Je pod povrchem Pluta vodní oceán?

I když sonda New Horizons proletěla kolem Pluta už téměř před rokem, vědci ještě ani zdaleka nevyhodnotili všechna naměřená data. Nedávno se ukázala nova teorie, která dokonce hovoří o oceánech vody v kapalném skupenství pod povrchem Pluta. To, že se na Plutu nachází vodní led už New Horizons potvrdila, ale vodu v kapalném skupenství by tak daleko od Slunce snad nikdo nehledal. Skupina vědců ale přišla s novou teorií podpovrchových oceánů, kvůli obrovským prasklinám na povrchu trpasličí planety. Ty vznikají, pokud hmota pod pevným povrchem expanduje, čímž způsobí jeho popraskání. A právě vodní oceány by mohly tuto expanzi vysvětlit.

Jak je vůbec možné, aby takto daleko od Slunce existovala voda v kapalném skupenství? Ani měsíc Europa, který je horkým kandidátem na podpovrchové oceány a je mnohem blíže ke Slunci si sám nedokáže udržet dostatečně vysokou teplotu. Pomáhají mu v tom silné slapové síly od Jupiteru, které měsíc deformují a zahřívají.

Obří praskliny na povrchu Pluta.

Obří praskliny na povrchu Pluta.
Zdroj: http://www.slate.com/

Pluto sice má vlastní měsíc, je s ním ale ve vzájemné vázané rotaci, proto zde slapové síly nehrají velkou roli. Vysvětlení by ale mohlo ležet jinde. V kamenném jádru Pluta by se mohly vyskytovat radioaktivní materiály, které by svým štěpením udržovaly jádro relativně teplé. Studie ukázaly, že radioaktivního materiálu by k roztavení části podpovrchového ledu stačilo i relativně malé množství. Voda blíže u povrchu by pak opět zamrznula, a jelikož má led větší objem než kapalná voda, tak by mrznutím expandoval, čímž by způsobil ony trhliny na povrchu Pluta. Dalším náznakem podpovrchových oceánů je pak absence takzvaného ledu II. Led II má jinou krystalickou strukturu než běžný led a vzniká pouze za vysokých tlaků. Na Plutu by mohl vzniknout, pokud by jeho pevná ledová krusta byla alespoň 260 kilometrů tlustá. Led II je také hustší než kapalná voda, proto bychom při jeho vzniku měli pozorovat na povrchu jevy způsobené kompresí. Jenže žádné takové jevy nepozorujeme, což naznačuje, že led II na Plutu nevzniká, což by mohl mít na svědomí právě podpovrchový oceán. Tímto tvrzením se také otevírají dveře fantastickým spekulacím o možném životě na Plutu, je ale potřeba si uvědomit, že tato teorie o podpovrchovém oceánu zatím není vůbec potvrzená a pro jakékoliv závěry bude ještě potřeba veliká porce vědeckého výzkumu.

 

Možná vnitřní stuktura Pluta.

Možná vnitřní stuktura Pluta.
Zdroj: http://www.slate.com/

Zdroje informací:
http://www.slate.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/800px-Pluto-01_Stern_03_Pluto_Color_TXT.jpg
http://www.slate.com/…/newhorizons_pluto_cracks.jpg.CROP.original-original.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Internal_Structure_of_Pluto.jpg (překlad: autor)

Je pod povrchem Pluta vodní oceán?, 2.5 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 1 614 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (24 votes cast)
(Visited 1 614 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


16 komentářů ke článku “Je pod povrchem Pluta vodní oceán?”

  1. Dan napsal:

    Led nemá vyšší hustotu 🙂 Jinak hezký článek o zajímavé teorii, díky za zprostředkování.

  2. Daniel Bozner napsal:

    Takže by se tam voda mohla chovat jako magma na Zemi, občas by tam mohla vybuchnout sopka a vyvalí se tam pro Plutoňany žhavá voda o teplotě kolem 0st. Takže plutotřesení a možná i desková tektonika.
    No ještě že to vyšlo a sonda vše zvládla na jedničku a poslala údaje a fotky které nikdo nečekal.

  3. Karel napsal:

    Kdyby se náhodou někdy v budoucnu oceán potvrdil, i ten primitivní život a žhavé jádro, pak by nastala zajímavá situace, jestli za planetu považovat jen tělesa od určité velikosti.

    • Malky napsal:

      A pokud by se oceán a život potvrdili na Europě, měla by být označena za planetu? A co Ceres?

    • Dan napsal:

      Aktuální definice planety je docela jasná a nic nebrání tomu, aby se život uchytil na trpasličí planetě nebo měsíci.

  4. Evžen111 napsal:

    Tak tohle by byla vážně vědecká pecka!!! Kdyby to byla pravda jen by se potvrdilo tvrzení některých badatelů a vědátorů kteří říkají, že voda v tekutém stavu je docela ve vesmíru rozšířená, už si přesně nevzpomínám kde jsem to četl jen vím, že to bylo v souvislosti s ledovými výtrysky na Enceladu. Škoda jen, že se nedožijeme potvrzení téhle teorie.
    Padádní a velmi překvapivý článek! Díky za něj!
    E

  5. otaznick napsal:

    Určitý vliv na vnitřní pnutí by možná mohla mít i nepravidelná oběžná dráha kolem Slunce, kdy je Pluto část oběhu blíže ke Slunci než Neptun a od něhož by mohl obdržet dodatečnou energii.
    Je dobře, že Američané mají k Plutu výjimečný vztah, jinak by nikdo sondu na průlet k tak vzdálenému tělesu nevyslal a my bychom si stále mysleli, že tak daleko od Slunce už nic zajímavého být nemůže. 🙂

  6. Petr Scheirich napsal:

    Nadšení z nové studie, která přináší další (byť stále nepřímou) indici o tom, že pod povrchem Pluta je oceán kapalné vody, je určitě oprávněné, ale nemůžu se zbavit dojmu, že článek i diskuze pod ním vyznívá tak, jako že to je velké překvapení (což je určitě do značné míry vyvoláno podáním tiskové zprávy, ze které se čerpá. Tiskové zprávy musí hlavně „prodávat“, a proto se píší všechny stejným stylem. Něco jsme vůbec nečekali, a hle, je to tady. Vsaďte se, že příští tisková zpráva oznamující další podobnou studii, bude ve stejném duchu. Stačí se podívat na tiskové zprávy oznamující objev vody na Marsu… 🙂 ).

    Dovolím si vaše překvapení trochu zmírnit To, že by se pod povrchem Pluta mohl vyskytovat kapalný oceán, plynulo už z dřívějších modelů. Byla to konec konců jedna z věcí, kterou měla sonda NH potvrdit (nebo vyvrátit). Viz např. stránka popisující naše představy o Plutu, která samozřejmě vznikla ještě před průletem:
    http://pluto.jhuapl.edu/Participate/learn/What-We-Know.php?link=The-Inside-Story

    Tím samozřejmě nechci snižovat důležitost faktu, že se zatím kapalný oceán pod povrchem daří spíše prokazovat, než vyvracet.

  7. ptpc napsal:

    Mal by som len takú otázočku – a odkiaľ by sa tam tie rádioaktívne prvky zobrali(narážam na vzdialenosť od Slnka)?

    • Dan napsal:

      Spíš bych řekl (ale odborník by se mohl vyjádřit přesněji, je to jen moje domněnka), že vnitřní planety Sluneční soustavy jsou laicky řečeno vysušené. Pluto sice obíhá daleko za sněžnou čarou, ale to nevylučuje přítomnost těžších prvků. A pokud má takovou hmotnost, že je schopno diferenciace, není důvod, proč by se v jádře nekoncentrovaly i těžší prvky. Ale jak píšu, neberte to jako fakt 🙂

    • Petr Scheirich napsal:

      Je to tak, jak píše Dan, jen to trochu rozvedu.
      Zastoupení různých prvků a jejich izotopů bylo v prachoplynném disku, z nějž vznikala sluneční soustava, všude stejné (alespoň je to nejjednodušší předpoklad, podpořený simulacemi, jak se hroutilo a promíchávalo mračno z nějž posléze ten disk vznikl, a také studiem meteoritů). O radioaktivní izotopy (spolu s dalšími prvky) obohatily toto mračno výbuchy blízkých supernov (které taky způsobily to, že se začalo hroutit), takže se vzdáleností od Slunce to nesouvisí.
      To, že dnes je rozložení (některých!) prvků různé s různou vzdáleností od Slunce, je dáno tím, že:
      1. pevné objekty (planetesimály a z nich později planety) mohou vznikat pouze vzájemným nalepováním pevných částic. (s výjimkou obřích planet, které gravitačně nabalí okolní plyn poté, co jejich hmotnost přesáhne cca 10 hmotností Země).
      2. zárodečné Slunce svým zářením neumožnilo ve vnitřní oblasti disku kondenzaci lehkých látek (na pevné částice) jako je např. voda.

      Protože voda blíže ke Slunci nebyla v pevném stavu ledových zrnek, vznikly zde objekty „železo-kamenné“. Dále od Slunce zkondenzovaly látky lehké, ale samozřejmě i železo-kamenné, takže objekty, které tam dnes najdeme, obsahují kromě vodního ledu také materiál, který známe z terestrických planet. A v něm jsou zastoupeny ony zmiňované radioaktivní izotopy.

  8. vedator napsal:

    Pravdepodobnost, ze pod povrchom Pluta je vodny ocean je rovnaka ako existencia deviatej planety, ktora bola predpovedana nedavno. Veda sa nerobi na zaklade zboznych priani vedcov ani citatelov a uz vobec nie na bombastickych titulkoch v mediach.
    Zakladom kazdej teorie je ju vylepsovat, spochybnovat alebo vyvracat pomocou serii merani a experimentov.

    • Petr Scheirich napsal:

      Možná byste měl svoje myšlenky lépe formulovat, protože z vašeho komentáře není moc jasné, co vlastně chcete sdělit. Že kapalná voda pod povrchem Pluta je zbožné přání vědců? (Mimochodem s pravděpodobností to nemá společného vůbec nic). Nevím jestli jste ten článek četl pořádně, a taky můj doplňující komentář o dva body před vámi.
      Teorie, že pod povrchem Pluta je kapalný oceán, už je starší. Vychází samozřejmě z MĚŘENÍ – toho, jaké látky pozorujeme dnes ve Sluneční soustavě a jaké na základě toho usuzujeme, že byly přítomny při jejím vzniku. K tomu samozřejmě je třeba zahrnout výpočty, které na základě těchto úvah o složení objektů ve vnější části sluneční soustavy, dávají informaci o tom, jak se vyvíjela teplota jejich nitra s časem.
      To, o čem informuje tento článek, je opět MĚŘENÍ – na povrchu Pluta sonda objevila rozsáhlé praskliny. A tyto praskliny jsou s teorií kapalné (a postupně mrznoucí) vrstvy vody pod povrchem Pluta v souladu.

Zanechte komentář