Rus, Ital a Američan přiletěli na ISS

Stalo se milou tradicí, že každý pilotovaný start k ISS doprovází náš článek, ve kterém se seznámíme s posádkou. V případě Sojuzu MS-13 sice článek vychází později, ale tradice zůstává zachována. Osobně si myslím, že podobné články mají dvojí význam – jednak díky nim máme možnost lépe poznat astronauty, pochopit, co formovalo jejich životní osudy a také můžeme vidět, kolik práce je to stálo – třeba jen při pohledu na množství vystudovaných škol se leckomu zatají dech. Astronauti jsou zkrátka a dobře špičkoví odborníci a to samé platí i o trojici, která přiletěla v Sojuzu MS-13. Zároveň může tato posádka sloužit jako učebnicová ukázka mezinárodnosti ISS – tvoří ji totiž zástupci hned tří států – velitel lodi je z Ruska, první palubní inženýr z Itálie, druhý z USA.

Alexandr Skvorcov

Alexandr Skvorcov
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Alexandr Alexandrovič Skvorcov (velitel kosmické lodi) – 53 let
Jeho rodiče – Alexandr Alexandrovič Skvorcov a Nina Ivanovna Skvorcová – žili v moskevské oblasti ve městě Šelkovo, kam se narodil i malý Alexandr. Za významný rok v jeho životě můžeme považovat rok 1987. Tehdy totiž dokončil studia na stavropolské škole vojenských pilotů a navigátorů. Důležité je, že už během studia sloužil na místním letišti Špakovskoje. Díky dobrým studijním výsledkům odcházel s kvalifikací pilot-inženýr. Jeho život byl silně spojen s letadly. V nich létal nejen během studia, ale i mimo něj. Nalétal více než 1000 hodin na strojích L-39, MiG-23 a Su-27. A nevedl si vůbec špatně, o čemž svědčí i fakt, že nelétal pouze jako hlavní pilot, ale velel dokonce i několika formacím. Jeho perfektní výsledky neušly kolegům a nadřízeným, takže se brzy vypracoval na pilota první třídy s rozšířeným výcvikem. To znamená, že kromě skvělé pilotáže pro něj nepředstavují problém ani další specializované pokročilé výzvy, jako je třeba potápění, nebo instruktáž paraglidingu.

Získal také diplom i z vojenské akademie, ale ani to mu nestačilo a tak si své vzdělání začal rozšiřovat na Ruské akademii veřejných služeb, kde se pustil do studia práv. Během studia měl celkově mnoho aktivit, mezi kterými však vyčnívá přihláška do kosmonautického výcviku. 28. července 1997 mu Státní meziresortní komise po analýze lékařských testů dala doporučení k zařazení do oddílu kosmonautů CPK, jehož členem se stal o necelý měsíc později, hned jak dokončil akademii a začala jeho dvouletá příprava.

Alexandr Svorcov při cvičení v modulu Unity v roce 2010.

Alexandr Svorcov při cvičení v modulu Unity v roce 2010.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

V srpnu 2007 přišla první nominace do záložní posádky – konkrétně do 21. dlouhodobé expedice. O 11 měsíců později se dočkal letové nominace do 24. expedice, což Roskosmos potvrdil v září téhož roku. Kvůli změnám v systému fungování ISS byl v dubnu 2009 přeřazen do Expedice 23 a následně Expedice 24. Na svou první kosmickou misi vyrazil 2. dubna 2010 v Sojuzu TMA-18 společně s Michailem Kornijenkem a Tracy Caldwell. Na stanici tato trojice strávila půl roku a k návratu do kazašské stepi došlo 25. září 2010.

V létě následujícího roku přišla nominace do záložní posádky pro Expedice 37 a 38, s čímž souvisela i letová nominace do Expedic 38 a 39, z čehož byly nakonec Expedice 39 a 40. Tady už žádné úpravy nenastaly a 25. března 2014 usedl do Sojuzu TMA-12M jakožto velitel. Společně s ním letěli také Oleg Artěmjev a Steven Swanson. Měli sice využít rychlého letového profilu, ale kvůli závadě na orientačním systému lodi přešli na klasický dvoudenní profil. Spojení s ISS proběhlo bez problémů, stejně jako následný půlroční pobyt. Během něj Alexandr Skvorcov vykonal dva výstupy do volného prostoru s celkovou délkou 12 hodin a 34 minut.

Alexander Skvorcov, Steven Swanson a Oleg Artěmjev mávají svým kolegům během nastupování do Sojuzu TMA-12M, který je dopraví na Zemi. zdroj:nasa.gov

Alexander Skvorcov, Steven Swanson a Oleg Artěmjev mávají svým kolegům během nastupování do Sojuzu TMA-12M, který je dopraví na Zemi.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Nyní tedy zažívá svou třetí kosmickou misi. Na Zemi na něj čeká jeho manželka, Jelena Gregorijevna Skvorcová a dcera Anna Alexandrovna, která se narodila v roce 1990. Mezi jeho koníčky patří třeba fotbal, badminton, turistika, ale i rybolov, lovectví a potápění. Pokud byste ho chtěli něčím skutečně hodně potěšit, připravte pro něj opravdu velmi pálivé jídlo. Sám si totiž připravuje hodně pálivé chilli omáčky a při svém prvním pobytu na stanici všechny docela překvapil, když si udělal a snědl sendvič s ostrým japonským křenem wasabi.

Luca Parmitano

Luca Parmitano
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Luca Parmitano (palubní inženýr 1) – 42 let
Sociální sítě: 

Rodák ze Sicíle, konkrétně z města Paternó se zamiloval do letadel a těm vojenským zasvětil svůj život. Rozhodl se totiž pro kariéru vojenského pilota, ale cesta, kterou prošel, se jako přímá označit nedá. Roku 1995 absolvoval Vědecké lyceum Galilea Galilei ve městě Catania a záhy přestoupil na Univerzitu Fridricha II. v Neapoli, kde získal titul bakalář politických věd. Pokud si myslíte, že takový výčet studijních úspěchů už stačí, mýlíte se. Jeho zájem o studium neopadl. Luca vstoupil do armády a začal studovat Vojenskou leteckou akademii ve městě Pozzuoli, kterou dokončil v roce 2000. V dalším roce zamířil na výcvik do USA, kde sloužil v rámci společného projektu Euro-NATO na Sheppardově letecké základně. Mezi roky 2001 a 2009 létal jakožto pilot italského vojenského letectva, ve kterém získal hodnost majora. Jeho specializací byly bitevní letouny AMX – právě na nich nalétal polovinu z celkových dvou tisíc hodin ve vzduchu. Zbývající polovinu pak tvořily lety na více než 40 typech letadel a vrtulníků. Za služby v armádě dostal Stříbrnou leteckou medaili za statečnost.

V roce 2008 se přihlásil do čtvrtého náboru evropských astronautů. Někteří to musí zkoušet víckrát, ale Luca uspěl hned na první pokus – 20. května 2009 se dočkal zařazení do oddílu astronautů. A ani tady se s ničím moc nepáral – už 22. listopadu 2010 úspěšně zakončil základní výcvik v astronautickém středisku v Kolíně nad Rýnem. Rozjetý rychlík se nezastavil ani v dalších měsících – ještě tentýž rok, v prosinci, byl zařazen do posádky Sojuzu TMA-09M. Jeho nominaci posvětila v únoru 2011 i NASA, takže cestě do vesmíru už nestálo nic v cestě.

Italský astronaut Luca Parmitano u staniční chladničky MELFI, kde se uchovávaly vzorky.

Italský astronaut Luca Parmitano u staniční chladničky MELFI, kde se uchovávaly vzorky.
Zdroj: https://farm8.staticflickr.com

Luca Parmitano odstartoval 28. května 2013 na svou první kosmickou misi v Sojuzu TMA-09M, kde spolu s ním letěli Fjodor Jurčichin a Karen Nyberg. Mimochodem na Parmitanovi s Jurčichinem můžeme krásně demonstrovat, jaké rozdíly jsou v čekacích dobách na první let do vesmíru. Zatímco Fjodor Jurčichin si počkal od podání přihlášky do prvního kosmického letu celých 16 let, Luca Parmitano to samé stihl za 5 roků. Z celého výběru astronautů z roku 2009 se navíc dostal do kosmu jako první. Jeho pobyt na ISS (Mise dostala jméno Volare. To v překladu znamená létat, což je pro pobyt na ISS stylové. Je to ale také odkaz na známou skladbu Domenica Modugna) trval půl roku a Luca Parmitano při něm vykonal dva výstupy do volného prostoru s celkovou délkou 7 hodin a 39 minut. Při prvním se stal vůbec prvním Italem, který provedl výstup do volného prostoru, ale většina lidí si bude spíše pamatovat jeho druhý výstup. Ten se totiž vinou technické závady zvrtnul a astronautovi šlo bez přehánění o život, když se mu začala v helmě hromadit voda. Nepříjemná zkušenost naštěstí neměla žádné tragické následky a Parmitano se mohl podle plánu 11. listopadu 2013 vrátit na Zemi.

Luca Parmitano jako Superman.

Luca Parmitano jako Superman.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net

Jeho současná mise nese název Beyond, což můžeme přeložit jako „za“. V soukromém životě je Luca Parmitano ženatý s Kathy Dillow – mají spolu dvě dcery. Aktivně se věnuje potápění s dýchacími přístroji a má rád i další adrenalinové zážitky – třeba snowboarding nebo skoky padákem. Ve formě se udržuje posilováním a plaváním. Naopak nejraději relaxuje u knihy, nebo poslouchá hudbu.

Andrew Morgan

Andrew Morgan
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Andrew Richard “Drew” Morgan (palubní inženýr 2) – 43 let
Rodák  z města New Castle v Pensylvánii také spojil svůj život s armádou, ve které získal hodnost plukovníka. Jeho cesta vedla přes studium na Armádní akademii Spojených států ve West Point, ale studoval i na Uniformed Services University of the Health Sciences v marylandském městě Behesda. Na ní získal jen tak mimochodem doktorát z medicíny. Spojení armády a lékařství využil i ve své praxi, kdy sloužil jako pohotovostní lékař a letecký chirurg v komunitě speciálních operací armády. Aby toho nebylo málo, doplnil si vzdělání na Virginia Commonwealth University v Halifaxu, stát Virginia, kde se věnoval sportovní medicíně.

Do oddílu amerických astronautů byl přijat v roce 2013 – jeho parťáky tedy byla třeba Anne McClain, která už na ISS pobývala, ale i Christina Koch nebo Nick Hague, se kterými se na stanici po svém příletu potkal.

Astronauti Skvorcov, Parmitano a Morgan se po příletu stali součástí jubilejní 60. dlouhodobé expedice na ISS. Pokud se situace nezmění, bude další harmonogram oproti tradičnímu průběhu trochu odlišný. Na 25. září je plánován start kosmické lodi Sojuz MS-15, která na ISS dopraví tříčlennou posádku ve složení Oleg Skripočka, Jessica Meir (mimochodem také z výběru roku 2013) a Hazza Al Mansouri. Zatímco Rus a Američanka zůstanou na ISS půl roku, jejich kolega ze Spojených arabských emirátů stráví na stanici jen zhruba dva týdny, během kterých bude na ISS celkem devět lidí. Na 12. října je plánován odlet Sojuzu MS-12, ve kterém se na Zemi vrátí Alexej Ovčinin, Nick Hague a Hazza Al Mansouri. Christina Koch, která v Sojuzu MS-12 přiletěla, si svou kosmickou misi prodlouží.

Plakát na motivy 60. dlouhodobé expedice na ISS.

Plakát na motivy 60. dlouhodobé expedice na ISS.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Odletem Sojuzu MS-12 začne na ISS oficiálně 61. dlouhodobá expedice, jejímž velitelem se stane Luca Parmitano. Složení posádek dalších expedic hodně záleží na tom, jak rychle se podaří dostat do provozu americké lodě Crew Dragon a Starliner. Jisté však je, že Sojuz MS-13 by se měl na zemi vrátit ještě letos. Do jeho křesel usedne Alexander Skvorcov, Luca Parmitano a Christina Koch, která tak ukončí svůj prodloužený pobyt. Andrew Morgan, který v této lodi přiletěl, si svůj pobyt na ISS prodlouží také.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Soyuz-MS-13-Mission-Patch.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/Alexander_Skvortsov_cropped.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/STS-131_ISS-23_Alexander_Skvortsov_uses_COLBERT.jpg
https://pbs.twimg.com/media/BxM-aWGIQAAbICI.jpg:large
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/Luca_Parmitano_EMU.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7451/8977589651_72ae842d85_c.jpg
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/…/884424_10151656180665667_1684006943_o.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Andrew_R._Morgan_official_portrait.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5c/Expedition_60_crew_portrait.jpg

Rus, Ital a Američan přiletěli na ISS, 5.0 out of 5 based on 10 ratings
Pin It
(Visited 1 939 times, 3 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (10 votes cast)
(Visited 1 939 times, 3 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


21 komentářů ke článku “Rus, Ital a Američan přiletěli na ISS”

  1. Jirka Hadač napsal:

    No, teda, zajímavé, už je na čase, aby to zas nahoře vzal pevně do ruky nějaký evropan.
    Mimochodem, jak to bude řešeno, až začnou komerční lodi vozit 4 astronauty? Kde bude ten 4. spat? Protože pokud si pamatuju, v ruském segmentu má 3. ložnice přibýt až po startu Nauky. A pokud začnou lítat dříve, než bude nahoře Nauka…

    • Vojta napsal:

      Plnohodnotná ložnice chybět bude, ale na ISS je dost míst, kde se dá nocovat docela dobře. Spát se dá i v transportních lodích. Orbitální úsek Sojuzu je na to připravený a předpokládám, že i americké lodě budou mít podporu třeba ve formě natažení křesla do roviny. Astronauti nejsou žádné slečinky. Největší problém by mohli mít s tím, že spací kóje slouží i k uložení osobních věcí a jako malá soukromá pracovna. Zalézt do spacáku a před usnutím ještě napsat e-mail domů mimo kóji tak dobře nepůjde.

      • Radim Pretsch napsal:

        Astronauti spí ve spacácích. V Dragonu nebo Starlineru stačí kotvící body. Sedačka, byť sklopená, je pro spaní zbytečná. Paradoxně by se tak tyto lodě mohly během připojení k ISS stát velmi luxusními apartmány s maximem soukromí a pohodlí 😉

        Ale, pokud se nepletu, tak Rusové se nevrátí ke tříčleným posádkám dokud nevypustí Nauku. Jak přiznali, v současné konfiguraci ruské části ISS tam pro třetího není práce.

        Takže i po zapojení komerčních dopravců by posádka měla být šestičlená. Na sedmičlenou by se měla navýšit až s Naukou, která bude obsahovat také 7 spací kóji.

        • Vojta napsal:

          Ty křesla jsem myslel kvůli ukotvení spacáku a v původním tvaru by to asi tak pohodlné nebylo. Jinde se kotví spacáky ke stěně a stěny v lodích nejsou rovné. Viděl jsem i fotku z nouzového nocování v přechodové komoře, kde byl spacák zavěšen v prostoru, ale bylo potřeba dost kotvících bodů a provazu. Astronaut pak vypadal jako zámotek v pavoučí síti 🙂
          Křeslo by snad mohlo poskytovat i nějaké úchyty na osobní vybavení a předpokládá se i spánek na něm při pomalém profilu, takže si myslím, že by to měla být nejpohodlnější varianta.

          • Radim Pretsch napsal:

            Pravda, ta křesla mohou nabídnout snadné ukotvení.
            Ale spíš sázím na to rozšíření na sedmičlenou posádku až v rámci příletu Nauky a tedy zároveň rozšíření počtu standardních kójí.

    • Hawk napsal:

      Trosku jsem googlil a nenasel jsem nastin harmonogramu startu nebo poctu startu jednotlivych lodi, az budou vsechny pilotovane lodi ,t.j. CDragon, Starliner, Soyuz v provozu.
      V dlouhodobejsi budoucnosti se planuje i komercni vyuziti, tak je otazka zda budou stacit dokovaci porty pro pilotovane a zasobovaci lode.
      Pokud se vse rozjede tak to budou prijemne starosti :-)- bude to znamenat ze ISS jeste s nami nejaky patek bude.

      • Radim Pretsch napsal:

        O něco níž je Luďkův post z 12:33 s aktuálním harmonogramem do května 2021

      • Luděk napsal:

        Dva dokovací porty na západním segmentu ISS pro pilotované lety by měly stačit. Asi jen dvakrát ročně na krátkou dobu, při střídání posádek, budou oba obsazeny, po zbytek roku bude obsazen jeden a druhý bude volný pro komerci. Uvidíme, zatím jen spekuluji.

        • Radim Pretsch napsal:

          A to jsou jen aktivní porty, primárně určetné pro pilotované mise. K tomu je třeba připočíst 2-3 pasivní pro stávající nákladní lodě Dragon a Cygnus.
          ISS je na zvýšený provoz připravena 😉

          • Luděk napsal:

            Přesně tak, a pro HTV. 🙂

          • Radim Pretsch napsal:

            Tu jsem v té “tlačenici” přehlédl 😉
            Jak píše Hawk, čekají “nás” příjemné starosti…

  2. To bez buku napsal:

    Nadpis jako začátek nějakýho dobrýho vtipu.

    • Dušan Majer napsal:

      To jsem rád, je to tak schválně. 😉

    • Pavel Kralicek napsal:

      Přesně tak!:-) … Američan, Japonec, Čech a komunista letí letadlem. Američan chce zamachrovat a tak vyndá z kapsy plechovku Coca Coly, vyhodí ji z okna a řekne: “Těch máme dost!”. Japonec se nenechá zaskočit, sundá si ze zápěstí digitálky, vyhodí je z okna a řekne “Těch máme dost!”. Čech se zoufale podívá na sebe, rozhlédne kolem, vyskočí a vyhodí z okna komunistu a vítězoslavně řekne: “Těch máme dost!”:-) … tenhle vtip řekla moje kamarádka za v půli 80.let jako šestiletá ve školce po tom, co ho odposlechla doma…následovalo vyšetřování rodičů a hrozilo odebrání dítěte z rodiny…

      • maro napsal:

        Jo to sedí. I s těma opletačkama ohledně výchovy. Dnes by tam místo Čecha mohl sedět Němec s africkým imigrantem. A tomu Němci, co by ten vtip sdílel na facebooku, by ho smázli, dostal by týdenní ban a taky by se oprávněně začal bát o práci. Prostě nová doba.

        • Dušan Majer napsal:

          Pozor, tenhle komentář už vybočuje z tématu.

          • maro napsal:

            Tak to snad celé tohle vlákno. A nebo naopak, ale pak i ten můj. Pokud do tohoto tématu vtipy a jejich přijetí společností patří.

          • Dušan Majer napsal:

            Jenže tohle je klasický příklad stále většího utíkání. První komentář vlákna ještě s tématem souvisel a jak se pokračovalo dál a dál, už to bylo stále více OT. Už ten příspěvek pana Králíčka byl de facto na hraně, ale nechtěl jsem na to reagovat, protože pokud by na to nikdo nereagoval, tak by se nad tím daly zavřít oči. Reakce však přišla a diskuse se v ní k tématu nepřiblížila, tak už jsem musel vplout do debaty a pokusit se ji usměrnit, aby neutíkala ještě více. Díky za pochopení.

  3. Luděk napsal:

    Bude zajímavé, pokud americké komerční lodě k ISS budou mít další odklady, jestli Rusové případně pošlou 3 nebo 4 pilotované lodě v roce 2020 místo plánovaných 2, třeba v rytmu březen/květen/září/listopad. Může se totiž jinak stát, že by nějaká základní posádka byla delší dobu znovu jen ve třech.
    V současnosti to vypadá zatím takto:
    Sojuz MS-15 start 25. září 2019, přistání 1. dubna 2020.
    Sojuz MS-16 start 20. března 2020, přistání říjen 2020.
    Sojuz MS-17 start 21. října 2020, přistání březen 2021.

    Starliner Boe-CFT start 30. listopadu 2019, přistání 11. května 2020.
    Dragon 2 DM-2 start 17. a přistání 24. prosince 2019. (Ale už padla informace o přesunu startu Dragonu až na rok 2020).
    Dragon 2 USCV-1 start květen 2020, přistání listopad 2020.
    Starliner USCV-2 start listopad 2020, přistání květen 2021.

    • Radim Pretsch napsal:

      Pro Američany je tedy stěžejní listopadový start Starlineru a s tím spojené zahájení rotace posádek v západním segmentu ISS.

      Pokud to vyjde, má SpaceX prostor do května 2020, aby byl schopen “naskočit” do tohoto kolotoče. Tedy zvládnout druhé demo a připravit první provozní start.
      To vypadá realisticky.

      • Vítek napsal:

        Otázka je, nakolik je realistický ten listopadový start Starlineru s posádkou. Bezpilotní orbitální demo ještě nebylo, pad abort ještě nebyl, statický zážeh servisního modulu ještě nebyl. Rád bych se mýlil ale zdá se mi, že letos člověk v komerční lodi neodstartuje.

Zanechte komentář