Gateway (červenec 2019)

V těchto dnech, kdy si připomínáme padesátileté výročí prvního přistání lidí na Měsíci v rámci programu Apollo, NASA připravuje další podobný program, Artemis. Současná strategie počítá pro podporu přistání nejprve s vytvořením infrastruktury na oběžné dráze Měsíce – stanice Gateway. Ta má sloužit jako výchozí základna – velitelské stanoviště a místo pro samostatné připojení landeru a kosmické lodě. Dalším rozdílem oproti Apollu je mezinárodní spolupráce. Pod programem Artemis nemá být podepsána jen NASA, ale i tradiční partnerské kosmické agentury – evropská, japonská a kanadská. Program by mohl podporovat i soukromé aktivity. Podívejme se, jakého pokroku v přípravě stanice Gateway bylo dosaženo od červnového dílu.

Prvním dílem stanice bude energetický a pohonný modul PPE (Power and Propulsion Element), jehož vynesení je plánováno na konec roku 2022. Výrobce modulu, Maxar Technologies, podepsal 9. července smlouvu o spolupráci se společností Dynetics při stavbě a demonstraci modulu. Dynetics, který se podpisem smlouvy stal členem týmu subdodavatelů, má širokou škálu možností v pohonných systémech, mechanickém a pohonném testování, systémové integraci a montáži.

PPE, první modul stanice Gateway

PPE, první modul stanice Gateway
Zdroj: https://mms.businesswire.com

Pro výrobu, komerční vynesení a dopravu malého obytného modulu MHM (Minimal Habitation Module) k modulu PPE zvolila NASA strategii uzavřené soutěže, které se zúčastnily společnosti zapojené do programu pozemních prototypů v rámci programu NextSTEP-2. Termínem vynesení MHM je poslední čtvrtletí roku 2023, připojení k PPE je plánováno nejpozději na počátek roku 2024. Požadovaný MHM musí mít dva axiální a až dva radiální dokovací porty, funkční přetlakový prostor poskytující řídicí, komunikační a sledovací schopnosti, skladovací prostor, systémy podpory a řízení životních podmínek pro čtyřčlennou posádku po dobu minimálně třiceti dnů, tepelnou regulaci a systém skladování a distribuce energie.

Dne 19. července NASA oznámila, že po přezkumu schopností všech dodavatelů, zapojených do NextSTEP-2, vybrala jako dodavatele modulu společnost Northrop Grumman Innovation Systems (NGIS). NGIS je jediným dodavatelem, který může s využitím stávající aktivní výrobní linky a nástrojů splnit daný termín. Naopak, pokračování konkurence mezi dodavateli NextSTEP-2 by vedlo k až šestiměsíčnímu zpoždění při zadávání zakázek, a výrobní nepřipravenost ostatních dodavatelů by u nich vedla k dalšímu minimálně 6-12měsíčnímu zpoždění oproti NGIS. Taktéž nová plně otevřená hospodářská soutěž by způsobila zpoždění minimálně 12 – 18 měsíců.

Nákladní kosmická loď Cygnus NG-11

Nákladní kosmická loď Cygnus NG-11
Zdroj: http://www.collectspace.com

Řešení obytného modulu pro Gateway od NGIS je založeno na základě nákladní zásobovací lodě Cygnus. NGIS má v pokročilém vývoji další kritické komponenty pro integraci do stávající primární struktury systému Cygnus, konkrétně radiální dokovací porty a radiátory systému tepelné regulace. NASA považuje schopnosti NGIS včetně uzavřených smluvních vztahů se subdodavateli (výrobcem přetlakového modulu PCM je Thales Alenia Space) za jedinečné mezi dodavateli NextSTEP-2 a za rozhodující pro včasné dodání MHM včetně řešení případně vzniklých problémů. Průměr modulu Cygnus i s radiálními dokovacími porty a dalším externě připojeným hardwarem podporuje požadavek NASA na kompatibilitu s existujícími komerčními nosiči a jejich aerodynamickými kryty.

Menší třímetrový průměr modulu byl v tomto bodě vyhodnocen jako výhodný oproti modulům s větším průměrem právě kvůli požadavku na radiální porty a možnosti externího připojení baterií, komunikačních antén a užitečných zatížení. Stupeň zralosti modulu od NGIS se blíží úrovni přezkumů System Requirements Review (SRR) / System Definition Review (SDR), a v některých oblastech je již za nimi. Pro start nejpozději v prosinci 2023 musí být modul dodán do Kennedyho vesmírného střediska pro předstartovní přípravu a integraci již v polovině roku 2023. NASA očekává podpis smlouvy na pětileté základní období 1.9.2019 – 31.8.2024, obsahující dvě jednoleté opce pro pokračující dodavatelskou podporu na období 1. 9. 2024 – 31. 8. 2025 a 1. 9. 2025 – 31. 8. 2026.

Nákladní kosmická loď Cygnus NG-11, 19. dubna

Nákladní kosmická loď Cygnus NG-11, 19. dubna
Zdroj: https://s3.amazonaws.com

V minulém dílu byly uvedeny předběžné požadavky NASA na nákladní zásobovací lodě, specifikované v pracovní verzi výzvy k předkládání návrhů na komerční logistické dodávky na Gateway. Na Průmyslovém dni byl 26. června upřesněn další postup. Komentáře a připomínky k dokumentům mohli uchazeči zasílat do 10. července. Na základě této zpětné vazby hodlá NASA vydat v srpnu finální výzvu k podání komerčních nabídek. Termín pro jejich podání uplyne v září. Kontrakt, či více kontraktů, má být podle současného harmonogramu podepsán v prosinci. Termín startu první zásobovací mise nebyl dosud stanoven.

Koncept zásobovací mise z brožury předané na Průmyslovém dni

Koncept zásobovací mise z brožury předané na Průmyslovém dni
Zdroj: https://www.fbo.gov

V roce 2024 má stanici navštívit čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion. Dlouhodobé položky hardwaru SLS i Orionu pro tuto misi, nazvanou Artemis 3, jsou již ve výrobě. 17. července bylo oznámeno, že NASA podepsala s ESA dohodu o dodávce servisního modulu pro Orion. V současné době je předmětem jednání smlouva mezi ESA a hlavním dodavatelem modulu, společností Airbus DS. Dosud však nebylo definitivně určeno, zda nosná raketa SLS bude v konfiguraci Block 1 nebo Block 1B (v posledním manifestu z května je uvedena verze 1B). Verze 1 používá komerčně dodávaný horní stupeň ICPS, verze 1B horní stupeň EUS, který bude vyráběn v továrně Michoud Assembly Facility. Pro verzi 1B má být vyrobena nová mobilní vypouštěcí plošina ML2 (Mobile Launcher 2), protože úprava plošiny ML1 by vyžadovala časově nepřijatelnou dobu 33 měsíců, po kterou by byla mimo provoz.

Smlouvu na návrh, stavbu a testování plošiny ML2 NASA podepsala 25. června se společností Bechtel National. Ve smlouvě v hodnotě 383 milionů dolarů je uveden termín uvedení plošiny do provozu během 44 měsíců, počínaje 1. červencem. Termín předání plošiny kosmické agentuře tedy uplyne koncem února 2023. Společnost Bechtel je známá z návrhu a stavby startovního komplexu 40 na Mysu Canaveral pro letectvo počátkem 90. let. Loni společnost dokončila sila a infrastrukturu raketové střelnice Ronald Reagan Ballistic Missile Defense Test Site na atolu Kwajalein. Bechtel počítá při stavbě plošiny se subdodavateli GP Strategies, Astro Pak, BRPH Architects-Engineers a Cimarron Software Services. Ředitel KSC Robert Cabana uvedl v písemném odůvodnění cenu jako hlavní faktor pro výběr společnosti Bechtel National, která byla významně nižší oproti nabídkám společností Parsons Government Services a Fluor Enterprises.  Rozdíl v nabízených cenách byl pro výběr Bechtelu významnější než součet faktorů technického přístupu, personálního zajištění a obchodního plánu, v němž Parsons získal 939 bodů z 1000, Bechtel 913 a Fluor 890. Nabídka společnosti Parsons obsahovala excelentní technický přístup (hlavně v úsilí o minimalizaci hmotnosti plošiny, ale zmíněn byl i potenciál vyšší pravděpodobnosti dokončení v průběhu 44měsíčního období díky přístupu k plánovacím činnostem), technický přístup Bechtelu a Fluoru byl vyhodnocen jako velmi dobrý.

Podle aktuálního plánu mají během mise Artemis 3 na stanici Gateway přestoupit dva astronauti do landeru a v něm se vydat na jižní pól Měsíce. Stále však není jasné, zda se podaří lander v tomto časovém horizontu financovat a realizovat. Peripetiím s financováním jsme se věnovali v minulých dílech. Program Apollo byl poháněn národní jednotou, dával Američanům smysl. To dnes chybí. Ne náhodou je v Senátu připravován autorizační zákon, který má plány na Artemis podporovat.

Jim Bridenstine odhalil 13. června první rámcový odhad nákladů potřebných pro přistání na Měsíci v roce 2024, zpracovaný týmem pod vedením Williama Gerstenmaiera. Agentura bude v příštích pěti letech potřebovat odhadem celkem 20 až 30 miliard dolarů. 11. července však Bridenstine Gerstenmaiera nečekaně přeřadil na nižší pozici a až do nalezení nástupce jej dočasně nahradil Kenem Bowersoxem. Bridenstine později vysvětlil, že Gerstenmaier ztratil jeho důvěru ve schopnost poskytovat realistické odhady nákladů a harmonogramu. Zároveň se Bridenstine vyjádřil, že díky partnerství s komerčním sektorem lze za méně než 20 miliard dolarů zajistit landery od dvou různých společností, přičemž zpočátku by NASA z důvodu snížení rizika finančně podporovala vývoj landerů tří společností. Některé komerční společnosti jsou údajně ochotny investovat ze svých zdrojů kolem 30 % nákladů. Neoficiálně se však šušká, že odhad nákladů 20 až 30 miliard možná narazil v Úřadu pro řízení a rozpočet OMB a Gerstenmaier nebyl ochoten jej snížit… Každopádně, Bridenstine sdělil na slyšení před Senátem, že náklady na program Artemis v členění podle jednotlivých roků budou uvedeny až v únoru 2020 v žádosti o rozpočet NASA na finanční rok 2021. Zálohu ve výši 1,6 miliardy dolarů na finanční rok 2020 však požaduje již k 1. říjnu 2019 s tím, že prodlení bude pro program devastující…

Zkusme se však s nadhledem nad těmito peripetiemi a různými politickými prohlášeními podívat na v současnosti zvažované technické specifikace landeru. Zatímco kontrakty na studie a výrobu prototypů přeletového a sestupového modulu landeru byly uzavřeny již v květnu, 19. července bylo vydáno nové oznámení o úsilí získání integrovaného landeru s tím, že NASA požádala průmyslové odvětví o připomínky do 2. srpna. Dosavadní třístupňová koncepce landeru je nyní označena pouze za referenční, představující jedno z možných konstrukčních řešení. NASA má v úmyslu vydat poptávku na návrhy průmyslových společností na integrovaný lander na konci léta.

Koncept mise Artemis 3, zveřejněný 19. července. Třístupňová architektura landeru je pouze informativní a představuje jeden možný přístup, proto jsou dva z jeho tří prvků zobrazeny šedě.

Koncept mise Artemis 3, zveřejněný 19. července. Třístupňová architektura landeru je pouze informativní a představuje jeden možný přístup, proto jsou dva z jeho tří prvků zobrazeny šedě.
Zdroj: https://www.fbo.gov

Podle podmínek uvedených v oznámení nemá hmotnost integrovaného landeru během připojení ke Gateway překročit 45 tun, tento limit daný předpokládanými pohonnými a strukturálními omezeními Gateway však bude ještě přezkoumán. Zatím se počítá s tím, že přibližovací a spojovací operace stanice Gateway a landeru budou prováděny samotnou stanicí, radiální port na Gateway však bude pasivní. Předpokládá se nominální 12hodinový sestup na nízkou kruhovou oběžnou dráhu ve výši 100 km nad povrchem Měsíce, přičemž doba sestupu se může lišit v závislosti na konečném návrhu mise. Podle aktuálního návrhu bude na této nízké oběžné dráze zapotřebí k dosažení přesnosti přistání 100 metrů vykonat tři oběhy, aby se aktualizovaly stavové vektory. Samotný sestup na povrch je rozdělen na čtyři fáze – Descent Orbit Initiation (DOI) sníží periselenium, Powered Descent Initiation (PDI) a fáze brzdění navede lander k povrchu, Approach Phase umožní posádce sledovat místo přistání a Terminal Descent and Touchdown Phase označuje finální svislý sestup na povrch.

Nominální povrchová mise pro dvoučlennou posádku je 6,5 dne. Úvodní mise bude navržena tak, aby se vyhnula lunární noci a zatmění. Předběžná nominální doba výstupu posádky na povrch je 6 hodin ± 2 hodiny, systém EVA je navržen pro až pět vycházek. Během vycházek bude komunikace mezi astronauty na povrchu Měsíce a Gateway nebo Zemí probíhat pouze prostřednictvím landeru. Lander musí mít komunikační zdroje pro podporu dvou nebo více souběžných komunikačních linek. Vzhledem k nízkému úhlu Země nad obzorem u lunárního pólu bude komunikační pokrytí z Gateway klíčové pro zajištění dostatečného komunikačního času během vycházky. Pravidla pro přípustnost ztráty signálu během vycházky, způsobené vzdáleností nebo blokováním terénním reliéfem, budou teprve stanovena. Diskutují se omezení vzdálenosti vycházky z důvodu komunikace. Povrchové skafandry xEMU si NASA dodá sama, lander musí mít rozhraní pro jejich uložení, provoz, čištění a obnovu. Předpokládá se, že batohy systému PLSS zůstanou před startem z Měsíce na jeho povrchu. Navrhovaná hmotnost prázdných kontejnerů na lunární vzorky je 20 kg, hmotnost lunárních vzorků 80 kg.

NASA si vyhrazuje smluvní možnost pozdější udržitelné architektury, počínaje demonstrační povrchovou misí v roce 2026. Pro ni se předběžně počítá s požadavkem na schopnost landeru přežít období lunární noci a zatmění, tento předběžný požadavek však bude ještě přezkoumán. Pro tyto pozdější mise jsou předpokládány čtyřčlenné posádky landeru, přesnost přistání 50 metrů a předem umístěná zařízení na povrchu Měsíce. Zatímco u počátečních misí není požadována schopnost opakovaného použití landeru, pro pozdější mise se předpokládá požadavek znovupoužitelnosti některých nebo všech prvků landeru a doplňování paliva na oběžné dráze Měsíce.

Zdroje informací:
http://investor.maxar.com/
https://www.fbo.gov/
https://www.fbo.gov/
http://www.esa.int/
https://www.nasa.gov/
https://www.fbo.gov/
https://www.fbo.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2_concept-gateway-2024-00001.jpg
https://mms.businesswire.com/media/20190709005627/en/731746/4/PPE_Artist_Impression.jpg
http://www.collectspace.com/images/news-032519a-lg.jpg
https://s3.amazonaws.com/…b4b2bf30-a69b-4135-ac95-f9e41fc7eb65-prv.jpg
https://www.fbo.gov/…7086cd24a1482b6a226638d0b9a8b229&tab=core&_cview=1
https://www.fbo.gov/utils/view?id=65bf1700578017a36ee9f05a134665f0

Gateway (červenec 2019), 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 3 320 times, 3 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 3 320 times, 3 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


30 komentářů ke článku “Gateway (červenec 2019)”

  1. Hawk napsal:

    30 mld. mi prijde dost realisticke. V kosmonautice u velkych projektu asi nebude nouze o ruzne vicenaklady. Je nejaka inflace,prijdou horsi casy a bude tendence rozpocet orezavat. Takze pokud bdue nejaky rozpoctovy polstar jedine dobre, navic jsou dobre casy, jak se rika kuj zelezo dokud je zhave :-D.
    Podle me je dulezitejsi Gateway nez samotne pristani na Mesici. Nevim jak je to s moznosti rozsiritelnosti Gateway do budoucna, ze by sla mozna pojmout velkoryseji.
    Pokud bude stanice, tak ostatni prijde casem “samo”. Stanice dava vysokou miru zaruky, ze potrebny hardware(tezky nosic) pro jeji provoz bude mit smysl, nepujde jen tak smahem pera zrusit a k samotne misi na Mesic pote bude stacit uz jen lander.
    Jenom k tem vychazkam, tam se myslim pocita do budoucna s tim lunarnim vozidlem od Toyty, nerikam ze to bude hned u prvnich misi a bude asi potreba specialni lander, ale lunarni radius se tim znacne zvysi, nemluve o pohodli, hermeticka kabina ma byt docela prostorna(cca 13m3).

    • Jiří Hošek napsal:

      Celkově by Gateway měla sestávat z modulů PPE, MHM, ESPRIT, obytného modulu od ESA/JAXA, amerického obytného modulu, kanadského robotického ramene a (možná ruské) přechodové komory. Uvidíme, jak to půjde, podle posledního letového manifestu z května (na který je cca v polovině článku proklikávací odkaz) by měl být plnohodnotný obytný modul připojen ke Gateway při misi Artemis 4 v roce 2025. Lunární rover od Toyoty by mohl být připraven nejdříve v roce 2029.
      https://pbs.twimg.com/media/D1dj_ueWoAAf6Xa.jpg

  2. Alois napsal:

    Před padesáti lety se americká kosmická loď Apollo-11 vracela po excelentním přistání na Měsíci. Astronauti odpočívali. Byli probuzeni ve 12.42 SELČ a korekce dráhy MCC-7 byla zrušena Apollo se vracelo přesně po plánované dráze. Před padesáti lety to byl den přistání Apolla-11 ve večerních hodinách SELČ.

  3. Jirka Hadač napsal:

    Díky za pěkný a aktualizovaný souhrn. Tentokrát to ovšem nebylo tak náročné na čtení, ale asi to bylo tím, že to nebylo o SLS ale o Gateway. Díky ještě jednou pane Hošek.

    • Jiří Hošek napsal:

      Jsem rád, že se Vám červencový souhrn líbil. Každý z redaktorů máme svůj nezaměnitelný styl psaní. Svůj styl přizpůsobuji konkrétním tématům, ale hlavně je rozsah měsíčních dílů seriálu Gateway poloviční oproti rozsahu čtvrtletních dílů Cesty k Artemis 1 a 2.

  4. Jiný Honza napsal:

    Tušíte někdo, jestli se to celé má spojovat automaticky, nebo jako teď na ISS mechanickou rukou?
    A pochopil jsem to dobře, že nebudou ten lander testovat a rovnou do prvního posadí lidi a šup na Měsíc?

    • Jiří Hošek napsal:

      Montáž stanice má probíhat bez asistence robotického ramene. Rameno má být podle aktuálního plánu dopraveno na stanici nejdříve v roce 2027 a s jeho využitím se počítá například při zachycení vzletového modulu evropského robotického projektu HERACLES.
      Pokud vím, v případě třístupňové konfigurace landeru se v květnu uvažovalo o samostatném testu v podobě přistání sestupového modulu v roce 2023. Takže totéž je možné i pro dvou- nebo jednostupňovou konfiguraci. NASA to momentálně hodně nechává na tom, jaká zpětná vazba a návrhy přijdou od komerčních firem.

  5. Jan Jančura napsal:

    Není mi jasné, co si mám myslet pod pojmem integrovaný lander myslet. Zda se bude jednat jen o dodávku všech 3 modulů od jednoho výrobce či integrátora, při čemž by si jednotlivé moduly zachovaly svůj účel, nebo o dodávku stroje, který by splnil všechny tři funkce do jednoho celku (měl např. je jednu pohonnou jednotku). Jinak mám velké obavy, že se vše nestihne, poněvadž bez alespoň minimálních testů před posláním posádky to asi neprojde.

    • Jan Jančura napsal:

      Omlouvám se za chyby v předešlém příspěvku – opravuji:
      Není mi jasné, co si mám myslet pod pojmem integrovaný lander. Zda se bude jednat jen o dodávku všech 3 modulů od jednoho výrobce resp. integrátora, při čemž by si jednotlivé moduly zachovaly svou funkci, nebo o dodávku stroje, který by spojil všechny tři funkce do jednoho celku (měl by např. jen jednu pohonnou jednotku).
      Jinak mám velké obavy, že se vše nestihne, poněvadž bez alespoň minimálních testů před vysláním posádky to asi neprojde.

      • Jiří Hošek napsal:

        NASA vydala v únoru poptávku na studie přeletového modulu landeru a na samostatné studie sestupového modulu landeru. Poptávka obsahovala různá omezení jednotlivých modulů – hmotnost, nosnost, průměr, škrcení pohonného systému, typ paliva atd. Předpokládalo se, že později bude vydána poptávka na studie vzletového modulu landeru. To jsou ty tři moduly podle referenční architektury NASA.
        Nyní dává NASA společnostem volnou ruku a v podstatě jen omezila celkovou hmotnost landeru. Pojem “Integrovaný lander” je formulace obsažená přímo v nadpisu oznámení NASA z 19. července. V podstatě to znamená sjednocení poptávek, a ponechání volné ruky společnostem, ať nabídnou systém, který je podle nich nejlepší (ať už třístupňový, dvoustupňový – například s větším sestupovým modulem, který by plnil i funkci přeletového modulu, nebo jednostupňový – například na bázi Starship, která ovšem nesplňuje aktuální hmotnostní omezení). To ale neznamená, že předchozí studie jsou mimo hru. NASA všechny přístupy porovná a pak určí budoucí směr.
        K obavám, že se vše nestihne – některé společnosti si stěžují, že už teď nestíhají reagovat na kadenci poptávek, oznámení a doplňujících informací od NASA. Například na připomínky k poslednímu oznámení mají společnosti jen 14 dnů. Rychlý vývoj dění ohledně landeru momentálně připomíná Apollo, a budoucí tempo závisí na financování.

  6. Matúš napsal:

    Dúfam že splnia daný termín držím im palce

  7. Kamil napsal:

    Takže se budou vyvíjet dva landery? Jeden dvoumístný a druhý čtyřmístný?

    • Jiří Hošek napsal:

      Zkusím to vysvětlit. NASA nechce od společností kupovat landery, ale službu podobně jako v případě komerčních nákladních a pilotovaných letů na ISS. Současným záměrem je finančně podporovat dvě společnosti tak, aby jejich landery dokázaly dopravit astronauty NASA na Měsíc. Hlavním motivem této Bridenstineovy úvahy je snížení rizika blamáže pro případ odstoupení jedné společnosti, sekundárním motivem může být podpora soukromých aktivit na povrchu Měsíce. Myšlenka dvoumístného jednorázově použitelného landeru vznikla z důvodu časové tísně. Na jednom obrázku v oznámení z 19. července jsou čtyři dvoučlenné povrchové mise (Artemis 3 až 6). Po nich je zakreslena “Artemis Support Mission 1”, což je povrchový přetlakový modul, který by měl zřejmě umožnit pobyt čtyřčlenné posádky. Následná Artemis 7 je zakreslena jako čtyřčlenná povrchová mise.

  8. ptpc napsal:

    Ako vždy, výborný článok! 🙂

    Ale mám z vývoja celej situácie zmiešané pocity, skôr by som povedal, že to vidím čierne… Okrem finančného krytia(čo je základ) vidím problém aj v absencii stálej stratégie “čo a ako”. Samozrejme, drobným modifikáciam sa vyhnúť nedá. Lenže tu o drobné modifikácie nejde… Z čoho budú vyplývať zasa náklady naviac.

    Otázka: Dokedy musí byť schválený prvý balík 1,6 mld USD aby ho NASA mala k dispozícii 1.10.2019?

    Čo sa týka Gerstenmaiera – otázka je, či ho neodvolal práve preto že odhadoval náklady aj harmonogram reálne…

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky!

      Na Tvoji otázku odpovím jinak – jaký vývoj nastane, až NASA zálohu 1,6 miliardy dolarů k 1. říjnu neobdrží. Bude automaticky pokračovat financování stávajících programů ve výši podle jejich rozpočtů na současný fiskální rok 2019. Což je pro Gateway pozitivní, pro návrat na Měsíc ne.

      K žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2020 z 11. března a pozměňovací žádosti z 13. května:

      17. května byl zveřejněn návrh rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů. Výbor navrhl přidat peníze na SLS Block 1B, na mobilní plošinu ML2 a finančně podpořil i stanici Gateway, ale dodatečnou žádost o zálohu 1,6 miliardy dolarů na přistání v roce 2024 ignoroval. Bez připomínek tak převzal návrh svého podvýboru pro obchod, spravedlnost a vědu (Commerce-Justice-Science, zkratka CJS). Dne 25. června byl tento návrh zákona schválen celou Sněmovnou. Předseda CJS, demokrat José Serrano, který má ve financování NASA zásadní slovo, předevčírem řekl na slyšení v úřadu OSTP Bílého domu, že podporuje cíl návratu astronautů na Měsíc, ale nesouhlasí s vynaložením tolika peněz na zbytečné urychlení harmonogramu o čtyři roky na rok 2024. Dokonce vyzval Bílý dům k odkladu termínu s tím, že rok 2024 by uškodil jiným vládním programům mimo NASA. Podle něj to není finančně odpovědné a on 20 miliard dolarů neuvolní.
      Serranův předchůdce ve funkci byl republikán John Culberson. To by byla jiná liga.

      • ptpc napsal:

        Díky za odpoveď! 🙂

        Takže som to v podstate videl správne…

      • Hawk napsal:

        Demokrate uz zaskodili dost za Obamy a pokracuji v tom dal. Slibotechny s ustni podporou bez financniho kryti. Navrat na Mesic muze vysumet do ztracena uplne a budeme vubec hodne radi za dokoncenou Gateway. Velka vyhoda do budoucna je, ze cesta z Gateway na Mesic je technologicky mnohem kratsi(bude nosic a lod) nez z ISS a shuttlu.

        Mimochodem dalsi zvejkal taky neni spatny, s timto rozpoctem blouznit o Marsu:
        “Droegemeier largely demurred, saying NASA Administrator Jim Bridenstine is more knowledgeable about the “complicated ecosystem” of issues involved, but it is a presidential priority tied in with the goal of sending humans to Mars.”

        A v dalsim odstavci se pripousti,ze dalsi prezident muze priority zmenit.
        “Bridenstine explains the 2024 deadline as “political risk reduction” to accomplish the goal within a single president’s tenure to avoid the risk that a new president might change course as has happened in the past.”

        https://spacepolicyonline.com/news/serrano-supports-astronauts-on-the-moon-but-not-by-2024/

        Mohl by to vyhrat treba Biden, viceprezident asteroida Obamy.

        V ramci objektivity je treba zduraznit, ze v soucasne dobe bez NASA by projekty jako Gateway vubec nevznikly a dalsi stopy bychom tam mozna nevideli ani po 100 letech. Ona i ta Cina pokukujici po Mesici potrebuje na sebe bic v podobe silneho konkurenta.

  9. Pavel Nedbal napsal:

    Vážení přátelé a příznivci kosmonautiky,
    mám dojem, že stejně jako politika se kosmonautika poněkud vymkla z kloubů. Je třeba si sednout a vytřídit si priority, o co nám jde. A myslím, že nejdůležitější je poznání. Nemá smysl opakovat to, co bylo před padesáti lety, to byla samozřejmě především politická akce a nepochybně také skvělé vzepětí sil a odvážných lidí, včetně těch v politice (kterých se nám dnes moc nedostává). Ale celkem logicky byl program ukončen dříve, vyhodnotilo se správně totiž to, že od dalších letů nelze očekávat nový přínos. Ono totiž na Měsíci toho zajímavého moc není. Pokud bychom přesto mohli jmenovat něco, co by stálo za prověření, pak je to na místě prověření přítomnosti skutečně získatelné vody a případně toho He3 (ačkoliv teď momentálně jej nepotřebujeme). To by se krásně dalo udělat teleprezenčně roverem dopraveným do vybraného polárního kráteru s bagříkem, který bude nabírat vzorky a strkat si je do pece, a zkusí z nich něco vydestilovat. Ukáže -li se, že je tam využitelné množství, bylo by to ve vzdálenějším čase možná použitelné. Jinak na Měsíci nic není, nejsou tam žádná ložiska kovů, minerálů, nanejvýš nějaký kovový meteorit, koneckonců si je můžeme analyzovat tady na Zemi, v muzeích je jich dost – 100% budou shodné s těmi na Měsíci.
    Argument příznivců pilozované kosmonautiky je takový, že člověk na místě toho pozná víc a rychleji, než automat. To možná i je pravda, ale člověk a 10, nebo 100 automatů? Tím bych si už jist nebyl, a cena bude srovnatelní a bez rizika. Jenže, prosazovaná Gateway? Tam lidé nebudou mít co zkoumat, tedy mimo toho, že budou sami pokusnými králíky na účinky kosmického záření. Takže taková stanice s posádkou je na nic. Místo toho by se v takovém místě měl nainstalovat spektrometr takový, jaký je nevhodně (pod krytím zemskou magnetosférou) instalován na ISS (alfa spektrometr), a testovací detektory + stínicí materiály pro vyhodnocení možné ochrany kosmonautů. Ještě tak by, pokud někdo přece jen se rozhodne vydat peníze za procházku na Měsíci, by tam mohl být přidokován náhradní evakuační modul, případně nějaké to palivo. Ale jinak to význam nemá.

    • Dušan Majer napsal:

      Důležité je, že nepilotovaná kosmonautika rozvíjí pouze naše znalosti o daném zkoumaném objektu a trochu i vývoj techniky jako takové. To vše ale dělá i kosmonautika pilotovaná, která má navíc jako bonus i studování člověka, přičemž tyto poznatky se dají přenést i na Zemi – a to je jedna z hlavních výhod pilotované kosmonautiky. A až jednou bude hrozit Zemi z jakéhokoliv důvodu zkáza, tak si budeme moci dát veškeré úspěchy nepilotované kosmonautiky tak maximálně do rámečku, pokud nebudeme mít rozvinutou tu pilotovanou.

    • Hawk napsal:

      Nepochybne kdyz bude clovek porad doma a okolni svet bude poznavat napr. pres kameru drona bude to nejbezpecnejsi a  nejlevnejsi reseni . Ve vysledku ale nejspise zdegeneruje a nic moc po nem nezustane.

      A ze to bude levnejsi a  ze se usetri? Ponecham na fantazii kazdeho,kde ty same “usetrne” penize a v jakych rozpoctovych, neziskovych sektorech/polozkach a s jakou navratnosti skonci, s pravdepodobnosti hranicici s jistotou v kosmonautice nezustanou. Predstava , ze za zrusenou Gateway vypustime armadu automatu na Mesic, Mars atd.. No nevim jak kdo to politicky obhaji. Reakce bude proboha proc 15 robotickych vozitek, staci dve a budte jeste radi.

      Ruznym dovednostem na Mesici , ve vesmiru, vlivu otevreneho kosmu se clovek dozvi primo na miste. Konecne je to jako napr. s rizenim auta, simulator praxi nenahradi. Rada poznatku se pote pravdepodobne promitne napr. do prakticke mediciny, dokonalejsich skafandru a dalsich praktickych reseni. Jakou motivaci bychom meli napriklad pro vyvoj dokonalejsi generaci pilotovanych lodi a  skafandru, kdyz bychom zustali trcet na Zemi.

    • Jiří Hošek napsal:

      Vlastně některé důvody pro existenci Gateway uvádíte v posledním odstavci sám. K dalším důvodům, uvedeným Dušanem a Hawkem, bych přidal například globální politiku.

      • Pavel Nedbal napsal:

        Vážení pánové,
        samozřejmě mě ihned překecáte, protože díky Vašemu nadšení z pilotovaných letů nemůže být jinak. Nečekám, že teď bude jinak. Ale: výzkum člověka v beztíží – dostačuje ISS.
        Co se týče zkoumání vlivu radiace – pokusní králíci.
        Na průzkum Měsíce, nebo Země – příliš daleko od obojího. tady svoji práci už dobře odvedla LRO.
        Pro mezipřistání na cestě k Měsíci: rovina dráhy omezí možná místa na neširoký pás, jinak potřeba dodatečné dv.
        Na přistávání na Měsíci energeticky nejvhodnější systém Apollo – manévr na odvrácené, nízká dráha, jen tolik, aby se čekající velitelský modul nerozmlátil o Měsíc, následně sestup modulu. V momentě letu nejdřív na GW a od něj na jinou dráhu – nutné další dv.
        Nevidím žádné rozumné využití – mimo těch pokusných králíků na ozáření ve všem ostatním dostačuje ISS. Moje mínění o kosmonautice – to, co se dalo udělat s chemickými motory, už se udělalo. Stávající iontové, nebo jiné fyzikální – nedostačující. Nedokážeme jim obstarat dostatek energie a nemáme materiály, které by vydržely. Omezuje nás fyzika – termodynamika. Je otázka, jestli toto kdy dokážeme překonat – přírodní zákony, nedělám si iluzi, něco o tom vím (68 let, VŠCHT).

        • Dušan Majer napsal:

          ISS rozhodně nedostačuje, pokud chceme jednou letět k Marsu. ISS nám dává hodně, ale není všemocná. Psychologii odloučení u pokusných králíků nenasimulujete včetně jejich dalších odlišností od člověka. Na ozáření ISS rozhodně nestačí – je pod van Allenovými pásy a tak jsou dávky nižší než v meziplanetárním prostoru. Gateway má kromě jiného umožnit rozvoj motorů na fyzikálním principu – iontových, které se mají použít i pro let k Marsu. Už první modul (PPE), který má již domluvenou výrobu bude tyto pokročilé motory obsahovat. Energie pro ně budou získávat solární panely. Samozřejmě to stále nebude na úrovni motorů chemických, ale ten pokrok je jednoznačně znát.
          Uznávám, že vzhledem k věku a vystudované škole máte v tématu jistý přehled, nicméně prakticky v každém Vašem konstatování se dá najít nějaká chyba, která vychází z toho, že jste se možná neseznámil s podstatou unikátnosti stanice Gateway.
          P.S. To, co jsme napsal, nevychází z nadšení, ale z faktů.

        • Jiří Hošek napsal:

          Velmi pĕkné odůvodnĕní existence Gateway, o kterém jsem se dočetl, jsem se pokusil předat dál v (minimálnĕ) posledním odstavci tady:
          https://www.kosmonautix.cz/2018/12/posadka-v-zarodku-gateway-v-roce-2024-2-dil/

Zanechte komentář