ŽIVĚ A ČESKY: Tajný těžkotonážní NROL-37 na Delta IV Heavy

Delta IV Heavy s NROL-37 živě a česky

Raketa Delta IV Heavy už stojí na startovní rampě. Jedná se o nejsilnější americký nosič – konkurenci snese pouze raketa Proton nebo chystaný Falcon Heavy. Z názvu je patrné, že patří do rodiny raket Delta, jejíž historie sahá až do roku 1960. Dnes ji provozuje společenství dvou amerických firem zvané United Launch Alliance (ULA) a jejím nástupcem, stejně jako raket rodiny Atlas, se má stát raketa Vulcan. Ještě než se odebere do výslužby, těšíme se, že nám ještě několikrát předvede to úžasné divadlo, které je pro starty raket Delta tak typické. Raketu totiž vždycky těsně před tím, než se naplno rozburácí motory, jakoby olízne veliký plamen. V živě česky komentovaném přenosu bychom vám rádi zprostředkovali nejen samotný přenos, ale také se pokusíme shrnout dostupné informace k nákladu, kterým je velmi těžký vojenský satelit označený krátce jako NROL-37.

Termín startu byl určen na dnešek, tedy čtvrtek 9. června v 19:59 středoevropského letního času. Náš přenos by měl tedy začít přibližně 15 minut před startem okolo 19:45 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos, o který se bude starat Daniel Heřt. Stránku není potřeba obnovovat – nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky.

V textovém přenosu také najdete informace, zda se dnešní start a tím i náš živý přenos uskuteční, protože v místě startu není úplně nejlepší počasí.


Pokud byste měli zájem o bližší informace k této misi, najdete je v tomto článku.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://media.defense.gov/2012/Jun/29/2000137983/-1/-1/0/120629-F-NQ666-002.JPG

ŽIVĚ A ČESKY: Tajný těžkotonážní NROL-37 na Delta IV Heavy, 2.5 out of 5 based on 15 ratings
Pin It
(Visited 11 654 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (15 votes cast)
(Visited 11 654 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


35 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Tajný těžkotonážní NROL-37 na Delta IV Heavy”

  1. Majkl napsal:

    Jak vlastně zjišťují počasí ve vyšších vrstvách atmosféry? Pošlou balon, nebo mají družice které to dokážou?

    • Dušan Majer napsal:

      Používají se meteorologické baóny

      • Majkl napsal:

        Ještě bych se chtěl zeptat. Vy by jste to mohl vědět. Kdybych chtěl takový meteorologický balón vypustit potřebuji na to nějaké povolení? Popřípadě jestli by jste mě neodkázal na nějaký web kde bych se dočetl kde a za kolik takové povolení seženu a co musím splnit abych ho získal. Chtěl bych s kamarádem postavit takovou „družici“ a na balonu ji poslat nahoru. Balón už mám v podstatě koupený jen du družici postavit 😀

      • vedator napsal:

        TO: Daniel Heřt (20:26)
        Myslim, ze Majkl taku druzicu neda ani za 10 rokov. Nie, ze by som neveril v jeho technicke zrucnosti, ale zrejme mu bude chybat kapital 😀 😀

        • Samo napsal:

          Prečo ? Prakticky by mu mohol stačiť len mobil 🙂 vsetko potrebné v nom je a nedávno mladý študenti dokonca komunikovali s takouto balónovou sondou pomocou Facebooku takže nič zložité by ani nemuselo byť treba.

        • vedator napsal:

          TO: Samo (21:03)
          Lebo DanielH k svojmu prispevku prilozil linku na prave vynasany satelit pomocou DHVI 🙂 viem, ze to myslel dobre 😉

          Majkl ma dobru ambiciu a drzim mu palce. Amatersky postaveny vysielac s plosakom, na ktorom budu osadene nejake merace vlhkosti, teploty, tlaku, zrychlenia, sa da postavit za relativne lacne eura.

        • Daniel Heřt napsal:

          Já se snažil odpovědět na dotaz nade mnou, ale možná jsem si ho špatně vyložil 😀

        • Samo napsal:

          Aha to som si nevšimol 🙂 To by teda fakt nedal ani za tých 10 rokov 🙂

        • Majkl napsal:

          No vlasntě jde o docela primitivní „družici“ měl bych tam jen nějakou kamerku (aby z toho bylo něco hmatatelného) a snímaše jak už psal vedator.. ani bych neměl vysílač data by se ukládala do paměti a až by družice spadla na padáku tak bych jí podle GPS našel a data přetáhl, ale i tak by to nebyl problém protože jsem v kontaktu s učitelem ze střední který je takový radioamatér a dokonce když se spojovalo ISS s Olomoucí tak učitel donesl vysílačku a poslouchal jsme byl to skvelej zážitek a navíc by ho můj projekt určitě bavil a pomohl by mi… Každopádně počítám s tím že tam pár kaček utopím 😀 Všem moc děkuji za odkazy a rady určitě je zúročím 🙂

  2. Malky napsal:

    Plnění paliva celé tři hodiny před startem? Nojo, tohle není SpaceX 😀

    (Ikdyž uznávám, že DIVH toho asi zpapá víc než F9 🙂 )

  3. marian napsal:

    Co sa týka toho 4,5 hodinového časového okna – podľa všetkého tu ide o niečo viac, nie je to len bežná rezerva pre prípadné odklady. V skutočnosti je totiž pri takto utajených NRO nákladoch snaha, aby bol presný čas ich štartu čo najmenej známy – pretože sa z neho dajú pomerne presne určiť predbežné dráhové elementy nákladu, čo samozrejme NRO veľmi nechce. Podľa všetkého je tak čas štartu veľmi presne stanovený (a utajený) a nie, nie je to o 19:59, ale (NRO vie kedy) neskôr vrámci okna. Samozrejme počasie môže mať vplyv na jeho odloženie, takisto to ale môže byť výhovorka kvôli zahmleniu onoho presného času. Jasne, je to troche špekulácia, ale nezabúdajme, že NRO utajuje viac ako je zdravé :).

    • Martin Gembec napsal:

      Dík za připomínku, bylo by to fajn, kdyby se start uskutečnil tak, jak naznačuješ a počasí nebylo zas až tak velký problém. Ale na druhé straně v předpovědi počasí včera nebo předevčírem bylo něco o tropické cyklóně, která se má později přesunout na sever ke Grónsku a odtud k Británii. Podle obrázku byla zrovna u Floridy, takže je možné, že tentokrát nejde o výmysl s počasím. Každopádně to info, že čas okna je podezřele dlouhý je fajn, aspoň člověk chápe, proč tak dlouhé.

    • vedator napsal:

      Nehladal by som za odkladom nejake utajovanie, kedze drahove elementy objektu na GSO sa daju s presnostou urcit z kratkeho pozorovania. Taketo pozorovanie dokazu ludia robit s priemernym astronomickym vybavenim, cca 15cm dalekohladom v priemere a montazou, ktora bude sledovat dany objekt rychlostou otacania zeme okolo vlastnej osi.

    • skeptik napsal:

      Pri zivom vysielani presny cas startu tazko utajis. Takze startovacie okno bude len startovacim oknom. Skor ma prekvapuje, ze je vymedzene, kedze miesto startu a cielova pozicia na GEO su v nemennej pozicii. Zrejme tu zohravaju ulohu technicke omedzenia startovacieho komplexu a rakety..

  4. Dragon napsal:

    Zdravím,
    chtěl jsem se zeptat na takovou asi celoplošnou otázku ohledně startů raket. Co je vlastně ten unikající plyn z rakety, když stojí na rampě naplněná palivem? Jak udrží několik hodin silně podchlazené palivo na stejné teplotě? Moje teorie je taková, že palivo neustále upouští a přivádějí ještě více podchlazené, aby kompenzovali ohřívání. Nebo se pletu? Má druhá otázka ještě zní: co se stane z palivem v případě zrušení letu? Je odčerpáno zpět do pozemních nádrží, udržováno podchlazené a následně je znova načerpáno do rakety? Děkuji Vám

    • Dušan Majer napsal:

      Ten plyn, který stoupá z rakety, je odpařené palivo z nádrží. Pokud by se natankované nádrže hermeticky uzavřely, palivo by se odpařovalo a v nádržích by nebezpečně rostl tlak. Nádrže sice mají izolaci, ale nikoliv dokonalou, takže se palivo trochu ohřívá a odpařuje – proto je průběžně doplňováno. S doplňováním se končí jen pár minut před startem a pak se zavírají ventily – nádrže se natlakují. V případě odkladu jsou nádrže odčerpány a napouští se až při příštím startu.

      • mzprx napsal:

        U prvych stupnov sa pouziva na pohon dvojzlozkova zmes paliva a okyslicovadla. Moze sa tam este vyskytovat dusik na tlakovanie nadrzi. Ako palivo sluzi zvycajne nejaky tazsi uhlovodik, ten sa viditelne neodparuje za beznych teplot. To, co sa odparuje je okyslicovadlo, najcastejsie kvapalny kyslik. Skladovatelne okyslicovadla, ako napr. u Protonu a konvertovanych vojenskych rakiet pouzivany oxid dusicity sa neodparuju (nastastie, lebo su jedovate, resp. skodlive).

        • milantoš napsal:

          V tomto případě je ale i v prvním stupni jako palivo kapalný vodík a jako okysličovadlo kapalný kyslík

  5. Karel Zvoník napsal:

    Ono to Dugimu nakonec možná i vyjde. 😀

  6. Spytihněv napsal:

    Já jsem spokojen 🙂 Večer jsem odpadl v půl dvanácté a teď ráno s obavami pročítal drama v textovém přenosu. Samé GO a odpočet skoro do nuly. Naštěstí na poslední chvíli odklad, takže mi přímý zážitek snad neunikne.

Zanechte komentář