ESA musela odklonit družici kvůli Starlinku

Potenciální srážka Starlink44 s Aeolus 2. 9. 2019

Poprvé od vypuštění družic Starlink došlo k situaci, kdy hrozilo zvýšené riziko srážky s jinou aktivní družicí. Potkalo to družici Aeolus Evropské vesmírné agentury (ESA), určenou k výzkumu dynamiky atmosféry a družici Starlink č. 44. Úhybný manévr byl nakonec naplánován pouhý půl-oblet před možnou srážkou a dopadl úspěšně. Celá událost byla velmi zvláštní v několika ohledech. Například tím, že původně byla na straně ESA poměrně intenzivně medializována pouze na Twitteru a ne klasickým prohlášením formou článku. Nebo možná tím, že byla vůbec medializována, protože jinak jsou podobné situace relativně běžné. V článku se ohlížíme za tím, jak to proběhlo a proč o tom bylo více slyšet, než je obvyklé.

Družice Aeolus byla vypuštěna 22. srpna 2018 pomocí rakety Vega. Na stránkách našeho blogu jsme se jí věnovali velmi podrobně, od příprav, přes vypuštění, až po informace o její činnosti. A nyní se o ní dozvídáme zas, i když v poněkud nezvyklé úloze.

Aeolus, družice ESA, měří vítr v cykl=oně na Zemi. Zdroj: ESA/ATG medialab

Aeolus, družice ESA, měří vítr v cyklóně na Zemi. Zdroj: ESA/ATG medialab

Družice Starlink jsou také pravidelným tématem našich článků. Vzhledem k tomu, kolik jich nakonec má být, a jaké kontroverze (především mezi astronomy) jejich vypuštění způsobilo, není tato událost s možností srážky s jinou družicí zrovna pozitivním příkladem. Z první várky 60 družic se 50 dostalo na operační dráhu ve výšce kolem 550 km. Desítka je pak níže a pět má být deorbtiováno. Družice Starlink č. 44 je jedna z těch, které nejsou na finální dráze, ale naopak sestupuje níže, až zanikne. Detailně je stav družic ke konci července vidět v příspěvku na našem fóru. Zmiňovaná družice je tam vidět jako Starlink AV.

Co se vlastně v posledních dnech stalo? ESA vydala na Twitteru sérii zpráv týkajících se toho, že její družice Aeolus se musela v pondělí 2. září aktivně vyhnout družici Starlink. Je potřeba upřesnit, že šlo pouze o zvýšené riziko srážky, a to především podle pravidel, která jsou pro takové situace nastavena. Ta stanovují řešit podobnou situaci při pravděpodobnosti vyšší, než 1:10 000. Zde šlo původně o menší riziko, které se zvýšilo až na poslední chvíli. Původně bylo riziko malé a ESA pouze 28. srpna poptala Starlink, jak se k věci staví. Ti 29. 8. odpověděli, že prozatím neplánují žádnou akci. Situace se ale ve čtvrtek večer zhoršila a ESA naplánovala příkazy pro družici Aeolus zvýšit dráhu o 350 metrů pro případ, že by bylo nutné dráhu měnit. V neděli už bylo riziko na takové úrovni, že byly příkazy poslány na družici. Nakonec v pondělí ve 12:14 až 12:18 (našeho času SELČ) došlo jen půl orbity před místem možné srážky ke třem zážehům korekčních motorků a dráha družice byla upravena. Aeolus se pak půl hodiny po průletu pozicí případné srážky normálně ozval.

60 družic v aerodynamickém krytu před misí Starlink-1. Zdroj: Twitter, Elon Musk

60 družic v aerodynamickém krytu před misí Starlink-1. Zdroj: Twitter, Elon Musk

Družice se ale jinak na oběžných drahách běžně vyhýbají. Tak to ostatně komentoval i Matt Desch ze společnosti Iridium s tím, že jejich družice se takto vyhýbají každý týden. Ostatně také ESA se vyjádřila přímo v sérii tweetů, že takových manévrů provedla 28 za rok 2018. Takže to nevypadá neobvykle, tak kde byl problém?

Zdá se, že mohlo jít o chybu v komunikaci. Původně ohlášená pravděpodobnost srážky byla 1:50 000 a na to nemusela SpaceX podle pravidel nutně reagovat. Jenže poté americká armáda snížila toto číslo na zhruba 1:600 a to už je situace, kdy je nutno zasáhnout. Problém byl, že operátor Starlinku prý kvůli chybě v systému tento změněný údaj nedostal, a proto nebyl proveden aktivní úhybný manévr i ze strany družice Starlink.

Z předchozího textu je zřejmé, že nešlo o nějak mimořádnou událost. Ovšem na pozadí je cítit, že tyto situace mohou v budoucnosti přibývat s tím, jak bude narůstat i počet družic na nízkých oběžných drahách. A vkrádá se tedy pochybnost, zda bude vůbec stačit toto řešit současnými metodami, tedy veskrze manuálně, jako reakce na uveřejněné předpovědi. Tak se ostatně vyjádřila i ESA v úterý na svém webu. Holger Krag z útvaru vesmírné bezpečnosti ESA říká: „Tento příklad ukazuje, že při neexistenci pravidel a komunikačních protokolů, závisí zamezení kolizím zcela na pragmatickém úsudku operátorů družic. Dnes je toto vyjednávání prováděno prostřednictvím výměny e-mailů, což je archaický proces, který již není životaschopný, protože rostoucí počet satelitů ve vesmíru znamená větší vesmírný provoz.“ ESA, ale i další hráči na poli kosmického průmyslu proto chystají vylepšení, například v podobě autonomního řízení, které by reagovalo na rizika rychleji, například i s pomocí zapojení umělé inteligence a strojového učení.

Vesmírná bezpečnost a ochrana podle ESA

Vesmírná bezpečnost a ochrana podle ESA

Vtip je v tom, že dosud jsme žili v poněkud odlišné éře kosmonautiky. Od roku 1957 bylo při cca 5500 startech vypuštěno asi 9000 družic. Z nich je dnes funkčních kolem 2000. Proto dnes většina úhybných manévrů probíhá s úlomky družic a nefunkčními družicemi. Z tohoto pohledu to vysvětluje, proč byl tento úhybný manévr odlišný. Šlo o vyhnutí se aktivní družice s jinou aktivní družicí. Nyní je ale v plánu vyslat další tisíce družic, což rapidně zvýší počet aktivních družic na oběžné dráze. Nové technologie přinesou například benefit v podobě lepšího internetu, dostupného i tam, kde to dosud nebylo možné. Ale zároveň to znamená výzvu, aby šlo o trvale udržitelný rozvoj a ne zkázu v důsledku rizika srážek.

Celá situace nám hlavně ukázala, jak je důležité spolupracovat a navzájem reagovat na případy, kdy jsou družice na potenciálně kolizním kurzu. Díky tomu, že šlo navíc o událost mezi ESA, která je známou kosmickou agenturou a Starlinkem společnosti SpaceX, kterou také není třeba veřejnosti připomínat, byla celá věc hodně medializována, ačkoli podobné manévry jsou na oběžných drahách běžné. S narůstajícím počtem družic však budou podobné manévry jen přibývat. Neměli bychom na to ale nahlížet jako na negativum sítě Starlink společnosti SpaceX, ale spíše jako na výzvu, jak je třeba vylepšit naše současné mechanismy sledování a řízení družic. Obavy mohou vznikat pouze, pokud by některé družice začaly být neovladatelné a dostaly by se do kolizního kurzu a v konečném důsledku se srazily a jejich úlomky by způsobily řetězovou reakci dalších srážek. S vypuštěním tisíců družic toto riziko rapidně stoupne, ale je těžké odhadnout, zda bude reálná i srážka právě dvou nefunkčních družic. Poslední dny totiž ukazují, že v případě aktivních družic je to sice nepříjemnost, která vyžaduje lepší procesy řízení, ale jde o věc řešitelnou.

Zdroje informací:
https://mobile.twitter.com/esaoperations/
https://www.theverge.com/
https://www.esa.int/
https://www.teslarati.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EDd2yM6WsAAJVU6?format=png
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2015/06/measuring_cyclones/15418279-1-eng-GB/Measuring_cyclones.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D6VKKwiUUAABZ_p.jpg:large
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2019/05/space_safety_security/19374316-1-eng-GB/Space_Safety_Security.jpg

ESA musela odklonit družici kvůli Starlinku, 5.0 out of 5 based on 8 ratings
Pin It
(Visited 4 857 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:D [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (8 votes cast)
(Visited 4 857 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


56 komentářů ke článku “ESA musela odklonit družici kvůli Starlinku”

  1. Jakub napsal:

    Neměl se starlink vyhybat podle GPS.
    Mě se starlin moc nelibil od počatku že tam ne hodňe družic. Kdyby to zvladli se 100 cubesatu to by byl pokrok.

    • Roman Vyhnánek napsal:

      Důležité je, že se jednalo o družici mimo nominální dráhy, na které se bude konstelace pohybovat.
      V době, kdy probíhala komunikace ESA / Starlink bylo nebezpečí kolize někde kolem 1/1000000, což Starlink vyhodnotil jako bezpečnou situaci.
      Podle písemného vyjádření SpaceX, chyba v programu později znemožnila operátorům reagovat na zvýšení odhadu kolize (to vypadá jako výmluva, anebo jako kritická vada řídícího systému).

      • Jarek napsal:

        Samozřejmě. Jedná se o družici nad kterou SpaceX ztratilo kontrolu, proto byla na sestupové dráze a nemohli se s ní vyhnout i kdyby chtěli.
        Takových neřízených projektilů bude vznikat několik denně.
        Snad jim potom Čína prokáže, službu a svým laserem na ničení družic bude tento odpad likvidovat.

        • Samo2 napsal:

          Je to jeden Starlink ktorý je aktívny a SpaceX s ním skúša riadený deorbit, chyba nastala v systéme ktorý automaticky vyhodnocuje databázu pravdepodobne podľa hodnoty rizika no kvôli SW bugu ten systém nedal aktuálne vysoké riziko na najvyššiu prioritu ktorá má upozorniť operátorov aby konali. Podľa vyjadrenia SpaceX pracuje na náprave.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Ten čínský laser družici vypaří nebo jen promění na tisíce úlomků?

          • hanh napsal:

            Rozhodně se nic nevypaří. A i náraz do větší koncentrace plynu by byl destruktivní pro družici.

          • Dan napsal:

            hanh> Nedovedu si představit “větší koncentraci plynu” tam, kde plyn není držen žádnými stěnami, žádným protitlakem. Jak je to, prosím, myšleno?

      • pbpitko napsal:

        Starlink zasmetil a chce ešte viac zasmeťovať LEO, takže povinnosť zamedzovať zrážkam je výlučne na nej, nie je možné aby každá regulárna družica sa neustále uhýbala. To by mala byť výlučne starosť Starlinku. Ak to Starlink nedokáže, mal by platiť prevádzkovateľovi ohrozenej družice za jej vynútený uhybny manéver. Stojí to predsa prácu personálu, skrátenie doby života ohrozenej družice vinou straty paliva vyplytvaného korekčnými motorčekmi… !
        🙂

        • pave69 napsal:

          To je nesmysl – jak se definuje “regulárna družica”? Starlink není o nic víc nebo míň regulárna než družice ESA. Mimochodem po obloze lítá spousta posledních stupňů vypuštěných mimo jiné i z Evropy, dost často military určení (polární dráhy) – ty jsou víc nebo míň regulárne, než Starlink?
          Je to situace, jako když se v padesátých letech začaly srážet letadla ve vzduchu. Nad Švýcarskem 1.7. 2002 bylo regulární to nákladní letadlo DLH, nebo to baškirské, plné dětí? V obecné rovině není řešením některým těm letadlům/satelitům zakázat lítat, ale zavést automatizovaný systém, který zajistí bezpečné vyhnutí.

          • Cateye napsal:

            Jenže tady se děje něco, co se řeší až posléze a správně by tomu mělo být naopak. Nejdříve stanovit pravidla, zavést nějaký systém a teprve pak umožnit realizaci.

            V tom kulhajícím srovnávání s leteckou dopravou je totiž jeden zásadní rozdíl. Když se srazí dvě letadla, jejich trosky spadnou na zem a neohrožují geometrickou řadou ostatní…

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Já bych neplašil. Nejdřív se taky začalo jezdit/létat a pravidla se tvořila postupně s tím, jak se zvyšovala komplexnost provozu. Asi těžko někdo sedne a začne psát pravidla pro něco, co ještě neexistuje. I když s tím mnozí nebudou souhlasit, kosmonautika je stále ještě v plenkách. Jsme teď v době, kdy je potřeba začít řešit a to se jistě bude dít. Neřekl bych, že by někdo zaspal…

        • PetrK napsal:

          Na to je jednoduchá analogie – všichni, kdo dostali řidičák po mně, mi musí dávat přednost. Od té doby přibyly spousty aut a nových řidičů a já se teď musím pořád někomu na silnici vyhýbat.
          A můžeme pokračovat – musí být stanovena pravidla pro provoz. Není možné, aby když se na silnici potkají dvě auta, tak jejich řidiči vystoupili a začali si psát dopisy, kdo se bude vyhýbnat.
          Prostě tu máme technický problém, který není překážka. Je to prostě věc, která se do budoucna musí vyřešit a je lépe o ní mluvit spíš dříve, než později.

      • Brodský napsal:

        K Jakubovi: článku je číslo 1:10 000, jakpak se v příspěvku naráz objevilo číslo 100 x menší? (1:1000 000)

  2. Martin Gembec napsal:

    Děkuji za upozornění na chybu v nadpisu, pokud ji někdo nestihl zahlédnout, mrkněte na adresu článku. Opravdu byla snaha všechny chyby najít 🙂

  3. Tom napsal:

    Drobná chybička: “Družice Starlink jsou také pravidělným…”

    • Martin Gembec napsal:

      Díky. Evidentně není v mých silách ty chyby vidět 🙂

      • hotovson napsal:

        “Evidentně není v mých silách ty chyby vidět”

        na to pomaha nechat text ulezet, alespon do druheho dne, idealne az clovek zapomene, co v textu je

        • Jirka Hadač napsal:

          Mám úplně totožný názor. A někdy mi pomáhá nekoukat na to v editoru, ale přepnout si na náhled, to najednou je vše krásně vidět. Špatné mezery, i/y, překlepy atd. 🙂

  4. Marek napsal:

    Cast problemu je taky vysoka umrtnost Starlink konstelace. Pokud vím tak SpaceX ztratili kontakt se třemi uz zacatkem července. Doba deorbitu je do peti let. Ano, můžeme se jim aktivně vyhýbat, ale kdyz takoveho smetí bude příliš, muze zacit do sebe narazet mezi sebou.

    • akuhtr napsal:

      Vysoká úmrtnost fakticky testovacích exemplářů. Ty co budou vynášeny příště mají tuším již upravený design. Nemůžeme tedy soudit nic o úmrtnosti celé konstelace, když ty satelity nemají ukončený vývoj.

    • Samo2 napsal:

      Satelity sú testovacie a úmrtnosť bola predpokladaná preto sú aj z počiatku umiestnené na nižšej dráhe. Dalšie v1.0 satetity majú čerpať z chýb týchto v0.9.

  5. Jan Jančura napsal:

    Ty aktivní družice nejsou zadarmo – zařízení pro aktivní manévrování má nějaké finanční náklady a hmotnost vč. paliva. Při větším počtu družic bude muset být vše automatizované a navzájem propojené s přesně specifikovanými protokoly, aby se družice navzájem domluvily, aby nenastal případ, že budou manévrovat obě s nepředvídatelnými následky.
    Situace se rapidně zhorší, pokud se najdou další společnosti, které budou chtít vynést stejný počet satelitů jako Starlink, ve výhodě bude ta společnost, která je vynese na vyšší oběžnou dráhu – její satelity se nebudou muset vyhýbat deorbitujícícm nefunkčním družicím. Mám obavy, aby to vše časem neskončilo neřešitelným mezinárodním konfliktem.

    • android napsal:

      Bez obav .. mezinárodní konflikt je méně pravděpodobný. Absolutní většina z těch budoucích >20000 družic .. bude z USA.
      Životní cyklus družic od starlinku bude navíc velmi krátký a zakončený aktivním deorbitem.

  6. maro napsal:

    “Neměli bychom na to ale nahlížet jako na negativum sítě Starlink společnosti SpaceX, ale spíše jako na výzvu…”
    No to je ale newspeak, přesně ve stylu “anomálie” v případě exploze rakety. Samozřejmě že je to negativum jako prase. Až se Google nebo Amazon třeba s použitím Electronu rozhodnou udělat druhou takovou síť, tak to bude teprve řachanda.

    • Samo2 napsal:

      Je to negatívum no je vyvážené pozitívom toho že sa to stalo v dobe keď tých družíc tam je iba 60. Katastrofa by to bola ak by ich tam bolo 6000 a ken vtedy by zistili že tam je fatálns chyba.

    • bohyn napsal:

      Však Starlink nebude sám. OneWeb už první družice vypustil (cíl je ~650), Amazon je také ve hře (cíl ~3300), a plány má ještě Facebook.

    • Martin Gembec napsal:

      Ono je těžké se na to dívat z té či oné strany. V technice platí, že se chyb je třeba poučit a udělat to líp, prostě není to cghyba, ale výzva a tak jsem to popsal. Jinak je to celkem problém, zvláště když se to objevilo už teď. Snad se u dalších várek nebude opakovat velká úmrtnost a chyby v systému řízení.

  7. Geo napsal:

    Tak nakonec je opravdu chyba na straně SpaceX, měli špatně napasaný software a operátor Starlink nic neviděl/nevěděl a podle toho se choval. Medializace je za mne dobrá, protože se tím dalo najevo dalším instalátorům,co opravdu ne.

  8. Nedvidky napsal:

    Samozřejmě že chyba je na straně SpaceX, ale oni si s tím rychle poradí. Tuto událost beru spíše jako pozitivní, protože povede k lepší zprávě satelitů na orbite a zlepšení technologie. No jako že doteď to řešily e-mailem je pro mě dost překvapující. Děkuji za upresnujici článek

    • Jirka Hadač napsal:

      Měl jsem dost podobný pocit jako ty. Ač denně používám emaily, jsou mi jasná jejich omezení a limity. A pro tyto případy mi emaily přijdou jako něco úplně mimo a neskutečně pomalé.

    • Martin Gembec napsal:

      Díky za odezvu, snahou bylo to shrnout s odstupem času a česky, ne každý si měl čas to přečíst v originále.

    • akuhtr napsal:

      No, samozřejmě bych netvrdil. Chyby jsou totiž z mého pohledu dvě, sw bug u SpaceX a pak v komunikačním protokolu u všech, který na to používá zcela nevhodnou technologii – e-mail. Opravit se musí obě.

  9. Štěpán napsal:

    Moc povedený článek, autorovi se to velice povedlo. Překvapuje mě, s jakým nadhledem je to napsáno. Četl jsem o tom článků hodně, ale tento je zaručeně nejlepších. Palec nahoru

    • Martin Gembec napsal:

      Štěpáne tento názor mě opravdu potěšil, nebylo lehké to napsat věcně a bez vlastního pohledu na věc. Úplně se mu nejde vyhnout, ale nebylo podle mě vhodné ho sem tahat.

  10. Jirka Hadač napsal:

    Opravdu moc hezký článek, pane Gembec, díky za něj. Jeden kolega jménem Karel to na mě vytáhl tuším předevčírem a byl docela překvapený. Aspoň člověk získá lepší povědomí o dané problematice.

  11. Brodský napsal:

    Mám velmi špatný vztah k Starlinku. Napřed tvrzení, že bude báječné pokrytí internetem, potom tvrzení, že vlastně pokrytí se zvýší o 5%. Pak tvrzení, že se extrémně skrátí doba odezvy – a to kvůli počítačovým hrám. UFF!!! Jestli tohle je důvod pro zasvinění blízkosti země, tak jsem všemi deseti proti a a jsem pro jeho zrušení. A k tomu gigantická uhlíková stopa pro vynesení 12 000 družic. Není už nejvyšší čas začít sbírat podpisové akce proti starlinku?

    • Dušan Majer napsal:

      Ty hry byly jen příklad pro ilustraci. Netušil jsem, že to někdo pochopí jako hlavní důvod. I když mám obavy, že v tomto případě jde spíše o aplikaci lidové moudrosti o bití psa a hledání hole.

      • HM napsal:

        Zkuste na chvíli odhodit své okouzlení nejmenovanou společností a možná také přijdete na to, že by se svět bez Starlinku v pohodě obešel.
        Spousta zbytečných satelitů na orbitě, komplikující život astronomům i ostatním provozovatelům kosmické techniky. A to jenom proto, aby mohli uživatelé služeb typu Facebook emitovat tuny informačního balastu o něco lépe a radostněji 🙁

        Mně je z toho tedy smutno a divím se, že vám ne.

        • Martin Gembec napsal:

          Tento názor je mi blízký, ale kosmonautix je hodně o technickém rozvoji civilizace a na udržitelný rozvoj se pravda v kosmonautice nehraje. Proto se tu často setkáme s názory, že pokrok nezastavíš a víc je netrápí. Neberte prosím ale tyto názory zle, lidé tu jsou jinak fajn, jenom vědí, že my to stejně neovlivníme.

          • HM napsal:

            Jde o to, jak chápeme pojem pokrok.
            Uvedu příklad.

            Nemálo pokrokářů by mně a obrovské spoustě dalších, rádo zakázalo používat osobní automobil. Svobodná mobilita jim je z důvodu jejich kolektivistických ideologií trnem v oku. Rádi by nás viděli ještě více závislé na státu a korporacích nebo na rikšách a oslech.
            A titíž třeba pak budou radostně hýkat nad orbitou, zasviněnou tisíci redundantních satelitů, které nám, mimo jiné, zkazí pohled na noční oblohu.

            Ani v nejmenším netvrdím, že je to případ třeba pana Majera. Mají různé odrůdy, odstíny, množiny a podmnožiny, které se různě prolínají. Někteří hrají roli pozitivní, spousta jiných roli velmi negativní… Pokrok je relativní pojem.

            Nechme toho. Asi to sem už nepatří. Za mě prostě – NE, díky nemám zájem, infrastruktura pro přenos dat do odlehlých míst se dá budovat i jinak.

          • Dušan Majer napsal:

            Ano, všechno se dá řešit mnoha způsoby, ale mnohé z nich prostě nejsou rentabilní. Starlink má potenciál vytvořit perfektní technologické podhoubí pro rozvoj nových technologií. A to, že přijdeme o noční oblohu? Upřímně řečeno se bez toho obejdu, přínosy převažují. A stejně si myslím, že se z toho dělá větší věda, než to ve skutečnosti je. Ano, družice byly po startu vidět. Ale dnes, kdy vystoupaly výše a stabilizovaly se v prostoru? Pozoruje je někdo? Ne, protože jsou tak nevýrazné, že nejsou prakticky vidět. Takže jen bouře ve sklenici vody. Trochu mi to připomíná situaci z průmyslové revoluce, kdy dělníci ničili stroje, o kterých si mysleli, že jim berou práci. Ano, svět se mění a je potřeba na to reagovat. Nemohu se dočkat všech pokroků, které nám věda a technika přinesou. Starlink je jen jedním z mnoha projektů, které jsou součástí této vědecko-technické evoluce, na které se už moc těším!

        • hotovson napsal:

          “že by se svět bez Starlinku v pohodě obešel”

          tak jako Praha neni CR, tak ani CR/Evropa neni svet
          myslim, ze i v Evrope jsou mista, kde je dnes internet jen velmi draze, omezene nebo vubec

        • Dušan Majer napsal:

          Tady vůbec nejde o to, že ten projekt dělá SpaceX. Fandil bych mu i kdyby to dělal kdokoliv jiný.Tento projekt má možnost vytvořit unikátní technologické podhoubí pro rozvoj nových technologií a posunout lidstvo o další kus vpřed. Já se už nemohu dočkat dalších pokroků v tomto oboru – stejně jako každého jiné technologického posunu vpřed. Jen houšť a větší kapky!

        • Martin napsal:

          “že by se svět bez Starlinku v pohodě obešel”

          Tak zde si dovolím přidat své poznatky do diskuze – zkráceně – bez něj to nepůjde.

          Proč:
          1. příklad USA: Ač jsem tam byl zatím jen jednou, moje cesta byla hlavně o přírodních krásách. Jakmile jste mimo města (a tam řadím i města o velikosti 1 – 5 tisíc obyvatel), máte obrovskou šanci na to, že tam nebude žádný signál na telefonu. Rovněž jsou i oblasti, kde nejen není signál, ale že nejbližší “cokoliv” v podobě nějaké vesnice je i 50km jakýmkoli směrem. Do takové oblasti dotáhnout data, aby jste tam mohli postavit vysílač pro ty mobily by znamenalo mít i desítky/stovky retranslací po cestě horami. Nebo tam mít solitární systém, který bude napojen na starlink. Příkladem budiž cedule u krásného vodopádu, kde bylo něco ve smyslu “pozor, hazard s životem, buďte opatrní a na vlastní riziko” a k tomu “signál pro 911 je jen v horní části parkoviště a záchranka sem jede 45 minut” a dodatek, “letos už 4 mrtví”

          2. pracuji ve firmě, která má pobočky v Africe. Tam je i problém mít stabilní elektriku, každá kancelář/provozovna má svůj agregát. Internet tam má rychlosti v jednotkách Mbps a počítají se data (na MB..) A to i ve větších městech, mimo města není nic, nebo se spolehlivostí na minimu. Počítám, že jakmile Starlink nabídne komerční připojení někde na úrovni 50 – 100$/měsíc, takových přípojek 300 má u nás okamžitě jistých – protože to bude rychlejší, spolehlivější a levnější. Čekat že tam do 10 let bude infrastruktura na úrovni Evropy, to je větší sci-fi, než ten Starlink.. 😉

    • Martin Gembec napsal:

      Brodský: myslím, že uhlíková stopa nebude o moc větší, než když se za rok vypustí 15 telekomunikačních družic. Tedy něco, co se děje a nikdo nezpochybňuje jejich důležitost. Starlink vypadá spíše jako podnikatelský záměr, než reálně přínsné zařízení, ale třeba se mýlíme. Odezvu nedokážu reálně posoudit. Nelze počítat jen cestu 500 km nahoru, ale bude tam i doba pozemního segmentu. Největší výhodou zůstane pokrytí rel. rychlým internetem. Taky mi to přijde málo na to, kolik to za… oběžných drah a čtverečných stupňů oblohy 🙂

    • Tovy napsal:

      Čert teď vem uhlíkovou stopu, ale to zasvinění oběžné dráhy problém bude.
      Kdoví kolik společností vypustí kolik tisíc družic (už to tu bylo psáno výše) a rozsáhlost nízké oběžné dráhy nás nezachrání. SpaceX trochu pootvírá Pandořinu skříňku. Jasně, že novější generace budou spolehlivější, ale spolehlivost levných satelitů s nízkou plánovanou životností bude jinde, než u zbytku, ale zato jich budou tisíce. A nakonec i když se létá na vyšší dráhy – těmi nižšími se proletět musí…

    • 48484848 napsal:

      Treba rozlisovat pojmy. Starlink velmi zvysi pokrytie uzemia, ked okrem malych oblasti v oblasti polov, bude pokryte cele zvysne uzemie. Ale kedze ludia su pozgrupovani do miest, z hladiska pokrytia civiliacie to je len 5%. Tj neznizili ziadne odhady pokrytia, len si si pomylil pokrytie poachy a pokrytie ludstva.
      Co sa tyka hier, to je nonsens. Ziady hrac to nebude pouzivat, je to pomale, chces byt pripojeny k serveru, ktory je do 100km od Teba, trasa 1000km navyse je brutalne nevyhodna. Nikto nehrava na serveroch na druhej strane zemegule, lebo je velmi znevyhodneny voci miestnym.

      Naopak, velku zmenu to prinesie pre obchodnikov na burzach, kde sa takisto rata kazda milisekunda a tam si lokalny server na rozdiel od hry nevyberies. Informaciu z celeho sveta a obchodovanie chces mat k dispozicii co najrychlejsie a signal prejde rychlejsie na priamo cez satelit, ako podmorskym kablom. Draha je sice trochu dlhsia, ale rychlost svetla je podstatne vyssia vo vakuu. To je ta sranda, v podstate je to samopredavacie, akonahle to ma jeden, musia to mat vsetci, inaksie su v nevyhode. Ked to nebude Starlink, vybuduje to niekto iny. Ak to budu Cinania, bude to len horsie. Napriklad ich test zostrelenia satelitu. Trosky budu na obeznej drahe do cca 2035. Amici sice spravili podobn test, ale bol skoro v polovicnej vyske (850km/500km), vsetko smetie uz je prec.

      • xxl napsal:

        pre burzovych obchodnikov je starlink bezpredmetny z viacerych dovodov
        rychlost svetla vo vakuu je sice vyssia ako v optickom kabli(okolo 1.4x vdaka tomu, ze v kabli to nejde rovno, ale cik-cak od stien), ale

        1. minimalne zo zaciatku a mozno nie len zo zaciatku, starlink bude pouzivat system, klient-satelit-pozemna brana-internet-server, takze rychlejsie to pri tomto systeme byt nemoze uz z principu lebo to sa obchodnik moze napojit rovno na chrbticovu optiku

        2. aj keby pouzival system klient-satelit-…-satelit-pozemna brana-server s tym, ze ta pozemna brana by bola umiestnena najlepsie priamo na burze tak je ten prenos pomalsi lebo tie preskoky cez niekolko satelitov pridaju vacsie oneskorenie ako prenos cez opticke kable

        3. satelitny prenos je nespolahlivy

        4. a mozno to najdolezitejsie je to, ze obchodnici ktori potrebuju superychle odozvy lebo prevadzkuju automaticke obchodovania na burzach, tak oni davno maju svoje servre priamo na tych burzach. to nefunguje tak, ze obchodnik z londyna ma svoje pocitace v londyne a z nich obchoduje na new yorkskej burze. to by bol vo velkej nevyhode oproti obchodnikom z new yorku. servre su pekne priamo na burze

  12. jirka4000 napsal:

    Terry Stetler Ol Dirty • 3 hours ago • edited

    ESA and SpaceX had a days old agreement Aeolus would do the maneuver, so what SpaceX missed out on was the later updates. They never were going to take action.

    Translated from a German story

    Vypadá to, že v ESA mají taky pěkný bordel a nejsou se schopni vzájemně informovat o dohodách s jinými masjiteli satelitů. Tedy pokud je výše uvedené pravda.

    • Tovy napsal:

      Počkáme, jestli se zveřejní nějaká finální zpráva.
      Pokud se vypracují postupy a předpisy v době, kdy se vlastně ještě nic nestalo, bude to super. Možná vznikne nový úřad. V letectví se to osvědčilo, cesta je tedy vyšlapaná.
      Pokud ne, máme do pár let problém…

  13. Jarek napsal:

    Toto je kopie rádiové konverzace mezi americkou námořní lodí a Evropany – nedaleko pobřeží
    Evropané: “Prosím, odkloňte Váš kurz o 15 stupňů směrem na jih, abyste se vyhnuli kolizi.”
    Američané: “Doporučuji, abyste Vy odklonili Váš kurz o 15 stupňů na sever, abyste předešli kolizi.”
    Evropané: “Zamítnuto. Vy musíte odklonit kurz o 15 stupňů na jih, abyste předešli kolizi.”
    Američané: “Tady je Kapitán americké námořní lodi. Znovu opakuji – odkloňte Váš kurz.”
    Evropané: “Zamítnuto. Opakuji – VY MUSÍTE odklonit kurz.”
    Američané: “Tady je letadlová loď USS Lincoln – Atlantická námořní flotila Spojených Států. Jsme doprovázeni třemi torpédoborci, třemi křižníky s plnou leteckou podporou. Trvám na tom, abyste VY změnili kurz o 15 stupňů severně. Opakuji, 15 stupňů na sever nebo počítejte s opatřeními, která zajistí bezpečnost naší skupiny.”
    Evropané: “My jsme maják. Čekám Vaši odpověď…”

Zanechte komentář