Evropský přeletový modul pro Mars

Firma OHB dokončila stavbu přeletového modulu pro misi ExoMars 2020 – hotový exemplář tak mohl opustit výrobní prostory v německých Brémách a vydat se na podrobné zkoušky, které na něj čekají v italském Turíně a francouzském Cannes. Mise ExoMars 2020 má pátrat po stopách dávného života na rudé planetě – k tomu bude sloužit přístrojové vybavení vozítka Rosalind a vědeckému poznání pomůže i ruská přistávací plošina Kozáček. Po přistání na Marsu se přistávací plošina rozloží a umožní vozítku slet, zatímco sama bude fungovat jako stacionární sonda.

Ale zpět k přeletovému modulu. Podle dostupných informací probíhala jeho stavba podle plánu. Dalším krokem v rámci jeho přípravy bude integrace s přistávacím modulem, což se uskuteční v turínské hale firmy Thales Alenia Space. Celá sestava se po základní kontrole přesune do Cannes, kde podstoupí důkladné zkoušky před odesláním na kosmodrom Bajkonur.

Letový exemplář přeletového modulu mise ExoMars 2020.

Letový exemplář přeletového modulu mise ExoMars 2020.
Zdroj: https://www.ohb.de

Zdroje informací:
https://www.ohb.de/
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://www.ohb.de/fileadmin/user_upload/161017_Grafik_ExoMars_2020_small.jpg
https://www.ohb.de/fileadmin/_processed_/f/f/csm_OHB_40_9d52838b7d.jpg

Evropský přeletový modul pro Mars, 5.0 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 2 242 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (12 votes cast)
(Visited 2 242 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


41 komentářů ke článku “Evropský přeletový modul pro Mars”

  1. Lukas napsal:

    Dost sa obavam toho pristatia,predsalen zatial okrem ameriky sa to nikomu nepodarilo,dufam ze sa poucili z roku 2016 ked schiaparreli havaroval.ale drzim palce.

    • europa napsal:

      podarilo sa to sovietom a dokonca ako prvym
      https://en.wikipedia.org/wiki/Mars_3

      • Dušan Majer napsal:

        Je otázka, zda se to dá považovat za úspěšné přistání. Sonda vysílala signál z povrchu jen necelých 15 sekund. Je tedy pravděpodobné, že přistání bylo moc tvrdé a během dosednutí došlo k výraznému poškození konstrukce. Je to tedy velmi na hraně, zda to přistání můžeme považovat za měkké a úspěšné.

        • europa napsal:

          nikde sa nepise ako dovod poruchy, ze by pristanie bolo priliz tvrde a nieco sa pri tom poskodilo
          ako najpravdepodobnejsia pricina poruchy sa berie poskodenie v dosledku prachovej burky ktora tam v tom case bola a bola dost silna
          este aj na strankach nasa sa da najst, ze mars 3 sa povazuje za “first soft landing”, ale nebol by to kosmonautix aby sa tu nespochybnovali sovietske/ruske uspechy

          https://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraft/display.action?id=1971-049F
          “Mars 3 was the first spacecraft to make a successful soft landing on Mars.

          “The cause of the failure may have been related to the extremely powerful martian dust storm taking place at the time which may have induced a coronal discharge, damaging the communications system. The dust storm would also explain the poor image lighting.”

          ale napis do nasa, ze pricina poruchy nebola prachova burka, ale tvrde pristatie sposobilo poskodenie systemov, ze nech to na tej stranke opravia, lebo ty si najvacsi odbornik

          • Dušan Majer napsal:

            Pamatujte si, že jste v důrazné podmínce, podobné osobně mířené komentáře vás skutečně táhnou k banu. Ne obsah, ale forma, na kterou tu nejsme zvyklí. Ještě jednou a končíte.
            Já neřeším, zda je to na webu NASA, nebo někde jinde. Pokud něco vysílá signál pár sekund po přistání, pak to nemohu považovat za úspěšné přistání. Je to podobné jako kdyby někdo zkusil zaparkovat auto na parkovišti, přitom narazil do sloupu, ale protože z auta vylezl živý, tak bychom to považovali za úspěšné zaparkování. Jinými slovy, pokud by takhle úspěšně přistála mise ExoMars 2020, jistě by se to jako úspěšné přistání nebralo. Upřímně řečeno si nedokážu představit, že by prachová bouře dokázala umlčet signál ze sondy v řádu sekund od přistání. Kdyby to byly desítky minut, nebo i minuty, tak snad. Ale sekundy … to nedává smysl.
            A znovu vás důrazně vyzývám, abyste nám přestal podstrkovat, že Rusům nějak křivdíme. Nemáme problém uznat ruské úspěchy, ale všeho s mírou. A znovu opakuju, že jste byl na tohle upozorňován už několikrát a stejně pořád pokračujete ve stejném obviňovacím stylu. Jste fakt na nejlepší cestě k banu.

          • europa napsal:

            sa ukazujes v pravom svetle

            ci sa ti to paci alebo nie, tak mars 3 je povazovany za prve uspesne pristatie sondy na marse a tym to hasne, viac nieje co riesit
            proste tak to je a tak to navzdy zostane a ten co tvrdi opak je len obycajny prekrucac historie a faktov

          • Dušan Majer napsal:

            Vy jste bohužel ztracený případ. To nemá cenu s vámi diskutovat. Kdyby všichni řekli, že je obloha hnědá, tak by to pro vás taky haslo a nebylo by co řešit? Hlavně, že se máte o čem hádat. Všechny vaše komentáře jsou velmi útočné. Znovu opakuji, že o takovou formu diskuse opravdu nestojíme.

          • europa napsal:

            a to co je za argument, ze prachova burka nedokaze umlcat signal par sekund po pristati, ale musi to byt aspon par minut, hodin,…?

            vies co znamena “coronal discharge”?

          • Dušan Majer napsal:

            Elektrická aktivita v atmosféře Marsu nebyla potvrzena. Má se teprve zkoumat. Nepovažuji tedy za vhodné s touto nepotvrzenou teorií pracovat jako se spásným vysvětlením.

          • europa napsal:

            napis do nasa, ze pisu nepotvrdene bludy 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Moje trpělivost je velká, ale není nekonečná. Vy jste ji opakovaně pokoušel. Několikrát jsem vás varoval, co je na vašem diskusním stylu špatně, ale bylo to vždy bez úspěchu. Jako když člověk hází hrách na stěnu. I přesto, že jsem vás opakovaně (kromě mnoha jiných věcí) upozorňoval na to, že nejsme proti Rusku zaujatí a že měříme všem stejným metrem bez rozdílu národnosti, stejně jste to napsal znovu. Pardon, ale teď už opravdu nemám jinou možnost. Vy si z těch rad neberete k srdci vůbec nic, pořád diskutujete stejně. Na takový diskusní styl tu zvyklí nejsme a zvykat si nechceme. Chci se důrazně ohradit proti obvinění, že jsme rusofobové, protože my měříme všem stejně.
            Takže sbohem, nikoliv nashledanou. Právě jste si u nás vysloužil ban, před kterým jsem vás opakovaně varoval a nikdy jsem neviděl ani sebemenší náznak snahy. Nedostáváte ban za názory – máme tu příznivce levice i pravice, máme tu lidi, kteří sympatizují s Ruskem i se Spojenými státy. Ban dostáváte za svůj diskusní styl, přesně, jak jste byl několikrát varován.
            P.S. Komentář provinilého uživatele byl při aktivaci banu smazán systémem.

          • Aurelius napsal:

            ja by som len doplnil, ani Beagle 2 nie je považovaný za úspech, napriek tomu, že pristál v pohode a začal sa rozkladať… no a potom sa to zaseklo

  2. Lukas napsal:

    Sonda vysielala velmi kratko a na zaberoch sa nedalo nic rozoznat.merania prebiehali iba pocas pristatia udaje o teplote zlozeni a hustote.za uspesne pristatie povazujen to co dokazali vikingi ,pathfinder ,mer,mphoneix,curiosity,insinght.

  3. Alois napsal:

    NASA pouze převzala sovětské prohlášení a hlouběji se tím nezabývala. Jednak by to bylo pod její úroveň a hlavně proto, že Sověty proklamované prvenství mělo pouze propagandistický efekt a bylo určeno pro sovětskou společnost a její odnože v satelitních státech.

    • europa napsal:

      jasne v casoch studenej vojny kedy islo o kazde prvenstvo sa nasa uspokojila len s tvrdenim sovietov a prenechala im prvenstvo v prvom uspesnom pristati na marse 🙂

  4. Alois napsal:

    Našel jsem ve starých L+K podrobný popis práce Luny-9 po přistání na Měsíci. Zobrazovací aparát Marsu 3 byl stejné konstrukce, tj. nikoli televizní kamerou, ale jen telefotem. Stálo by zato problém probrat v této rovině v samostatném článku.
    Ani dnes, kdy jsou sondy nesrovnatelně pokročilejší žádná nestihne poslat první snímek 15 či 20 vteřin po přistání.

  5. Spytihněv napsal:

    K tomu Marsu 3. Je pravda, že se běžně uvádí na prvním místě. No proč ne. Rusové oznámili krátké vysílání z povrchu (+tzv.”fotku”, kterou ale nelze brát moc vážně) a důkazy proti žádné nejsou. V tomto smyslu to platí. Ale je potřeba k tomu dát vysvětlující poznámku, že šlo opravdu jen o upocené prvenství bez vědeckého přínosu (navíc další tři identické přistávací moduly u Marsu neuspěly). O 4 roky později přišly zcela nesrovnatelné Vikingy a bylo by značně nefér dát jednoduše zlato stříbro bronz. Na těch stupních vítězů zkrátka vedle sebe Mars 3 a oba Vikingy stát nemůžou.

    • Alois napsal:

      Důkazy jsou, ale v Rusku. To samozřejmě nemá zájem věc osvětlit. Ale v kosmonautice na Sověty ” praskly ” jiné věci, které unizono zatloukali.

  6. Alois napsal:

    Dovolím si připomenout, že Sověti 3x hlásili úspěšné přistání na Venuši a též se prý sondy převrátily, jelikož ale naměřily nesmysly přichytli je Američané ” s kalhotami dole “. Jak se zdá Sověti se poučili a tak Mars 3 po ” přistání raději nic nenaměřil a nic nevyfotil.

    • Spytihněv napsal:

      Tak to nevím, odkud tohle máte. Troufám si tvrdit, že je to nesmysl. První dvě přistání s vysíláním z povrchu byly Veněra 7 a 8 (prosinec 70 a červenec 72). A byla to kulová atmosférická pouzdra, co se logicky ani “převrátit” nemohla. Mars 3 přistál v prosinci 71 (takže se neměl z čeho “poučit”). V roce 75 už přišly normální landery Veněra 9 a 10. A už z doručených fotek je jasné, že stojí stabilně. Totéž Veněry 13 a 14 (od 11 a 12 fotky nedorazily).

      • Alois napsal:

        Troufáte si špatně. Jedná se o Venery č. 4, 5 a 6. V případě Venery-4 prolétal současně okolo americký Mariner-5 a naměřil zcela jiná data o povrchu. Na tiskovce po skončení své mise to sovětští akademici označili za kapitalistickou propagangu a trvali ne tom, že Venera-4 úspěšně přistála.

        • Spytihněv napsal:

          Tak o té tiskovce nic nevím. Ale to současné měření V4 a M5 a následné upřesnění, že se Veněra 4 odmlčela nikoli na povrchu, ale ještě vysoko nad ním, to chápu spíše jako vědeckou spolupráci. Stejně tak se nad povrchem odmlčely V5 a V6 a proto těžko může kdokoliv něco vědět o nějakém překlopeni. Tedy když pomineme, že to všechno byla kulovitá pouzdra bez přistávacího zařízení, žádné landery.

          • Alois napsal:

            Jednou už se to tu probíralo. Záznam z té tiskovky byl v tehdejším časopisu Radar což jsem tehdy pochybovačům doložil. Sověti tedy opravdu byli přesvědčen, že zmiňované sondy dosáhly povrchu, u Vener 5a6 které zanikly ve výšce kolem 10 km se domnívali, že přistály na vrcholu vysoké hory. Prostě nevěděli která bije.

          • Spytihněv napsal:

            No tak hlavně, že se to potom objasnilo. Program Veněra osobně považuji za pěknou ukázku dobývání cizí planety. Nejprve atmosférická pouzdra, vysílající do čím dál větší hloubky a nakonec i z povrchu a poté jako vrchol Veněra 9,10,13,14. Přistání a kvalitní fotky, na závěr dokonce barevné. A především jsou to zatím jediná měkká přistání na Venuši. A myslím, že bude trvat docela dlouho, než se něco dalšího realizuje. Bohužel není zájem.

          • Alois napsal:

            Opět se mýlíte. V listopadu 1978 měkce přistálo na Vanuši jedno ze čtyř atmosférických pouzder, která nesla americká sonda Pioneer-13, označené jako Day a z povrchu vysílalo zhruba hodinu. Pikantní je, že se to NASA povedlo na první pokus, ačkoli bylo v programu jen měření v atmosféře – tři malá pouzdra typu Day neměla padáky.

          • Alois napsal:

            Ještě mi dovolte, abych reagoval na Váš názor k Sovětskému programu dobývání Venuše. Myslím, že je to naopak názorný příklad jak se to nemá dělat. Velké množství nekvalitních sond systémem ” jednou se to přece povede ” jimž trvalo několik oken než se vůbec k Venuši dokodrcaly, jeden neúspěch za druhým při snaze dosáhnout povrchu to jistě nejsou příklady hodné následování.

          • Spytihněv napsal:

            Alois: Ale kdepak. Obávám se, že omyl je na vaší straně nebo spíše každý jinak bereme měkké přistání a dopad. Pioneer 13 nesl čtyři atmosférická pouzdra, z nichž jen to velké mělo padák, který byl odhozen asi 50 km nad povrchem. Tři malá pouzdra byla bez padáku a dopadala nebržděně. Je pravda, že dvě malá pouzdra ještě neplánovaně vysílala i po dopadu (Night několik vteřin a Day přes hodinu), ale šlo spíše o vítaný bonus k misi. Toto není klasické měkké přistání landeru, jako vykonaly Veněry 9-14., které na povrchu více nebo méně vykonaly plánované činnosti a čtyři z nich odeslaly celkem dobré fotky (pro doplnění-téměř shodnou konstrukci měly i landery Vega 1 a Vega 2, které také na Venuši přistály 3 roky po posledních Veněrách).

          • Spytihněv napsal:

            Alois: Píšete “… jeden neúspěch za druhým při snaze dosáhnout povrchu to jistě nejsou příklady hodné následování.” To je velmi zjednodušené tvrzení. Třeba v případě Měsíce šlo skutečně o ostřelování a ono to pak po x-té vyšlo (Američané přistáli hned na první pokus). Veněry jsou ale trochu jiný případ. Zvláště tedy pokud jde o přistávací landery 9-14 (plus obě Vegy). 8 pokusů o start, 8 podařených přistání (činnost poté ne vždy bez problémů). Netvrdím, že takhle by se to mělo dělat, nicméně celkově byl program Veněra úspěšný. To je prostě fakt a zatím nenašel následovníka (a kdo ví, kdy najde).

          • Alois napsal:

            Vskutku nevím proč sem taháte Měsíc. Pokud se týče sond k Venuši tak americké sondy vždy splnily excelentně úkol v daném okně, tak jaképak ” ostřelování “.
            Když už jste nakousl Měsíc, je to totéž. Měsíc ostřelovali Sověti dokud to nevyšlo stále stejnými sondami. Američané ro každou misi připravili dvě nebo tři sondy a když to nevyšlo šli dále, což znamená že stavěli dokonalejší sondu s daleko náročnějšími úkoly. Jistě se shodneme v tom kdyby příkladně sondy třídy Pioneer-1, nebo Ranger-3 posílali k Měsíci stejně jako Sověti dokud to nevyjde, že by se jim to určitě povedlo. Místo toho stavěli dokonalejší sondu třídy Sueveyor a ta předstihla Sověty kteří se pořád babrali s mluvícími míči tuším o pět let.

          • Spytihněv napsal:

            Píšu snad něco o “ostřelování” v souvislosti s Američany? Asi ne. Prosím lépe číst 🙂 Jen jsem to uváděl jako příklad, že Sověti Měsíc ostřelovali jako u Verdunu a pak to prostě vyšlo. Což koneckonců teď uvádíte i vy, takže v tomto nejsme ve sporu. Stejně jsem psal jako vy o tom, že Američané na Měsíci přistáli na první pokus. Pokud jde o první Pioneery, tak tady je zajímavé, že šest z nich bylo v letech 1958-60 určeno k vytvoření družice Měsíce, ale ani jeden z nich nedostal šanci se předvést. Dostaly se maximálně na oběžnou dráhu Země. A stanoviska k Venuši už jsme si vyjasnili, takže tím bych to tak nějak asi uzavřel.

          • Alois napsal:

            V programu Pioneer co se týče družic Měsíce byly tři typu Pioneer-1 / Váha 38 kg – nosič Thor-Albe/ a tři P-31 / váha 175 kg – nosič Atlas-Able /. Jediný P-1 se dostal na silně eliptickou dráhu – apg. 128.000 km u ostatních selhaly nosiče. Na oběžnou dráhu kolem Země se nedostala ani jedna sonda z těchto dvou programů i dráha Pioneeru-1 měla perigeum pod povrchem Země a de facto se pohybovala jen po balistické křivce jejíž část ležela mimo atmosféru. I tato sonda nedokončila oblet Země a při prvním návratu zanikla v atmosféře.

          • Spytihněv napsal:

            Je to tak, jak uvádíte. Pokud jde o ty Rangery 3-5, tak ty měly velmi nadějnou konstrukci. Pokud by vyšel plánovaný bržděný dopad uvolněných pouzder (asi 150 km/h) a opravdu by z povrchu vysílaly, tak by se to za přistání určitě považovat dalo a to pár let před Lunou 9. No ale koneckonců na odvrácené straně jeden z nich leží a třeba se tehdy brzdící motor sám spustil a po dopadu začalo pouzdro vysílat. Queqiao bohužel ještě nebyla na svém pracovišti 🙂

          • Alois napsal:

            Opět mýlka. Rangery byly obecně stavěny za účelem podrobných fotografií povrchu Měsíce v průběhu dopadu. Na sondách č. 3 až 5 , které primárně měly vyzkoušet televizní systém a nesly jen jednu kameru, místo nominálních šesti byl instalován díky ušetřené váze jednoduchý sestupový systém s malou pravděpodobností úspěchu. Brzdou byla raketa na HTP a úspěch spočíval v zapálení v ideální výšce a skončení činnosti někde 100 m nad povrchem. Brzdící sekvence by nebyla nijak korigována a výsledek spoléhal na náhodu, že to vyjde. Podobný systém používaly i první sovětské Luny a potřebovaly 6 pokusů než to vyšlo.
            Ranger-4 dopadl na Měsíc bez energie a proto nemohl radar vydat pokyn k zapálení brzdící raketky.

      • Spytihněv napsal:

        Zbytečně z toho děláte odborný seminář. Tohle všechno jsou známá fakta a nepovažoval jsem za nutné popisovat veškeré podrobnosti vážným suchým tónem. Takže ty “mýlky” jsou jen daň za stručnost a zjednodušení.

  7. Maniak napsal:

    Nerozumím tomu, proč se Evropa stále žene do spolupráce s Ruskem ve vesmírném programu, když jejich poslední úspěch z meziplanetární mise nese tuším datum 1986.

    • Dušan Majer napsal:

      Rusko v podstatě program ExoMars zachránilo poté, co jej opustila NASA.

      • Maniak napsal:

        To je důsledek.
        Máte pravdu. Možná bychom se měli ptát, proč Evropa dává na vesmírný program tak málo, že při výpadku partnera z USA není ochotná to dofinancovat sama. Navíc v situaci, kdy návratnost peněz vynaložených na vesmírný program je 7x až 10x. Ale to možná platí jen v US… Tam jsou veškerá data sebraná za veřejné peníze veřejně k dispozici…

        • Dušan Majer napsal:

          Ono v tomhle případě jde o velmi komplexní misi, jejíž realizace na vlastní pěst přesahuje běžnou úroveň výdajů na jiné projekty. Jinak bych byl samozřejmě taky rád, kdyby měla ESA vyšší rozpočet.

    • maro napsal:

      Poslední úspěch spolupráce Evropy s Ruskem na Marsu je evropská družice TGO v roce 2016, dopravená na oběžnou dráhu Marsu na “zádech” ruské rakety Proton. Ale je fakt, že s tou ruskou plošinou už to taky vidím jako o hodně větší risk.

Zanechte komentář