Vypuštění družice Aeolus, evropského projektu, který bude poprvé sledovat globální vzdušné proudy v reálném čase, se již nebezpečně blíží. Pokud se nic nepokazí, odstartuje tento hlídač větrů na oběžnou dráhu za méně něž měsíc. Ponese s sebou sofistikovaný přístroj využívající Dopplerův jev, který se jmenuje Aladin. Kombinace dvou laserů, velkého teleskopu a mimořádně citlivých senzorů z něj dělá jeden z nejpokročilejších vědeckých přístrojů, jaký se kdy dostal na oběžnou dráhu. Než však dojde ke startu z kosmodromu v jihoamerickém Kourou, musí se pozemní týmy na tuto událost důkladně připravit. Nezbývá než věřit, že jim během dalších týdnů nevezme nějaká nečekaná událost vítr z plachet.
Družice po dokončení podstoupila v Evropě důkladné zkoušky, které simulovaly start a podmínky ve vesmíru, aby se ověřilo, že zařízení bude schopné pracovat na oběžné dráze. Následovala 12 dní dlouhá plavba Atlantikem z Francie do Francouzské Guyany, kde stojí evropský kosmodrom. Start rakety Vega je momentálně plánován na 21. srpna ve 23:20 SELČ.
Zdroj: http://www.esa.int
„Příjezd družice Aeolus na místo startu znamená konec šestnáctileté etapy intenzivního plánování, testování a stavby, na které se bez přehánění podílely generace inženýrů a vědců,“ prohlásil Juan Piñeiro, manažer provozu mise Aeolus a dodal: „Nyní se těšíme na to, že se dovednosti a odhodlání těchto mnoha lidí dočkají naplnění. Tím bude start projektu Aeolus a my pak začneme přijímat důkazy o tom, že družice může splnit své ambiciózní cíle.“
Momentálně je jednou z největších výzev při tvorbě předpovědi počasí sběr dostatečného množství informací o pohybech vzdušných mas na Zemi – jinými slovy o větrném proudění. Aeolus bude první družicí, která bude z vesmíru přímo měřit vlastnosti větru – od povrchu Země, skrz troposféru až do výšky 30 kilometrů ve stratosféře. Sběr těchto informací by měl výrazně vylepšit kvalitu předpovědí počasí.
Zdroj: http://www.esa.int
„Mise Aeolus bude fantastickým přídavkem k naší sestavě družic, které neustále sledují Zemi. Především budeme moci lépe pochopit komplexní svět dynamiky atmosféry a klimatické procesy, což jsou systémy, které nejenže ovlivňují náš každodenní život, ale také mají značné důsledky pro budoucnost,“ vysvětluje Paolo Ferri, ředitel provozu misí v ESA. Aeolus bude kolem Země obíhat po speciálním druhu polární dráhy, což znamená, že jeho dráha povede v okolí pólů, takže bude moci zmapovat celou Zemi. Této dráze se říká heliosynchronní a zajišťuje, že družice přelétá nad daným místem Země při každém oběhu ve stejný místní čas. Jinými slovy si zachovává stejnou orientaci vůči Slunci.
Zdroj: http://www.esa.int
Aeolus bude umístěn na takovou dráhu, aby přelétával nad hranicí dne a noci. Jednak budou jeho solární panely stále dostávat energii ze Slunce a navíc bude schopen studovat velmi dynamické procesy, které se v atmosféře odehrávají během ohřívání vzduchu během rána a chladnutí, když slunce zajde za obzor.
V rámci přípravy na tuto unikátní misi, strávili odborníci z evropských center kosmických operací několik měsíců nácvikem všech možných situací během série startovních simulací, které probíhaly v hlavní řídící místnosti. Jakmile se družice dostane do vesmíru, bude na ni čekat kritická a komplexní fáze, při které se budou postupně zapínat nejprve řídící systémy a později i okruhy související s vědou. Během tohoto procesu se bude sledovat technický stav jednotlivých systémů i to, zda pracují správně.
Zdroj: http://www.esa.int
V této fázi je družice velmi snadno zranitelná. Zatím ještě nebude plně funkční, ale už bude vystavena drsnému vesmírnému prostředí. „Každý satelit má své unikátní úkoly, oběžnou dráhu a manýry. Aeolus v tomto směru samozřejmě není výjimkou. Naše týmy tvoří vysoce trénovaní inženýři, specialisté na letovou dynamiku a experti na řídící systémy. Pozemní stanice trénovaly přesně to, co Aeolus potřebuje a nyní jej budou instruovat, aby právě to dělal. Bude to výzva, ale je to pokaždé velmi vzrušující období,“ popsal Pier Paolo Emanuelli, letový ředitel mise Aeolus.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/06/measuring_cyclones/15418279-1-eng-GB/Measuring_cyclones.jpg
http://www.esa.int/…/04/keeper_of_the_winds/15368444-1-eng-GB/Keeper_of_the_winds.jpg
http://www.esa.int/…/06/earth_s_wind_patterns/8551881-8-eng-GB/Earth_s_wind_patterns.jpg
http://www.esa.int/…/17616495-1-eng-GB/The_SMOS_satellite_in_sun-synchronous_orbit.jpg
http://www.esa.int/v…/Aeolus_operations_teams_during_orbit_simulations.jpg
Může nás těšit, že na této misi pracuje v řídícím středisku ESOC Čech, pan Jan Kolmaš. A bylo by zajímavé např s ním udělat o této misi rozhovor nebo i o jeho životě, je dost zajímavý(vedl si blog).
Velká škoda, že něco takového není na orbitě už 10-15 let, bylo by asi zajímavé sledovat narůstající vliv větrných elektráren na počasí.
Ještě si pamatuji oblíbenou “ meterologicko-ochranářskou“ hlášku o vlivu máchnutí motýlího křídla na počasí na jiném kontinentu 🙂
Ovlivňování počasí větrnými elektrárnami beru jako vtip. 🙂
No vtip to není, naopak už jsem četl, že se to intenzivně zkoumá.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1364032115016457
https://www.bbc.com/news/science-environment-36131442
https://www.washingtonpost.com/news/energy-environment/wp/2017/12/11/wind-energy-is-supposed-to-fight-climate-change-but-climate-change-is-fighting-back/?noredirect=on&utm_term=.3b9f6deaea55
Díky za odkazy, no upřímně řečeno se mi to moc nezdá, ale nejsem v tomto směru nijak pokročilý.
To já jsem zase uvažoval, jestli existuje nějaká studie, jaký vliv na atmosféru budou mít dlouhodobě vysílané laserové pulzy?
A jakou ten pulz má intenzitu při povrchu Země? Může někoho zasáhnout? Nebo třeba poškodit nějakou elektroniku?
To si myslím, že nehrozí. Ostatně třeba taková ICESat-2 bude pálit každou sekundu deset tisíc laserových pulsů do atmosféry.
Mne zase pri cteni tech casovani napada, co by tomu dneska uzivatele rikali, kdyby dostali cerstve z tovarny sice uplne nove vyrobeny, ale pred 10ti lety nejlepsi mobil.
Je pravda, ze diky vyvoji kosmicke techniky jde tak rychle dopredu ta komercni, ale stejne…
Nebo se pletu a treba cipset druzice neni tak stary?
U družic nejsou superrychlé vícejádrové procesory potřeba. Potřebné úkoly splní i pomalejší hardware. Naopak rozhodující je spolehlivost a odolnost proti radiaci, což jsou vlastnosti, které běžný uživatel nepotřebuje a rád je obětuje za výkon.
Na družici taky nikdo nechce rozbíhat „okna“.
A kdyby mi nekdo dal uplne novy auto ze skladu nekde z fabriky, ovsem typ, se kterym 10 let jezdim, vubec bych se nezlobil.
Me spis fascinuje, proc se to nevyrabi alespon v peti kusech – kdyz clovek srovna pocty spionaznich druzic a vedeckych, tak by zaplakal.