Start větrné družice klepe na dveře

Vypuštění družice Aeolus, evropského projektu, který bude poprvé sledovat globální vzdušné proudy v reálném čase, se již nebezpečně blíží. Pokud se nic nepokazí, odstartuje tento hlídač větrů na oběžnou dráhu za méně něž měsíc. Ponese s sebou sofistikovaný přístroj využívající Dopplerův jev, který se jmenuje Aladin. Kombinace dvou laserů, velkého teleskopu a mimořádně citlivých senzorů z něj dělá jeden z nejpokročilejších vědeckých přístrojů, jaký se kdy dostal na oběžnou dráhu. Než však dojde ke startu z kosmodromu v jihoamerickém Kourou, musí se pozemní týmy na tuto událost důkladně připravit. Nezbývá než věřit, že jim během dalších týdnů nevezme nějaká nečekaná událost vítr z plachet.

Družice po dokončení podstoupila v Evropě důkladné zkoušky, které simulovaly start a podmínky ve vesmíru, aby se ověřilo, že zařízení bude schopné pracovat na oběžné dráze. Následovala 12 dní dlouhá plavba Atlantikem z Francie do Francouzské Guyany, kde stojí evropský kosmodrom. Start rakety Vega je momentálně plánován na 21. srpna ve 23:20 SELČ.

Vizualizace družice Aeolus při studiu větrů.

Vizualizace družice Aeolus při studiu větrů.
Zdroj: http://www.esa.int

Příjezd družice Aeolus na místo startu znamená konec šestnáctileté etapy intenzivního plánování, testování a stavby, na které se bez přehánění podílely generace inženýrů a vědců,“ prohlásil Juan Piñeiro, manažer provozu mise Aeolus a dodal: „Nyní se těšíme na to, že se dovednosti a odhodlání těchto mnoha lidí dočkají naplnění. Tím bude start projektu Aeolus a my pak začneme přijímat důkazy o tom, že družice  může splnit své ambiciózní cíle.

Momentálně je jednou z největších výzev při tvorbě předpovědi počasí sběr dostatečného množství informací o pohybech vzdušných mas na Zemi – jinými slovy o větrném proudění. Aeolus bude první družicí, která bude z vesmíru přímo měřit vlastnosti větru – od povrchu Země, skrz troposféru až do výšky 30 kilometrů ve stratosféře. Sběr těchto informací by měl výrazně vylepšit kvalitu předpovědí počasí.

Vzdušné proudy jsou velmi komplexní.

Vzdušné proudy jsou velmi komplexní.
Zdroj: http://www.esa.int

Mise Aeolus bude fantastickým přídavkem k naší sestavě družic, které neustále sledují Zemi. Především budeme moci lépe pochopit komplexní svět dynamiky atmosféry a klimatické procesy, což jsou systémy, které nejenže ovlivňují náš každodenní život, ale také mají značné důsledky pro budoucnost,“ vysvětluje Paolo Ferri, ředitel provozu misí v ESA. Aeolus bude kolem Země obíhat po speciálním druhu polární dráhy, což znamená, že jeho dráha povede v okolí pólů, takže bude moci zmapovat celou Zemi. Této dráze se říká heliosynchronní a zajišťuje, že družice přelétá nad daným místem Země při každém oběhu ve stejný místní čas. Jinými slovy si zachovává stejnou orientaci vůči Slunci.

Na heliosynchronní dráze obíhá i družice SMOS.

Na heliosynchronní dráze obíhá i družice SMOS.
Zdroj: http://www.esa.int

Aeolus bude umístěn na takovou dráhu, aby přelétával nad hranicí dne a noci. Jednak budou jeho solární panely stále dostávat energii ze Slunce a navíc bude schopen studovat velmi dynamické procesy, které se v atmosféře odehrávají během ohřívání vzduchu během rána a chladnutí, když slunce zajde za obzor.

V rámci přípravy na tuto unikátní misi, strávili odborníci z evropských center kosmických operací několik měsíců nácvikem všech možných situací během série startovních simulací, které probíhaly v hlavní řídící místnosti. Jakmile se družice dostane do vesmíru, bude na ni čekat kritická a komplexní fáze, při které se budou postupně zapínat nejprve řídící systémy a později i okruhy související s vědou. Během tohoto procesu se bude sledovat technický stav jednotlivých systémů i to, zda pracují správně.

Specialisté programu Aeolus během předstartovních simulací.

Specialisté programu Aeolus během předstartovních simulací.
Zdroj: http://www.esa.int

V této fázi je družice velmi snadno zranitelná. Zatím ještě nebude plně funkční, ale už bude vystavena drsnému vesmírnému prostředí. „Každý satelit má své unikátní úkoly, oběžnou dráhu a manýry. Aeolus v tomto směru samozřejmě není výjimkou. Naše týmy tvoří vysoce trénovaní inženýři, specialisté na letovou dynamiku a experti na řídící systémy. Pozemní stanice trénovaly přesně to, co Aeolus potřebuje a nyní jej budou instruovat, aby právě to dělal. Bude to výzva, ale je to pokaždé velmi vzrušující období,“ popsal Pier Paolo Emanuelli, letový ředitel mise Aeolus.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/06/measuring_cyclones/15418279-1-eng-GB/Measuring_cyclones.jpg
http://www.esa.int/…/04/keeper_of_the_winds/15368444-1-eng-GB/Keeper_of_the_winds.jpg
http://www.esa.int/…/06/earth_s_wind_patterns/8551881-8-eng-GB/Earth_s_wind_patterns.jpg
http://www.esa.int/…/17616495-1-eng-GB/The_SMOS_satellite_in_sun-synchronous_orbit.jpg
http://www.esa.int/v…/Aeolus_operations_teams_during_orbit_simulations.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Start větrné družice klepe na dveře”

  1. Pavel napsal:

    Mne zase pri cteni tech casovani napada, co by tomu dneska uzivatele rikali, kdyby dostali cerstve z tovarny sice uplne nove vyrobeny, ale pred 10ti lety nejlepsi mobil.
    Je pravda, ze diky vyvoji kosmicke techniky jde tak rychle dopredu ta komercni, ale stejne…
    Nebo se pletu a treba cipset druzice neni tak stary?

  2. slappy Redakce napsal:

    To já jsem zase uvažoval, jestli existuje nějaká studie, jaký vliv na atmosféru budou mít dlouhodobě vysílané laserové pulzy?
    A jakou ten pulz má intenzitu při povrchu Země? Může někoho zasáhnout? Nebo třeba poškodit nějakou elektroniku?

  3. frank napsal:

    Velká škoda, že něco takového není na orbitě už 10-15 let, bylo by asi zajímavé sledovat narůstající vliv větrných elektráren na počasí.
    Ještě si pamatuji oblíbenou “ meterologicko-ochranářskou“ hlášku o vlivu máchnutí motýlího křídla na počasí na jiném kontinentu 🙂

  4. Jakub napsal:

    Může nás těšit, že na této misi pracuje v řídícím středisku ESOC Čech, pan Jan Kolmaš. A bylo by zajímavé např s ním udělat o této misi rozhovor nebo i o jeho životě, je dost zajímavý(vedl si blog).

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.