Cesta Apollo 12 na Měsíc (2)

V předešlém dílu jsme posádku Apollo 12 opustili ve chvíli, kdy se chystali k přistání na povrchu. Richard Gordon na měsíční oběžné dráze osiřel a sledoval počínání svých přátel v lunárním modulu. Posádka nakonec přistála jen 180 metrů od robotické sondy Surveyor III, která zde v automatickém režimu dosedla o dva a půl roku dřív. Jen tato zdárná maličkost dokonale dokázala schopnosti tehdejších pracovníků NASA, ale i odhodlaných astronautů. Vědci díky tomu měli jedinečnou možnost prozkoumat dlouhodobý vliv tamního prostředí na přístroje a techniku. Posádka během práce na povrchu z landeru Surveyor III odmontovala kameru, na které byl posléze na Zemi objeven živý mikroorganizmus, ale dodnes není jasné, jak se tam vlastně dostal. Vědci se však přiklání k verzi, že k tomu došlo vinou neopatrné manipulace na Zemi. To pravé dobrodružství osádka samozřejmě zažila při vycházkách a je známá celá řada historek, které si za ta léta žijí svým vlastním životem. Apollo 12 přesto zůstává v seznamu měsíčních výprav tak trochu neprávem upozaděná a proto není od věci si občas tyto příběhy připomínat. Obzvlášť pokud od nich uplynulo již neuvěřitelných 50 let.

5. Whoopie!

První slova pronesená Pete Conradem při sestupu na měsíční povrch jakoby reprezentovala celou misi Apollo 12, protože i v takto důležitý moment posádku neopustila dobrá nálada a vtip. Conrad si vzpomněl na uzavřenou sázku a humorně parodoval slavná slova Neila Armstronga, když prohlásil: „Whoopie! That may have been a small one for Neil, but that’s a long one for me“. Tedy něco jako „Héj! Pro Neala byl možná malej (krok), ale pro mě je tedy dlouhý dost“. Ironií je, že ve skutečnosti měl Pete menší nohu než Neil Armstrong a tudíž i na Měsíci zanechal menší stopy. Conrad však díky tomu vyhrál sázku s novinářkou Orianou Fallaci. Ta věřila, že první slova Armstronga byla předem daná a nevěřila, že si astronauti při vstupu na povrch mohli říkat, co chtějí. Vsadila se  tedy o 500 dolarů a Conrad samozřejmě vyhrál. Novinářka ovšem prohru nikdy nezaplatila.

19, listopadu 1969 Pete Conrad sestoupil na Měsíc a stal se třetím člověkem kráčejícím po jeho povrchu. Krátce na to ho následoval Alan Bean.

19, listopadu 1969 Pete Conrad sestoupil na Měsíc a stal se třetím člověkem kráčejícím po jeho povrchu. Krátce na to ho následoval Alan Bean.
Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

6. Rozbitá kamera

Předchozí mise Apollo dopravila na Měsíc pouze černobílou kameru a to se mělo tentokrát změnit. Posádka byla vybavena barevnou kamerou a svět se těšil na první barevné vysílání z Měsíce. Osud však opět zamíchal karty a vše nakonec dopadlo jinak. Během prvního výstupu kamera stačila natočit asi 40 minut záznamu než jí nešťastnou náhodou Alan Bean otočil na Slunce. To samozřejmě odnesl citlivý mechanizmus a posádka se mohla rozloučit s videopřenosy. Na Zemi byl tedy vysílán pouze radiový záznam. NASA se poté pokusila o rekonstrukci událostí ve studiu, ale vše působilo spíše komicky a konspirátoři měli samozřejmě další „munici zdarma“. Alan Bean později o incidentu řekl, že si není vědom, že by kameru namířil na Slunce. Po přezkoumání na Zemi ovšem NASA prohlásila, že vadu způsobil neopatrný přenos kamery na stativ, během kterého došlo k chvilkovému zamíření objektivu na sluneční kotouč.

Uskutečnit odvážnou výpravu na Měsíc a vrátit se zpět na Zemi by nebylo možné bez velitelského a servisního modulu Yankee Clipper a lunárního modulu Intrepid.

Uskutečnit odvážnou výpravu na Měsíc a vrátit se zpět na Zemi by nebylo možné bez velitelského a servisního modulu Yankee Clipper a lunárního modulu Intrepid. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

7. „Vidíš nějaké zajímavé kopce a údolí“?

Na seznamu astronautů nechyběla ani důležitá „literatura“.

Na seznamu astronautů nechyběla ani důležitá „literatura“. Zdroj: https://www.hq.nasa.gov

Mise Apollo 12 byla v mnoha směrech zajímavá mise. Tradovalo se, že ze všech posádek v programu si právě tato rozuměla zdaleka nejlépe. Což dokládá i celá řada vtipných historek, jako například ta o plyšovém opičákovi Pete Conrada, kterou dostal ještě před startem a pojmenoval si jí „Irving Glick“. Opička pak v den startu u společné snídaně seděla na židli Pete Corada a pomohla k dobré předstartovní náladě.

Další nezapomenutelná historka pochází z první vycházky na měsíční povrch. Bean i Conrad byli zabráni do své práce a důkladně kontrolovali všechny úkoly z checklistu, který měli přišitý na levý rukáv skafandru. K velkému překvapení obou pánu, však krom klasických instrukcí seznam obsahoval i erotické fotky dívek z playboye, které si poté navzájem ukazovali a nahlas se chichotali. Do komunikačních kanálů ovšem neřekli tenkrát ani slovo a operátoři si tak pokládali otázku o duševním zdraví obou pánů. Vše se ovšem vysvětlilo po návratu. Tento slavný žert měl na svědomí především vojenský pilot Dave Scott ze záložní posádky, který do seznamu děvčata vytiskl i propašoval. Šlo o jakousi nekončící rivalitu mezi složkami námořnictva Spojených států amerických (US Navy) a letectva (USAF). Fotky poté doplnil Ernie Reys – vedoucí předletových operací, vtipným komentářem a několika obrázky. První na tento žert narazil pravděpodobně Alan Bean. Na straně 9 na něho čekala nahá Cynthia Myers a pod ní nápis: „Nezapomeň prozkoumat protuberance“ satirizující jednu z činností na seznamu. Úsměv na tváři pánů vyvolala také fotografie Angel Dorian, pod kterou stálo napsáno: „Vidíš nějaké zajímavé kopce a údolí“? Existenci tohoto vtípku se přitom dařilo před věřeností tajit po dlouhá léta. Dnes je kompletně ofocený checklist obou pánu k dispozici v archívu NASA a obsahuje i onen  bonusový materiál pod označením Playmate No. 1 atd.

Po 31 hodinách, 31 minutách a 12 sekundách strávených na povrchu Měsíce byli Pete Conrad a Alan Bean připraveni i s nákladem opustit Oceán bouří.

Po 31 hodinách, 31 minutách a 12 sekundách strávených na povrchu Měsíce byli Pete Conrad a Alan Bean připraveni i s nákladem opustit Oceán bouří. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

8. Zatracená samospoušť

Alan Bean byl vynalézavý muž, který měl sklony k umění, které naplno rozvinul až po přistání na Zemi.  Před startem na Měsíc ho však napadla celkem užitečná věc, která astronautům na předešlé misi chyběla – společná fotografie. Téměř na všech fotografiích z mise Apollo 11 je totiž zachycen pouze Buzz Aldrin a společná fotografie obou astronautů z povrchu není žádná. Právě to se odhodlaně rozhodl Alan změnit a na palubu lunárního modulu Intrepid propašoval samospoušť k fotoaparátu. Během jedné z vycházek měl v plánu pořídit sérii společných fotografií, ale co čert nechtěl, samospoušť nebyla prostě k nalezení. Když už se astronauti chystali opustit Měsíc, tak zklamaný Bean v lunárním modulu proklínaný časovač našel. Na společné selfí ovšem bylo příliš pozdě a tak rozhněvaný astronaut vyřešil situaci po svém – hodil samospouští, co nejdál to šlo. Ta tak dodnes leží někde na povrchu Měsíce. Jiná verze ovšem praví, že časovač Bean zapomněl na oběžné dráze. Pravdu už se asi nikdy nedozvíme. Společnou fotografii nakonec Alan Bean alespoň namaloval o mnoho let později v situaci, kdy společně s Conradem došli k sondě NASA –  Surveyor III.

Raketa Saturn V se řadí mezi největší a nejvýkonnější stroj, který kdy byl vyrobený.

Raketa Saturn V se řadí mezi největší a nejvýkonnější stroj, který kdy byl vyrobený. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

Posádka se úspěšně propojila s mateřskou lodí. Traduje se, že skafandry astronautů byly tak špinavé, že je Gordon v nich odmítl pustit do velitelského modulu.

Posádka se úspěšně propojila s mateřskou lodí. Traduje se, že skafandry astronautů byly tak špinavé, že je Gordon v nich odmítl pustit do velitelského modulu. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

9. „Nikdy necestuj na Měsíc bez kladiva“

Tuto větu prohlásil Alan Bean, když se podařilo vytáhnout zaseklé plutonium z kanystru. Al si ale během měsíčních procházek opravdu velice oblíbil své kladivo. Nejdříve se neplánovaně pokusil opravit onu rozbitou barevnou kameru, která to od něj tedy schytala prakticky dvakrát. Operátor v řídícím středisku se pokusil pomoc, ale ani přenastavení optiky nezabralo a poškozený obraz se prakticky nezměnil. Alan tedy poprosil zda by nemohl ještě něco vyzkoušet… Přes obraz začaly běhat barevné pruhy…
Operátor: „Máme změnu. Alane, co jsi právě udělal“?
Bean: „Aha, praštil jsem jí svým kladivem. Myslel jsem, že už nemáme co ztratit“.
Operátor: „Opravdu promyšlená oprava, ale už jí nech raději být“.

Podruhé Alan Bean praštil kladivem do sudu s palivem termálního generátoru. Tepelný generátor poskytoval 75 wattů elektrické energie a měl být zdrojem pro externí experimenty. Poháněl ho rozpad z malého zdroje plutonia. Během letu na Měsíc byl zdroj bezpečně uložen v dobře chráněném sudu speciálně určeném ke skladování radioaktivního materiálu a měl odolat i v případě havárie nebo při neplánovaném vstupu do zemské atmosféry. Na Měsíci pak měl Alan Bean za úkol odebrat zdroj plutonia ze skladovacího sudu a vložit jej do generátoru, ale to se snadněji řekne, než provede v neforemném skafandru v prostředí se slabou gravitací. Plutonium se podařilo povysunout pouze o kousek. Poté se šprajclo a odmítlo se ke zděšení posádky dále hnout. Po několika minutách hraní a hledání východiska byl již Alan Bean pořádně frustrovaný. Navrhl tedy Conradovi, že dá sudu pár dobrých úderů kladivem. Jeho kolega ovšem logicky nebyl z tohoto plánu úplně nadšený, ale nic jiného nefungovalo a tak se pořádná rána kladivem stála nevyhnutelnou. Bean se tedy napřáhl a bacil sud co to jen šlo a skutečně: plutonium o kousek povolilo. Tak celý proces opakoval, dokud se článek nepodařilo dostat zcela ven. Posádka se navíc tehdy naučila jednu důležitou lekci: „Nikdy necestuj na Měsíc bez kladiva“.

Mise Apollo 12 poprvé zaznamenala „měsícetřesení“.

Mise Apollo 12 poprvé zaznamenala „měsícetřesení“. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

Z celé sestavy se na Zem nakonec vrátil pouze velitelský modul s posádkou a nákladem.

Z celé sestavy se na Zem nakonec vrátil pouze velitelský modul s posádkou a nákladem. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

10. Emotivní návrat

Posádka Apollo 12 zažila nejen výjimečný start, ale také ojedinělý návrat domů. Během cesty z Měsíce se jim naskytla možnost pozorovat úplné zatmění Slunce. Země se tehdy octla přímo mezi Sluncem a kabinou Apollo 12, což nezažila žádná jiná výprava programu Apollo. Byla pořízena série úžasných fotografií zachycených na 16 mm film. Zejména pak jeden snímek těsně před úplným zatměním se stal světoznámým a patří k nejpovedenějším z celé mise. Tak po dramatické cestě k Měsíci a doslova ukázkovém přistání na jeho povrchu, necelých 200 metrů od robotické sondy Surveyor III a emotivním návratu s nezapomenutelným zatměním Slunce, nastal čas vrátit se domů. Trojce kamarádů přistála 24. listopadu 1969 v Tichém Oceánu, kde na ně čekala letadlová loď USS Hornet. Jenže co se nestalo. Ze své pozice se uvolnila také 16 mm kamera a dopadla přímo na Beanův obličej a ten se na pár sekund odporoučel. Jedno je tedy jisté – kamery Alan po této misi rozhodně v oblibě neměl. Mise Apollo 12 tedy skončila. Celé dobrodružství trvalo 10 dnů, 4 hodiny, 36 minut a 24 sekund, ale odkaz žije dál, o čemž svědčí i právě publikovaná série infografik Tonyho Bela.

Během návratu byl štít rozpálen až na 2760 °C.

Během návratu byl štít rozpálen až na 2760 °C.
Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

Kabina dosedla do vln 644 km jihovýchodně od ostrova Samoa.

Kabina dosedla do vln 644 km jihovýchodně od ostrova Samoa. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

Po 10 dnech, 4 hodinách, 36 minutách a 24 sekundách mise skončila.

Po 10 dnech, 4 hodinách, 36 minutách a 24 sekundách mise skončila. Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník

Rozhovor s autorem grafik

Během psaní textu a úpravě úžasných infografik mě napadlo oslovit autora. Požádal jsem ho o krátké interview a on souhlasil. Navíc ho k mé radosti překladatelská práce zaujala. Je mi tedy ctí tento krátký rozhovor našim čtenářům zprostředkovat. Komunikovali jsme na opravdu úctyhodnou vzdálenost, protože Tony je až z daleké Austrálie a já si opět uvědomil, jak je internet vlastně úžasná věc.

Nejdříve bych Vám chtěl jménem všech fanoušků kosmonautiky poděkovat za vytvoření těchto úžasných infografik, a velice si vážím toho, že jsem měl tu čest je přeložit také pro naše české čtenáře.  Co Vás vlastně vedlo k vytvoření těchto ilustračních panelů a jak dlouho jste na nich pracoval?

V únoru letošního roku jsem začal pracovat na plakátu mise Apollo 11, sledoval jsem desítky dokumentů a mnoho hodin jsem strávil čtením přepisů. Vytvořit plakát mi trvalo asi 3 měsíce, včetně vytváření 3D modelů a designu. Když jsem se poté rozhodl udělat Apollo 12, časový rámec byl asi 4 týdny (3D modelování bylo to, co původně trvalo nejdéle, udělal jsem tedy jen nějaké modifikace a dodatky k modelům). Plakát Apollo 11 jsem použil jako šablonu pro novou infografiku a potom jí rozdělil na 15 částí.

Letos si svět připomněl 50 let od přistání člověka na Měsíci. Jak toto výročí vnímali lidé v Austrálii?

Oslavy probíhaly po celé zemi. Události se věnovala všechna velké periodika a v řadě muzeích byly vzpomínkové akce. Austrálie je velmi hrdá na to, že živé přenosy z mise Apollo 11 se mohly uskutečnit díky našim přijímačům a poté putovat do celého světa. Já jsem výročí oslavil návštěvou muzea v Queenslandu, kde probíhala po 3 měsíce výstava NASA-A Human Adventure.

Pokud byste měl vyzdvihnout jednu misi Apollo, která by to byla a proč?

To je snadné, Apollo 8, je to nejvíce nedoceněná mise programu Apollo. Osobně věřím, že i historie to (tvrzení) jednoho dne podpoří. Byli to přeci první lidé, kteří opustili oběžnou dráhu Země i první lidé obíhající jiný svět. Opravdu si myslím, že jejich úspěchy jsou srovnatelné s úspěchy Armstronga a Aldrina.

Na závěr našeho krátkého rozhovoru mi dovolte, abych Vám ještě jednou poděkoval za čas, který jste si udělal. Ještě se zeptám, zda není něco, co byste rád vzkázal našim čtenářům? Děkuji Vám za rozhovor.

Doufám, že inspiruji ty, kterým přišly mé plakáty zajímavé, aby se zajímali hlouběji a odhalili mnoho různých příběhů vědců, techniků a dělníků, kteří pomohli tento sen uskutečnit a kteří nyní připravili cestu pro nadcházející misi Artemis.
Děkuji vám všem, zdraví Tony

Tony Bela je grafik žijící v Austrálii. Ve svém volném čase nejnověji vytvořil 15 dílnou infografiku oslavující 50. výročí mise Apolla 12 a taktéž se podobným způsobem věnoval již misi Apollo 11. Obrázky jsou zdarma k využití pro neziskové projekty a vzdělávací účely, včetně videí na YouTube. Originální verze pro tisk najdete na: https://www.behance.net/gallery/80660093/Apollo-11-moon-landing-infographic-poster nebo www.tonybela.com
České verze všech obrázků přeložených autorem článku jsou v původním rozlišení dostupné zdezde.

P.S.: 24. listopadu 2019 uplynulo přesně 50 let od konce mise Apollo 12, a proto by se slušelo vydat tento článek právě v tento den. Bohužel autor infografik vydával materiál postupně a nebylo v silách redakce tento termín stihnout. Přesto doufám, že to nic neubralo na kvalitě vydaného materiálu.

Poděkování: Rád bych touto cestou poděkoval hlavně Dušanu Majerovi za pomoc s grafikou, Ondřeji Šamárkovi za poskytnuté znalosti a Jirkovi Hadačovi za nahotinky. Díky kluci, bez Vás by to nebylo ono.

Zdroje informací:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_12
https://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/a12.tvtrbls.html
https://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/so-ap/lk1.htm
https://www.businessinsider.de/nasa-moon-porn-apollo-12-2016-10?r=US&IR=T

Zdroje obrázků:
https://www.behance.net/gallery/80660093/Apollo-11-Apollo-12-moon-landing-infographic-poster
Kredit: Tony Bela, CC BY-NC-ND 4.0, upraveno, překlad: Karel Zvoník
https://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/a12.cdrcuf08.jpg

Cesta Apollo 12 na Měsíc (2), 5.0 out of 5 based on 10 ratings
Pin It
(Visited 2 500 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (10 votes cast)
(Visited 2 500 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


23 komentářů ke článku “Cesta Apollo 12 na Měsíc (2)”

  1. wily napsal:

    Opravdu parádní článek! Děkuji všem.

  2. Alois napsal:

    Váhové údaje o váze jednotlivých částí kosmické lodi jsou bez paliva, kterého nesly cca 30 tun. SM cca 20 tun a LM 10 tun.

  3. maro napsal:

    To kladivo bylo fakt super věc. To se hodí vždycky. Hned mi to připomnělo film Saljut 7. Tam si taky zahrálo důležitou roli.

  4. tonda napsal:

    Velmi pěkný článek a hlavně nevšední pohled na obecně známé historické události!Děkuji autorovi za něj,kafe po ránu bylo opět velmi dobré!

  5. Jura napsal:

    Velké díky za váš článek a zprostředkované grafiky.
    Příběh je krásnou ukázkou toho, že i profíci nejtěžšího kalibru jsou stále lidé se smyslem pro humor a hlavně bezva parta.
    Snažím se (zdá se, že úspěšně) vzbudit zájem o kosmonautiku u malého syna, ale jak mu budu vysvětlovat netradiční obrázkové checklisty, nevím. Asi ještě nějaký rok počkám 🙂

    • Karel Zvoník napsal:

      No přiznám se, že na to jsem nemyslel. Bude muset ještě pár let počkat a pak to, jak pevně věřím, ocení.
      Děkuji za pozitivní odezvu a držím palce, ať se kluk vydá správným směrem.

  6. Radim Pretsch napsal:

    Skvělá práce a ten rozhovor na závěr? To byl milionový nápad!

  7. Jan Jančura napsal:

    Díky za zajímavý text a velmi dobré doprovodné obrázky.

  8. KarelTv napsal:

    Opět parádní článek a ještě k tomu s parádní grafikou, děkuji !!

  9. Miloš napsal:

    Úžasný článok. Už dávno som sa tak dobre nepobavil. Conradove slová pri zostupe na Mesiac a erotika na rukávoch – smial som sa asi 5 minút. Ale tu vidieť tu uvoľnenosť pri americkych misiach, aj keď viem, že nikdy to nebolo jednoduché. Na rozdiel od inych, plánovaných, daných rozkazom, vždy k nejakému dementemu výročiu. Ale nechajme to tak. Čo bolo, to bolo, terazky som astronaut. Vďaka za naozaj výborný článok. Dúfam že to raz vyjde knižne. Už teraz prispievam.

  10. Jožka Somík napsal:

    Ten text je překlad, nebo je jeho autorem pan Zvoník?

    V té infografice o TV kameře se píše, že došlo k “poškození optiky” a v textu se zase píše, že to odnesl “citlivý mechanismus”. Já má za to, že ten “pohled do Slunce” nevydržela snímací elektronka. Kdyby se poškodila optika, nebo nějaký citlivý mechanismus, tak by něco vidět bylo, třeba nezaostřené, nebo se staženou clonou. Ale záznam ukazuje, že po namíření do Slunce obraz v podstatě “zhasl” a nic dalšího se nezaznamenávalo.

    Dále v textu se píše nejprve o samospoušti a o pár vět později je to nazýváno “senzor”, proč?

    Také mě překvapilo, proč autor používá slovo “sud” pro grafitové pouzdro plutoniového článku radioizotopového termoelektrického generátoru.

    Já si vážím té práce pro české čtenáře a děkuji vám za to, ale myslím, že ten článek by šel napsat lépe.

    • Karel Zvoník napsal:

      Autorem textu jsem já. Nejde o překlad. Text panelů je upraven a přeložen. V panelu není prostor pro podrobnější rozepisování. Co se kamery týče, tak ta to odnesla namířením optiky do Slunce, takže oboje je v pořádku. Co konkrétně odešlo se už nikdy nedozvíme. Předpokládám, že je to dostatečně jasné a pokud ne, lze si informace a detaily dohledat. Senzor je přiznávám poněkud matoucí a v textu to tedy upravím, ať je jasné, že se jedná o samospoušť. Sud je v pořádku. Jde o válcovitou nádobu na uchování plutonia, tak proč ne sud?
      Pokud máte pocit, že by šel článek napsat lépe, tak máte možnost napsat svůj. Hezký den a díky za názor.

  11. Racek napsal:

    Díky za článek. Tenkrát jsem se moc těšil na ten přenos a ono nic, ukázali akárát nějaký šmouhy. Ona vlastně ani tenkrát barevná televize zrovna nebyla, že. Ale nakonec to vynahradily pěkný podrobný články s báječnými fotografiemi v tehdejší L&K od kluků ze Space. Také na americkém velvyslanectví promítali barevný film o letu, tehdy jsme se ještě odvážili jako študáci tam jít … A ono se to všechno se stalo už před 50 lety, helemese. To to letí, bože.

    • Jirka Hadač napsal:

      Mě se strašně líbilo, jak v jednom pořadu ČRo vzpomínali pánové Pacner a Vítek, jak ty filmy jezdili půjčovat na velvyslanectví vojenským jeepem s vojenským řidičem a pak to brali i na setkání s pionýry, kterým pouštěli též Apollo. 😀 Na jejich vlastní přání.

  12. Brodský napsal:

    Když už trvalo NASA několik let než zveřejnila měsíční setkání s Playmate, tak proboha kdy už konečně uvolní fotografie měsíčního setkání kosmonautů s Járou Da Cimrmanem? Neměl by Kosmonautix v tomto směru učinit nějaké kroky?

  13. Jirka Hadač napsal:

    Moc hezké Karlíku, ikdyž je ze mě kuplíř 😀 😀 Ale nevadí, zajímalo mě, jak se popereš s tou samospouští, ale myslím, že docela dobře si to zvládl. Hezké, a naprosto s tebou souhlasím, takováto ikonografika stála za to přeložit.
    Tak mě napadlo, když tak autor kvitoval Apollo 8, nedodal taky nějakou sérii grafik, které by se přeložili k 51. výročí, které se samozřejmě taky blíží.
    Akorát se divím, že na obrázcích z povrchu nejsou ani obrázky batohů PLSS ani tam není pytel s odpadky, jak rád v přednáškách zmiňuje T. Přibyl. Mimochodem, dost mi tím vyrazil dech. A samozřejmě měl pravdu.

Zanechte komentář