Archiv rubriky ‘Ostatní’

Návrat k poslovi bohů – 7. díl

Merkur

Jakožto první planeta Sluneční soustavy, která je Slunci nejblíže, hraje Merkur důležitou roli při ověřování teorií o dynamice vzniku terestrických planet a o jejich vývoji. Společně s Venuší, Zemí a Marsem tvoří rodinu kamenných planet, ve které je každý jedinec držitelem unikátních informací, které jsou nezbytné pro rekonstrukci historie celé skupiny. Znalost původu a vývoje těchto planet je jedním z klíčů k pochopení magické kombinace podmínek potřebných pro vznik života nejen v našem planetárním sousedství, ale také na předalekých světech u cizích hvězd. Toto pátrání po vědění je o to důležitější, že nemáme a ještě dlouho mít nebudeme možnost zblízka tyto vzdálené exoplanety studovat. Naše Sluneční soustava tak zůstává jediným prostředím, ve kterém je možné zkoumat a ověřovat naše teorie a vývojové modely, které jsou obecně aplikovatelné i jinde. Výzkum Merkuru má tedy zásadní význam při hledání odpovědí nejen na otázky astrofyzikálního charakteru, ale také na otázky filozofické.

Šťastné, veselé a kosmické!

Vánoce se nezadržitelně blíží a před námi často vystává otázka „co si přát“ nebo „co někomu nadělit“. Kosmofandové (kosmošílenci…) to mají těžší: na rozdíl od chovatelů křečků nebo konzumentů rumu nemají specializované obchody, takže najít něco nápaditého není až tak jednoduché. Na následujících řádcích několik námětů přinášíme. POZOR! Vezměte prosím na vědomí, že ani autor těchto řádků, ani server Kosmonautix.cz a nikdo kolem něj nemá s následujícími obchody/odkazy nic společného! Nemáme z toho žádnou provizi, nic podobného. Autor vychází pouze z osobní zkušenosti a naopak bude vděčný za jakékoliv doplnění: levnější nabídky, zajímavé nápady, náměty apod.

Návrat k poslovi bohů – 1. díl

Přesně za týden se do hlubokého vesmíru vydá pokročilý meziplanetární průzkumník, který je jedním z nejambicióznějších projektů Evropské kosmické agentury tohoto desetiletí. Po dobu následujících sedmi let pak bude k první planetě Sluneční soustavy putovat jedinečná dvojice sond pod společným jménem BepiColombo. My se celou misi samozřejmě chystáme bedlivě sledovat a došli jsme k závěru, že tento významný počin si zaslouží více, než jen čas od času nějaký ten článek. Proto jsme se rozhodli k vytvoření nového seriálu, který bude na našem webu pravidelně vycházet několik následujících sobot. Můžete se těšit na různorodou nabídku článků, videí, fotografií a infografik, které Vás podrobně seznámí se všemi důležitými aspekty mise od vývoje sondy, přes její konstrukci, vědecké přístroje, nesmírně složitou cestu k Merkuru, až po vědecké cíle a očekávané výsledky. Doufáme, že se vám nový seriál bude líbit.

Dušan Majer o SpaceX v Plzni

Vážení čtenáři a fanoušci našeho portálu. Rádi bychom vás pozvali na přednášku Dušana Majera, která se bude konat 11. října v Plzni. Přednáška bude o SpaceX – o její minulosti, současnosti i budoucnosti. Navíc, po samotné přednášce, která proběhne ve výjimečných prostorách Západočeského muzea, bude následovat posezení v hospodě s Dušanem Majerem a Lukášem Houškou a společně budeme moct podiskutovat o kosmonautice. Jde tedy i o setkání fanoušků kosmonautiky z Plzně a okolí.

10 důvodů, proč právě Bennu

Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který Vám nyní přinášíme.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (1)

Vážení čtenáři, na internetu můžete najít články nezajímavé, průměrné, ale i atraktivní. Občas ale narazíte na dílo, které svým rozsahem a množstvím informací vysoce přesáhne Vaše očekávání. Podobné dílo věnované vývoji rakety Big Falcon Rocket se před několika týdny objevilo na anglicky psaném webu nasaspaceflight.com. Vytvoření článku s délkou cca. 10 000 slov trvalo několik měsíců a na jeho vytvoření se podíleli i experti z uzavřené sekce tamního diskusního fóra, kde často diskutují i lidé, kteří se na kosmických programech aktivně podílí. Ti tak mohli do článku doplnit unikátní informace a výsledkem je dílo, které ohromí. Nyní Vám přinášíme první část tohoto článku, který jsme pro potřeby našeho webu přeložili do češtiny a rozdělili na pět částí a každá vyjde v úterý.

Přístroje, které prozkoumají sluneční korónu

Vědecké přístroje na sondě Parker Solar Probe

Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.

Top5: Flotila SpaceX

Nestává se příliš často, že bychom příliš odbočovali od kosmonautiky. Tentokrát však uděláme malou výjimku a v našem seriálu Top 5 tentokrát zůstaneme na Zemi. Konkrétně zavítáme na vodu, respektive na lodě ve službách SpaceX, jak napovídá už sám název. Na první pohled se možná může zdát, že lodí společnost nevyužívá tolik, ale opak je pravdou. SpaceX už si pronajímá slušně početnou flotilu nejrůznějších plavidel a na některé z nich se podíváme trochu podrobněji právě teď. Myslím si totiž, že si to nejen zaslouží, ale je dobré vědět také to, že bez jejich pomoci by dnes jen těžko byla znovupoužitelnost kosmických raket tam kde je. Lodě měly v kosmonautice vždy své místo, ale nikdo ještě nevyužil jejich služeb tak, jako právě SpaceX.

TOP5: Jumbo Jet ve službách kosmonautiky

Je to rok, co jsme se v seriálu TOP 5 věnovali „Letadlům ve službách kosmonautiky“. Dnes se zaměříme na jeden jediný konkrétní typ letounu: Boeing 747 Jumbo Jet. Jde o ikonický stroj, který se stal synonymem opravdu velkého a silného letadla. Jeho nejznámější „kosmická aplikace“ je převážení kosmických raketoplánů po Spojených státech – a v počátcích programu i série zkoušek ALT (Approach and Landing Test) vedoucí k samostatným letům zakončeným přistáním raketoplánu Enterprise.

Zrnka z asteroidu jsou i v Evropě

Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.