PSP dostala pozorovací čas navíc

Sonda Parker Solar Probe má za sebou první rok ve vesmíru, který se dá označit jako velmi úspěšný. I díky tomu se pozemní týmy rozhodly, že sondě prodlouží fázi sběru vědeckých dat už během třetího průletu perihelem – nejnižším bodem dráhy kolem Slunce, který přijde 1. září. Sonda tedy zapnula svou čtveřici přístrojů už 16. srpna, což je mnohem dříve, než v případě prvních dvou průletů nejnižším bodem dráhy. Jelikož dojde ke stejnému prodloužení i ve fázi vzdalování od Slunce, bude fáze sběru vědeckých dat prodloužena z dosavadních 11 na celkem 35 dní!

Během prvních dvou průletů perihelem byly vědecké přístroje aktivovány když se sonda ke Slunci přiblížila na 0,25 AU (astronomická jednotka odpovídající zhruba 150 milionům kilometrů – vzdálenost Země od Slunce). Když pak odlétala od Slunce, po překonání této vzdálenosti došlo k jejich vypnutí. V rámci třetího průletu perihelem se vědci rozhodli tuto hranici posunout. Přístroje se aktivovaly už ve vzdálenosti 0,45 AU od Slunce a k jejich vypnutí dojde až ve vzdálenosti 0,5 AU.

Snímek z přístroje WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe) na sondě Parker Solar Probe. Na snímku pořízeném 8. listopadu 2018 ze vzdálenosti 27 milionů kilometrů od Slunce tzv. koronální proud (coronal streamer). Jasný bod u středu je planeta Merkur, tmavá místa jsou výsledkem počítačového zpracování a korekcí pozadí.

Snímek z přístroje WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe) na sondě Parker Solar Probe. Na snímku pořízeném 8. listopadu 2018 ze vzdálenosti 27 milionů kilometrů od Slunce tzv. koronální proud (coronal streamer). Jasný bod u středu je planeta Merkur, tmavá místa jsou výsledkem počítačového zpracování a korekcí pozadí.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Ve vzdálenosti pod 0,25 AU jsme viděli velmi zajímavé jevy a jsme si jistí, že podobně zajímavé věci najdeme i ve vzdálenosti 0,5 AU,“ říká Nour Raouafi, vědec zapojený do mise Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory a dodává: „Nemůžeme se dočkat, až data z této prodloužené fáze porovnáme s údaji nasbíranými během kratších období a také s daty z dřívějších misí jako třeba Helios.

Prodloužená doba sběru dat před průletem perihelem a po něm umožní vědcům lépe zmapovat vývoj a chování slunečního větru s rostoucí vzdáleností od Slunce. Odborníci navíc věří, že z dat navíc vyčtou i indicie pro lepší porozumění energetickým částicím, které obklopují Slunce, koroně a celému slunečnímu prostředí. Data, která se během tohoto průletu nasbírají se začnou odesílat ihned po ukončení fáze sběru údajů. Jejich zpracování samozřejmě zabere nějaký čas, ale ještě před koncem letošního roku bychom se měli dočkat prezentace výsledků z prvních dvou průletů.

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/illustration_of_parker_solar_probe.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/wispr-big.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “PSP dostala pozorovací čas navíc”

  1. Racek napsal:

    Tak to už je zase rok? Letí to. Nesmírně zajímavá sonda.

  2. frank napsal:

    Myslím, že nejvíc to těší pana profesora Parkera

  3. Geo napsal:

    Paráda, PSP je mnohem odolnější a výkonnější, než předpoklady

  4. pbpitko napsal:

    Nasvedčuje to tomu, že PSP je v o mnoho lepšej kondícii ako sa pôvodne predpokladalo. Tak len dúfajme že to neprehnali a všetko bude O.K. a PSP absolvuje ďalšie a ďalšie priblíženia a prinesie aj oveľa viac a oveľa kvalitnejších dát.
    :O

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.