V prosinci 2015 zaburácely nad Floridským kosmodromem motory. Respektive jen jeden jediný. To by nebylo nic až tak zvláštního, ale bylo to poprvé, co raketa nikoli odlétala, ale naopak přilétala zpět z úspěšné mise. Nemyslitelná fantazie se v tom okamžiku stala neoddiskutovatelnou realitou. První stupeň rakety Falcon 9 v1.2 od soukromé společnosti SpaceX tehdy úspěšně přistál poté, co vynesl jedenáct satelitů ORBCOMM na cestu do vesmíru. Výjimečný stroj čeká výjimečný osud. Nebude mu dána ta výsada, že by se ještě jednou podíval do vesmíru, ale bude připomínat před zraky návštěvníků, jak se naplňují vize.
U jihovýchodního rohu střediska SpaceX v Hawthorne na předměstí Los Angeles byl tento 47 metrů vysoký stupeň vztyčen a poslední úpravy a zajištění jsou prováděny v těchto hodinách. Umístění takto vysokého monumentu si vyžádalo souhlas od Federal Aviation Administration, protože to bude široko daleko nejvyšší stavba v okolí. Stupeň je proto na svém vrcholu opatřen červenými výstražnými světly. Stupeň byl před vystavením vyčištěn od spalin, které jej ožehly a v červnu putoval do Hawthorne. V sobotu byl napřímen pomocí dvou jeřábů a nyní probíhá montáž jeho přistávacích nohou. Zajímavostí pak je, že uvnitř střediska se nachází první kapsle lodi Dragon, která letěla do vesmíru a vrátila se. Tak se stalo v roce 2010. V lednu 2015 začaly první pokusy o znovu přistání prvních stupňů a dnes se již díváme na ten, který přistál. Do současné doby přistálo dalších pět stupňů, poslední 14. srpna 2016. Z těchto šesti stupňů čtyři přistály na plovoucí plošině a dva na pevnině. Dalším krokem je samozřejmě první let už jednou letěného stupně, toho bychom se mohli dočkat ještě tento rok. Ale nyní už k albu fotografií, které zachycují stavění stupně.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/08/20/spacex-puts-historic-flown-rocket-on-permanent-display/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT20.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT22.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT5.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT6.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT12.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT14.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT16.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT23.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/SPACEX-F9-LIFT27.jpg
Můžu se zeptat jestli suborbitální pilotované kosmické lodě musí být vyrobeny ze stejného materiálu jako orbitální kosmické lodě(stačil by na ně jenom třeba plech,dural,ocel)?
já bych řek že to vyjde nastejno, že nějaký významný rozdíl v tom nebude. Už ve výškách kolem 20 km je prakticky vakuum, kabina na to musí být stavěná. I stratosférická letadla jsou pokud jde o výbavu posádky vpodstatě srovnatelná s kosmickou lodí. Takže z pohledu atmosféry prakticky není rozdíl mezi suborbitálním letem někam kolem 100 km a orbitálním 400 km vysoko. U suborbitálního bude určitě menší mechanické namáhání při startu a přistání, půjde o menší rychlosti a hlavně o tepelné namáhání. Falcon se vrací z právě takového suborbitálu a vystačí si bez tepelného štítu. Ale pokud jde o konstrukci kabiny pro lidi, velký rozdíl ve smyslu „speciální slitiny a kompozity versus jakási plechovka snýtovaná z dvojky duralu“ to určitě nebude.
…je to prakticky shodné pro vše co létá, tedy nízká hmotnost a vysoká odolnost (pevnost a pružnost), ale tady navíc se to komplikuje s nízkými teplotami. Materiálově tedy primárně slitiny hliníku, titanu, zirkonia, plus kompozity, sekundárně pak další materiály (ocel, měď a další, včetně plastů).
PS: Orbital a suborbital u primárního nosiče téměř nerozhoduje, ale části pro pobyt v kosmu jsou více chráněny před radiací a mikrometeority. Rozdíl je pak v tepelné ochraně (tepelný štít)navracejících se modulů s ohledem ke značně rozdílné rychlosti a v padácích (tedy pokud se nebrzdí motoricky).
motory jsou původní nebo jsou tam jenom trysky
Myslím ,že tento výrobek (falcon) si vystavení na veřejnosti zaslouží a space x může být hrdá ,mám pocit že znovupoužitelnost prvních stupňů bude i přes větší spotřebu fosilního paliva ekologičtější a z toho mám radost dvojnásob.
No spotreba je rovnaká rakety sa vždy tankujú na max len Falcon to palivo maximálne využije a ešte sa aj malá časť vráti späť 😉
Mám dojem, že palivo v prvním stupni není důvod nespotřebovat u jakékoliv rakety takříkajíc do poslední kapky. Pokud dá větší dv než se čekalo, o to větší prostor pro chybu budou mít další stupně. Jinak ne vždy se plní nadoraz – ostatně tato chyba nedávno stála rusy jednu nehodu, kdy načerpali plnou a propočet byl jen na částečnou (i když to byl myslím problém plnění vyššího stupně).
Ale pokud se díváme na efektivitu využitého paliva, tak pochopitelně Falcon na tom bude hůře, protože nahoru tahá palivo navíc. Tzn. nejen že potřebuje, aby mu pár procent paliva zůstalo po oddělení stupně, ale těch pár procent paliva znamená, že se spotřebovala spousta paliva cestou zbytečně. U Falconu jsem někde četl, že se spotřebuje o třetinu více, než bez přistání.
A co se týká efektivity motorů, tak tam Falcon taky nezáří a je s ISP někde ve středu pole.
To všechno jsou ale spíše drobnosti, které bude mít smysl řešit až bude cesta na orbitu odpovídat třeba dnešnímu letu letadlem přes Atlantik. Do té doby je „zelenost“ raket celkem irelevantní.
Motory Falconu sice nevynikají nejvyšším ISP mezi krolox motory – to stále drží RD-180 (přece jen skoro 4x větší pracovní tlak musí být někde vidět), ale sebraly NK-33A titul nejlepší poměr tah/hmotnost a hned tak se ho nevzdají…
*kerolox
AKA> Podle mě je uzavřený cyklus to hlavní, co žene rodinu RD-170/180 na špici mezi keroloxy na prvních stupních.
Samozřejmě, že znovupoužitelné rakety budou ekologičtější, protože nejvíc energie a zdrojů jde do výroby rakety, to zahrnuje těžbu surovin, jejich převoz v současné době vozy poháněnými fosilními palivy, dopravu zaměstnanců do továrny auty na fosilní paliva, spotřebu elektřiny atd…
Nicméně jak říká Petr, ekologičnost raket je skutečně v současné době naprosto zanedbatelná. Spíš by to chtělo nahradit auta na fosilní paliva elektrickými, to by snížilo i ten dopad raket na životní prostředí, teď jen kdyby se nějaký šílený miliardář zabýval jejich vývojem 🙂
Nahrazování aut se spalovacím motorem asi ekologičtější jen tak nebude, jednak výroba jakéhokoliv nového auta sežere solidní množství energie a zdrojů, druhak bude problém s baterií až doslouží, zatím není infrastruktura která by si s tím dokázala poradit v takových měřítkách. Také se začínají objevovat problémy s produkcí lithia, bude se muset razantně zvětšit aby bylo možné uspokojit poptávku, což taky nebude úplně bez následků…
a „last but not least“, vzhledem k tomu jak se elektrická energie získává, tak to spíše přesune znečištění někam jinam, což ale pro velká města bude nejspíše velmi vítané 😀
Já mám už delší dobu pocit že pár kusů motorů / trysek vypadá až podezřele netknutě a další jsou zas značně – přirozeně začouzené . Myslíte si že byly trysky měněny třeba za nějaké defektní kusy z výroby ?
Těžko soudit, podle některých fotek se zdálo, že jsou použité makety, ale zase jiné fotky by naznačovaly použití reálného hardwaru. Zkusím to zjistit.
Neproběhl testovací zážeh na motorech z tohoto stupně (jen motor, ne celý stupeň)? Je možné že je budou potřebovat pro další zkoušky tak na vystavený kus dali pouze makety…
Snažím se k tomu dohledat bližší informace přímo od zdroje.
Dušane, už jste se dozvěděl, jestli jsou to skutečné motory nebo jen makety?
Zatím ne, ale už jsem se ptal a teď už jen čekám, co můj zdroj zjistí. 🙂
Nevíte někdo, proč jsou na jednom roštovém kormidle ty ocelové ostny? Já je dal na kraj střechy kvůli holubům a jinému kálejícímu letectvu, ale co dělají tady?
Stejný úkol mají zde. Inu opeřenci nemají k podobným artefaktům potřebnou úctu 🙂
Proč jsou ale jen na tom jednom?!?
Jsou i na ostatních, jen to jde blbě vidět nebo je ještě nenamontovali. Minimálně na jednom dalším jdou na jiných votkách vidět. na r/spacex je hodně dalších fotek. Ty drátky jsou dost tenké, takže z pohledu, kdy jde alespoň vidět část 1. stupně, už nejdou vidět.
To mě právě také zarazilo. Na ostatních kormidlech je nevidím.
No teda. Postavit skoro padesátimetrovou raketu hned ke křižovatce. Na očích je, to je fakt, ale … To bude havárek 😀
Kolem se smí jezdit jen ve vozech Tesla S. 🙂
no já bych se moc nedivil kdyby v Tesla Motors udělali nějaký vtípek na to téma. Prý v tom autě nějaké programátorské srandičky jsou takže by asi nebyl problém kdyby třeba všecky projíždějící Tesly zdravily Falcona klaksonem nebo dělaly povinnou kochací zastávku nebo tak něco.