Od začátku mise sondy Dawn bylo jasné, že se tento stroj zapíše do historie tím, že z oběžné dráhy prozkoumá dva objekty hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, což se ještě nikdy žádné sondě nepodařilo. Semtam se objevila spekulace, že by Dawn mohla kromě Vesty a Ceres zamířit i k planetce Pallas, ale před několika lety tyto spekulace utichly a od té doby se počítalo pouze s návštěvou dvou objektů. Dawn úspěšně prozkoumala Vestu, vydala se na přelet k trpasličí planetě Ceres, kterou nyní zkoumá z nízké oběžné dráhy. A nečekaně se opět začal spekulovat o tom, že by snad mohla zamířit k ještě jednomu cíli.
Důvody jsou prosté – zásoby xenonu, který pohání iontový motor jsou dostatečné pro odlet od Ceres a navíc je tu problém se sterilizací sondy. Ta totiž nebyla provedena na dostatečnou míru, kterou požadují předpisy planetární ochrany. Jinými slovy – pokud by Dawn skončila svou misi nárazem na povrch Ceres, mohla by na ní dopravit i pozemské mikroorganismy, což by mohlo zmást budoucí průzkumníky.
Zdroj: http://postimg.org/
Prozatím není jisté, ke kterému tělesu sonda zamíří, nevíme ani jaký bude profil letu, tedy zda se bude Dawn pokoušet o vstup na oběžnou dráhu, nebo zda půjde o „pouhý“ průlet. Šéf mise Dawn Chris Russell už podal NASA návrh na prodloužení projektu a během pár měsíců bychom mohli znát výsledek. Cílové těleso by mělo být oznámeno až poté, co NASA potvrdí prodloužení mise.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://www.universetoday.com/
Zdroje obrázků:
http://www.celestiamotherlode.net/…/spacecraft_Dawn_Mission_1__BrianJ.jpg
http://s31.postimg.org/hv2i0wt4r/pia20358_main.jpg
Hurá planetky a asteroidy čím víc se jich navštíví tím líp. Škoda, že se s pořádným výzkumem blízkozemních asteroidů začalo až teď.
Asi mi uniká pointa Vašeho komentáře. Žádný z minulých, současných ani možných budoucích cílů sondy Dawn není blízkozemní asteroid, takže nechápu souvislost s druhou větou. A ani ta moc nedává smysl – sice nevím, co myslíte „pořádným výzkumem“, ale například první sonda k blízkozemnímu asteroidu (NEAR k asteroidu Eros) přiletěla již v roce 2000, rok pobyla na jeho orbitě a nakonec na něm přistála.
To je sice pravda, ale když se to srovná s flotilou planetárních sond tak asteroidy a planetky byly opomíjenou částí v robotickém výzkumu. Což se naštěstí mění. Je vcelku jedno jestli je to blízkozemní asteroid nebo asteroid hlavního pásu, Kuiperova pásu o kometách nemluvě, přece jenom jsou to nejpočetnější tělesa v naší soustavě, některý jsou energeticky docela dostupný a co tam máme za průzkum. Dawn, Hayabusa, NEAR, Rosseta, New Horizonts, Gioto, Vegy, a sem tam něco cestou podle mě je to docela málo.
Jo tak. Nedostatečná sterilizace. Jak dlouho se počítá s ponecháním Dawn na oběžné dráze Ceres? A náhle si někdo vzpomněl (samozřejmě pouhou náhodou právě v době, když jsme odhalili dostatek xenonu na cestu k dalšímu cíli), že by se Ceres mohla nakazit a proto musí sonda každopádně pryč! 🙂 Nestěžuji si, naopak jsem nadšen a nemůžu se dočkat výběru dalšího objektu, ale je to vtipné.
Já osobně mám dojem – ničím nepodložený – že se o třetím cíli stále uvažovalo, ale čekalo se na stav paliva. Nyní se k tomu přilepil ještě druhý důvod – sterilizace. Tolik můj soukromý názor.
To je docela dost možné. Je vždy lepší, když se dočkáme milého překvapení jako tady, než kdyby bylo náhle oznámeno, že už není palivo a tak bohužel třetí avizované pokračování se konat nebude a tak zůstáváme u Dawn. Tak snad to dobře dopadne. Co kdyby nakonec přece jen Pallas? Netuším, jaká je konstelace planetek, ale byla by to taková pěkná tečka za tím naším případem, jak by řekl inspektor Trachta 🙂
Dobry vecer najlepsi web o kozmonautike:-)
Skvely a aktualny clanok ako vzdy. Chcem sa opytat, pan Majer – co presnejsie znamena „problém se sterilizací sondy“? Snad az taky nezodpovedni nie sme…
Krasny vecer a celej redakcii vela uspechov:-)
hezký den, děkujeme za pochvalu, velmi nás těší, že se Vám náš web líbí.
Ohledně té sterilizace – každá kosmická sonda, která letí do vesmíru se určitým způsobem sterilizuje – jednak zahříváním na vysokou teplotu, otíráním alkoholovým roztokem, prací v bezprašném prostředí a podobně. Každé určení sondy má jinou potřebu sterilizace – například vozítko, které má měkce přistát na Marsu musí být sterilizováno nepoměrně více, než jeho tepelný štít, který dopadne nebržděně. No a ukázalo se, že úroveň sterilizace v případě Dawn nebyla dostatečná na to, abychom vyloučili riziko kontaminace při dopadu na Ceres.
Ja by som navrhoval, aby pri najblisej misii na nejaky asteroid zamerne nesterilizovali sondu, prave naopak, vybavili ju nejakym puzdrom, ktore bude obsahovat rozne mikro/makro organizmi a ine podivne tvory. Pri dokonceni vedeckej misie vypustit puzdro na asteroid a zamerne ho naockovat pozemskymi formami zivota. O niekolko desatroci, ci storoci by sme sa mohli vratit spat a zistit ako dlho a co prezilo.
To by byla hodně vášní budící mise. zatím jsme ve fázi, kdy vesmírné objekty spíše pozorujeme, než abychom na nich prováděli podobné nevratné experimenty. Možná se do té fáze jednou dostaneme, ale myslím, že k tomu máme ještě pár desítek let čas.
Deep Space Industries začíná vyvíjet geneticky modifikované mikroby, které by pomohly při těžbě na planetkách. Moc nechápu jak, prý by šlo o zvyšování koncentrace daného materiálu nebo tak nějak a těm mikrobům by samostatná činnost trvala možná i 20 let. To je ale samozřejmě o něčem jiném než výsadek normálního života.
V istej forme sa toto robi na ISS, kde sa robia stery z povrchu stanice. Nie su to desiatky rokov, nie su to cudzie planety, ale prostredie je o to drsnejsie.
Vysledok je, ze pozemske mikroby v tomto prostredi celkom dobre prosperuju. Co dost slusne podporuje teoriu panspermie.
„Zamorit“ cudziu planetu pozemskym zivotom bez toho, aby sme preskumali, co na tej planete vlastne je, alebo nie je by bolo asi dost nezodpovedne. Prilezitost preskumat cudzi nedotknuty svet mame len raz a v momente, ked ho zamorime nasimi zivotnymi formami sme o tu prilezitost prisli.
V neposlednom rade sa tohto principu drzi aj vacsina autorov dobreho sci-fi, takze na nom asi nieco bude 🙂
Tak to je dobrá zpráva, doufám že se to podaří.
Těšíme se také a rádi o tom budeme informovat.
Pokud by dalším cílem byla již potřetí oběžná dráha nějaké planetky, muselo by být počítáno i s palivem k odletu. Jinak opět narazíme na problém planetární ochrany, když už je nedostatečná sterilizace oficiálně oznámena. Na druhou stranu-jak moc byla asi sterilizována NEAR, když se původně s přistáním nepočítalo? Ale možná je Ceres jen příliš prioritním cílem a u méně významných objektů to tak vadit nebude.
Fotografii kráteru Haulani jsem viděl několikrát, ale vždy mě znovu zaujme. Už se něco ví o předpokládaném původu (jak vznikl)?
Člověk by si myslel, že chceme život šířit a né mu bránit. 🙂
No, především chceme šířit sebe a všechno potřebné k tomu, abychom mohli kolonizovat a posléze exploatovat (někdo by řekl vyžrat) další svět či území. Což je přirozená vlastnost našeho druhu. Zajímavý článek právě o tom je v v srpnovém vydání (2015, české vydání) Scientific American.
Tato druhá fáze by ale měla proběhnout až poté, co dokončíme fázi první, průzkumnou. Protože pak už nebudeme nikdy schopni zjistit původní stav.
Ano, máte stoprocentně pravdu. Když si pomyslím, co a kdy zasáhlo už Mars, jsem si jistý, že tam nakonec život najdeme. Bohužel asi ten pozemský. Naproti tomu se Venuše ubrání jistě sama.