Druhé kolo ExoMarsu se odkládá

O téhle zprávě si už několik měsíců štěbetalo ptactvo, které hnízdí v areálech center Evropské kosmické agentury i jejího ruského protějšku. Teprve před pár dny ale obě agentury vydaly společné oficiální prohlášení, které potvrdilo, že se mise ExoMars 2018 odkládá o dva roky. Budeme si tedy muset počkat do roku 2020, než se dočkáme startu evropského vozítka, které na Marsu přistane po tři čtvrtě roce pomocí ruské přistávací plošiny. Hlavním úkolem tohoto vozítka je pátrat po důkazech, které by ověřily, zda na Marsu život je, či byl.

První fáze projektu ExoMars, označovaná jako ExoMars 2016 již má za sebou start a sonda TGO i s přistávacím pouzdrem EDM již letí k Marsu. Další osud nástupce této mise se ale v těchto dnech trochu zkomplikoval. O tom, že se startovní okno v roce 2018 nestihne, se hovořilo již několik měsíců. Problémy byly hlavně s výrobou vědeckých přístrojů, které nabíraly stále větší skluz. Navíc nejde jen o to přístroje vyrobit – nějaký čas zabere i jejich připojení na rover a nezbytné testy. V jedné chvíli byla časová rezerva pro všechny na sebe navazující úkony v časovém horizontu dvou let pouze hodinu a půl.  Jinými slovy by stačilo, aby jedno letadlo převážející libovolnou součástku nabralo zpoždění a už by se nestihl termín startu. Podobná situace byla pochopitelně neudržitelná a Evropa a Rusko přiznaly, že raději sáhnou k odkladu mise na příští startovní okno.

Prototyp vozítka v hale Airbus Defense and Space, které 29. dubna ovládal Tim Peake z paluby ISS. Rover pro misi ExoMars by mohl vypadat podobně

Prototyp vozítka v hale Airbus Defense and Space, které 29. dubna ovládal Tim Peake z paluby ISS. Rover pro misi ExoMars by mohl vypadat podobně
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Speciální Tiger team, který má na starosti řešení komplexních problémů při vývoji kosmických misí pracoval na programu ExoMars 2018 od konce roku 2015, kdy začal hledat možnosti, jak vykličkovat z aktuální situace. Definitivní rozhodnutí padlo v Moskvě na setkání Joint ExoMars Steering Board. Na ní bylo rozhodnuto, že ze všech předložených variant vychází nejlépe odklad programu o dva roky, což potvrdili i ředitel ESA Johann-Dietrich Woerner a hlavní šéf Roskosmosu, Igor Komarov.

Jak uvedl portál spaceflightnow.com, odklad startu o dva roky způsobí dodatečné náklady. S nimi budou zástupci členských států seznámeni na zasedání v červnu, v prosinci by pak mělo proběhnout hlasování o tom, zda budou dodatečné náklady schváleny. Podle vyjádření ze stejného zdroje bude evropský podíl na misi činit 1,2 miliardy euro, přičemž zatím není zajištěno plné financování celého projektu. Ještě před oznámením odkladu startu z roku 2018 na rok 2020 ESA oznámila, že bude od členských států potřebovat dalších 150 – 200 milionů euro, aby se stihl start v roce 2018. Jelikož nyní došlo k odkladu, dá se očekávat, že požadovaná suma ještě vzroste. Je totiž potřeba zajistit fixní náklady + uskladnění.

Ruská přistávací plošina, která má dopravit na povrch Marsu průzkumné vozítko

Ruská přistávací plošina, která má dopravit na povrch Marsu průzkumné vozítko
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Zatím není jisté, zda jak bude probíhat stavba letového hardwaru. Možné jsou dvě cesty – buďto se začne stavět podle časového lánu, který byl pro start v roce 2018 a pak se dokončený hardware uloží do skladu, kde bude čekat na start, nebo se celý harmonogram stavby protáhne o dva roky a na roveru i přistávací plošině se bude průběžně pracovat. Podle portálu spaceflightnow se Evropská kosmická agentura již několik měsíců snaží jednat se společností Thales Alenia Space, která je hlavním výrobcem, o finální ceně projektu.

Se startem mise ExoMars 2018 (nebo snad již ExoMars 2020?) z kosmodromu Bajkonur se nyní počítá na červen 2020, kdy se k sobě Země a Mars opět přiblíží na příhodnou vzdálenost. K přistání by mělo dojít v dubnu 2021 – tehdy přijde ke slovu ruská přistávací plošina, která se postará o měkké přistání Evropa pro ni dodá řídící systém a přistávací radar, které doplní další ruské systémy. Rover pak sjede z rampy a začne jeho vědecká mise.

Testovací exemplář vrtáku pro rover ExoMars 2018

Testovací exemplář vrtáku pro rover ExoMars 2018
Zdroj: http://exploration.esa.int/

Vozítko v rámci programu ExoMars dopraví na Rudou planetu unikátní sadu vědeckých přístrojů, mezi kterými najdeme i speciální vrták, který bude schopen odebrat vzorky z hloubky až dvou metrů. Pokud totiž někdy na Marsu život byl, pak jsou dnes jeho stopy zničené radiací, která vytrvale spaluje povrch planety. Podle současných modelů má záření ničivé účinky zhruba do hloubky metr a půl pod povrchem. Hlouběji by se již měly nacházet vzorky, které radiací poškozené nebyly. Odběr z hloubky dvou metrů zaručí dostatečnou rezervu. Jelikož ale není možné na povrch Marsu dopravit dvoumetrový vrták, přišli technici s unikátním řešením vrtáku, který se bude skládat ze čtyř půlmetrových částí. „Vývoj tohoto vrtného zařízení vyšel na několik desítek milionů Euro, ale stejný typ se dá použít i u jiných misí – třeba na povrchu Měsíce,“ vysvětluje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Odebrané vzorky se budou analyzovat a pokud budou mít vědci silný dojem, že odebraný vzorek může obsahovat stopy života, provedou hlavní zkoušku, která jejich očekávání buďto potvrdí, nebo vyvrátí. Ale pozor! Tato „královská zkouška“ se bude moci provést pouze jednou, pak se totiž celá aparatura kontaminuje vzorkem a tím pádem znehodnotí. Tato nejvyšší analýza by měla trvat asi měsíc, během kterého si na Zemi asi budou všichni hryzat nehty.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Michal Václavík

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/Exomars_Rover_201403_orig.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/AB15854s_Web960.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/ExoMars_2018_surface_platform.png
http://exploration.esa.int/science-e-media/img/1b/DSC03668.JPG

Druhé kolo ExoMarsu se odkládá, 2.4 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 1 664 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (24 votes cast)
(Visited 1 664 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


33 komentářů ke článku “Druhé kolo ExoMarsu se odkládá”

  1. Jakub napsal:

    K čemu je dobré vědět jestli je anebo není na Marsu život ?

    • Dušan Majer napsal:

      To je přeci jedna ze základních otázek, které pohání výzkum vesmíru – pochopit, jak je to se vznikem života na jiných tělesech, než je Země.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Abychom věděli, zda si máme při případné těžbě surovin brát antibakteriální roušku přes obličej. 🙂

    • JardaP napsal:

      Abychom věděli, jestli existuje možnost, že by nás mohla napadnout mimozemská invazní flotila. 🙂

      • roman.hronza napsal:

        invazní flotilu militantních bakterií bych rozhodně nebral na lehkou váhu 🙂

        • David Literák napsal:

          Jen aby jí potom v důsledku chybného odhadu měřítka nesežral malý psík 🙂

    • Adam Trhoň napsal:

      K čemu je dobré o Vesmíru vědět cokoliv?
      Co získané zkušenosti a vyvinuté technologie? Přeci jen tahle planeta nevydrží věčně…

      • roman.hronza napsal:

        Zajímavá otázka. Skoro bych hned poslal všechny umělce a vědce do továrny k montážním linkám ať dělají něco užitečného.
        Ale teď vážně. U základního výzkumu nikdy nevíte co přinese. Očekávají se v něm přelomové objevy, které své praktické uplatnění najdou později. Neprovádět ho by krátkodobě znamenalo ušetřit trochu peněz. V dlouhodobém horizontu by představovalo stagnaci a zaostávání.

        • Spytihněv napsal:

          Předpokládám, že tohle je chybně umístěná reakce na můj příspěvek níže 🙂

          Vůbec jsem to nemyslel tak, že se vědci flákají, naopak. Příprava takové mise je složitá a těch věcí se může pokazit tolik, že plánovat v horizontu let na hodiny je fakt divné. Tak jsem to jen srovnal s pásem, kde se dá obvykle určit, kolik kusů za jak dlouho….

        • roman.hronza napsal:

          Není :-). Odpovídal jsem na otázku Adama Trhoně: „K čemu je dobré o Vesmíru vědět cokoliv?“

        • Spytihněv napsal:

          Tak to pardon 🙂 Pásová výroba, montážní linky, inteligence ke strojům…. nějak se nám to sešlo 🙂

    • Spytihněv napsal:

      Jednou se na Mars člověk dostane a určitě i natrvalo. Tak je potřeba ho pochopit ve všech směrech. Zásoby vody, složení atmosféry, geologie, i případný výskyt života. Tohle všechno jsou odpovědi, podle kterých budou budoucí mise vypadat. Jasně, je to ještě v nedohlednu, ale při průzkumu vesmíru už jsme si zvykli na (bohužel) až nesnesitelné časové horizonty.

  2. Radim napsal:

    Dvě základní otázky zkoumání Vesmíru by se daly formulovat takto:
    Jak (a ideálně Proč) vznikl? a
    Jsme ve Vesmíru sami?
    Tahle mise hledá odpověd především na tu druhou…

  3. Spytihněv napsal:

    Dva roky příprav rozplánovány tak, že zbývá časová rezerva hodinu a půl? A to se během té doby musí podniknout mnoho zcela nových úkonů, dokončit vývoj atd…. Chápal bych to třeba někde u pásu, kde se jede seriová výroba a zádrhel může nastat jen poruchou stroje, jinak sekáme výrobky jako Baťa cvičky, ale tady je to úplně absurdní.

  4. Cateye napsal:

    Už je rozhodnuto jaká raketa bude ExoMars vynášet?

  5. Tonda napsal:

    Mě by zajímalo,proč ruská přistávací plošina,vždyť to bude první pokus,nebo je to odvozeno od Luny,která vezla Lunochody na Měsíc?Pokud vím,Rusové nemají s přistáváním na Marsu dobré zkušenosti.Takže to vidím jako velké riziko a nejslabší článek mise.Máte k té plošině nejaké podrobnosti,nebo odkazy?Díky.

  6. Vojtěch napsal:

    Pokud se SpaceX povede jen orientačně Red Dragon v navrhované podobě, může se v tomto ohledu ESA a nejen ona zrušit pro nadbytečnost.

    • Dušan Majer napsal:

      To jsou hodně silná slova. To bych rozhodně netvrdil. Státní agentury mají svůj význam. Soukromý sektor nemůže dělat všechno, zvláště pak pokud jde o něvděčný základní výzkum.

    • Radim napsal:

      Rosetta, modul Columbus na ISS… ESA není jen Mars

    • Vašek napsal:

      Podotýkám, že zamýšlená mise Super Dragon/Red Dragon je zatím spíše marketingový tah než vědecká expedice.

  7. Spytihněv napsal:

    Ona možná nakonec není zas až taková tragédie odklad InSight. ExoMars byl teď odložen, Dragon těžko říci…. Teď si nevybavuji žádný plán k Marsu na okno 2018 (na povrch ani na orbit) kromě toho seismologa. Takže bychom bez něj za dva roky mohli mít marsovský půst. Což by mě nebavilo 🙂

  8. Daniel Bozner napsal:

    Docela zklamání, on se ten vesmírný program i tak dost vleče a přibývají další a další obklady. Čeká nás vůbec nějaká zajímavá mise, nic mě nenapadá. Budeme se asi muset spolehnout na přirozené vesmírné divadlo, např. výbuch jasné supernovy nebo přílet nápadné komety.

  9. Racek napsal:

    No, raději později než s neúspěchem. Spěchat se v tak složitém odvětví sakra nevyplatí, jak je s historie kosmonautiky známé. I když politici pokaždé tlačí, aby se mohli pochlubit před voliči. A tomu tlaku bohužel zabrání jen další tragédie, že.

Zanechte komentář