX CRS-12. Kosmické plavidlo vylovila loď na palubu a zamířila s ním do přístavu Los Angeles (San Pedro). Využili jsme tedy služeb Michaely Pavlik, manželky Davida Pavlíka, který pracuje ve SpaceX a požádali ji, zda by nemohla vyrazit na místo. Cílem měl být kromě fotografií i návod pro případné zájemce, kteří by se při návštěvě Kalifornie chtěli podívat, jak vypadá manipulace s Dragonem po vyložení na pevninu. Jenže se to trochu zkomplikovalo.

Spoluorganizujeme setkání fanoušků SpaceX!

Vážení čtenáři, náš portál ve spolupráci s webem ElonX.cz a Fakultou Elektrotechnickou ČVUT pořádá unikátní neformální setkání fanoušků SpaceX v Praze. Akce nazvaná „David Pavlík: zkušenosti ze Silicon Valley“ proběhne ve středu 18. října od 18:00 v Praze na adrese Karlovo náměstí 13. Jak již název samotné akce napovídá, kromě setkání fanoušků mezi sebou půjde i o setkání s Davidem Pavlíkem, který pracuje ve SpaceX jako jediný Čech, ale už předtím prošel mnoha velkými firmami – Netflixem, Amazonem, či Microsoftem.

Přehled o každém soustu astronautů

Pokud držíte dietu, nebo jen chcete zdravější životní styl, možná používáte mobilní aplikaci, která pomáhá sledovat vše, co jíte. Aplikaci už používají miliony lidí po celém světě a nyní tento trend dorazil i do vesmíru. Evropští astronauti začali zaznamenávat svá jídla do tabletu, aby měli oni i řídící středisko jistotu, že přijímají správné množství živin. Ve vesmíru je správně vyvážená strava spojená s pravidelným cvičením ještě důležitější než na Zemi – pomáhá totiž bojovat s negativními vlivy mikrogravitace na lidské tělo. Křehnutí kostí, svalová atrofie, vyčerpání zásob proteinů, tuků či vitaminu D – to jsou jen některá negativa letů do vesmíru.

Proč Curiosity do Marsu letos ještě nevrtala?

MSL vrtačka

Tuto jednoduchou otázku před nedávnem položil jeden pozorný fanoušek robotické mise MSL na diskusním fóru našeho portálu. Tento článek se na ni pokusí přinést poměrně netriviální, ale doufejme že zajímavou odpověď pro více čtenářů tohoto blogu. Poslední velký problém s vrtačkou na roveru Curiosity nastal 1.12. 2016 (sol 1536), kdy došlo k anomálií na drill feed mechanismu. Od té doby tato složitá vrtačka nepracuje, přičemž odborníci analyzují problém a snaží se najít vhodné řešení, které by mechanismus opět zprovoznilo.

Útvary na Plutu mají oficiální jména

Zmenšená verze dosud nejdetailnější barevné fotky Pluta.

Dlouhé měsíce to bylo s názvy jednotlivých útvarů na trpasličí planetě sporné, protože sonda New Horizons během svého průletu v roce 2015 nafotila velké množství fotografií, na kterých jsme viděli rozličný terén. Všechny názvy však byly neoficiální a hrozilo, že časem se pro jeden útvar začnou používat různá jména, čímž by vznikl značný zmatek. Naštěstí to už patří minulosti, protože první útvary na Plutu se před pár desítkami hodin dočkaly svých oficiálních jmen. Nás, jakožto fanoušky kosmonautiky může těšit, že několik pojmenování má přímou souvislost s kosmickými sondami. Mezi útvary, které dostaly své oficiální jméno patří i výrazné srdce, které bylo pojmenováno po objeviteli této trpasličí planety – astronom Clyde Tombaugh ji detekoval v roce 1930. Jména se dočkal i kráter na Plutu, který dostal jméno po Venetii Burney, britské školačce, která v roce 1930 navrhla pro nově objevené nebeské těleso jméno Pluto po římském bohu podsvětí.

Českou republiku navštíví několik kosmonautů

Naši republiku čas od času navštíví nějaká osobnost, která zažila pohled na zemi z výšky několika set kilometrů v povznášejícím stavu mikrogravitace. Ale aby bylo takových osob během pár dní hned několik, to se povede jen výjimečně. A právě takové období se právě blíží – ve druhé polovině září se v Praze a v Brně uskuteční několik akcí pro veřejnost, kterých se zúčastní tři ruští kosmonauti (Sergej Krikaljov, Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko) a Američanka Dorothy Metcalf-Lindenburger. V Praze budou astronauti ve zdejším planetáriu (součást akce Kosmický podzim), na Ruském středisku vědy a kultury v Praze a na Americkém centru. V Brně máte šanci návštěvníci Hvězdárny a planetária.

TOP5: Nejočekávanější české projekty

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.