Pojem Taikonaut mohl být o 30 let starší

Čínský pilotovaný let zdroj:danielmarin.naukas.com

Dnes je Čína jedním ze dvou států, které jsou aktuálně schopné dostat člověka na oběžnou dráhu okolo Země. I technologie obou států jsou velmi podobné, neboť čínská kosmická loď Shenzhou má z větší části společné prvky s ruskou (sovětskou) lodí Sojuz. Číňané vsadili v tomto případě na osvědčený stroj, který zakoupili od Rusů, včetně odborného zaškolení svých inženýrů. Ale nemuselo tomu tak být. Pokud by nedošlo k jistým politickým událostem, mohla být první čínská loď zcela jiná, kompletně navržená v Číně a hlavně nasazená o celých 30 let dříve.

Tsien_Hsue-shen (Qian Xuesen) zdroj: upload.wikimedia.org

Tsien Hsue-shen (Qian Xuesen)
zdroj: upload.wikimedia.org

Ve stínu Koroljova, von Brauna je skoro zapomenut otec čínského raketového programu Hsue-Shen Tsien (v některých zdrojích se používá přepis Qian Xuesen). Ten nejprve studoval strojírenství na Šanghajské univerzitě, poté se vydal studovat tentýž obor na známém americkém Massachusetts Institute of Technology (MIT), odkud díky svým matematickým schopnostem přešel na California Institute of Technology. V roce 1940 je jedním ze zakladatelů slavné Jet Propulsion Laboratory. Ovšem v 50.letech je při známému honu na komunisty zatčen a poté se po různých peripetiích dostává zpět do Číny.

Ta ráda využije Tsienovy znalosti a schopnosti ke zkonstruování nosičů jaderných zbraní. Podobně jako jeho dva rivalové v USA a SSSR, má i on ambici využívat tyto nosiče pro cesty do vesmíru a vynést na jejich špici do kosmu družici a člověka. Úspěšně se podílí na balistických raketách Dong-feng, z jejichž pozdějších verzí vzniká naše stará známá kosmická raketa Dlouhý pochod (Chang Zheng).

Čínští psi, Xiao Bao a Shan Shan zdroj:danielmarin.naukas.com

Čínští psi, Xiao Bao a Shan Shan
zdroj:danielmarin.naukas.com

Tyto rakety mají dostatečný potenciál na vynesení vlastní družice, což se daří v roce 1970 stroji Dong Fang Hong 1 (Východ je rudý 1). Byla to taková lepší verze sovětského Sputniku, která namísto pípání vysílala píseň, jejíž název nesla.  To už ovšem předbíháme, neboť  již na začátku 60. let Hsue-Shen Tsien, zřejmě pod vlivem úspěšného Gagarinova letu, pořádá různá setkání a kongresy, kde navrhuje stavbu vlastní čínské pilotované kosmické lodi.

Vedení komunistické Číny na jeho výzvy slyší, a tak se mohou čínští vědci vydat podobnou cestou jako jejich sovětští předchůdci.  V roce 1964 vypustí první sondážní raketu T-7AS-1 s biologickými vzorky včetně čtyř krys na palubě do výšky 70 kilometrů. O dva roky později se na suborbitální let vydá vyšší verze T-7AS-2 se psem Xiao Bao na palubě. V Číně se z něj stává, moderním slovníkem řečeno, mediální hvězda. Za třináct dní po tomto úspěchu si misi zopakuje další psík Shan Shan.

Jeden z kandidátů při testech skafandru zdroj:danielmarin.naukas.com

Jeden z kandidátů při testech skafandru
zdroj:danielmarin.naukas.com

Nic nebránilo tomu, aby se na konci 60.let rozběhly naplno práce k uskutečnění pilotovaného letu. Neklamným znamením snahy o vyslání Číňana do kosmu bylo v roce 1968 založení Institutu kosmické medicíny. Ten měl pomoci prosít kandidáty na kosmický let z hlediska jejich zdravotní způsobilosti. V říjnu 1970 začalo vedení letectva vybírat v součinnosti s Hsue-Shen Tsienem vojenské piloty. Z tisícovky kandidátů zbyla, podobně jako v Sovětském Svazu dvacítka favoritů, z nichž jeden odstoupil, takže finální skupina měla 19 členů. Ti se hned začali intenzivně připravovat na kosmický let.

Do roka od letu první družice, se sešlo asi 480 čínských odborníků z různých organizací, jež byly součástí kosmického programu. Vytvořen byl Projekt 714, což bylo kódové označení programu čínských pilotovaných letů. Jeho středobodem měla být kosmická loď Shuguang, což znamená v mandarínštině Svítání. Název sice měli, ale před čínskými odborníky stála jen obtížně překonatelná technologická a logistická výzva.

Gemini - předobraz lodi Shuguang zdroj:danielmarin.naukas.com

Gemini – předobraz lodi Shuguang
zdroj:danielmarin.naukas.com

Díky nízké nosnosti vlastních raket, které se nemohly se svými americkými a ruskými protějšky měřit, byla hmotnost lodi dost limitována.  První návrh měl být čínskou obdobou lodi Mercury. To bylo brzy zamítnuto a na světlo světa se drala složitější varianta vycházející z americké lodi Gemini. Shuguang-1 by však musela být lehčí než loď Gemini se svými 3850 kg. Důvodů proč si čínská loď brala za vzor americké lodě a nikoliv sovětské, jak by se z bi-polárního rozdělení světa mohlo zdát, bylo několik. Jednak v té době mírně ochladly vztahy mezi Pekingem a Moskvou, ale samozřejmě hlavním důvodem byla otevřenost amerického programu, takže se z něj dalo dobře čerpat, oproti tajnůstkářskému programu sovětskému.  Vedoucí čínského kosmického programu Hsue-Shen Tsien při svém pobytu v USA myšlenky na kosmické lodě sdílel se svými tehdejšími kolegy, navíc ještě před svým zadržením o problematice pilotovaných letů diskutoval i s von Braunem. Vnější podobnost lodí byla dána také designerem, jímž byl absolvent Cornell University v USA, Tu Shancheng.

Nákres lodi Shuguang zdroj:danielmarin.naukas.com

Nákres lodi Shuguang
zdroj:danielmarin.naukas.com

Loď sice vycházela z dvoumístného Gemini, avšak měla být pouze pro jednoho kosmonauta, neboť se do jejích útrob

Fang guojun (78) zdroj:danielmarin.naukas.com

Fang guojun (78)
zdroj:danielmarin.naukas.com

musely vměstnat různé systémy zajišťující podporu života, orientaci, stabilizaci, … a ty byly díky zaostalosti čínské techniky přeci jen o něco objemnější, než jejich americké ekvivalenty. Rozdělena byla na dva sektory: kabinu s kosmonautem s tepelným štítem a návratovými motory na zádi, druhý sektor tvořil připojený přístrojový úsek (viz. obrázek). Přistávat se mělo po balistické dráze, kdy by kosmonauta čekalo přetížení až 11 g. Cílová oblast ležela v provincii S‘-čchuan.

14.května 1971 sám velký Mao Ce-Tung schválil vývoj lodi Shuguang s tím, že prvním kosmonautem bude Fang Guojun. Zdálo se, že nic nemůže snahu o vyslání prvního čínského občana nebo spíše soudruha zastavit. Bohužel v září téhož roku se ministr obrany Lin Biao pokusil o sesazení Mao Ce-Tunga. Neúspěšně. Navíc se mu nepovedl ani následný útěk, když letadlo s ním a jeho věrnými havarovalo v provincii Vnitřní Mongolsko. Vše, v čem se Biao angažoval

FSW čínský špionážní satelit z roku 1975 zdroj:danielmarin.naukas.com

FSW čínský špionážní satelit z roku 1975
zdroj:danielmarin.naukas.com

najednou budilo nedůvěru. Plán převratu měl označení Projekt 571, jenž někdo omylem zaměnil s Projektem 714. Každopádně projekt byl v roce 1972 stopnut. Oficiálně pro vysokou cenu a přílišnou ambicióznost. Bývalí budoucí kosmonauti se vrátili, zavázáni slibem mlčenlivosti ke svým původním útvarům. Ovšem i tam stále doufali v znovurozjetí programu a své opětovné angažování. To ostatně potvrdil i původní horký

kandidát na let Fang Guojun, kterému je dnes 78 let.

Technologie vyvinutá pro pilotovanou kosmickou loď tak úplně nezapadla. Podobně jako v Sovětském Svazu sloužila technologie z Vostoků i pro návratová pouzdra špionážních satelitů Zenit, v Číně posloužilo návratové pouzdro na satelitu FSW ke stejným účelům.

I když dnes víme,že se nakonec jako první Číňan do vesmíru dostal Jang Li-wej v roce 2003, je dobré vědět, že toto prvenství mohl získat klidně někdo jiný v roce 1973, kdy byl plánován první let.

Zdroje informací:
http://danielmarin.naukas.com/
http://en.wikipedia.org/
http://edvard.blogz.cz/

Zdroje obrázků:
http://danielmarin.naukas.com/files/2014/02/Captura-de-pantalla-2014-02-25-a-las-22.48.52-580×392.png
http://danielmarin.naukas.com/files/2014/02/Captura-de-pantalla-2014-02-25-a-las-22.46.49-580×384.png
http://danielmarin.naukas.com/files/2014/02/05F00E20.jpeg
http://danielmarin.naukas.com/files/2014/02/Gemini_6_7-580×464.jpg
http://danielmarin.naukas.com/files/2014/02/2221-580×231.jpg
http://danielmarin.naukas.com/files/2014/02/jb-1_3.jpg
http://danielmarin.naukas.com/files/2014/02/W020110721581711095138.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f4/Tsien_Hsue-shen.jpg/250px-Tsien_Hsue-shen.jpg

Pojem Taikonaut mohl být o 30 let starší, 2.4 out of 5 based on 31 ratings
Pin It
(Visited 1 575 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (31 votes cast)
(Visited 1 575 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “Pojem Taikonaut mohl být o 30 let starší”

  1. rexino napsal:

    Super článok :). Možno by si Tsien Hsue-shen zaslúžil aj samostatný článok vo vesmírnych osudoch 🙂

    • Tomáš Kohout napsal:

      Ano, i tohle jsme řešili. Autorů Vesmírných osudů jsem se ptal, zda jim tímto článkem nelezu do zelí. Tedy zda mají Tsiena v plánu. Zatím ho nemají. Teď vás čtenáře čekají osobnosti spadající do zlatého věku kosmonautiky. Možná, že se na něj časem dostane, ale v nejbližší době to rozhodně nebude. Prostor pro jeho zařazení je velice široký, měl velice dlouhý a plodný život, koneckonců zemřel až v roce 2008.

  2. Petr Valach napsal:

    Výborný, skvělý článek! Díky!

    • Tomáš Kohout napsal:

      Tady se přiznám, že mi výrazně pomohl hlavní zdroj článku a sice http://danielmarin.naukas.com/. Což je skvělý blog, který naprosto oprávněně dostal ve Španělsku v roce 2012 cenu za nejlepší vědecko-popularizační web.

  3. Honza Jaroš napsal:

    „V roce 1964 vypustí první sondážní raketu T-7AS-1 s biologickými vzorky včetně čtyř krys na palubě do výšky 70 metrů.“

    Opravdu 70 metrů? Nemají tam být kilometry?

    • Tomáš Kohout napsal:

      No, to je fakt. To by mohli ty vzorky vystřelit prakem místo sondážní rakety. 🙂 Díky za upozornění, až se dostanu k PC, tak to opravím.

  4. Milan Štrup napsal:

    Tomasi super článek, zase jsem si díky tobě rozšířil objekty.

  5. Evžen napsal:

    Díky moc!
    V době kdy vrcholily přípravy na let prvního čínského tajkonauta se v některých člálncích vyskytly nejasné informace o kdysi zrušeném programu čísnkých pilotovaných letů, ale všechny odkazovaly na nejasné a zastřené informace ke kterým se nelze dostat pro známé čínské utajování naprosto všeho byť jen trochu „strategického“. Tento článek nelze nazvat jinak, než výborná práce. To jste se nabourali krom zmíněného webu i do tajných čínských stránek jejich kosmické agentury????
    No jen tak dál!!!

    • Tomáš Kohout napsal:

      Ne, nakonec jsem svůj kontakt na překlad čínských zdrojů nemusel využít. Spíš by mě zajímalo, kde sehnal informace ten zdrojový článek. Trochu bych sázel na to, že se někomu povedlo kontaktovat Fang Guojuna, 1.kandidáta na let. Ten už pak mohl pomoci s hledáním dalších zdrojů. Oni totiž kandidáti dlouho věřili, že se program znovu rozjede a tak se udržovali v kondici a pod dovolenou hmotností, která byla jednou z podmínek, podobně jako tomu bylo a vlastně ještě trochu je u ruských lodí Sojuz. To, že se nakonec za jejich aktivní kariéry program nerozběhl, vnímají jako křivdu. Fang Guojun stejně jako ostatní jeho kolegové nesměli o programu mluvit. Těžko říci, zda nynější prolomené mlčení souvisí s tím, že v jeho věku už nemá co ztratit, nebo s uvolněnějšími poměry v Číně.

  6. Honza napsal:

    Díky moc za perfektní článek.

Zanechte komentář