Kosmotýdeník 205 (15.8. – 21.8.)

Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou spoustu zajímavých informací a novinek z kosmonautiky. Je proto ideální čas na další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který nás tentokrát vezme na Mezinárodní kosmickou stanici za výstupem, který umožnil přilétat soukromým pilotovaným lodím. Podíváme se ale také na třicáté výročí jednoho dosud aktivního japonského satelitu, nebo zamíříme za vozítkem Curiosity. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Brána pro soukromé dopravce otevřena

Devatenáctého srpna proběhl na Mezinárodní vesmírné stanici velmi důležitý výstup, který bez nadsázky otevřel nejen přístup soukromým pilotovaným lodím na palubu, ale posunul celý projekt zase do trochu jiné fáze, která může přinést velmi zajímavé změny v dosavadních zvyklostech. To však nechme na dalším vývoji. Pojďme si říct to podstatné. Výstup prováděl Jeffery Williams, pro kterého to byla již čtvrtá EVA, zatímco premiéru při výstupu prožila astronautka Kate Rubins. Této dvojici pomáhal z paluby stanice japonský astronaut Takuja Óniši. Cílem výstupu nebylo nic menšího než instalace dokovacího portu IDA-2, který má sloužit pro soukromé dopravce pro dokování lodí Starliner a Crew Dragon.

Připojení IDA-2

Připojení IDA-2
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

První co dvojici Williams a Kate čekalo, bylo se dostat z přechodové komory Quest na záď (nebo příď) stanice, kde je umístěn dokovací adaptér PMA-2, který sloužil pro připojování raketoplánů, které však už od roku 2011 nelétají a dokovací adaptér je tak bez využití. U adaptéru byl v době výstupu doslova na dosah ruky vzdálený cíl výstupu. Dokovací adaptér IDA-2 byl uchycen na robotickém rameni, které jej vyzvedlo z nehermetizovaného prostoru zásobovací lodi Dragon CRS-9. Williams a Rubins se zajistili pevně nohami za madla PMA-2 a zachytili adaptér, který pak přitáhli k PMA-2 a dali do dočasné zajištěné polohy. Následovalo připojení komunikačních a zdrojových kabelů, které oživily nový adaptér a aktivovaly jeho čidla a senzory. Williams sice při připojování trochu bojoval s jedním kabelem, ale jinak šlo vše dle plánu. Ve chvíli, kdy byly všechny kabely připojeny a adaptér připraven k definitivnímu připojení, přišel na řadu japonský astronaut Óniši, který vyslal příkaz k PMA-2. Ten přitáhl svých dvanáct západek a zároveň se aktivovaly aretovací motory na IDA-2. Obě zařízení byla úspěšně připojena.

Selfie Kate Rubins s IDA-2

Selfie Kate Rubins s IDA-2
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/

Celý proces připojování adaptéru trval něco kolem čtyř hodin. Vzhledem k tomu, že se práce stihla rychle, zbyl astronautům čas na méně prioritní úkoly. Kate se proto vydala připravit přívodní kabel pro adaptér IDA-3 a Williams se zabýval komunikačním spojením pro budoucí ruský modul. Vycházka by ještě mohla pokračovat, ale Williams začal mít potíže s reproduktory v helmě svého skafandru. Řídicí středisko proto vzhledem ke splněným úkolům rozhodlo o ukončení EVA. Poklop přechodové komory se uzavřel 5 hodin a 58 minut po začátku vycházky. Hlavní úkoly vycházky byly úspěšně splněny. Animaci výstupu si můžete prohlédnout zde.

Dodejme jen, že IDA-2 měl být původně doručen až jako druhý adaptér, ale při letu lodi Dragon CRS-7 v minulém roce došlo k havárii rakety a ztrátě lodě, která vynášela IDA-1. Z náhradních dílů byl proto sestaven IDA-3, který se vydá k ISS v roce 2018. Do té doby bude přechodně umožněno dokovat u stanice jen s jednou soukromou pilotovanou lodí. Vzhledem k tomu, že první pilotovaný let k ISS má proběhnout s Dragonem na podzim 2017 a první let Starlineru až na jaře 2018, nebude tento dočasný nedostatek mít nijak neblahý vliv na lety ke stanici. Až začnou americké astronauty vozit na stanici soukromé lodě, bude NASA i nadále kupovat sedadla v Sojuzech, protože je nutné, aby na stanici byl vždy někdo, kdo bude schopný pilotovat obě lodě pro případy nouze. Stejně tak budou někteří ruští kosmonauti schopni ovládat soukromé lodě. Williams a Rubins se nyní chystají na další výstup, který by po odletu Dragonu 26. srpna měl nastat prvního září.

Kosmický přehled týdne:

Japonský satelit slaví 30 let na oběžné dráze

Japonský satelit slaví 30 let na oběžné dráze
Zdroj: https://directory.eoportal.org/

Japonská kosmická agentura oslavila velmi zajímavé výročí fungování jednoho satelitu. Geodetický satelit AJISAI se vydal na orbitu 13. srpna 1986 a doposud je používán pro sběr dat. Ptáte se, jak je možné udržet takto dlouho aktivní satelit? Je to jednoduché, satelit je vlastně pasivní koulí, která má na svém povrchu 318 zrcadel pro odrážení slunečního záření a 1 436 koutových laserových odražečů, pro pozemské měřící stanice. Tyto odražeče jsou sestaveny do 120 soustav rozmístěných po povrchu satelitu. 685 kilogramů vážící satelit byl vypuštěn proto, aby Japonsko mohlo zanést do přesné geodetické sítě všechny své ostrovy. Primární úkol byl splněn, ale satelit je nadále využíván pro měření na celém světě a v Japonsku s ním například mapují pohyb svých ostrovů, které vlivem pohybu zemských desek stále mění svoji polohu.

Šéfredaktor a zakladatel portálu Kosmonautix vystoupil ve středu na Českém rozhlasu Plus, kde úvodní téma bylo, k čemu je nám vlastně kosmonautika a zda ji lidstvo potřebuje. Mnoho otázek se však točilo i kolem nového čínského satelitu, který zkouší takzvanou kvantovou komunikaci. Záznam z pořadu si můžete poslechnout zde. (Zmiňovaný rozhovor začíná někde za polovinou za zprávami.)

Do přístavu Port Canaveral dorazila plošina OCISLY s prvním stupněm Falconu 9 v1.2, který 14. srpna úspěšně doručil japonskou družici na oběžnou dráhu. Jedná se již o šestý stupeň, kterému se podařilo přistát. Jde tak celkem o šesté úspěšné přistání z jedenácti pokusů, o které se SpaceX pokusila. Stupeň nyní čeká sklopení do vodorovné polohy a přeprava do hangáru SpaceX na KSC. Doplňme ještě seznam zachráněných stupňů:

21 prosince 2015, mise s jedenácti ORBCOMM satelity (LZ-1, noc)

8. dubna 2016, mise zásobovací lodi Dragon CRS- 8 (Plovoucí plošina, den)

6. května 2016, mise satelitu JCSAT 14 (Plovoucí plošina, noc)

27. května 2016, mise satelitu THAICOM 8 (Plovoucí plošina, den)

18. července 2016, mise zásobovací lodi Dragon CRS-9 (LZ-1, noc)

14. srpna 2016, mise satelitu JCSAT 16 (Plovoucí plošina, noc)

Šestý první stupeň, který úspěšně přistál

Šestý první stupeň, který úspěšně přistál
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Před pár dny vozítko Curiosity oslavilo již čtvrtý rok svého působení na Marsu. Poté, co splnilo svůj primární cíl, tedy nalezlo kladné důkazy o tom, že na Marsu před více jak třemi miliardami let existovaly podmínky vhodné pro vznik života, zaměřila se další mise vozítka na zkoumání mladších vrstev kráteru Gale. Mladší vrstvy zase v sobě skrývají, jak se postupně Mars měnil ve svět tak, jak ho známe dnes. V rámci tohoto výročí dala NASA vozítkem pořídit 360 stupňové video, které zachycuje oblast stolových hor Murray Buttes. Tyto hory jsou pozůstatky mladších pevnějších vrstev dna kráteru, který býval jezerem, a zachovávají právě ty novější informace o prostředí Marsu. Video je pod tímto odstavcem.

Přehled z Kosmonautixu

Na portálu kosmonautix.cz vychází každý den minimálně dva články. Zajišťujeme vám přehled aktuálních a zajímavých zpráv, které nabízí kosmonautika. Ani tento týden nebyl výjimkou a mohli jste si tak přečíst o tom, jak pokračují přípravy na vypuštění další čínské pilotované kosmické lodě. Podívali jsme se také na šest velmi zajímavých návrhů, které podpořila NASA a mají za úkol predikovat, jak bude vypadat budoucí náhrada stanice ISS na orbitě Měsíce. Společnost Boeing zase o kousek blíže posunula první let své soukromé pilotované lodě Starliner, když bylo na obslužnou věž startovací rampy pro rakety Atlas 5 umístěno přístupové rameno, které bude soužit astronautům, aby mohli vstoupit do své budoucí lodě. Mezi zajímavé události historie kosmonautiky nás zavedl šestý díl seriálu o největší jedno modulové stanice Skylab. Video o tom, jak by mělo vypadat finální připojení adaptéru IDA-2 nám představila NASA. Čína překvapila vypuštěním první družice, která má testovat takzvanou kvantovou komunikaci. Novinka, která velmi zaujala média, sklidila velký ohlas a možná otevírá cestu do světa zcela nového způsobu komunikace. Nádrž na kapalný vodík o výšce 39,45 metru nemůže patřit jiné raketě, než připravované nové SLS. Výrobu takové nádrže si můžete prohlédnout v jedné minutě díky zveřejněnému videu. Na veřejnost se dostaly zprávy o už nějaký čas zvažované redukci počtu členů ruské posádky na Mezinárodní kosmické stanici. Proč a co by to stanici a partnerům přineslo? Na Geostacionární dráhu se vydaly dva americké satelity, které mají za úkol hlídat objekty a provoz na této velmi cenné destinaci. Podívejte se na záznam startu. Letní seriál TOP 5 si tentokrát vzal na paškál pětici raket, na které se můžeme v následujících letech těšit. Cubesaty jsou velmi zajímavou platformu, která dokázala vesmír otevřít i méně movitým institucím. Kam až může sahat velmi bohatá škála jejich využití? Bývalí zaměstnanci společnosti SpaceX nám prozradili několik velmi zajímavých technologických detailů o výrobě jednoho z dílů pro rakety Falcon 9.

Snímek týdne:

V prosinci roku 2015 se svět konečně dočkal a zažil první přistání prvního stupně rakety, který se vrátil ze standardní kosmické mise. Společnost SpaceX uskutečnila plán, který mnoho lidí odsuzovalo pro jeho nerealizovatelnost. Nyní se první stupeň historických hodnot opět vztyčil. Zatím se však neočekává start použitého stupně. Tento konkrétní cenný kus zamířil před centrálu SpaceX, kde byl vztyčen a bude zde připomínat, že vize jsou od toho, aby se realizovaly, ne aby se o nich jen debatovalo. My se zatím můžeme těšit na chvíli, kdy bude poprvé takový stupeň vztyčen opět na startovací rampě a vydá se s dalším nákladem vstříc vesmíru. Na další snímky ze vzpřimování stupně se můžete podívat zde.

První stupeň před budovou SpaceX

První stupeň před budovou SpaceX
Zdroj: https://scontent.fmad3-2.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

NASA 18. srpna provedla zkušební zážeh motoru RS-25 v délce 7,5 minuty. Tyto motory, které původně pomáhaly raketoplánům létat do vesmíru, jsou nyní zkoušeny proto, aby po čtyřech byly umístěny na prvním stupni rakety SLS. Video ze statického zážehu si můžete prohlédnout níže.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
http://global.jaxa.jp/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2016/07/16-080-1-655×436.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/20180819-IDA-Attached-with-Spacewalker.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-IGwll5vpdgg/V7iXhwSpqgI/AAAAAAAF1QM/ZjanXpReXx8GYzHPGqJCrIFkZP_v6u0AgCJoC/w2000-h1331/Kate%2BRubins%2Bon%2BIDA%2BEVA%2BISS-Exp48%2B%252808-19-16%2529.jpg

 

Kosmotýdeník 205 (15.8. – 21.8.), 2.5 out of 5 based on 28 ratings
Pin It
(Visited 1 709 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (28 votes cast)
(Visited 1 709 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


19 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 205 (15.8. – 21.8.)”

  1. sinkecp napsal:

    Opět nedělní super počteníčko o přehledu kosmonautických aktualit. Jen mě trochu zaráží skutečnost, že sonda Curiosity splnila svůj cíl a ověřila, že na Marsu panovaly podmínky pro vznik života, když v současnosti se neví, kdy a kde život vůbec vznikl. NASA je pravděpodobně chytřejší než já :D, ale jen tak pro zamyšlení bych ohledně této mise volil termín, jestli na Marsu někdy byly podmínky pro udržení a rozvoj života. Hezký den všem autorům a fanouškům Kosmonautixu.

    • Lukáš Houška napsal:

      Vozítko Curiosity skutečně potvrdilo, že dle našich současných znalostí a zkušeností panovaly na Marsu podmínky pro vznik života tak, jak ho známe ze Země. To ale vůbec neznamená, že by to byl nějaký důkaz o tom, že na Marsu život byl, pouze tam byly podmínky, za kterých by se život pozemského typu mohl vyvinout. Ale to tady opravdu zbytečně slovíčkaříme. 🙂 To, zda se tam vyvinul nám řekne nějaká z příštích misí, možná.

    • Spytihněv napsal:

      NASA je rozhodně ve věci kosmonautiky a celkově výzkumu vesmíru chytřejší než vy nebo já nebo my všichni tady dohromady (i když někdy to podle diskusí vypadá, že v NASA jsou samí břídilové, co tvoří nedomyšlené projekty 🙂 , ale jinak vám rozumím. Jak říkal Petr Nárožný: „Prosím tě, formuluj přesně!“ Berte to tak, že od určitého bodu máme postupný vzestup života dobře zmapovaný a dokázaný. A to, co nalezla Curiosity na Marsu, se nachází již za tímto bodem. Co bylo před ním, to je složitější.

    • Spytihněv napsal:

      No, to jsem to tedy zformuloval přesně…. 🙂 Žádný život na Marsu, jen ty podmínky srovnatelné s tím, co bylo na Zemi v době, kdy na Zemi již život existoval tak, jak mu dobře rozumíme.

      • slappy napsal:

        Tam jde o formulaci „…podmínky pro VZNIK života“. Věda totiž nemá tušení, za jakých podmínek život vzniká. Možná, že samotný vznik je oním ‚Velkým filtrem‘ a dokud neobjevíme život (prokazatelně vzniknuvší) mimo Zemi, jeví se to i jako docela pravděpodobné..

  2. Samo napsal:

    Vo vete „Této trojici pomáhal z paluby stanice japonský astronaut Takuja Óniši.“ je chybička nie trojica ale dvojica, inak zas výborný Kosmotýdeník 🙂

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Jde o to, zda podmínky pro vznik života byly po dostatečně dlouhou dobu v řádu miliardy let, o čemž lze pochybovat. Krom toho měl rover nahlédnou do geologické minulosti Marsu studiem vrstev centrální hory, s čímž dosud ani nezapočal.

    • Lukáš Houška napsal:

      To už jsou ovšem jiné otázky. Porto se obecně zůstává u konstatování, že dle objevů, které učinilo vozítko Curiosity dnes víme, že v minulosti byly na Marsu vhodné podmínky pro vznik života. Ano, všude doplňuji, že to ještě neznamená, že tam život vznikl, pouze, že by tam mohl vzniknout, za daných podmínek. Dnes jsem to vynechal, ale aspoň je to zde v diskuzi. 🙂
      To, zda podmínky panovaly dostatečně dlouho, aby se mohl nějaký život vyvinout a zda se vyvinul je otázka zcela jiná. Studiem historie Země se stále hlouběji do minulosti posouvá vznik prvních jednobuněčného života, ale ať už je to jakkoli, tak naše poznání je trestuhodně omezeno jen jedním příkladem, takže nevíme, co a jak dlouho potřebuje život, aby vznikl.
      A pokud jde o vědecké naplnění mise vozítka Curisosity, tak to nechám na posouzení někoho informovanějšího, ale osobně si myslím, že i tak předčilo naše (moje) očekávání.

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Další příjemné čtení k nedělní odpolední kávě. Díky. Vystoupení pana Majera v rozhlasu bylo výborné (pohotové reakce, z otázek týkajících se politických konsekvencí kosmického výzkumu obratně unikl 🙂 ), úroveň diskuze byla ale se zdejší nesouměřitelná (zde jsou halt zabydlení rakeťáci 🙂 ).

  5. Václav Kořínek napsal:

    Nemáte pocit, že z vnější strany ISS je poměrně hodně kabelů a hadic? nezvětšuje se pravděpodobnost zásahu vesmírným smetím a tím riziko poškození?

  6. Avatar007 napsal:

    😀 dneska si kde kdo založí webík a hned je z něj šéfredaktor 😀 😀 😀

  7. ahoj napsal:

    Můžu se zeptat jestli suborbitální pilotované kosmické lodě musí být vyrobeny ze stejného materiálu jako orbitální kosmické lodě(stačil by na ně jenom třeba plech,dural,ocel)?

  8. Jaroslav Alois napsal:

    Podle geologické minulosti Marsu by bylo možno stanovit, jak které období dlouho trvalo, tedy i odhadnout, zda měl život dostatek času na vznik a případný rozvoj. Na Zemi bylo od první buňky k první vápenné skořápce potřeba stovek milionů let. Podle vrstev se dá určit jakým způsobem byly ukládány a podle složení i panující podmínky. Pokud by byly obnažené nelže vyloučit ani případné fosilie. Právě toto jsem očekával od propagované exkurze do minulosti Marsu zkoumáním vrstev z nichž je centrální vrcholek složen, zejména když před letem roveru se uvádělo, že by tyto vrstvy měly být ukládány ve vodním prostředí.
    To že se voda v tekutém stavu v dávné minulosti Marsu vyskytovala, se vědělo již dávno před letem Roveru. Jíly našel již i Spirit. Při výběru místa přistání byl argumentem, který upřednostnil kráter Gala, právě jeho centrální vrcholek. Je proto podivné, že mise je prohlášena za naplněnou, aniž by rover centrální vrcholek blíže zkoumal, resp. jeho dle fotografií z oběžné dráhy obnažené vrstvy.

Zanechte komentář