21. prosince 2019
Původně mělo k návratu nepilotované lodě Starliner z mise OFT dojít až za týden, ale věci nabraly krátce po startu úplně jiný směr. Starliner neprovedl zážeh nutný k usazení na oběžné dráze a k pronásledování ISS, takže po krátkém rozhodování bylo jasné, že zůstane na oběžné dráze jen dva dny. V neděli po poledni by měla jeho mise skončit. Přistání je plánováno na základně White Sands v novém Mexiku a dojde k němu nejdříve ve 13:57 našeho času. Jelikož jsme dnes z logických důvodů nemohli vysílat připojování Starlineru k ISS, chtěli bychom Vás pozvat alespoň ke sledování přistání této lodi.
Náš přenos spustíme zhruba 35 minut před přistáním, tedy okolo 13:25 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče. Ve vloženém okně naleznete i záznam přenosu, který bude díky vylepšení systému k dispozici během pár desítek sekund po ukončení vysílání.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/specials/ccp-press-kit/img/starlinerdrop.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Nebudem sa vyjadrovať, ku ekonomicko-politickým komentárom, lebo o tom nič neviem, resp. nemám informácie. Jediné, čo si dovolím povedať, je že testy sú kvôli tomu, aby sa zistili prípadné problémy. Toto sa tak celkom nepodarilo, tak sa bude vyšetrovať, hľadať príčina a vylepšovať. Pod vplyvom ohlupujúcich filmov, reklám a pod. si väčšina myslí, že cesty do kozmu sú už „stará vesta“ a že aj permanentne opití Rusi alebo sfanatizovaní Číňania to už robia „ľavou zadnou“. Ale kozmické technológie sú stále na špičke schopností ľudstva a každý úspešný štart a návrat je neuveriteľne blízko od katastrofy.
V začiatkoch kozmonautiky sa na náklady príliš nehľadelo, dôležité boli politické body. Dnes je to aj o ekonomike a tá sa nemá veľmi rada s bezpečnosťou.
Ale jednu vec si neodpustím komentovať. Predstavte si, keby sa niečo podobné stalo tým opovrhovaným Rusom. To by bolo žlče a vresku o nebezpečnom šrote, vodke, atď. Pritom je to technická vec, ktorá sa pri vývoji bežne stáva a občas pri nej aj zomierajú ľudia.
Takže prajem všetkým ľuďom dobrej vôle pekné sviatky, nadhľad a vývojarom nových technológií veľa úspechov.
A je to tady. Šéf Boeingu rezignuje, neúspěšný „úspěch“ Starlineru byla poslední kapka.
Muilenburg neni CEO Boeing Defense, Space & Security (BDS), takze mise Starlineru na jeho vyhozeni nema zadny vliv. Byl obetovan v ramci firemni ocisty od problemu se 737 Max a akci sly hned po oznameni nahoru …
Takze neni Boeing jako Boeing 🙂
Muilenburg je CEO celeho boeingu ktory je materskou spolocnostou BDS a hej ten pres okolo starlineru mu uplne nepomohol ale suhlasim ze to bolo hlavne o tom ze 737max zatial nedostal certifikaciu a tyzden im trvalo najst nahradu respektive presvedcit ich Chairmana aby to zobral .
Muilenburg ale neni ziadna obet za 23milionov rocne sa spraval relativne arogantne voci FAA ked na 3 earning calloch investorom opakovane tvrdil ze 737max poleti do konca roku co nepotesilo FAA ktore mu pred tyzdnom odkazalo ze to neni jeho rozhodnutie tak nech si to nemaluje na ruzovo. Navyse pod jeho vedenim boeingu chybala transparentnost co demonstruje nielen fakt ze hned ako padol ten boeing v afrike hned volal trumpovy ake je to lietadlo bezpecne.
Je tak trochu paradoxne ze ked v 2015 bol Muilenburg povyseny na CEO celeho boeingu bolo to prave z pozicie CEO BDS.
Inak tie hodiny v Starlineri boli podla preskonferencie mali byt off o 11 hodin, proste letny / zimny cas , AM/PM vsetko jedno.
No, zdá se, že technika a koncepce lodi vč. přistání se osvědčily. 10% zbývá, to je to spojení, a myslím že se NASA pro opakování pro jistotu rozhodne. Přistání vypadalo opravdu komfortně, což cestující jistě přivítají. Přece jen, přistávání na moři muselo být opravdu velmi nákladné. Tak mnoho štěsí.
Jinak přenos i komentář super, konečně zas něco napínavého, že 🙂
Tak to nakonec vlastně dobře dopadlo.
Buďme rádi, že se ten „časovač“ zbláznit hned, a ne třeba až před brzdícím zážehem u ISS. To by mohly být docela blbé Vánoce.
Je jasné, že posádka na palubě by anomálii při vzletu hravě vyřešila a mise by excelovala. Posílat další loď, aby provedla automatické dokování nebo navedení na LEO se jeví jako nadbytečné, neboť při všech dalších pokusech budou na palubě kvalifikované posádky.
To neni uplne pravda. SpaceX ma za sebou vyse 20 pripojeni s ISS zatial co Boeing ani jedno. Nikto nema predstavu o tom ci to bude fungovat je tam potencialne obrovske mnozstvo potencialnych problemov. Bez jedineho oskusania je to riziko.
Sleduji cely prenos NASA TV a prijde me to takove strojene, vypichuji jak do MCC prisli vsichni happy faces, couple of VIPs , ministr obrany apod… takove proste limeckove divadlo. Informaci celkove malo, nejaky bocni pohled na MCC, kde clovek v rohu prenosu videl simulaci SL. Prostrihane opet happy faces lidmi z vyvoje…
To je tím, že jste chytrý Čech a ne hloupý Američan. Ostatně, o tom je už tady třetí diskuse pod třetím článkem.
Prostě na hřebenech Šumavy je zlom civilizací a lidé od Aše do Vladivostoku tento svět vnímají trochu jinak. Ať se nám to líbí nebo ne.
Michaeli, „od Aše po Vladivostok“. Nemyslím si, že patříme do téhle podmnožiny světa. To by bylo na mašli 🙂 Ta hranice je naštěstí až někde u Užhorodu.
Tohle vcelku chápu. Dávají najevo, že i když se něco nepovedlo, tak jdou dál.
Jasny chapu , ale to si muzou nechat na oficialni hodnoceni mise :), Boeing udelal kus prace i pres pocatecni selhani. Jen Vas komentovany prenos poskytne vice info nez ten jejich pohled na MCC… pritom by stacilo dat stativ a na druhou kameru snimat jen priblizenou simulaci SL s parametry a prostrihavat to …
Hele, myslím že rusové mívali s časovací celkem často problém, ne? Ale hlavně s přistáním. Pamatuji že velmi často mívali pproblem SD omluvit bezpilotním lodím aby laskavě zažehli brzdící motor….
Líbi se mě, jak se v pátek Boeing/ULA omlouvali za chybějící telemetrii a dnes nás přimo zavaluji informacemi…
🙁
R.
U návratu žádné lodi není telemetrie, tady to chápu.
Dobrý den , děkuji redakci za aktuální zprávy a trpělivé odpovědi v diskusi. Po přečtení diskuze s mnoha výtkama a odůvodněním stále nemám odpověď na dvě otázky :
1, cena vývoje starlineru je o proti sx vyšší z uvedených pochopitelných důvodů ,ale proč je i samotný provoz hotové lodi Boeingu téměř dvakrát dražší než sx ??
2, testovací let ,jak jsem z praktik nasa pochopil,slouží k odhalení poruch které se nedají testováním a simulacemi na zemi odhalit a s ohledem k dostupným informacím to vypadá ze se nejedná o závadu neodhalitelnou při testech , jsem jen Fanda kosmonautiky a kosmonautixu tak se třeba pletu
Díky za pochvalu, děláme to rádi. 😉
1) Nikde to není vysvětlené, ale domnívám se, že důvod souvisí s velikostí firmy – Boeing je proti SpaceX větší a má více zaměstnanců, což je v ceně zohledněno.
2) Ano, závadu s časovačem nikdo nečekal, protože se při pozemních zkouškách nikdy neobjevila.
Ad 1) kdyz se clovek prehraje celou sekvenci letu SL, tak napriklad zahazuje cepicku (CD ji odklapi) , pred pristani kvuli airbagum zahodi tepelny stit. Cele me to pripada jako recyklace designu ktery je proveren ale neni orientovan na ekonomiku provozu. A samozrejme provozni rezie Boeingu je proste nasobne vyssi . K tomu nosic neni reusable … SL je neco jako inovovany program Appolo – mysleno vynaseni posadky a manevrovani ve volnem prostoru…
Ad2 ) MET se synchronizuje z Atlasu, tak jedine ze by sestavu netestovali spolecne na tento zasadni milnik letu
Samozrejme Apollo … omlouvam se za chybu
Děkuji za odpovědi
Cena těch odhozených částí je zanedbatelná oproti tomu, že SL bude použit opakovaně, zatímco u CD NASA se znovupoužitelností nepočítá (může se časem změnit). Podstatná je určitě cena nosiče, kde Atlas je v katalogových cenách cca 3x dražší než Falcon. Nejdůležitější je ale to, že Boeing měl odvahu si říct o víc. Na druhou stranu, to že SX pro NASA/USAF létá za cca 2-3 násobek ceny komerčního startu nikoho ze židle nezvedá.
SpaceX veřejně neuvádí cenu za integraci nákladu. Každý tak platí o něco víc než je samotná cena rakety. Jen v případě NASA je celková cena veřejně známá. Stejně jako stěhováci si mohou účtovat například cenu za hodinu jako příplatek za naložení nákladu. Větší množství malý věcí si déle nakládá než vetší a to i při stejné celkové hmotnosti.
Tak v případě NASA/USAF je to hlavně přeplatek za certifikace
*příplatek
Ve znovu použitelnosti má SL velkou výhodu. Airbagy byly testovány na hodně misích a je to konzervativní přístup , který se vyplatil :-). Akorát to posadili na drahý nosič…
Je škoda, že to SpaceX nedotáhlo s motorickým přistáváním u CD a ten splashdown je bohužel jediné východisko. Pokud NASA akceptuje znovu použití vylovených CD pro misi s posádkou, tak to stejně bude v době 2024+. A je otázka zda-li při jejich agresivním plánu se Starship a nejasném financování ISS v období 2025+ to bude vůbec dávat smysl při šesti misích.
Našel jsem info o záchraných týmech…
https://www.nasaspaceflight.com/2019/04/rescue-dragon-starliner-orion-crews-sea/
Ve zkratce…
Záchranu má na starosti 304th Rescue Squadron patřící pod Air Force. Má tři základny:
– jedna přímo u Cape Canaveral (Patrick Air Force Base), 6 mužů s C-130 + HH-60 helikoptéry.
– druhá Charleston, 9 mužů s C-17.
– třetí na Hawaj, 9 mužů s C-17.
(C-17 je rychlejší než C-130)
Cape Canaveral pokrývá cca 200 mil kolem CC, Charleston Atlantik, Hawaj pacifik. Pokud by došlo k přistání v Indickém oceánu, má to na starosti Hawaj.
Plánem je, že ať přistane loď kdekoliv, tým z Charlestonu nebo Hawaje musí být schopen dorazit do 24h, tak dlouho musí posádka vydržet s podporou života kabiny, nesmí otvírat poklop. Záchraný tým je vysazen se záchraným člunem, s kterým potom čekají až 72h na vyzvednutí lodí/vrtulníkem…
Děkuji za pozornost…
R.
Díky moc za informace.
Jsem opravdu velmi šťastný z toho, kolik špičkových odborníků na kosmickou technologii a ekonomiku řízení vývoje těchto zařízení máme v naší zemi. Tato diskuse to dokazuje.
Určitě brzy vybudujeme vlastní kosmickou flotilu – s takovým množstvím profesionálů je to jen otázkou času. Já osobně sice už léta pracuji ve vývoji různých řídících systémů, ale bohužel ne pro aerospace, takže se příliš neodvažuji účastnit se byť jen diskusí na toto téma, ale věřím, že s vámi, pánové, to určitě dokážeme!
Panu Majerovi moderování disuse nijak neusnadňujte, určitě je to zpátečník jako já. Všichni tady jsme velmi zvědaví na výsledky činnosti vašich brilantních mozků.
Krasne napsano,pod tohle bych se podepsal
Je to LAICKÁ diskusia vedená slušným spôsobom, tak čo máte za problém? A keď vás to vytáča, stačí nečítať a venovať sa vlasnému kozmickému výskumu, na ktorý my, na rozdiel od Vás, inteligenčne nemáme. Veselé Vianoce.
Pán má plnou pravdu. Záleží mu na tom, aby naše diskuse nespadla do hnoje, jaký je třeba na novinky.cz. Plně jeho názor podporuji. Udělám vše pro to, aby si náš web udržel roky budovanou úroveň diskuse. V ní nemají místo prázdné tlachy, nepodložená obvinění, dehonestace či spekulace. Slušnost příspěvků je jen jedním z faktorů, které od našich diskutujících vyžadujeme. A pokud toho lidé nebudou schopni, budeme nuceni přistoupit k represím. Raději budeme mít v diskusi deset komentářů o něčem, než sto o ničem. Ale zatím stále sázím na domluvu.
Ono bude problém bohužel v tom rozhodnutí spojit se s Mall TV (nezpochybňuji ho, jen konstatuji). Kdysi to tady bylo o tom, že zde diskutovali nadšenci a v diskuzi bylo pár příspěvků k věci. Jakmile se začal tento web a přenosy více „promovat“, jak zmiňujete sám v přenosu, a dostal se do povědomí širší veřejnosti, je pochopitelné, že oslovení širšího publika s sebou přineslo i všechny negativní stránky, které s tím souvisejí. Nedokážu si představit, že toto je jakkoliv řešitelné domluvou. Bohužel.
Není to jen o Mall.TV. Častěji jsme zmiňováni i v jiných médiích – televizi či rozhlase, pokud jsou naši redaktoři pozváni do studia na rozhovor. Od začátku jsme byli připraveni na to, že čím víc se o nás bude mluvit, tím víc lidí k nám bude chodit. Gaussova křivka je neúprosná, takže jsme věděli, že s rostoucím počtem čtenářů poroste i počet problémů. Ale zatím je to stále ještě v udržitelných mezích. Věřím, že se dostaneme do fáze, kdy naše moderátorské zásahy nebudou potřeba. Věřím, že starší uživatelé, převezmou roli ochránců diskuse a sami usměrní ty, kteří se budou vymykat z rámce slušného chování, na které jsme tu zvyklí. Samozřejmě pokud domluva selže, je tu vždy možnost trestů. Ale ty bereme až jako poslední možnost.
nemusim byt spickovy odbornik na „na kosmickou technologii a ekonomiku řízení vývoje těchto zařízení“, abych dokazal kriticky zhodnotit a porovnat, ktera z firem SpaceX a Boeing ma vetsi zkusenosti s vyvojem kosmickych technologii a ktera z nich ma vice overenych pouzitelnych technologii z jinych projektu k dispozici (pokud tedy v te firme vi leva ruka, co dela prava a pokud tato firma jen nesponuje penize z NASA na duplicitni vyvoj tehoz)
„Jedním z nich je, že SpaceX mohla u CD použít některé systémy či postupy z nákladního Dragonu. Starliner vznikal od nuly.“
to neni mysleno vazne, ze ne? Boeing nema, na rozdil od SpaceX, zadne zkusenosti a jiz overene technologie pro rizeni kosmickych lodi v automatickem rezimu?
vzdyt v tomto odvetvi ma asi 50k zamestnancu a zkusenosti prinejmensim 17 let v soucasne podobe divize a dalsich 60 let tradice predtim
https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_Defense,_Space_%26_Security
ohledne nezobrazeni telemetrie (nebo alespon casomiry) v prenosu – jaka nahoda, ze „chyba“ nastala presne 30 sekund pred startem
tu „chybu“ mohli bud napravit nebo alespon v prenosu zminit a za „neodstranitelnou chybu“ se omluvit – americky danovy poplatnik by si to zaslouzil
ze prenos delala ULA a Boeing nemel vliv na prenos sve telemetrie ze Starlineru? no to snad ne
Vtip to není. Je to zcela legitimní důvod. A telemetrie se již vysvětlila. Jsme lidé, chybujeme.
SpaceX nabídla výrazně nižší cenu než Boeing, protože v době, kdy podala nabídku, toto opravdu předpokládala. To, že se konstrukce Crew Dragonu nakonec výrazně odchýlila od původního záměru a SpaceX vzrostly náklady, je jiná věc.
Diky za upresneni, to vypda lepe, sice je to porad ne moc privetiva oblast, ale uz je to precejen k ty Australii bliz. Kazdopadne, ale hodne zajimavej vyber mista. S touhle trajektorii se pocita i pro dalsi lety?
Me to prave zaujalo, protoze me tyhle odlehly konciny sveta celkem zajimaji.
Ta pozice vychází ze sklonu a tvaru dráhy letu, osobně si myslím, že bude vždy stejná
Ano, bude stejná.
Podíval jsem se na konfigurace Atlasů a na ruský motor. Přidáním jednoho boosteru na THP by nosnost na LEO vzrostla o dvě tuny. přitom konstrukce Atlasů by umožnila přidat i další tři. Ruský motor má regulaci tahu od 40%, což vylučuje enormní géčka. Pak by kosmickou loď nijak váhově nelimitovanou co do nákladu, pohodlně dostali na LEO a tam by měli na manévrování desítky hodin času.
Jeden booster na THP by cenu nosiče podstatně nezvýšil, tak proč náhle takové šetření.
Teoreticky by bylo možné přestavět servisní modul tak, že by pilotovaný let byl současně při použití nejsilnějšího Atlasu i zásobovacím a mohl by vozit navíc možná až 5 tun nákladu.
Ked tak ma niekto fundovanejsi opravte:
To ze lod nie je dopravena priamo na LEO ale na suborbitalnu drahu nie je dane snahou usetrit jeden booster. Je to preto, aby bol zaruceny navrat do atmosfery v pripade zlyhania kritickych systemov lode pocas startu. Zaroven je letovi profil navrhnuty tak, aby bol navrat do atmosferi podla moznosti co najsetrnejsi.
Keby leteli standardnym profilom tak nemusia pouzit dvojmotorovy Centaur a len na cene dalsieho RL-10 by usetrili majland.
Pokud by selhaly systémy lodě při vzletu na LEO, je možné kdykoli práci nosiče přerušit, tedy i těsně před vstupem na orbit a tím pádem by se loď stejně pohybovala po suborbitální dráze.
Pravděpodobnost, že by selhaly klíčové systémy kosmické lodě během vzletu je nepravděpodobná, za celou historii kosmických letů se to nestalo. Ani při letu Apolla 12, který byl takovému scénáři nejblíž , systémy lodi neselhaly, ba právě naopak, byly schopny bez problému eliminovat vnější let ohrožující událost.
Asi byste nechtěl zjistit, že vám nefungují motory, až na leo
Přesně tak, je to bezpečnostní pojistka, aby loď neuvízla na LEO s nefunkčními motory.
To by ovšem nemohly létat ani Sojuzy. Ty také nezkoušejí motory kosmické lodi před vstupem na LEO.
Podíváme-li se do historie, tak žádná kosmická loď počínaje Vostokem nezkoušela své motory před vstupem na LEO, krom raketoplánu, ale tam byla důvodem ET, neb bylo žádoucí aby se nepotulovala po LEO a shořela hned po startu.
Je to prostě unikátní pojistka, která přidává další úroveň spolehlivosti navíc.
Nie som si tym na 100 % isty ale, myslim ze Sojuz takyto profil nevyuziva okrem ineho z jednoducheho dovodu – nema na to dostatocnu rezervu vykonu. Avsak Atlas V ma taky prebytok vykonu, ze je takato trajektoria mozna a okrem toho ze zabezeci automaticky deorbit v pripade zlyhania hlavneho pohonu lode ma pokial viem vyhodu aj vo vyrazne nizsom pretazeni pri navrate v pripade abortu v neskorsich fazach letu (vid priklad posledna nehoda Sojuzu – posadka si to celkom „uzila“ aj ked chvala bohu bez nasledkov). Tak ze skratka a dobre, pouzivaju kombinaciu nosica a lode ktora umoznuje takto pasivne zvysit bezpecnost. Keby takuto kombinaciu nemali k dispozicii tak to budu riesit inak pripadne akceptuju istu mieru rizika ktoru teraz akceptovat nemusia.
PS: To ze sa nejaky typ havarie doteraz nevyskytol nie je dovod na to aby sme bohorovne predpokladali ze sa uz ani nevyskytne.
Mám takový pocit, že Sojuz dopraví Sojuz ( 🙂 )jen do takové výšky, aby bez funkčních motorů vstoupil do atmosféry dřív než dojdou zásoby…
U Vostoků zo tak bylo určitě…
Nevím, jak je na tom současně používaná verze Sojuzu, ale dříve byl přístrojový úsek osazen dvěma motory – primárním a záložním. Minimálně jednou se to vyplatilo, když došlo k (zá)vadě ve spalovací komoře primárního motoru.
Tohle není o cenovém šetření…
1) Oni nechtějí vyšší zrychlení na počátku…. už teď je to na hraně s aerodynamikou. A přidání dalšího boosteru ten problém jen zhorší…
2) Při tomto profilu letu by přidání boosteru akorát přidělalo potíže a stejně by zůstali suborbital…
On i ten booster na THP se dá přiškrtit, ale je potřeba to „naprogramovat“ už při jeho výrobě/odlívání. Prostě ním toto řešení vyšlo jako optimální.
Aj ked drzim boingu palce nech su uspesny ten rozdiel medzi Spacex a Boeingom je skutocne priepastny.
A sice obe spolocnosti uz prestrelili budget tak spaceX si bude uctovat 55milionov/seat zatial co v boenigu nasa rada zaplati 90milionov
Snad tento nepomer nakoniec bude znamenat ze nasa po tych zazmluvnenych letoch bude pouzivat boeing iba ako backup lebo fakt neviem ktorej inej statnej agenture by to preslo ze zaplati o 64% viac za rovnaku sluzbu.
Pritom uz casom overeny Roscosmos za nejakych 80mil bude stale lacnejsi ako boeing
len pre reference povodny plan bol:
Boeing dostal povodne od statu na starliner (4.3Mld)
– 2.3Mld vyvoj
– 2.1Mld na dopravenie 6×4 astronautov na ISS (+navysenie o 287milionov)
SpaceX dostal povodne od statu na Dragon (2.5Mld)
– 1.2mld vyvoj
– 1.3mld lety tiez 6×4 astronautov na ISS
Jak uz se v diskuzich nekolikrat objevilo, penize nejspise nejsou to nejdulezitejsi, ale start z americke pudy a penize americkym firmam.
Rozdíl cen má několik důvodů. Jedním z nich je, že SpaceX mohla u CD použít některé systémy či postupy z nákladního Dragonu. Starliner vznikal od nuly.
Ja nespochybnujem ze boeing ma vyssie naklady na vyvoj a necha si to aj zaplatit, co mi skor vadi je ta cena za jedneho astronauta kde by som cakal ze prave tym ze to budu stavat na zelenej luke daju dohromady system ktoreho starty budu stat nasu menej ako ich dnes stoja Rusi.
Jasne mozme si povedat ze starliner pouziva nosic ktoreho cena je niekde na 120-130milionoch, ale aj tak mi nevychadza preco start so 4 astronautami spacex stoji 220milionov a boeing 360milionov. (jedine vyssia marza alebo neefektivnost boeingu)
A nejde mi ani tak o to ci je to ferove alebo nie , ale skor o to ze NASA mohla proste za rovnake peniaze dostat viac.
Kazdopadne som zvedavy ked zacne konecne lietat Blue origin lebo s boeingom to zatial nevyzera ze by mal zaujem alebo schopnost znizovat naklady na lety do vesmiru.
Obě firmy podaly nabídku v soutěži a obě vyhrály. Co je na tom nefér?
Měl bych dotaz, nemáte-li někdo přehled.
Jeden z důvodů pro provádění OIB je i varianta, že při selhání motorů dojde k samovolnému návratu Starlineru do atmosféry a nouzovému přistání.
Nevíte někdo, kde by k němu v tom případě došlo (jihovýchodní Pacifik?) a jaké je nasazení záchraných (předpokládám lodí?) v těch místech?
Děkuji…
R.
Centaur měl dopadnout do jižního Indického oceánu. Domnívám se, že ve stejné lokalitě by skončil i Starliner. A myslím, že se v okolí určitě najde nějaká americká loď. Ostatně Při vylovení Orionu asistovalo námořnictvo. Takže si myslím, že tady by to bylo podobné.
Děkuji…
Ale právě že Orion mě přijde ‚více NASA‘ než Starliner, tak jestli NAVY dělá tento servis i pro Starlinera.
Byť logiku by to mělo.
R.
Za mimořádné situace bych se tomu nedivil – ostatně je to zakázka pro NASA. Podobně jako když dron NASA snímal historicky první přistání prvního stupně na mořské plošině – protože šlo o start s Dragonem, který byl pro NASA.
To by me docela zajimalo kam do jizniho Indickyho oceanu by pristal. Ona zrovna tahle cast planety je celkem pusta a neobydlena. Jedinou trvaleji osidlenou oblasti jsou Kerguelenovy ostrovy, patrici Francii (TAAF) kde je vedecka zakladna (vc. pozorovani raket Ariane startujicich z Kourou) a tam je jen par desitek lidi ted pres zimu. Navic jsou plne zavisli na lodi Marion Dufresne a ta se do oblasti vydava jen 4x rocne. Vede tam i minimum lodnich tras…
No zrovna do jizniho Indickyho oceanu bych asi neplanovane pristavat nechtel…
Místo dopadu je zdá se cca 1500km jihozápadně od Perthu…
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/12/oft_ascentprofile.jpg
Osobně bych čekal, že se v oblasti pohybuje nějaké záchrané plavidlo, vrtulníková loď či tak. Ale také by mě zajímaly podrobnosti.
V případě problému by se záchrana z pevniny dostala až za několik hodin. Zase to místo není tak daleko do pevniny, aby to vyloženě nešlo.
Ono pokud to pro NASA zajišťuje NAVY, tak se toho ale asi moc nedozvíme.
R.
Starliner by nedopadl tam co 2. stupeň. byl vynesen na dráhu s perigeem 76 km, tak rychle by nespadnul. Centaur evidentně provádí deorbitační zážeh.
Jinak co se týče té oblasti, tak dost pochybuju, že by v okolí byla nějaká loď, jižní Indický a Tichý oceán jsou dost odlehlé oblasti, kde nevedou skoro žádné lodní ani letecké trasy a ani tam nesou žádné strategické cíle, které by bylo potřeba chránit/monitorovat. Proto se také tyto oblasti používají jako pohřebiště družic a druhých stupňů raket či v případě STS externí nádrže.
Centaur nedělal deorbit burn, jen blowout, což je otevření ventilů. Můžeme spekulovat nakolik jej to zpomalilo.
mimochodom, pozeral som povodny stream nasa (https://www.youtube.com/watch?v=PIDytLL734A) . k „orbital insertion burn“ malo dojst v case streamu cca 1:35:30 . v danom case na velkom monitore nalavo je animacia prace motorov SL vratane korekcnych motorov. vidno tam, ze v case, kedy uz mal OIB bezat, pracuju tie 4 motory dost nepravidelne. skoda ze tieto grafiky neboli pustene do streamu priamo. nasa/ula/boeing utrzili mnozstvo kritiky za prenos – myslim, ze zasluzene.
pride mi tragikomicke aj to, ze musim pisat cas v streame, kedze ani cas od startu nebol zobrazeny 🙁
ULA již vydala tweet, ve kterém přiznává chybu, kvůli které se neukazovala telemetrie. Takže to nebylo schválně, šlo o chybu.
aspon ze tak.
Já vím, že by streamy nemuseli vysílat vůbec (stejně jako je nemusí vysílat SpaceX), i když na druhou stranu je americká veřejnost spolufinancuje.
Ale ve mě osobně to vzbuzuje k Boeingu nedůvěru, když (chtěně / nechtěně) nevysílají důležité informace. To tam nikdo neměl na starosti režii toho přenosu a jasné instrukce, co se má ve vysílání objevit? Pak to v očích veřejnosti může vypadat, že něco „skrývají“ a zavdává to různým spekulacím. SX má podle mě PR zvládnuté o mnoho lépe.
Jsme lidé, chybujeme. Možná to zkoušeli, ale vinou nějaké chyby jim to nešlo.
Ano, my jsme lidé a děláme chyby. Ale tato loď je plná techniky a ta by tolik chyb za sebou dělat neměla. Můžete namítnout, že to programovali a sestavovali lidé. Ano, ale od toho jsou simulace, testy a simulace dokola.
A vemte si to, že Apolo mělo techniku proti téhle vyloženě „předpotopní“.
Dovolím si připomenout, že loď je stále v testovací / ověřovací / certifikační fázi, která slouží právě k odstranění chyb před ostrými misemi.
Souhlasím. Ale z tohoto pohledu je to fiasko. Nelze mluvit o úspěšnosti.
Test se prostě nepovedl.
Tak to neni možné!Tak jak na tuto Událost v dejinách kosmonautiky byli ULA, Boeing připraveni!? A vrcholem byla vševymlouvající tisková konference.Tohleto selhaní nemůže zůstat bez následků.
Vám se asi v životě vždycky všechno povedlo – hlavně ty důležité momenty. Vězte, že my, normální lidé, známe pojem den blbec.
Ach jo, dalsi chyba.. ale tesim se na pristani.
Tragikomicke je ze Boeing dostal vramci programu pilotovanych letov 2x tolko financii ako SpaceX a neboli shopny sa na prvy-krat ani spojit s ISS.
Nepreháňajte. Bol to len test a ten bud vyjde, alebo nie. Oni to nakoniec opravia a za peniaze, ktoré dostali budú mať funkčnú loď.
Jednoznacne sa jedna o velke zlyhanie. Chapem, ze sa jedna iba o test ale nedosiahnutie spravnej drahy ide na vrub ULA a aj samotneho Boeingu. Velke mnozstvo americkych medii to hodnoti rovno ako fiasko. Jak ULA tak Boeing ktore su majetkovo prepojene dostavaju od americkej vlady obrovske sumy takze frustracia je obrovska. Uvediem priklad z Bloomberga kde sa performence Boeingu hodnoti nie velmi priaznivo.
https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-12-21/boeing-s-epic-bad-year-ends-with-space-dud-ceo-in-jeopardy?srnd=premium-europe
ULA je v téhle situaci nevinně. Atlas pracoval bezchybně a Centaur doručil náklad na přesně požadovanou dráhu.
Dobrý den, zajímalo zda ty problémy bylu ještě v době připojeného Centauru a jeho motorů, čí zda již byl Centarur odpojen a fail byl u pohoných systémů vlastního Starlineru.
Těžko se mi věří, že problém je v interních hodinách (ať hw, či sw), poněvadž určitě prováděli tisíce simulací startovací sekvence na letovém hardwaru i softwaru. Tam je asi ještě něco tajeného..
Centaur už byl odpojen…
R.
Ano, testovali to mnohokrát a chyba nikdy nenastala.a Ale nehledejte za tím nic tajemného. To se prostě stává.
Když se řekne A, je potřeba říct i B. Jde o to, že SpaceX mohla při vývoji Crew Dragonu použít některé díly či postupy z nákladního Dragonu, zatímco Starliner se budoval od nuly.
P.S. Dvojnásobek to nebyl.
ULA kde ma majetkovy podiel jak Boeing tak Lockheed Martin dostavaju a vzdy dostavali od NASA aj Americkej vlady/armady stedre statne zakazky.
Aj napriek tomu ze cast know-how mala SpaceX z Dragonu1 je Dragon2 diametrarne odlisny a muselo sa tam skoro vsetko prepracovat. Preto oproti povodnemu ocakavaniu sa vsetko posunulo o roky. Preto aj samotny fakt, ze dostali od NASA skoro o 50% menej financii bol zo strany SpaceX casto pripomimany. Jednoducho to od sameho zaciatku povazovali ako neferove lenze proti tomu nesli sudnou cestou kedze si nechceli svoju situacou este zhorsit.
SX i Boeing dostaly tolik o kolik si řekly, žádná konspirace v tom není. Soudně napadnout vlastní nabídku ve veřejné soutěži by bylo absurdní a komické.
ULA je zde pouze v roli dodavatele pro Boeing, s NASA žádnou smlouvu/dohodu ohledně Starlineru nemá, takže jí vynechte. Starliner je dokonce navrhován tak, aby ho bylo možné vynášet i na jiných nosičích, dokonce i na konkurečním Falconu (ikdyž z toho asi nic nebude).
Zdravím všechny fanoušky,
Snad příště dopadnou lépe, hlavně že se nikomu nic nestalo…
Ta informace že SPACEX dostala méně peněz na stejnou věc, z důvodu nižších zkušeností / nutnosti dražšího vývoje je od NASA?
Už jsem to četl a myslel jsem že je to vtip 😀
Není to vtip, jsou to oficiální údaje. Rozdíl cen má několik důvodů. Jedním z nich je, že SpaceX mohla u CD použít některé systémy či postupy z nákladního Dragonu. Starliner vznikal od nuly.
ked spocitate naklady na dragon a crew dragon tak to nieje az taky rozdiel oproti SL
netreba zabudat, ze CD vychadza z nakladneho dragonu, nieje mozne porovnavat vyvoj SL od nuly s vyvojom CD bez zapocitania vyvoja dragona
a koniec koncov, je to chyba SX, ze si neziadali viac penazi, kludne mohli ziadat aj o 2mld. viac, len potom by sa im mohlo stat, ze ich projekt nebude vybraty, ale to je riziko podnikania. SX dala ponuku a NASA ju prijala, to nebolo tak, ze nasa povedala tak musk tebe dame 2,6 mld. a boeingu dame 4,2mld. lebo s nimi sme vacsi kamosi.
Zdravim, jasne islo o „verejnu sutaz“ a obaja ucastnici dostali kolko si zaziadali
i ked rovnovaha bola narusena tym ze Boing poziadal o navysenie a dostal ….
ale uzasny je ten rozdiel ceny za sedadlo – dohladajte si a potom mozeme zacat porovnavat …
Zaujalo mě, jak v čase 1:18:15 jeden z operátorů odemyká počítač a vyťukává tam heslo.
Přijde mě, že to jsou tak 2-3 znaky a jen písmena. Za takové heslo bych tedy uživatele u nás ve firmě nepochválil 🙂
R.
U nás ve firmě by si ho ani nenastavil. 😉
Jinak zdá se, že problém byl zaznamenán v čase cca 1:37:30, kdy vizualizace ukazuje, že hlavní motory hoří, ale operátor si všimne nějaké nesrovnalosti…
R.
Vzpomínáte na ruský průšvih, kde jim loď letěla do háje a animace běžela krásně dál a ukazovala, že je všechno OK? Na to si vzpomenu vždycky, když vidím powerpointovýho manažera se širokým úsměvem. Teď se zřejmě odehrávalo totéž. Krásná animace absolutně bez vazeb na skutečnost. K čemu jim to je???
Vrtá mi hlavou jedna vec. Keď zlahcovali problém s časovačom a zážehom, že by to astronaut hned napravil – možno ano, neexistuje aj verzia, že by ten problém nastal v inej fáze letu – počas prístavania, napr. by sa otvorili padáky príliš skoro a instantne by sa odtrhli? Možnosti je viacero, ale vyriešili by to vždy astronauti?
Osobně si myslím, že to moc pravděpodobné není – ten časovač byl nastavený špatně a zážeh OIB je prvním z řady naprogramovaných úkolů. Závada by se tak projevila dříve než při aktivaci padáků.
Taky to tak chapu, nicmene to ukazuje ze ridici pocitac lodi ani nevedel ze nedoslo k zazehu a provadel presne korekce ktere staly spoustu paliva – a byly naprosto zbytecne. Pokud by je neprovadel, tak po navazani komunikace s pozemnim strediskem mohli zakulatit drahu a sice ne uplne komfortne ale i tak dohnat ISS.
Takze z meho pohledu programatora neprovadi kriznou kontrolu jednotlivych bloku programu a letovych promenych. Sekvencer prosel na start OIB , tak proste provadime presnou korekci a nehledime na to ze nezrychlujeme a ani nam nehori motor … a pokud tam maji takovou botu opravdu, tak ani nedomyslim co v tech stovkach tisic radku maji dalsiho…
Jak dlouho jim vydrží pohádka o hodinách? V jakém stavu je motor starlineru?
Co vás vede k nepodložené spekulaci, že časovač je jen pohádka? Motory jsou evidentně v pořádku když se podařilo několik zážehů upravujících dráhu.
len doplnim ze bez funkcnych motorov by nevedel SL spomalit lod na riadeny vstup do atmosfery
Pane Majere,
pro vyloučení jakýchkoliv pochyb či nejasností zde předem uvádím, že si roky vážím veřejné popularizační aktivity, kterou zde s kolegy provozujete.
Současně se zastanu tazatele a domnívám se, že namísto seriózní odpovědi jste ku škodě věci sklouzl k „protiútoku“ se slovníkem měkkého obvinění tazatele a skrytím se do uniku od otázky za slova jako „nepodložené“ a podobně.
Pojďme ke skutečnostem známým a ověřeným za posledních cca 65 let kosmického provozu.
KOMUNIKACE O KOSMICKÉM PROGRAMU MADE-IN-U.S.A.:
Uvažte prosím míru pravděpodobnosti, že se vrcholný management federálně financované (tedy pod drobnohledem jestřábů) agentury NASA spolehne „jen“ na to, že během beztak vrcholně napjatého startovacího okna by „čekali“ až/pokud by kdokoliv uvnitř řídicího střediska dohledával a dohledal a mimo jakékoli pochybnosti i odizoloval (root-cause) a doložil skutečný primární zdroj (z podstaty předem nečekaného) problému, který bude / je / byl zpozorován až velké minuty zpětně, díky dostatečně velké (zpozorovatelné) a současně neopravitelné anomálii v trajektorii letu (což se stalo nikoliv díky pozorovací službě NORAD-u, ale pěkně ručně a až po doručení a rozbalení všech balíků dat a po položkové kontrole shody či neshody očekávaných a skutečných údajů o průběhu chování systému během autonomního úseku letu v době sebe-řízení v okně mimo živé spojení – tedy až z ad-hoc balíků s dávkami velké spousty telemetrických a sebe-diagnostických dat, které dorazily do NASA do prostředí Ground-Segment systému řízení, zpožděně, až po vylétnutí modulu CST-100 z časového okna bez živého spojení a po znovuobnovení spojení a přenosu velkého objemu dat v transportních payloadech z orbity do GS )
To udělá leda tak naivní „menedžer“, typicky najatý jako nejlevnější oběť, hozená přes palubu při neúspěchu (scapegoat))
To, že se sekvence (Object Insertion Maneouvre) celého pro samý začátek mise klíčového dynamického manévru – tedy zahájení životně nutného Hohmanovského přechodu ze startovací elipsy s perigeem hluboko „v hlíně“ – nepovedl (prezentováno informací o „zpoždění zážehu o 8 minut“ od energeticky ideálního místa v apogeu) znamená samo o sobě reputační malér pro autory a dodavetele systému řízení.
Těch citovaných -8-minut- je věčnost – celých 20% ( 1/5 ! ) celkové doby, kterou měl CST-100 na této vypouštěcí dráze pro přežití, než sestupný oblouk za méně než 40 minut zahučí Z-souřadnicemi do hluboce záporných hodnot (z ASL „do hlíny“)
Co se skutečně odehrálo budou technické týmy rozebírat v časových řadách telemetrie a sebe-diagnostiky s časovým rozlišením (TimeStamp) značek na nanosekundy. Těch bude do citovaných -8-minut- pekelně moc a vyšetřování incidentu potrvá týdny (a znova zmíním federální financování NASA a její podmínky certifikace systému pro lety s živou, civilní posádkou)
Proto si dovolím podpořit názor, že pochyba tazatele byla a je důvodná a že sdělené vyjádření účastníka předepsané zkoušky, nutné pro zařazení do programu NASA, bylo profesionálně připravováno předem, v rámci komplexního komunikačního plánu co sdělovat pro ten který přepokládaný či nepředpokládaný a nepříznivý vývoj zkušebního letu.
Nikdo, vážně usilující o zařazení do certifikovaného federálního programu NASA pro komerční lety s živou civilní posádkou, by si nedovolil takové reálně existující rizika „řešit“ (hasit) na poslední chvíli a kdoví s jakým skluzem a s kdoví jak nízkou úrovní (amatérsky) nahonem sešitých „vysvětlení“ (odhady, nejvýš na úrovni jen hrubě naskicovaných pracovních hypotéz – bez dat a bez času je rozebrat a odhady dopodrobna prošetřit v čem se potvrzují a v čem si odporují – to trvá týdny, ne minuty s kolabujícím šéfem tiskového „za zády“ vystresovaných a hrůzou zpocených techniků u zčernalých obrazovek a s torzy „starých“ dat, ze kterých mají teď hned „vyvěštit“, co duchapřítomného si má do tří minut, před živým vstupem na kamery v tiskovém středisku, k tomu maléru v hlavě srovnat a veřejně vyslovit Tiskový mluvčí a nebo ještě hůř, v infarktovém stavu zesinalý šéf projektu firmy, která shodou nesouvisejících okolností pohřbila pár set lidí v komerčně dodnes (na sklad) vyráběné mutace B737, která „do hlíny“ zahučela už několikrát, a taky díky „řídicí automatice“ )
Kromě vyhlášeného „zpoždění stopek“ o celých -8-minut- se vyšetřování propitvá daty k větším podrobnostem, takže věřme víc fyzikální realitě o chodu času, realitě systémů autonomního řízení, realitě panujících a mezních dosažitelných přídavných silách, realitě o rychlostech a energiích (palivu), potřebných pro dosahování delta_V u třináctitunového tělesa, kterému byla dána šance na přežití, dáno startovní strategií, jen na méně než první půl-oblet Země pro vykonání, v té které části, zážehu pro „přestup“ na přechodovou Hohmannovskou trajektorii
Vyčkejme podrobností. Kdo si pamatuje, tak velmi podobně, záhy po zaboření několikamiliardového projektu již v prvním obletu „do hlíny“ na Marsu se objevila podobně rychlá a nápadně jasná „příčina“ – tehdy to údajně byly zvrtané fyzikální jednotky – letová dynamika počítala s metry-kilogramy-sekundami, kdežto měření od čidel bylo údajně posíláno v librách a stopách.
Takové zprávě porozumí každý, ale dost těžko uvěřit, že na podobné „odhalení“ stačily minuty a hodiny po vytvoření nejdražšího kráteru v historii lidstva, ačkoliv Program se připravoval mnoho a mnoho let na tento „slavný“ okamih.
KOMUNIKACE O KOSMICKÉM PROGRAMU MADE-IN-RUSSIA:
Sovětská propaganda potřebovala dokazovat světová prvenství a chlubit se jedním úspěchem za druhým.
Neúspěchy se jednoduše nepřipouštěly – kdo zná tuto část dějin, na tomto místě sám podotkne, že všechny části kosmických cest byly zahájeny v gulagu. Kdo nebyl v gulagu, byly obyvatelé vojenských uzavřených měst (což ve výsledku nebylo nic jiného, než gulag bez mučení hladem a prací). A i ti, jen do prvního maléru. Pak viz. přesun do gulagu „řádného“, včetně následků pro rodiny a pokud byl dotyčný „trestanec“ důležitý pro další pokračování programu, v gulagu byly útvary evidované pod označením „TKB“ – ( Ťjurémnoje (vězeňská) Konstrukciónnoe (konstrukční) Bjuró (kancelář) ) – takže šup s trestancem, bez kterého to nepůjde, do TKB a program pokračuje dál, i po maléru jednotlivce.
Co ale s maléry velkého rozsahu? I na to soudruzi mysleli:
Od počátku kosmické programy ( a nejen kosmické ) stály na tom, že se nejprve „bezpečně“ zjistí, jak to dopadlo, a pak (možná) se něco z toho, co jsme našli, upraví a vhodně zveřejní. Stačí se podívat a přečíst si data úmrtí, uvedená na náhrobních deskách v Kremelské zdi, kde řada „Hrdinů – kosmonautů“ má za křížkem s datem smrti data podstatně dřívější, než se „ten první“ Aleksej Aleksejevič vrátil živ a zdráv, tedy schopen být skutečně postaven a vystaven před kamery a objektivy fotoaparátů státní propagandy „jen úspěchů“.
Že to není model dávno minulý se bylo možno přesvědčit i letos a tedy „státní“ model „jen úspěchů“ RF dodnes stojí na tomtéž pokrytectví – viz. nekonečná trapnost čekání v přímém televizním vstupu celostátního TV-kanálu, kde redakce v centrále i redaktoři „na místě“ v živáku a s rostoucími rozpaky z trapnosti čekala a čekala na dodání prvních TV-obrázků, ačkoliv na veřejném internetu už dávno byla řada fotek i videí, vystavených od místních nadšenců, foceno a točeno na mobily a digitály z balkónů v panelácích „za kopcem“.
Státní televize udělala tu chybu, že si neověřila podrobnosti a slepě důvěřovala tomu, že jako celostátní kanál Ruské vlády bude mít přímý přenos ze startu, který bude skutečně ničím neomezeným přímým přenosem ze startu tak, jak jej známe ze světa z prostředí kultivovaných demokracií s respektem jak ke svobodě slova, tak k žurnalistice provozované důsledně ve veřejném zájmu – tedy včetně selhání a neúspěchů.
„Úřední“ zpoždění „přímého“ TV-přenosu ze startu z nového startovacího komplexu na vlastním území RF Vostóčnyj bylo ve druhé desítce minut po skutečném startu v tichosti ukončeno, raketa se doopravdy odlepila od země a ani nevybuchla v první, okem viditelné fázi letu a tak se po přehlídce trapnosti objevily první „přímé“ záběry v době, kdy už vlastní obyvatelstvo i zbytek světa meli jasno a po televizním „přenosu“ už neštěkl pes.
Jediné, co se tedy změnilo, je doba – lidé si našli vlastní cesty, jak si ověřovat, čím je státní propaganda „jen úspěchů“ kosmických ( a opakuji se, ne jen kosmických ) programů přes půl století krmila a krmí dál.
Jak je už nicku zřejmé – trollovina, která zde nemá co dělat.
Je až neuveriteľné koľko tu máme špičkových odborníkov na kozmonautiku, raketovú techniku, orbitálnu mechaniku, telekomunikátorov, filozofov, psychológov …
čo chrlia svoje úžasné skvosty !
🙁
Ostávajte v pokoji.
tltr.
Aneb nekrmte trolly.
Tak se omlouvám nakonec jsem to přečetl a není to trollovina. Ale dlouhé je to tedy pekelně.
🙂
Bez ironie.
Co je hlavny obmedzujuci faktor, preco Starliner moze samostatne letiet len 120 hodin ?
Nikde to není uvedeno, ale domnívám se, že to bude souviset buďto s množstvím elektrické energie nebo se systémem pro hospodaření s teplem. To jsou moje domněnky.
Pouze odhaduji – primárně vzduch pro posádku. Akumulátory se dobijí při každém oběhu, ale vzduch ne. S lety bez posádky se nepočítá, a proto jsou všechny ostatní systémy navrženy podle toho vzduchu. Takže i když posádka není, jsou tam nejspíš různé prkotiny, které mají stejnou výdrž.
Termín měnit nemůžou. Přes zvolenou oblast přistání znovu jen tak nepoletí…
Buď by museli změnit místo přistání nebo počkat pár dnů.
Pár dní nemajú, SL ma výdrž maximálne 120 hodín bez pripojenia ku ISS, už dnes je tam skoro 48 hodín
SL má pokud si dobře pamatuju 5 možných míst pro přistání, takže těch příležitostí má více…
Jinak pro dráhu 51 (ISS) se příležitost pro přistání na jednom místě opakuje v odstupu cca 3 dny. (pokud by teda slevili a netrvali na přistání za světla).
Tři. 😉
https://www.kosmonautix.cz/2015/09/kde-ma-pristavat-starliner/
To asi budeš vědět líp …
Ty 2 další „tajná“ co zmiňuješ v článku od té doby neaktivovali?
Alespoň se o tom nemluví. Proto počítám jen se třemi.
stale im ostava cca 20 obehov okolo zeme, to je dost casu na nejake korekcie, pripadne nejake testy s motormi a.t.d. ktore by cas mohli ovplyvnit.
Jenže matička Země, se kvůli nim nezačne točit jinou rychlostí…
Nějaké manévry už provedl – upravili dráhu (teď je 272 x 248) a oběžnou dobu mají 90 min, takže do přistání jim zbývá cca 10 oběhů… na změnu, která by to posunula o „oběh“ nemají palivo.
Posun o jednotky minut začátku přistávacího manévru – je možný, výraznější možný není. (Pokud by se sekli ve výpočtech o oběh – tak mají zásadnější problém než zmatkující stopky)…