Kosmotýdeník 363 (26.8. – 1.9.)

Musíte uznat, že oproti minulým dvěma týdnům, byl tento, co se týká kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. Krom letu Starhopperu a pobytu robota Skybota na ISS, se však stala spousta dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník, tedy tradiční týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí, vám je nyní nabídne. Podíváme se například na nový web ESA, který vám umožní sledovat komunikaci s aktivními evropskými misemi, anebo prozkoumáme podrobnosti ohledně hurikánu Dorian. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ESTRACK – a žádná evropská mise vám neunikne

ESTRACK now

ESTRACK now
Zdroj: http://www.esa.int/

Určitě znáte stránku DSN now, která ukazuje aktuální komunikaci s misemi, které využívají síť DSN. Ta je učena pro komunikaci se vzdálenými kosmickými sondami, vozítky a landery nacházejícími se dále od Země. Využívá se například pro mise u Měsíce, na Marsu, nebo skrz ně posílá data sonda New Horizons, Hayabusa 2, nebo Voayagery.

Nyní přišla se zajímavou stránkou přímo ESA. Na stránce ESTRACK now můžete sledovat vědecké mise ESA, jak komunikují se Zemí. Můžete sledovat, jak jednotlivé sledovací stanice na celé planetě, tak si vybírat i dle aktuálně probíhajících evropských misí. Po následném rozkliknutí vám stránka nabídne řadu zajímavých informací jak o samotných družicích, tak i o jednotlivých pozemních sledovacích stanicích. Vše samozřejmě běží online, ale dá se podívat i do minulosti pouhým kliknutím na levou šipku nahoře na stránce. Stránka pracuje zatím jako demo verze a při zevrubném zkoušení její odolnosti se může stát, že některé funkce přestanou fungovat.

ESTRACK now využívá řadu zkratek a popisků, které vám nemusí být úplně jasné, proto připojujeme jejich vysvětlení:

AOS – Jedná se o zkratku, která říká, že družice teprve vylétá nad obzor sledovací stanice, která se chystá přijmout první data. Úplně přesně se jedná o okamžik, kdy se družice pro sledovací stanici stane viditelnou a začíná navazování spojení.

LOS – ‘loss of signal’, neboli ztráta signálu. Jedná se o okamžik, kdy se družice sledovací anténě ztratí z dohledu a již od ní nezíská zpět žádná data.

MNT – Preventivní anebo plánovaná údržba.

Pass – Výraz „průchod“ nebo „kontakt“ označuje období, ve kterém je družice a pozemní stanice v kontaktu, zejména pokud je družice nebo kosmická loď nad horizontem, a proto je viditelná, z pohledu konkrétní antény nebo pozemní stanice.

Round Trip Light Time or RTLT – Čas potřebný k tomu, aby signál cestující rychlostí světla dorazil z pozemní stanice na Zemi k družici/sondě a zase zpět ke stanici. Z RTLT lze tedy snadno určit vzdálenost dané družice/sondy.

Successful contact – Úspěšný kontakt znamená, že signály byly úspěšně odeslány z pozemní stanice k družici nebo zaznamenány stanicí podle plánu.

ESTRACK now

ESTRACK now
Zdroj: http://www.esa.int/

Dole pod zobrazením Země se ukazují procenta, která říkají, nakolik byl úspěšný kontakt během posledního přeletu družice. S tím se pojí i systém barevného ohraničení jednotlivých antén. Pokud je zelená, znamená to, že přijímá a vysílá signály dokonale. Pokud oranžový, napovídá, že se vyskytly drobné problémy. Pokud je barva červená, ukazuje závažnou poruchu příjmu signálu.

Pokud se chcete dozvědět více informací o jednotlivých misích, které komunikují skrz tuto síť, klikněte vlevo na Select Mission. Pokud chcete zjistit více informací o sledovacích stanicích, učiňte to samé vpravo.

Příklad: BepiColombo

Vyberte si jednu z 11 současných misí ESA, například BepiColombo, abyste zjistili, kdy bude vidět a jak je daleko. Pole „Live Pass“ vlevo nahoře v době psaní článku ukazovalo, že BepiColombo komunikuje se stanicí New Norcia (NNO) v Austrálii již tři hodiny a zůstane viditelná ještě dalších pět hodin. BepiColombo je pro signál aktuálně vzdálená 4m 24s, což je 39,5 milionu km od pozemní stanice.

Další informace o jednotlivých pozemních stanicích, včetně toho, kde jsou, co mohou dělat a s kým „mluví“, získáte kliknutím na „Vybrat stanici“, například New Norcia, NNO. V době psaní bylo například nad stanici New Norcia zataženo a zjistit můžete také, že se nachází v nadmořské výšce 252 metrů v západní Austrálii. Stanice NNO disponuje anténou o průměru 35 metrů, která je v současné době v kontaktu s BepiColombo – první evropskou misí k Merkuru. A nyní se pusťte do objevování Vy sami.

Kosmický přehled týdne:

NASA vybrala tři studie, které se budou zaobírat výzkumem lidského zdraví ve vesmíru a jak předcházet dlouhodobým poškozením. Cílem je samozřejmě předběžný výzkum a příprava astronautů na to, až vyrazí za nízkou oběžnou dráhu Země, ať už k Měsíci, či později k Marsu. Velkým tématem, které bylo tentokrát při výběru studií preferováno, byly degradující účinku stavu mikrogravitace na lidské vidění a to zejména u mužů. Například jedna studie, která dostane podporu a bude probíhat v Kolíně nad Rýnem, vybere několik dobrovolníků, kteří stráví 30 dní na lůžku, které bude sklopené o 6 stupňů. Takto upravené lůžko poměrně zajímavě napodobuje stav mikrogravitace. Po ukončení těchto třiceti dní pak dobrovolníky čeká čtrnáct dní analýz a lékařského vyšetřování. Byly vybrány tři preferované studie, které dostanou 2,7 milionu dolarů na provedení výzkumu:

Alex Huang, Doheny Eye Institute, cvičební protiopatření k prevenci očních strukturálních a funkčních změn ve středisku SANS.

Bryn Martin, University of Idaho, oftalmické a intrakraniální strukturální změny očí při ležení na lůžku se sklopenou hlavou (studie OPTICS)

Gary Strangman, Všeobecná nemocnice v Massachusetts, vyšetření související se změnami lidského mozku v rámci vyšetření neurofyziologie SANS (BRAIN-SANS)

Astronautka Karen Nyberg provádí vyšetření svých očí na ISS

Astronautka Karen Nyberg provádí vyšetření svých očí na ISS
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Írán se pokusil o start své rakety Safir-1B, která měla vynést družici Nahid 1. Nicméně družicové snímky startovního komplexu jasně říkají, že došlo k havárii. Pěkný přehledný snímek je zde.

Na Kennedyho kosmodromu probíhají horečné přípravy na uschování všeho zařízení, které by mohl poškodit hurikán Dorian, který se přes Karibik přesouvá k Floridě. K rampě 39B byl proto vyslán přepravník, který se ujal mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS a zavezl ji do VAB. SpaceX zase urychleně uschovalo připravovaný exemplář zkušební lodě Starship do nově postaveného hangáru. Hurikán mezitím zesílil na extrémně nebezpečnou bouři stupně čtyři – dosáhl rychlosti větru 240 km/h. Podle nejnovějších simulací však existuje naděje, že se hurikán stočí k severu a zůstane na moři. Udeřit by měl během pondělí.

Hurikán Dorian ještě nad Karibikem

Hurikán Dorian ještě nad Karibikem
Zdroj: https://cbsnews1.cbsistatic.com/

Předpoklad dalšího vývoje hurikánu Dorian

Předpoklad dalšího vývoje hurikánu Dorian
Zdroj: http://m.aviationweek.com/

Mobilní plošina se přesouvá zpět do VAB

Mobilní plošina se přesouvá zpět do VAB
Zdroj: https://video-images.vice.com/

Fotografové zachytili kabinu lodi Dragon, která se vrátila z mise CRS-18. Jedná se o kabinu, která utržila už tři zářezy. Tím myslíme, že je to loď, která letěla k ISS již potřetí a třikrát se úspěšně dokázala i s nákladem vrátit zpět na Zemi. Tato (na běžných fotografiích) “odvrácená strana”, ukazuje loď pokrytou sazemi a opálenou od vstupu do atmosféry. Právě na této straně “leží”, když prolétá atmosférou. Nevypadá výrazně hůř, než lodě, které letěly třeba jen jednou.  Loď je již na Floridě a čeká jí zpracování. Nákladní verze Dragonu označovaného jako v1 však budou pomalu ukončovat službu. Aktuální kontrakt pro SpaceX zahrnuje již jen dvě výpravy s nákladem (CRS-19 a CRS-20). Nový kontrakt už počítá s využitím nákladní verze Crew Dragonu, označovaného jako Cargo Dragon v2.

Dragon z mise CRS-18

Dragon z mise CRS-18
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Týden, který právě končí, byl opravdu plný zajímavých kosmonautických událostí, které se samozřejmě projevily v námi vydávaných článcích. Vydáváme minimálně dva denně, pojďme si je nyní zrekapitulovat. Započali jsme výletem ke Slunci, kde americká sonda Parker Solar Probe válí a přináší vědcům mnoho důvodů ke spokojenosti. Podívali jsme se také na lunární plány zajímavé japonské firmy ispace. Tento týden byl také ve znamení napjatého očekávání ohledně startu experimentálního zařízení, které mělo vystoupat až do 150 metrové výšky. První pokus o start Starhopperu nakonec nevyšel kvůli drobné závadě na motoru. Druhý pokus pak přinesl spektakulární let našeho oblíbeného papiňáku. V úterý již tradičně vyšel další díl seriálu Svět nad planetou. Zatímco jsme se připravovali na let Starhopperu, na Zemi se vrátil nákladní Dragon z mise CRS-18 se zajímavým nákladem. Druhá mise SLS, která jako první vezme na palubu lodi Orion i astronauty, postoupila do další fáze, když byly odlity všechny bloky pro urychlovací motory na tuhé pohonné látky. U rakety SLS jsme ještě chvíli zůstali a podívali se na manipulaci s obřím Pathfinderem. Po úspěšném poskočení Starhopperu se Elon Musk rozpovídal na Twitteru a přinesl řadu zajímavých informací a plánů do budoucna. Pro tuto chvíli jsme se také rozloučili s letním seriálem TOP5, který se celé léto věnoval Apollu 11. Tentokrát bylo téma mírně kleptomanské. Poslední pátek v srpnu jsme samozřejmě věnovali vám v rámci pořadu Pokec s Kosmonautixem. Dočkali jsme se také velkého a očekávaného milníku ve stavbě dalekohledu Jamese Webba, kde byly konečně spojeny obě jeho části. Na závěr týdne jsme se podívali na úspěšný čínský start malé rakety Kuaičou-1A a oslavili jsme sedmé narozeniny našeho blogu.

Snímek týdne:

Na Mezinárodní kosmické stanici se zabydluje ruský humanoidní robot Skybot, který slouží jako demonstrátor pro budoucí mise, které by snad mohly obsahovat právě podobného robotického pomocníka. Například ve čtvrtek nacvičoval Skybot práci s různými nástroji. Na dálku ho přitom ovládal Alexandr Skvorcov z jiného modulu stanice.

Skybot na ISS

Skybot na ISS
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Zařízení Starhopper společnosti SpaceX uskutečnilo ve středu krátce po půlnoci svůj druhý a závěrečný skok, při kterém se vyšplhalo díky jednomu motoru Raptor do výšky 150 metrů a následně úspěšně přistálo. SpaceX si tak může odškrtnout důležitý krok ve vývoji systému Superheavy / Starship , který má potenciál dostat lidi na Mars. Podívejte se na video z tohoto letu. Zařízení Starhopper nyní bude sloužit jako zkušební stand pro testování motorů Raptor.

Tento týden si dáme ještě jedno video. Ukazuje nám ve 4K rozlišení stavbu a testy nového připravovaného roveru pro Mars, který zatím stále nese název MarsRover 2020.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EDJXVhtUEAAXwJw?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EDRsEmkX4AYNIZN?format=jpg&name=medium
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss036e006520_0.jpg
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/08/What_are_we_looking_at
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/08/BepiColombo_live_pass
http://www.esa.int/…/2019/08/New_Norcia_live_updates_from_ESTRACK_now
https://video-images.vice.com/…center%2Ccenter&resize=2000%3A*
https://cbsnews1.cbsistatic.com/…hurricane-dorian-1164617573.jpg
https://www.gannett-cdn.com/…Dorian_Friday_2.JPG?width=640&padding=6&bg-color=ffffff
http://m.aviationweek.com/site-files/aviationweek.com/files/uploads/2019/08/doriannws.jpg

 

Kosmotýdeník 363 (26.8. – 1.9.), 5.0 out of 5 based on 14 ratings
Pin It
(Visited 2 044 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (14 votes cast)
(Visited 2 044 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


19 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 363 (26.8. – 1.9.)”

  1. Alois napsal:

    Mimo pozornost probíhaly s neuvěřitelnou přesností operace Indů u Měsíce, skutečné dráhy jsou prakticky totožné s plánovanými. Zítra proběhne poslední korekce LBN-5 s plánovanou dráhou 114/128km. Pozítří se sonda rozdělí na orbitální a přistávací část.

    • Alois napsal:

      Tak jsem to posunul o den kupředu jako ve filmu Roztomilý člověk.
      LBN proběhl dnes v 1821 IST, trval jen 52 vteřin a konečná dráha je 119-127 km. Plán byl 114-128 km.
      Separace proběhne zítra.
      Pro zajímavost hlavní motor sondy motor sondy pracoval při úpravách drah jak u Země, tak u Měsíce celkem 8.920 vteřin, u Země to byla 1 hodina a u Měsíce 1,5 hodiny.

      • Racek napsal:

        Dík. Tohle mě připadá za nejzajímavější událost týdne, jak to indiáni zvládnou. Jak je vidět, gravitační manévry ovládají perfektně.

        • Radim Pretsch napsal:

          Jak je zřejmé z Aloisových komentářů (mimo jiné), nejednalo se o gravitační ale motorické manévry.
          Těmi “indiány” byste v Indii taky sympatie nezískal…

          • Racek napsal:

            Manévry jsou sice motorické, ale jedná se o využití tzv. gravitační studny. Není to tak neobvyklé. Jinak “indiáni” je termín, který se používal pro exportní specifikace do Indie. Prostě úplně běžná a výstižná hantýrka.

          • Radim Pretsch napsal:

            Gravitace se samozřejmě projevuje při každém pohybu nejen ve Vesmíru, ale v celém kosmu. Troufám si však tvrdit, že indickou sondu na oběžnou dráhu k Měsíci dopravily motorické manévry, nikoliv gravitace.

          • Dušan Majer napsal:

            Plně souhlasím. Jako gravitační manévry se většinou označují spíš tzv. gravitační praky, což není tento případ. 😉

          • Alois napsal:

            Gravitace je síla, která tělesa v celém vesmíru nutí padat do příslušného barycentra. Pokud těleso disponuje rychlostí kolmou na směr pádu do centra nespadne, ale začne se kolem něj pohybovat po některé z kuželoseček. Změnou této rychlosti se mění parametry kuželosečky. To provádí indická sonda tahem svého motoru.

          • Kenny007 napsal:

            Pěkná definice 🙂

          • Spytihněv napsal:

            Chandrayaan 2 prováděl gravitační manévry? A vědí o této jeho vylomenině v ISRO? 🙂 Nejbližší GM nás čeká v prosinci u Venuše, kde ho provede Parker Solar Probe. A ta to má oficiálně nejen povoleno, ale i nařízeno.

        • Alois napsal:

          Není to snadné. Krom toho, že se mění váha sondy jak mizí palivo, musí sonda zaujmout ideální pozici aby vektor tahu byl maximálně účinný a tu držet. Dále se musí eliminovat odchylky vzniklé při minulém či minulých obletech. Zítra dojde k separaci a budou náhle dvě sondy, což opět zkomplikuje situaci. Zatím všichni posílali k měsíci sólo družice a sólo landery, samozřejmě myslím automaty. Pilované americké Apollo mělo v zásadě stejnou sestavu, jako současná indická sonda.
          Jsem tomu rád, že alespoň někdo dává přednost skutečné kosmonautice před přešlapováním na LEO.

  2. jelen napsal:

    dotaz :
    na tom Dragonu – foto výše – jsou nějaká otevřená dvířka? na spodní straně a znatelné otevřené spáry šikmo a kolmo nahoru. nevíte někdo co to je ?
    dík za odpovědˇ.

    • Nedvidky napsal:

      Podle mě půjde o padakovy system

      • Dušan Majer napsal:

        Přesně tak, jsou to pozůstatky po prořezání padákových šňůr.

        • Mirek Pospíšil napsal:

          Tak abychom byli přesnější, ty spáry jsou od popruhů, kterými je jsou dva stabilizační padáky připevněny k hornímu rámu Dragona. Jeden z těch padáčků byl v menší otevřené šachtě na snímku vlevo. Ten velký otvor vpravo je šachta, kde byly uloženy 3 hlavní padáky, jež jsou vytaženy po stabilizaci kabiny těmi menšími stabilizačními padáky.
          Ještě k tomu ožehnutí tepelné ochrany – pro každou misi dostává nová nebo renovovaná loď pokaždé nový tepelný štít i bílou vrstvu tps po stranách. NASA zatím nepovolila znovupoužití tps u kosmických lodí (s výjimkou raketoplánu).

          • Radim Pretsch napsal:

            Tepelný štít Dragonu je konstruován jako jednorázový (ablativní), jako u jiných lodí, nebo jeho opakovanému použití brání jen onen zákaz/ nepovolení NASA?

  3. Alois napsal:

    V 09.45 SELČ se indická sonda u Měsíce úspěšně rozdělila na orbitální a přistávací část s miniroverem.
    Zítra provede přistávací sonda zkušební zážeh motoru na 3 vteřiny a poté mezi 22.30-00.30 SELČ brzdící manévr, který ji přivede na dráhu 36/110 km.

    • Alois napsal:

      U Měsíce Indům vše klape jako hodinky. Lander je na dráze připravené pro sestup 101/35 km. Sestup začne 6.9. mezi 21.30 a 22.30 SELČ a přistání 15 minut poté.

      • Alois napsal:

        Pokud sem někdo zabrousíš tak věz, že zítra ve 21.30 SELČ začne přímý přenos TV přistávacích operací.

Zanechte komentář