Startu nové posádky k ISS se dočkáme už za týden. Toto období před startem je časem pro mnohé přípravy organismu kosmonautů na stav beztíže a závěrečné testy jejich skafandrů Sokol. A právě o těchto ruských skafandrech, které se používají během startu a přistání lodě Sojuz, bude pojednávat dnešní krátký článek. Konkrétně se zaměříme na jeho oblékání. Pomocí fotografií a doprovodného popisu vám italská astronautka Samantha Cristoforetti krok za krokem popíše, jak se takový skafandr obléká. Není to totiž úplně jednoduchá záležitost.
Pondělí 17. února 2014
„Mnohokrát mi byla položena otázka, jak se obléká Sokol. Pochopitelně, když vidíte všechny ty zipy, není úplně zřejmé, kde je vlastně vstup. Takže tady to je: fotografický návod krok za krokem na oblékání skafandru. V popisku pod každým obrázkem naleznete vysvětlení.“
Takto vypadají skafandry Sokol, když jsou „prázdné“ a připravené k obléknutí. Jak můžete vidět, celá přední část trupu je otevřená a právě tudy se skafandr obléká. Zdroj: https://plus.google.com/Nejdříve vklouznete nohama do otvoru v trupu a oblečete si spodní část skafandru. Zdroj: https://plus.google.com/Potom provléknete ruce skrz rukávy. Zdroj: https://plus.google.com/Nyní přichází ta složitá část – dostat hlavu skrz krční kruh. Během mého výcviku jsem byla dost zhýčkaná, protože skafandry Sokol, které jsem používala, byly vždy na mou velikost trochu velké, což dělalo tento manévr mnohem jednodušší. Když jsem si minulý týden oblékala můj na míru vyrobený skafandr, musela jsem se snažit mnohem více. Musíte se ujistit, že zadní část skafandru je tak napnutá, jak je to jen možné, a potom musíte skrčit hlavu, zatímco taháte krční kruh dopředu. Napoprvé docela složité, ale po troše cviku to zas tak těžké není. Zdroj: https://plus.google.com/Po protlačení hlavy skrze krční kruh je stav takovýto. Pořád máte přední část kompletně otevřenou a vnitřní membrána je rozpuštěná. Zdroj: https://plus.google.com/Potom, jakmile si na hlavu nasadíte svou rádiovou náhlavní soupravu, prostrčíte kabel skrz krční kruh a připojíte je na vnitřní straně skafandru. Zdroj: https://plus.google.com/Dále pečlivě složíte vnitřní membránu skafandru a kolem vytvořeného skladu velmi těsně omotáte dvě gumičky. Zdroj: https://plus.google.com/Zavřete břišní část skafandru. Zdroj: https://plus.google.com/Nakonec zapnete zip v horní části. Zdroj: https://plus.google.com/A máte hotovo! Pokud je teplo, můžete připojit ventilační trubici k přenosnému ventilátoru, abyste se udrželi v chladu předtím, než se připojíte k ventilačnímu systému Sojuzu (nebo mnohem častěji, k simulátoru Sojuzu). Zdroj: https://plus.google.com/
Skafandr slouží pro start a přistání v Sojuzu. Není určen pro výstupy do volného kosmu. Sokol slouží především jako ochrana při možné dekompresi lodi (úniku vnitřní atmosféry). V takové situaci se nafoukne a poskytne tělu kosmonauta ochranu před vakuem. Od skafandrů pro výstupy do volného prostoru se tedy liší tím, že je mnohem menší, tudíž lehčí, jednodušší a má méně ochranných vrstev. Nechrání tedy například před kosmickým zářením nebo mikrometeority. Na žádný obrázek s českým popisem skafandru si momentálně nevzpomínám. Ale když na internetu budete hledat výraz „Sokol space suit“ určitě najdete mnoho odkazů.
Ale pro nouzové výstupy se může Sokol použít, nebo i v tom film Gravity kecal? 🙂
V této souvislosti si vybavuji jakýsi starý sovětský film o kosmonautech, který jsem viděl ještě jako dítě, ve kterém také přecházeli z jednoho Sojuzu do druhého v těchto skafandrech…
To by musela být totální nouze, nebo spíše zoufalství. Sokol nemá ochranu proti mikrometeorům, žádnou ochranu zraku, pro jakoukoli větší fyzickou aktivitu, kterou výstup do prostoru rozhodně je, nedostatečné chlazení (je použit pouze vzduch) a žádný autonomní systém udržení životních podmínek. Nemá zdvojené konektory, které by umožnily přepojení na další systém v podmínkách vakua. Ten film, „Návrat z kosmu“, je chvílemi hodně odvážný.
To, co předváděla Sandra Bullock v Gravity, je podle mého názoru nesmysl. Sokol je opravdu koncipovaný jako záchranný prostředek při dehermetizaci lodi, nic více.
Díky moc za vysvětlení a za připomenutí názvu toho filmu 🙂 Skafandry mě vždycky fascinovali, je to úžasné technické dílo, které musí spolehlivě pracovat v extrémních podmínkách. Proto bych byl vděčný, kdyby se někdy na kosmonautix objevil také článek věnovaný tomuto oboru, nebo alespoň nějaké zajímavé odkazy na weby které se skafandry kosmických mocností zabývají.
Ruský skafandr ve filmu Gravity ale není normální Sokol. Je to jakýsi zřejmě nereálný hybrid s tělem ze Sokolu a oddělitelnou přílbou ze skafandru Orlan – proto vypadá alespoň částečně jako vhodný pro výstup do volného prostoru. Už si nepamatuji, jak byla řešena ventilace, tuším hadicí…
To máte pravdu. Netuším ale, jakým způsobem to souvisí s tímto článkem. Pokud ale mohu trochu prozradit, v budoucnu na našem portálu vyjde rozsáhlý článek o filmu Gravitace, který Samantha Cristoforetti podrobně rozebere. Možná se dostane i na skafandr 😉
Dovolil jsem di přeložit jednu infografiku. http://i.imgur.com/B41EX3a.gif
Bohužel, nikde jsem nenašel to to co zajímá nejvíce – jak konkrétně je vlastně kosmonaut uvnitř oddělený od případného vakua. Kdyby mi to někdo uměl jednoduše vysvětlit, byl bych rád. Nejde mi prostě do hlavy, kam se poděla ta vnitřní membrána, kterou si Saamantha na jednom snímku omotává gumičkou a na dalším už nikde nejde vidět + jak tenhle systém v případě nouze udrží tlak?
Kosmonaut je oddělený samotným skafandrem, který je naprosto vzduchotěsný a neprodyšný. Membrána, která se uzavírá gumičkami slouží k neprodyšnému uzavření „vstupu“ do skafandru. Zipy přeci jen nijak netěsní. Membrána je tedy napojená na skafandr po obvodu jeho otvoru a po jejím poskládání je skafandr uzavřen (je-li uzavřeno také hledí helmy). Na fotkách výše to jde krásně vidět (zejména na fotce „Potom provléknete ruce skrz rukávy.“ a dalších dvou následujících). Membrána se pak jednoduše schová pod vnější vrstvu skafandru, která se uzavře zipem. Doufám, že je můj popis trochu srozumitelný.
Takže skafandr si udrží tlak, jen tím, že ona membrána je poskládaná? Čekal jsem nějaký složitý mechanismus na vzduchotěsné uzavření, nenapadlo mě že to jde i takhle 😀 Ale furt přemýšlím, jestli když se skafandr ve vakuu „nafoukne“ tak jestli to nerozmotá tu membránu.
Očividně nerozmotá, když jim to funguje 🙂 Myslím si, že tam hraje roli vnější vrstva skafandru, která udrží tlak vzduchu uvnitř, který na poskládanou membránu tlačí, a tak se membrána má do čeho opřít a nerozmotá se. To je ale jen můj osobní názor.
Keldor
11 let před
Podle popisu na viky sem pochopil že nechrání proti požáru.To my přijde jako poněkud krátkozraké, chrání proti nehodě kterou už sověti zažily ale neposkytuje ochranu proti jiným ohrožením konkretně mě teď napadá požár.
Ba naopak! Chrání. Je to ale nepřímá ochrana. Požár v Sojuzu se řeší úplně „jednoduše“ – z lodi se vypustí vzduch a díky nedostatku kyslíku jakýkoli požár uhasne. V ten moment je však potřeba mít právě skafandr, aby vás namísto požáru nezabilo vakuum. Zrovna o požáru v Sojuzu a jeho řešení byl dodatek k prvnímu dílu Deníku astronautky z minulého týdne.
Ano, pleny v Sokolech KV-2 používány jsou. Ale není to až tak úplně třeba, ti drsnější Rusové před startem praktikují (nebo alespoň v minulosti aplikovali) klystýr a po navedení na orbit se zprovozňuje toaleta v orbitální sekci. Navíc k příletu na stanici při nynějších procedurách zbývá pouze 6 hodin. To už se při troše úsilí vydržet dá.
Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.
Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).
Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.
Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.
Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Je někde detailní popis skafandru sokol ideálně v češtině?
Zajímalo by mě před čím vším dokáže ochránit.
Skafandr slouží pro start a přistání v Sojuzu. Není určen pro výstupy do volného kosmu. Sokol slouží především jako ochrana při možné dekompresi lodi (úniku vnitřní atmosféry). V takové situaci se nafoukne a poskytne tělu kosmonauta ochranu před vakuem. Od skafandrů pro výstupy do volného prostoru se tedy liší tím, že je mnohem menší, tudíž lehčí, jednodušší a má méně ochranných vrstev. Nechrání tedy například před kosmickým zářením nebo mikrometeority. Na žádný obrázek s českým popisem skafandru si momentálně nevzpomínám. Ale když na internetu budete hledat výraz „Sokol space suit“ určitě najdete mnoho odkazů.
Ale pro nouzové výstupy se může Sokol použít, nebo i v tom film Gravity kecal? 🙂
V této souvislosti si vybavuji jakýsi starý sovětský film o kosmonautech, který jsem viděl ještě jako dítě, ve kterém také přecházeli z jednoho Sojuzu do druhého v těchto skafandrech…
To by musela být totální nouze, nebo spíše zoufalství. Sokol nemá ochranu proti mikrometeorům, žádnou ochranu zraku, pro jakoukoli větší fyzickou aktivitu, kterou výstup do prostoru rozhodně je, nedostatečné chlazení (je použit pouze vzduch) a žádný autonomní systém udržení životních podmínek. Nemá zdvojené konektory, které by umožnily přepojení na další systém v podmínkách vakua. Ten film, „Návrat z kosmu“, je chvílemi hodně odvážný.
To, co předváděla Sandra Bullock v Gravity, je podle mého názoru nesmysl. Sokol je opravdu koncipovaný jako záchranný prostředek při dehermetizaci lodi, nic více.
Díky moc za vysvětlení a za připomenutí názvu toho filmu 🙂 Skafandry mě vždycky fascinovali, je to úžasné technické dílo, které musí spolehlivě pracovat v extrémních podmínkách. Proto bych byl vděčný, kdyby se někdy na kosmonautix objevil také článek věnovaný tomuto oboru, nebo alespoň nějaké zajímavé odkazy na weby které se skafandry kosmických mocností zabývají.
Ruský skafandr ve filmu Gravity ale není normální Sokol. Je to jakýsi zřejmě nereálný hybrid s tělem ze Sokolu a oddělitelnou přílbou ze skafandru Orlan – proto vypadá alespoň částečně jako vhodný pro výstup do volného prostoru. Už si nepamatuji, jak byla řešena ventilace, tuším hadicí…
http://whirledaffairs.com/wp-content/uploads/2013/11/gravity-movie-review-sandra-bullock-suit1.jpg
http://www.spiegel.de/fotostrecke/photo-gallery-gravity-and-real-space-travel-fotostrecke-102902.html
To máte pravdu. Netuším ale, jakým způsobem to souvisí s tímto článkem. Pokud ale mohu trochu prozradit, v budoucnu na našem portálu vyjde rozsáhlý článek o filmu Gravitace, který Samantha Cristoforetti podrobně rozebere. Možná se dostane i na skafandr 😉
Dovolil jsem di přeložit jednu infografiku.
http://i.imgur.com/B41EX3a.gif
Bohužel, nikde jsem nenašel to to co zajímá nejvíce – jak konkrétně je vlastně kosmonaut uvnitř oddělený od případného vakua. Kdyby mi to někdo uměl jednoduše vysvětlit, byl bych rád. Nejde mi prostě do hlavy, kam se poděla ta vnitřní membrána, kterou si Saamantha na jednom snímku omotává gumičkou a na dalším už nikde nejde vidět + jak tenhle systém v případě nouze udrží tlak?
Děkuji za infografiku.
Kosmonaut je oddělený samotným skafandrem, který je naprosto vzduchotěsný a neprodyšný. Membrána, která se uzavírá gumičkami slouží k neprodyšnému uzavření „vstupu“ do skafandru. Zipy přeci jen nijak netěsní. Membrána je tedy napojená na skafandr po obvodu jeho otvoru a po jejím poskládání je skafandr uzavřen (je-li uzavřeno také hledí helmy). Na fotkách výše to jde krásně vidět (zejména na fotce „Potom provléknete ruce skrz rukávy.“ a dalších dvou následujících). Membrána se pak jednoduše schová pod vnější vrstvu skafandru, která se uzavře zipem. Doufám, že je můj popis trochu srozumitelný.
Takže skafandr si udrží tlak, jen tím, že ona membrána je poskládaná? Čekal jsem nějaký složitý mechanismus na vzduchotěsné uzavření, nenapadlo mě že to jde i takhle 😀 Ale furt přemýšlím, jestli když se skafandr ve vakuu „nafoukne“ tak jestli to nerozmotá tu membránu.
Očividně nerozmotá, když jim to funguje 🙂 Myslím si, že tam hraje roli vnější vrstva skafandru, která udrží tlak vzduchu uvnitř, který na poskládanou membránu tlačí, a tak se membrána má do čeho opřít a nerozmotá se. To je ale jen můj osobní názor.
Podle popisu na viky sem pochopil že nechrání proti požáru.To my přijde jako poněkud krátkozraké, chrání proti nehodě kterou už sověti zažily ale neposkytuje ochranu proti jiným ohrožením konkretně mě teď napadá požár.
Ba naopak! Chrání. Je to ale nepřímá ochrana. Požár v Sojuzu se řeší úplně „jednoduše“ – z lodi se vypustí vzduch a díky nedostatku kyslíku jakýkoli požár uhasne. V ten moment je však potřeba mít právě skafandr, aby vás namísto požáru nezabilo vakuum. Zrovna o požáru v Sojuzu a jeho řešení byl dodatek k prvnímu dílu Deníku astronautky z minulého týdne.
Že by sourozenec od Superrapita? Tolik hrubek v pár větách…
Ještě mi tam chyběla zmínka o tom, „jak to dělaj kosmonauti?“ Mají ve skafandru pleny?
Ano, pleny v Sokolech KV-2 používány jsou. Ale není to až tak úplně třeba, ti drsnější Rusové před startem praktikují (nebo alespoň v minulosti aplikovali) klystýr a po navedení na orbit se zprovozňuje toaleta v orbitální sekci. Navíc k příletu na stanici při nynějších procedurách zbývá pouze 6 hodin. To už se při troše úsilí vydržet dá.