Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

12804897_1021091997946979_2385668299791130478_n

Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.

Sunita Williams cvičí na zařízení ARED

Sunita Williams cvičí na zařízení ARED.
Zdroj: http://www.fragileoasis.net/

Kornijenko, Kelly I velitel Sergej Volkov se ihned po přistání podrobili sérii standardních testů a odběru vzorků. Oba členové roční expedice byli v překvapivě dobrém stavu z hlediska úbytku svalů a kostní hmoty. Za to mohou vděčit pokrokům v různých technikách, které se snaží podobným jevům předcházet. Posádka na ISS stráví denně v průměru dvě a půl hodiny cvičením. Posilují hlavně svůj kardiovaskulární systém, který není v mikrogravitaci tak namáhán a proto postupně ochabuje. K tomu slouží hlavně speciální rotoped a běžecký pás. Pro posílení svalů a nutné zatížení kostí se pak používá přístroj ARED, který simuluje zvedání závaží (tento stroj je překvapivě komplikovaný, aby byl pocit při zvedání stejný jako na Zemi). Rusové ještě navíc při cvičení používají speciální podtlakové “kalhoty” Chibis, které zabraňují krvi hromadit se v horní části těla a pomáhají ještě vice posílit kardiovaskulární systém kosmonautů.

Hned druhý den po přistání se Kornijenko usadil do centrifugy ve středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Tam si prošel počítačovou simulací manuálního přistání na Marsu, zatímco centrifuga replikovala přetížení, které by na kosmonauta působilo při vstupu do atmosféry Marsu. Kornijenko je ideálním kandidátem pro podobné testy, protože právě strávil ve vesmíru 340 dní. Podobně dlouhou dobu by byla vystavena stavu beztíže i posádka případné mise na Mars.

Kornijenko při testech.

Kornijenko při testech.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Další test přišel na řadu o několik dní později, konkrétně v neděli 6.3. Kornijenko si nasadil skafandr Orlan DMA a byl zavěšen do speciálních nadlehčovacích popruhů, které pomáhají vytvořit iluzi marsovské gravitace. Ta je sice vyšší než na Měsíci, oproti Zemi je ale pořád jen asi třetinová. Poté se Kornijenko vydal na simulovanou procházku po povrchu Marsu. Během ní prováděl podobné činnosti, které by čekaly na případné kosmonauty na Marsu. Otevíral a zavíral průchod do vesmírné lodi, lezl po žebříku, přemisťoval různé vybavení a připravoval vědecké experimenty. Přitom všem se ještě vyhýbal překážkám a terénním nerovnostem. Kromě těchto fyzických aktivit si také Kornijenko vyzkoušel systém virtuální reality VIRTU, který použil k simulaci ovládání vozidla na povrchu Marsu po různě náročných cestách.

Kornijenko ale nebyl jediný kosmonaut, který se experimentů zúčastnil. Nedělní vycházku ve skafandru a řízení vozidla podstoupili i Sergej Volkov a Alexandr Misurkin. Volkov se stejně jako Kornijenko zrovna vrátil z ISS, akorát tam strávil pouze půl roku, místo Kornijenkových 340 dní. Misurkin se také podíval na ISS, už v roce 2013 jakožto člen 35. dlouhodobé expedice. V této sérii testů tedy spíše nastavoval laťku, aby bylo možné porovnat jeho výkony s výkony  ostatních dvou kosmonautů.  Z průběhu testů mohou ruští odborníci posoudit, jaký vliv má různě dlouhý pobyt ve stavu beztíže na výkony kosmonautů. Podle zprávy Gagarinova střediska pro přípravu kosmonautů byli všichni tři kosmonauti schopni vykonat úspěšně všechny svoje úkoly. Toto ale nebyl zdaleka první experiment, který měl simulovat misi na Mars. Například mezi lety 2007 a 2011 proběhla série psychologických testů zvaná Mars 500. Ta vyvrcholila úspěšnou 520 denní izolací šesti dobrovolníků z Ruska, Evropy a Číny v malém komplexu, který simuloval vesmírnou loď.

Kornijenko řídí během simulace marsovské vozidlo.

Kornijenko řídí během simulace marsovské vozidlo.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…2385668299791130478_n.jpg
http://www.fragileoasis.net/imgs/080612-Suni-Spidernauts/ared-600.jpg
http://spaceflight101.com/…8552078735201664910_n.jpg
http://spaceflight101.com/…2392984172756528847_n.jpg

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/

 

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář