Kanadský šíp končí jako reklamní poutač

Svého času to byl „černý kůň“ kosmických závodů o let soukromé lodi nad „magickou“ hranici jednoho sta kilometrů. Nebyla to jen mediální bublina: společnost Canadian Arrow (Kanadský šíp) byla považována za jednoho ze tří hlavních kandidátů v boji o Ansari X­Prize společně se Scaled Composites a Armadillo Aerospace. Firmu Canadian Arrow založili v roce 1999 podnikatelé Geoff Sheerin, Dan McKibbon a Chris Corke. Stalo se tak ve městě London v kanadské provincii Ontario. Jejich společným cílem bylo vyvinout dopravní prostředek pro suborbitální kosmické „vyhlídkové“ lety. Počítali s cenou jedné letenky ve výši zhruba čtvrt miliónu dolarů. Vytvořili koncept 16,5 m vysoké dvoustupňové rakety s třímístnou kabinou. Raketa svým tvarem velmi připomínala nacistickou V­2 (výška 14 m).

„Kanadský šíp“ měl využívat motor o tahu 254 kN po dobu 55 sekund, ihned poté by se zapálily čtyři motory druhého stupně na tuhé pohonné látky. Ty měly sloužit i jako záchranný systém v případě mimořádné události při startu.

Raketa Canadian Arrow před startem (počítačová animace).

Raketa Canadian Arrow před startem (počítačová animace).
Foto: Canadian Arrow

První stupeň měl z výšky 80 km, kterou by dosáhl setrvačností, přistávat na čtyřech padácích do oceánu. Druhý stupeň by s kabinou s pasažéry překonal stokilometrovou hranici, až poté se měl oddělit. On i kabina by pak přistával samostatně na padácích.

Firma časem plánovala vybudování „plovoucího kosmodromu“.

Firma časem plánovala vybudování „plovoucího kosmodromu“.
Foto: Canadian Arrow

Kanadští podnikatelé dotáhli svůj záměr poměrně daleko. Pátého října 2002 dokončili testovací stavu pro motory prvního stupně – a 7. listopadu 2003 na něm odzkoušeli první prototyp. Čtrnáctého srpna 2004 pak vyzkoušeli shoz kabiny z vrtulníku a její přistání na padácích.

Vzniklo také výcvikové středisko pro posádku a pasažéry. Dokonce byl ustanovený první oddíl pilotů, kteří měli s raketou Canadian Arrow létat: tvořili je David Ballinger, Ted Gow, Terry Wong, Jason Dyer, Larry Clark a Jaroslav Pustovoj. Posledně jmenovaný byl z Ukrajiny a mohl se pochlubit tím, že absolvoval skutečný kosmický výcvik. Byl totiž náhradníkem prvního ukrajinského kosmonauta Leonida Kadenjuka při letu raketoplánu Columbia STS­87 v roce 1997.

Oddíl pilotů pro Canadian Arrow i s osobním věnováním jednoho  z nich, Larryho Clarka.

Oddíl pilotů pro Canadian Arrow i s osobním věnováním jednoho z nich, Larryho Clarka.
Foto: Sbírka autora

Trojice podnikatelů financovala první roky vývoje z vlastní kapsy, pak sehnala na léta 2003 až 05 investora. Jenže ten pak ve financování nepokračoval – a další zdroj peněz se získat nepodařilo. Canadian Arrow sice postupně uzavřel několik „strategických partnerství“, pak jej převzala společnost PlanetSpace (ta se mimochodem marně ucházela o komerční kontrakt na zásobování ISS, z něhož vyšly zásobovací lodě Dragon a Cygnus). V únoru 2013 ale ukončila svůj provoz.

Prototyp rakety Canadian Arrow byl dlouhé roky uskladněný na letišti Chrise Hadfielda v Sarnia Ontario. Nedávno ho zakoupila nejmenovaná osoba, která ho následně zapůjčila odtahové službě Sarnia’s ́Preferred Towing.

Prototyp nyní slouží jako reklamní poutač u dálnice 402.

Prototyp rakety Canadian Arrow v roce 2005.

Prototyp rakety Canadian Arrow v roce 2005.
Foto: Canadian Arrow

Další informace:
http://en.wikipedia.org/
http://www.aerospaceguide.net/
http://blackburnnews.com/

Zdroje obrázků:
Canadian Arrow
Sbírka autora

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentáře ke článku “Kanadský šíp končí jako reklamní poutač”

  1. Racek napsal:

    No, technicky je možné ledascos, i tohle. Ony takový skoky nejsou totiž dnes už nic jiného než turistická atrakce. Něco jako jumping na gumovém laně. A k zajištění potřebné spolehlivosti je ještě sakra daleko. Myslím že je jen logické, že to zase na čas utichlo.

  2. Petr B. napsal:

    Celkem smutný konec jedné zajímavé vize… Podle té úvodní fotky soudím, že ani místní klima není k tomuto „reklamnímu poutači“ právě zrovna nejmilosrdnější – do prototypu se už zjevně začíná zakusovat koroze. Je to škoda, myslel jsem, že to skončilo třeba v nějakém leteckém muzeu.

    Jen bych k tomu ještě doplnil, že později, už pod investorem Planet Space ještě firma zkoušela prorazit s projektem raketoplánu Silver Dart. A že jeden z pilotů pro Canadian Arrow David Ballinger svůj sen o cestě do kosmu nevzdal a v současné době je aktivní v rámci projektu Astronauts4Hire, organizace, která si klade za cíl vytrénovat svoji skupinu komerčních astronautů-specialistů a ty pak následně „pronajímat“ jako obsluhu experimentů na budoucích plánovaných kosmických dopravních prostředcích soukromých firem.

Zanechte komentář