Gateway (srpen 2019)

Plánovaná kosmická stanice Gateway nemusí být prvním umělým kosmickým tělesem, které se bude nacházet na eliptické, téměř polární oběžné dráze Měsíce, zvané NRHO. NASA uvažuje o samostatné misi SSTP NRHO Demo, kde SSTP je zkratka tvořená počátečními písmeny slov Small Spacecraft Technology Program. Sonda by byla postavena na základě cubesatu o velikosti 12U. NASA vydala 7. srpna poptávku na vynesení užitečného nákladu o celkové hmotnosti 25 kg na dráhu k Měsíci nejpozději v prosinci 2020. V zájmu snížení ceny je NASA ochotna přijmout větší riziko, spojené s případným prvním letem nosné rakety. Vyhrazuje si však právo odmítnout nabídku v případech, kdy většina komponent a subsystémů nosiče nebude dostatečně kvalifikována nebo pokud budou existovat jiné přiměřené důkazy naznačující, že kvalifikační test bude neúspěšný. Termín pro podání nabídek uplyne 6. září.

Modul PPE bude postaven na platformě komunikačních satelitů Maxar 1300. Na fotografii 57. družice produktové řady 1300 - Intelsat 39, vynesená 6. srpna.

Modul PPE bude postaven na platformě komunikačních satelitů Maxar 1300. Na fotografii 57. družice produktové řady 1300 – Intelsat 39, vynesená 6. srpna.
Zdroj: http://www.asdnews.com/

Prvním dílem stanice Gateway bude energetický a pohonný modul Power and Propulsion Element (PPE), jehož vynesení je plánováno na konec roku 2022. Úkolem modulu bude zásobovat stanici elektřinou, udržovat její polohu a zajišťovat komunikaci se Zemí. Modul staví společnost Maxar Technologies, která v květnu vzešla jako vítěz tendru NASA. Za pořízení modulu je odpovědné Glennovo výzkumné středisko NASA. Podrobnější informace o modulu byly uvedeny v květnovém dílu.

V posledním čtvrtletí roku 2023 má být komerčním nosičem vynesen malý obytný modul Minimal Habitation Module (MHM), na jehož vývoji spolupracuje Johnsonovo vesmírné středisko se společností Northrop Grumman Innovation Systems. NGIS byl vybrán k výrobě, vynesení a dopravě modulu na dráhu NRHO v červenci, a v současnosti jsou dojednávány smluvní podmínky. V polovině srpna začala NASA používat nové označení modulu – Habitation and Logistics Outpost (HALO). Modul bude postaven na základě nákladní zásobovací lodě Cygnus, technické specifikace byly uvedeny v červencovém dílu.

Zásobovací loď Cygnus pro ISS. Modul MHM (HALO) bude mít spojovací uzly i v plášti válce.

Zásobovací loď Cygnus pro ISS. Modul MHM (HALO) bude mít spojovací uzly i v plášti válce.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

červnovém dílu byly uvedeny předběžné požadavky NASA na nákladní zásobovací lodě, specifikované v pracovní verzi výzvy k předkládání návrhů na komerční logistické dodávky na stanici Gateway. Zásobovací lodě mají být podle výzvy vynášeny pouze komerčními raketami. Úsilí o získání logistických služeb je vedeno Kennedyho vesmírným střediskem. V KSC se 26. června konal Průmyslový den, kterého se zúčastnili zástupci 27 společností. Jejich plný seznam je tady. Do 10. července zasílali uchazeči své komentáře a připomínky k vydaným dokumentům. Na základě této zpětné vazby vydala NASA 16. srpna finální výzvu k podání komerčních nabídek. Hlavní změnou oproti pracovní verzi je snížení požadavku na nominální dobu připojení logistického modulu ke stanici z jednoho roku na šest měsíců a snížení možnosti NASA opakovaně objednávat prodloužení tohoto připojení z celkových tří let na celkovou dobu připojení v délce jednoho roku. Lhůta pro podání nabídek uplyne 1. října. Po jejich posouzení by měl být v prosinci podepsán kontrakt, či více kontraktů.

V roce 2024 má stanici v rámci mise Artemis 3 navštívit první čtyřčlenná posádka. Smlouva na výrobu kosmické lodě Orion nebyla s dodavatelem Lockheed Martin dosud podepsána. V zájmu dodržení časového plánu však NASA objednala dlouhodobé položky hardwaru. Na základě objednávek probíhá výroba velkých hliníkových ingotů pro strukturu hermetizovaného modulu, orientačních motorů, elektronických součástek pro avioniku a podobně. NASA a Lockheed Martin jsou velmi blízko podpisu smlouvy na nákup celé sady avioniky pro Orion. V červenci NASA podepsala s ESA dohodu o dodávce servisního modulu.

Centrální stupeň SLS je nutno objednat bez dvou měsíců pět let před startem. Protože smlouva na stavbu třetího exempláře centrálního stupně nebyla dosud podepsána, nebude připraven pro vynesení sondy Europa Clipper v roce 2023. Prioritu tak získává Artemis 3.

Centrální stupeň SLS je nutno objednat bez dvou měsíců pět let před startem. Protože smlouva na stavbu třetího exempláře centrálního stupně nebyla dosud podepsána, nebude připraven pro vynesení sondy Europa Clipper v roce 2023. Prioritu tak získává Artemis 3.
Zdroj: https://oig.nasa.gov

Dosud nebyla podepsána ani smlouva na stavbu třetího exempláře centrálního stupně nosné rakety SLS. Protože výroba stupně od objednání trvá 52 měsíců, NASA i zde objednává s předstihem nákup kritických prvků, které se pro první exemplář stavěly nejdéle. Jde zejména o hliníkové díly pláště stupně, u nichž doba mezi objednáním a zasláním do továrny Michoud trvá osmnáct měsíců. Dalšími objednanými díly jsou mechanické systémy, které mají delší dodací lhůtu, jako ventily a hydraulické jednotky CAPU (Core Stage Auxiliary Power Unit). V červnu překročil počet objednávek hranici dvou set.

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Smlouva na sadu dvou vzletových stupňů SRB byla již dříve uzavřena s NGIS. V minulém dílu jsme uvedli, že dosud nebylo definitivně určeno, zda raketa SLS bude opět v konfiguraci Block 1 se slabším horním stupněm ICPS nebo Block 1B s novým výkonným horním stupněm EUS. Podle prohlášení Boeingu z 31. července poletí SLS při misi Artemis 3 s horním stupněm EUS.

Podle stále platného záměru mají během mise Artemis 3 na stanici Gateway přestoupit dva astronauti do landeru a v něm se vydat na jižní pól Měsíce. V červenci vydalo Marshallovo středisko vesmírných letů (MSFC) oznámení o úsilí získání integrovaného landeru. K připojeným technickým specifikacím landeru mohly průmyslové společnosti podávat do 2. srpna připomínky. Po přezkumu připomínek má NASA v úmyslu vydat na konci léta poptávku na návrhy komerčních společností na lander. Koncem roku by měla být základní jednání ukončena. V dalším období NASA očekává adekvátní financování na podporu více než dvou společností. Po přezkumu koncepcí v říjnu 2020 by měly být se dvěma společnostmi podepsány kontrakty na výrobu a letové demonstrace landeru. Podrobnější informace k plánovanému pilotovanému výsadku na Měsíci čtenář najde v červencovém dílu, technické požadavky na jednotlivé moduly landeru v únorovém dílu.

Harmonogram získání landeru

Harmonogram získání landeru. V předposledním řádku vývoj skafandru pro práci na povrchu Měsíce.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Jak bylo zmíněno v předchozím odstavci, úsilí o získání pilotovaného landeru vede již delší dobu MSFC v alabamském Huntsville. Administrátor NASA Jim Bridenstine oficiálně oznámil 16. srpna, že MSFC bude mít nadále na starosti vývoj a pořízení přeletového a přistávacího modulu landeru, a navíc bude dohlížet na celkový program landeru. Stalo se tak navzdory námitkám republikánských členů Kongresu za Texas (Ted Cruz, John Cornyn, Brian Babin), kteří chtěli, aby tento úkol připadl Johnsonově vesmírnému středisku (JSC) v texaském Houstonu. Všichni tři politici dokonce den předtím napsali Bridenstineovi dopis, ve kterém jej před oficiálním oznámením varovali a žádali, aby oznámení předcházela diskuse. Argumentovali, že nákladově nejefektivnější přístup spočívá v tom, aby jedno středisko spravovalo celý program a že by to mělo být JSC, kde existuje znalostní základna a nezpochybnitelné dovednosti pro tento úkol. Tento střet byl do značné míry střetem mezi politiky obou států, kteří chtěli získat práci pro své voliče a prestiž pro svůj stát.

JSC bude podle rozhodnutí administrátora řídit vývoj a pořízení vzletového modulu landeru. Bridenstine to považuje za vítězství pro obě střediska. Slovo “pořízení” je nutno chápat jako nákup služby od komerční společnosti. Jedná se o stejný přístup jako v případě programu letů komerčních pilotovaných a zásobovacích lodí na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Vize fáze 2 programu Artemis, prezentovaná 23. července na Virtuálním průmyslovém fóru NASA.

Vize fáze 2 programu Artemis, prezentovaná 23. července na Virtuálním průmyslovém fóru NASA.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Bridenstine uvedl, že do programu landeru bude zapojeno 363 pracovních míst v NASA, z nichž 140 bude v MSFC, 87 v JSC a zbytek v dalších střediscích. Chápe obavy Cruze, Cornyna a Babina. Sám však v zájmu realizace programu Artemis považuje za nutné sdílení programu všemi středisky. Rozhodnutí pověřit MSFC odůvodnil zkušenostmi střediska s pohonem, který je klíčovým prvkem přeletového a přistávacího modulu landeru, mj. zkušenostmi získanými při vývoji zrušené robotické mise Resource Prospector. JSC naopak označil za expertní středisko na vesmírné systémy se zaměřením na činnost posádky. Marshallovo středisko již nyní řídí program SLS, zatímco Johnsonovo středisko programy ISS, Commercial Crew, Orion a Gateway.

Je však zřejmé, že se jedná i o politické rozhodnutí. Klíčový předseda rozpočtového výboru Senátu, republikán Richard Shelby, je z Alabamy. Senátnímu podvýboru CJS, který navrhuje financování NASA, předsedá republikán Robert Aderholt, rovněž z Alabamy. Jejich podpora je zásadní pro získání peněz, které NASA na vývoj landeru potřebuje. Bridenstine doufá, že se oba zasadí o přidání potřebných 1,6 miliardy dolarů do senátní verze návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2020 a přesvědčí Sněmovnu reprezentantů, aby je také zahrnula do finální verze rozpočtu. Aderholt měl na akci v MSFC 16. srpna projev, ve kterém slíbil, že potřebné zdroje pro NASA získá. Svůj souhlas obratem tweetoval i Shelby. Na jasnější odpověď na otázku, zda a v jaké výši se podaří lander pro nejbližší období financovat, si však musíme ještě pár týdnů až měsíců počkat.

Zdroje informací:
https://www.fbo.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.fbo.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://spacepolicyonline.com/

Zdroje obrázků:
https://66.media.tumblr.com/…/s1280x1920/0f63bb78e3ba80f6ea397326f60ca1031e4da782.jpg
http://www.asdnews.com/NewsImages/b/56416/56867_O.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2015-3154.jpg
https://www.fbo.gov/utils/view?id=ae9a145791e189d8761b129e1bb7cf1b
https://oig.nasa.gov/docs/IG-19-019.pdf
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45947.0/1574853.jpg

Gateway (srpen 2019), 5.0 out of 5 based on 15 ratings
Pin It
(Visited 3 608 times, 3 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (15 votes cast)
(Visited 3 608 times, 3 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


32 komentářů ke článku “Gateway (srpen 2019)”

  1. Jakub Vanek napsal:

    Přiznám se, že mě na tomto projektu stále děsí ty výrobní doby, konkrétně výroba centrálního stupně 52 měsíců je šílená. Chápu, že jsou to dvě obrovské nádrže, ale už je to jestli dobře počítám pro Arthemis-3 (EM-3) čtvrtý kus, před tím je jeden kvalifikační a dva letové. To už by jim snad mělo jít rychleji.
    Se Saturnem V lítali ani ne v půl ročních intervalech a jeho výroba musela být rychlejší, vím, jiná doba, hodně financí, ale i tak, tohle je šílené….

    • Jiří Hošek napsal:

      Ono je to hlavně o obrovském rozdílu v ročních rozpočtech Saturnu V v polovině 60. let oproti aktuálním ročním rozpočtům SLS. Rozpočty Saturnu V šly strmě nahoru a potom hned strmě dolů, zatímco rozpočty SLS jsou v čase v podstatě stejné, ale v mnohem nižší úrovni než byly u Saturnu V v polovině 60. let. V posledních měsících však NASA a Boeing pořizují v zájmu dosažení roční frekvence startů výrobní linky pro souběžnou práci na více centrálních stupních.

      • Hawk napsal:

        Ale kdyz se to porovna treba s STS, kdy se letalo nekolikrat za rok, tak porad ten skluz je ohromny.
        Vim ze to srovnani kulha, protoze motory byly na orbiteru a postrannich SRB stupnich. Ale vlastni ET nadrz byla pri kazdem startu nova. Rozpocet NASA byl v realnych hodnotach +/- srovnatelny.

        Tehdy jsem cekal, ze po skonceni STS se zachova cast vlastniho nosice tj. ET+SRB a modifikuje se ET kvuli uchyceni nove lodi a umisteni motoru. Nemusela by se vytvaret nova vyrobni infrastruktura a soucastkova zakladna. Navic spolehlivost ET+SRB nebyla vubec spatna. Startovalo se vice nez 100x. Z toho dve nehody, z nichz pricina prvni byla vyresena a druhy problem s padajici penou by se nemusel noveho reseni(umisteni lodi na vrcholu nosice) dotykat.
        Ono to neni ani tak o SLS, ale historicky spise o Constellation a jeho Aresech.

        • Jiří Hošek napsal:

          Space Shuttle měl taky skluzy, kromě technických výzev spojených s vývojem orbiteru bylo na vině i nedostatečné financování. V roce 1972 byl první let plánován na rok 1977, pak na březen 1978. Na začátku roku 1975 datum oficiálně sklouzlo na březen 1979, ale podle interního dokumentu NASA byla 90% pravděpodobnost skluzu na prosinec 1979. Nakonec Columbia letěla v dubnu 1981.
          Máte pravdu, že srovnání centrálního stupně SLS s nádrží ET pokulhává. Mnoho systémů bylo tehdy v orbiteru (celá motorová sekce, avionika, …).

          • frank napsal:

            Pokud si pamatuji dobře, tak produkce samotného prvního stupně Saturnu V (S-IC) po zaběhnutí výroby trvala zhruba 1 a 1/4 roku, z čehož nádrž samotná cca 3/4 roku, zbytek byla kompletace…

          • Jiří Hošek napsal:

            Je otázkou, nakolik jsou tyto časové údaje porovnatelné. U SLS je v období 52 měsíců zahrnuto prvních 18 měsíců, než se vůbec hliníkové díly dostanou do továrny Michoud, a také posledních 6 – 7 měsíců na stanovišti B-2 ve Stennisově středisku pro test Green Run, kterým má projít každý nově vyrobený centrální stupeň.
            K Saturnu V: Ředitelství NASA schválilo konečnou smlouvu s Boeingem na výrobu testovacích prvních stupňů S-IC a devíti letových prvních stupňů S-IC dne 21.2.1963. Tou dobou už ale Boeing ve Wichitě v Kansasu prováděl tváření plechů pro výrobu kupolí nádrží. Pro zbývající Saturny V bylo jednání s Boeingem o výrobě prvních stupňů S-IC zahájeno dne 24.3.1966.

          • Quardok napsal:

            Mě spíše děsí, že takový kus práce se po pár minutách použití vyhodí. V dnešní době mi to přijde jako nehorázné plýtvání. A může za to Elon 🙂

          • Jiří Hošek napsal:

            Jen upřesním, že při Artemis 1 má centrální stupeň SLS pracovat 8 minut 14 sekund a dosáhnout apogea 1800 kilometrů. Oproti tomu Super Heavy má pracovat necelé tři minuty a dosáhnout výšky 130 kilometrů.

          • Jiný Honza napsal:

            Pokud bude Super Heavy aspoň tak úspěšný jak F9, bude jeho životnost v mnoha desítkách až stovkách minut.

            SlS je mrtvá koncepce, ze zákona vycházející z STS. Pokud se my geronti, dočkáme přistání na Měsíci/Marsu, bude to díky F9/Starship, ne díky SLS. Ledy by to byl nový imperiální symbol na dalších šedesát let.

          • Jiří Hošek napsal:

            To jste špatně pochopil. V souvislosti se znovupoužitelností/jednorázovostí jsem porovnával trajektorii letu.

            Článek popisuje aktuální dění. Zmínky o SLS jsou omezeny na aktuální události – objednávky vztahující se k Artemis 3. Přistání na Měsíci/Marsu pomocí techniky SpaceX nebylo v článku ani v následné diskusi zpochybněno.

  2. Alois napsal:

    V případě Saturnu-5 byla objednána a vyráběna naráz celá serie a poté byly jednotlivé rakety sestavovány z vyrobených dílů. Ve VEBu se mohly montovat čtyři rakety najednou. V praxi se montovaly maximálně, pokud vím, jen tři . Seriová výroba je vždy rychlejší a levnější než kusovka. Nakonec bylo vyrobeno více dílů než spotřebováno. Důvodem byla i bezchybná práce nosiče který již po dvou zkušebních letech mohl nésti posádku a který dosáhl 100% spolehlivosti.
    Nakonec nebyly v projektu Apollo spotřebovány díly pro tři rakety, z nich byla jedna sestavena a spotřebována pro Skylab a dvě sestavy ze zbytku dílů nakonec skončily v muzeu. Jedna z nich původně měla sloužit jako záloha pro Skylab.
    Projekt Apollo byl urychlován ruskou konkurenci, Artemisu nic podobného nehrozí a tak se nespěchá. Pokud by Trump nezasál letělo se na Měsíc možná až po roce 2030.

    • Jiří Hošek napsal:

      Taky jsem si až dodnes myslel, že byla jedna objednávka na celou 15kusovou sérii stupňů S-IC. Podle history.nasa.gov šlo ale o dvě objednávky, viz můj komentář výše.

  3. Štěpán Krňanský napsal:

    Ahoj, díky moc za zajímavý článek..

    Upřímě těch 5 let na první stupěň SLS je trochu moc ne? Vím, že teď se do mě pustíte, ale vždyt jsou to 2 nádrže, 4 motory a elektronika… Není to ani vývojový kus, to bych pochopil, ale 4 v řadě když počítáme jeden testovací a 2 letové před ním…
    A navíc motory nejsou nic nového, ty se vyrábí od 80tých let. Problém byl se svařováním nádrží, ale ten pokud vím je vyřešen. Tak co jim tak dlouho trvá?

    Ano je to složitá technologie, ale nezlobte se na mě, když stavba Burdž Chalífa nejvyššího domu planety trvá 6 let a stavba nejnovější letadlové Americké letadlové lodi asi 8 let a to jako zástupce úplně nové třídy.
    Jak dlouho se staví dopravní letadlo? Několik měsíců? A to je taky složitá technologie ( ikdyž ano zde se vyrábí velkosériově).
    Jediné s čím mohou rychlostí soupěřit je oprava D1 😀 😀

    Já být americký plátce daní, tak upřímě se taky budu svého senátora “ptát” proč jde tolik na lety do vesmíru, když stavíme jednu raketu 5 let..

    Mě spíš přijde, že nejde ani tak o peníze tak se psalo zde v diskusi, ale že firmy které to vyrábí se prostě snaží a teď mi promiňte ten výraz podojit NASA a co nejvíc peněz… Konkurenci nemají, tak kam pospíchat…

    Připomíná mi tu situaci kdy Musk chtěl po jendé společnosti ventil.. Řekli mu 2 roky na vývoj a stovky milionu dolaru.. Oni to zvládli asi za 3 měsíce.. Prostě firma si myslela, že jsou jediný kdo to dělají a tak nasadí ceny.. A přijde mi to stejné s 5 letou stavbou…

    • Tomas Kratochvil napsal:

      Tak doufejme, ze to nebyl ten ventil, co selhal pri testu crew Dragonu…

    • Jiří Hošek napsal:

      Rádo se stalo. Jsem rád, že i po sedmi měsících v řadě Ti přijde článek na stejné téma jako zajímavý. Je vidět, že se pořád něco děje. 🙂

      Pokusím se ještě jednou těch pět let rozklíčovat:
      1,5 roku výroba panelů
      https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/1024x768_autoletterbox/public/panel_0.jpg
      1,5 roku svařování, testy těsnosti, nanášení tepelné izolace, montáž elektroinstalace, počítačů, avioniky atd.
      1 rok finální integrace stupně (pro Artemis 1 probíhá po celý kalendářní rok 2019)
      0,5 roku testy stupně ve Stennisově středisku
      0,5 roku sestavení a předletová příprava rakety a užitečného zatížení v Kennedyho středisku

      • Hawk napsal:

        Podle me neni v kosmonautice zajimavejsi tema, je to nejvyznamejsi udalost od Apolla, a poprve v historii bude mit lidstvo kosmickou stanici u jineho vesmirneho telesa. Tedy doufam ze bude, tech nejistot, zejmena mimo kosmonautiku, je hodne, viz dnesni clanek:
        Bilion dolarů v mínusu. Americký rozpočet míří k nejvyššímu deficitu od krize
        Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/usa-trump-rozpocet-deficit-dluh.A190822_121945_eko-zahranicni_mato

        Na druhou stranu je videt, jake smesne drobky jdou do kosmonautiky a presto se jeste politici stavi na zadni, kdyz je maji navysit.

      • Jakub Vanek napsal:

        No, jest-li s tím začnou létat více, tak předpokládám, že ty první dvě 1.5 roků dlouhé doby půjde zkrátit, jak v objednávce materiálu, tak ve zrychlení toho svařování, mají na to automaty, tak to snad opakovaně zvládnou lépe.
        Ty integrace asi moc zkrátit nepůjdou, přeci jen je to hodně ruční práce a je nutná neustálá kontrola, ale i tady časem vidím nějaké úspory…

        Stejně, jsem zvědav, kolika misí Arthemis se dočkáme, pokud EM dokončí a rozlétá svůj SS/SH 🙂
        (díky zájmu politiků a zaměstnanosti v některých státech si myslím, že to zatím rušit nebudou…)

        • Alois napsal:

          Před padesáti lety se svařovaly nádrže o průměru 10 metrů jako na běžícím pásu a Rusové dokonce o průměru skoro 13 metrů a dnes je problém svařit jednu s 8 metry. Není to divné ?

          • Jiří Hošek napsal:

            Odpověď je jednoduchá – v samotném svařování nádrží pro centrální stupeň SLS problém není. Pro Artemis 1 byla kyslíková nádrž vyjmuta ze svařovacího zařízení VAC počátkem srpna 2017. Následně se začala svářet 39,5 metru dlouhá vodíková nádrž. Za měsíc byla hotová a 15. září byla z VAC vyjmuta. Jenže pak nebylo ve VAC co na práci a pracovníci byli převedeni jinam.
            Zahájení svařování kyslíkové nádrže pro Artemis 2 bylo odkládáno až na počátek letošního roku. Kyslíková nádrž byla svařena za méně než měsíc v únoru. Po další prodlevě se vodíková nádrž začala svářet až ve druhé polovině června. Teď už je nádrž zřejmě hotová (před týdnem zbývalo přivařit dno). Na svoji další práci (pro Artemis 3) ale bude VAC čekat několik roků, protože budoucí panely pro plášť nádrží se teprve odlévají…

          • Hawk napsal:

            Mozna by stalo za uvahu udelat na tema dlouhe vyroby SLS kratky clanek a pak na nej jen odkazovat. Protoze ty namitky se budou v diskusi pod kazdym clankem o Artemis opakovat.
            Ono stejne se s tim neda nic delat nez se smirit. Navic kritizujeme z Unie ,ktera ma srovnatelnou ekonomickou silu, a na svuj tezky nosic se v historii nezmohla ani jednou.

          • Jiří Hošek napsal:

            Myslíte, až v prosinci vyvezou CS-1 z montážní haly ven, vydat rekapitulační článek v tomto stylu?
            https://kosmonautix.cz/2018/11/servisni-modul-pro-orion-miri-na-floridu/
            Pokud by byl o podobný článek zájem, určitě se nebudu jeho sepsání bránit.

    • Jiný Honza napsal:

      Díváte se na to moc logicky, přitom v kosmonautice je dlouhodobě důležitější politika. V USSR nakonec přiznaně, na západě dodnes tápeme.

  4. Hawk napsal:

    Me v diskusi zaujaly Vase informace v prostojich v logistice vyroby SLS, ktere budou platit pravdepodobne i pro dalsi nosice SLS :

    “U SLS je v období 52 měsíců zahrnuto prvních 18 měsíců, než se vůbec hliníkové díly dostanou do továrny Michoud, a také posledních 6 – 7 měsíců na stanovišti B-2 ve Stennisově středisku pro test Green Run, kterým má projít každý nově vyrobený centrální stupeň”

    “Na svoji další práci (pro Artemis 3) ale bude VAC čekat několik roků, protože budoucí panely pro plášť nádrží se teprve odlévají”

    Na druhou stranu je to logicke, jak pisete vyse, je to o penezich, a bez financi na vyssi frekvenci startu se vyrobni kapacity nevytizi.

    • Jiří Hošek napsal:

      Výrobní kapacity Michoudu se mají trochu víc vytížit přechodem na SLS Block 1B. Má se tam vyrábět i EUS (současný ICPS vyrábí ULA v Decaturu) a snad i mezistupeň Interstage spojující centrální stupeň a EUS (současný LVSA se vyrábí přímo v MSFC v Huntsville).

  5. Alois napsal:

    Ve světle objektivního hodnocení současného tempa o to více vynikne projekt Apollo. Tehdy za osm let stihli nejen postavit 15 Saturnnů 5, ale dvě desítky Saturnů 1, realizovat projekty Mercury a Gemini. A neměli vůbec nic, vše museli vyvinout, či spíše vynaleznout. Není divu, že Rusové neměli se svým zaostalým hospodářstvím a podivným společenským systémem vůbec žádnou šanci.

    • Jiří Hošek napsal:

      K tomu jen doplním, že například v roce 1966 byl roční rozpočet na raketu Saturn V (bez motorů, bez stavby budov atd.) 1,177 miliardy dolarů. Úhrnná míra inflace od roku 1966 do roku 2019 byla 797 %. V přepočtu na ceny roku 2019 tedy rozpočet v roce 1966 byl 9,38 miliardy dolarů. A v roce 2019 je roční rozpočet na raketu SLS 2,15 miliardy dolarů.

      • Jiný Honza napsal:

        7A jaké byly náklady na A4/R7 v  čtyřicátých/padesátých letech. A jak je to průběžně v automobilovém a leteckém průmyslu. A kolik stojí dnes kolo nebo kočárek z uhlíkových vláken. Nebo raketa na squash/tenis. Nebo hůlka na lyže. A kolik z toho jsou všeho jsou nálady na “byrokracii”.

        • Jiří Hošek napsal:

          Upřímně nerozumím tomu, proč kladete tyto otázky místo toho abyste buď popřel můj výpočet nebo oponoval konkrétními daty o cenách Vámi uváděných produktů.

  6. ptpc napsal:

    Vynikajúci článok! 🙂

    Mal by som dve otázky:
    -Čo znamená celková doba pripojenia zásobovacej lode v dĺžke jeden rok? To znamená, že jedna loď bude schopná dvoch misií (2×6 mesiacov)?
    -Z akých častí rozpočtu sú kryté objednávky na hardware, keď stále nie je schválené jeho navýšenie o 1,6 mld dolárov?

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky, a snad se Ti bude líbit i zářijový díl, na kterém se pracuje 🙂

      K otázkám:
      – Podle textu výzvy k podávání nabídek na zásobovací lodě má být tato loď připojena ke Gateway vždy s předstihem před pilotovanou misí. Standardní doba připojení zásobovací lodi bude šest měsíců. Pro případ odkladu pilotované mise bude toto nepřetržité připojení zásobovací lodi prodlouženo až na jeden rok (nelze ale vyloučit, že některé společnosti nabídnou i delší schopnost připojení).
      – Rozpočet Gateway na fiskální rok 2019 je cca 500 milionů USD. Mimo to jsou objednávky na SLS a Orion pro Artemis 3 financovány z jejich vlastních rozpočtů. Těch 1,6 miliardy USD je požadováno na lunární lander na fiskální rok 2020. NASA nyní hodlá vydat poptávku na návrhy komerčních společností na lander (po vydání článku oznámila 30. srpna odklad vydání poptávky z konce léta na podzim 2019). Teprve na základě podaných nabídek NASA vybere společnosti, které bude finančně podporovat (pokud NASA dostane v rozpočtu na fiskální rok 2020 plných 1,6 miliardy USD, tak hodlá cca v prosinci 2019 vybrat až čtyři společnosti, které bude z těchto peněz finančně podporovat).

Zanechte komentář