Papírování odkládá první let Crew Dragonu

Vizualizace Crew Dragonu u ISS

Dostat k Mezinárodní vesmírné stanici novou loď, ve které jednou budu létat lidé, není snadné. Zdaleka přitom nejde jen o to postavit včas raketu a kosmickou loď. Ve hře je celá řada faktorů, které běžný člověk nikdy nespatří, ale které jsou pro realizaci mise nezbytné. 3. října se od vysoko postaveného zástupce firmy SpaceX dostala na veřejnost informace, že první testovací let nové lodi Crew Dragon sklouznul na začátek roku 2019, přičemž na vině je papírování. Podle dřívějších předpokladů mělo k misi DM-1 dojít už na podzim – nejprve se hovořilo o listopadu, pak o prosinci. Nyní je to už leden, ale soukromá firma je v tom nevinně.

Kabina Crew Dragon pro misi DM-1 po dodání na Floridu

Kabina Crew Dragon pro misi DM-1 po dodání na Floridu

Hans Koenigsmann, viceprezident zodpovědný za spolehlivost misí ve SpaceX měl proslov na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu. Během svého vystoupení kromě jiného zmínil, že vypuštění nepilotované testovací mise DM-1 před koncem letošního roku se bude stíhat jen obtížně, ačkoliv hardware potřebný k této misi by měl být připraven již s předstihem.

Usilovně se snažíme, abychom to stihli ještě letos,“ sdělil Koenigsmann a dodal: „Hardware by měl být připraven, ale ještě pořád musíme udělat nějaké papírování z hlediska certifikačních procesů. Jestli poletíme letos, tak to bude hodně těsné.“ Na začátku srpna představila NASA aktualizovaný harmonogram testovacích letů obou soukromých lodí pro posádku. Podle tehdejších (a doposud oficiálně platných) informací měl nepilotovaný Crew Dragon letět na testovací misi letos v listopadu a zkušební let s posádkou měl přijít v dubnu příštího roku.

Starliner nebo Crew Dragon - kdo z nich vyhraje pomyslný závod o dopravu astronautů na ISS? Tento obrázek od Nathaniela Kogy je samozřejmě jen umělecká vizualizace s nadsázkou - reálně k podobné scéně nikdy nedojde.

Starliner nebo Crew Dragon – kdo z nich vyhraje pomyslný závod o dopravu astronautů na ISS? Tento obrázek od Nathaniela Kogy je samozřejmě jen umělecká vizualizace s nadsázkou – reálně k podobné scéně nikdy nedojde.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Boeing měl menší skluz – nepilotovaná mise měla přijít na přelomu letošního a příštího roku, pilotovaná pak v polovině roku 2019. „Tento stav trvá,“ sdělil 2. října ředitel programu lodi Starliner. Na přímý dotaz ohledně bližší specifikace termínů však nedokázal přinést konkrétní odpověď a odvolal se na to, že momentálně věnuje velkou část výcviku. Tento bývalý astronaut totiž má letět v prvním pilotovaném Starlineru, přičemž společnost mu budou dělat Eric Boe a Nicole Aunapu Mann – astronauti z NASA.

Tento trénink se týká jak obsluhy lodi Starliner, tak i činností, které souvisí s pobytem na Mezinárodní vesmírné stanici. Právě druhá zmíněná část je pro NASA velmi důležitá – agentura totiž bude rozhodovat, zda prodlouží první pilotovaný testovací let Starlineru z původně plánovaných dvou týdnů na šest měsíců – odklady pilotovaných lodí totiž mohou v budoucnu způsobit problémy s přístupem na ISS – americké domluvené lety v lodích Sojuz skončí na začátku roku 2020.

Posádka mise Boeing CFT - zleva Eric Boe - Nicole Aunapu Mann - Chris Ferguson

Posádka mise Boeing CFT – zleva Eric Boe – Nicole Aunapu Mann – Chris Ferguson
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Ferguson očekává, že NASA by mohla rozhodnout o případném prodloužení pilotované mise Starlineru příští rok na jaře. „Jsme na dobré cestě ke startu v polovině příštího roku, pokud to bude potřeba. Myslím, že NASA by měla rozhodnout o tom, zda ta mise bude krátká či dlouhá zhruba kolem března příštího roku.

Crew Dragon na Falconu 9 Block 5 na vizualizaci od Nathaniela Kogy.

Crew Dragon na Falconu 9 Block 5 na vizualizaci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Sedmnáctého září (během představení aktualizovaných informací o vyvíjené raketě BFR) zakladatel a současný šéf SpaceX, Elon Musk, oznámil, že harmonogram jeho firmy se opět dočkal drobného odkladu. „Věříme, že budeme moci udělat testovací let Dragonu 2 v prosinci a pilotovaný test příští rok – zřejmě ve druhém čtvrtletí,“ sdělil. Někteří zástupci firmy se k detailům ohledně harmonogramu odmítli vyjádřit, další zase jen sdělili prázdnou frázi o tom, že firma úzce spolupracuje s NASA na nalezení správných termínů.

Mohlo by se tedy zdát, že se pomyslný souboj mezi SpaceX a Boeingem vyrovnává, že SpaceX ztrácí svůj náskok. Ale ve skutečnosti je to trochu jinak. NASA vydala 4. října aktualizovaný harmonogram testovacích letů. Z něj je jasně vidět, že nás letos nečeká žádný start soukromé lodě, ale SpaceX si stále udržuje náskok před Boeingem, který také odkládá.

SpX DM-1 (nepilotovaná): Leden 2019
Boe OFT (nepilotovaná): Březen 2019
SpX DM-2 (pilotovaná): Červen 2019
Boe CFT (pilotovaná): Srpen 2019

Zdroje informací:
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/crewdragon_iss_graphic.jpg
https://cdn.arstechnica.net/…/2018/08/42582287635_c7d9b0f1d6_k-1440×1440.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184247.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165334.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-13-134545.jpg

Papírování odkládá první let Crew Dragonu, 5.0 out of 5 based on 26 ratings
Pin It
(Visited 4 857 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (26 votes cast)
(Visited 4 857 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


63 komentářů ke článku “Papírování odkládá první let Crew Dragonu”

  1. Alois napsal:

    Nechápu jak může nějaké ” papírování” zdržovat tak progresivní firmu jako je Space X. Pokud mají vše v pořádku, tak je sepsání protokolu to nejmenší. Dragon přitom v nákladní verzi létá tam i zpět několik let a jedná se tedy vlastně ” jen” o modifikaci”. A to se má letět jen na LEO. Jak dlouho bude asi firmě trvat certifikace pro let k Měsíci a to ještě s ” turisty”, aproximací by to bylo více než deset let, a to dle Muska měli letět už letos . Tady bych ze zmínil, že certifikaci FH pro lety s posádkou vzdali úplně. O certifikaci na superraketu a superloď k Marsu o ” ostatním tělesům Sluneční soustavy” se raději ani nepokouším spekulovat, to bych se dostal někam k roku 2050, když se neodvažuji rovnou psát že daleko za něj.

    • Jouda napsal:

      Certifikaci a papírování vyžaduje NASA, protože je to součást kontraktu o dopravě jejich lidí na ISS. Vynucuje si třeba i návrat pomocí padáků místo plánovaných motoru SuperDraco… Je otázka, zda by to SpaceX muselo dělat, když by letělo se svými lidmi, za své peníze a tedy na své riziko

    • Rosetau napsal:

      Takle to nefunguje Alois. Dragony vynaseji naklad a v budoucnu take lidi k ISS protože si to NASA zaplatila. A NASA vsechny tohle šilene papirovani vyžaduje. Jestli Space X bude vozit lidi k mesici tak sami za sebe. Kdyz jim lidi podepisi, ze souhlasi s podminkama a rizikem smrti 🙂

    • Hawk napsal:

      Krom toho co psal Amper, jde asi i o formality kvuli dokovani u ISS.

      Co se tyce cestovani BFR k jinym telesum Slunecni soustavy, tezko rici jak daleko chteji regulatori do budoucna zajit , ale zatim by to snad hrozit nemelo. Pokud bude BFR splnovat standardy jako treba SLS, tak jaky ma cil(krome casti startu/pristani az po LEO -ohrozeni letovych koridoru, satelitu) by do toho nikdo mluvit nemel. Kdyz budete mit namorni lod, taky s Vami asi tez nikdo nebude resit jestli plujete na Madagaskar ci do Antarktidy.
      Berte to tak ,ze je to vse pro vase dobro, pokud by nekdo homologoval kocabky Kolumba ci Erika Rudeho a zasypal je hromadou razitek, povoleni, tak je nase civilizace mnohem dale.

      • otaznick napsal:

        U BFR bude problém hlavně v návratu z Marsu. Už při Apollu byla dodržována karanténa, i když dnes víme, že se jednalo o návrat ze sterilního vesmírného objektu. Asi nikdo si neumí představit, jak moc bude složité vyčistit vše co přijde do styku s Marťanským ovzduším a zemí. Pokud by astronauté na Marsu obhalili (např. během vrtání pod zemí) přítomnost jednoduchého života, tak je v krajním případě možné, že je po návratu na Zemi čeká doživotní karanténa.

        • Jirka Hadač napsal:

          Koukám si četl knížku Cesta na Mars 1998-99. 🙂 Ale jinak máš pravdu. Ovšem, pokud si dobře vybavuju přednášku Julie Novákové na téma planetární ochrana, tak jasně zmiňovala, že pokud přistane člověk na Marsu, tak tam padne planetární ochrana. Člověka ani jeho loď prostě nedokážeš dostatečně sterilizovat.

        • Dan napsal:

          Ona je otázka, jaké riziko (jestli nějaké) představují mikroorganismy, které se miliony, možná miliardy let s člověkem (a pozemským životem vůbec) nepotkaly a v klidu si evolvovaly někde v marsovské solance. Zda by vůbec v agresivní pozemské atmosféře plné všeoxidujícího kyslíku přežily.

    • ventYl napsal:

      Proces certifikacie typicky nie je interna zalezitost, ale jedna sa o bilateralny (trilateralny) proces. V tomto pripade zucastnenymi budu asi NASA a FAA. Pracujem v automotive, tak zhruba viem ako funguje certifikacny proces pre komponenty automobilov. Ak sa chcete sprtat v detailoch a nie len prenasat prazdne a mudro vyzerajuce hlasky, tak si mozete pozriet nieco o procese Failure Mode and Effect Analysis, ktory povodne rozpracovala armada a Nasa a dnes je priemyselnym standardom.

      Realita je taka, ze niekedy sa stane ze jediny riadok kodu, alebo jedna zmenena trasa potrubia sposobia odklad v radoch tyzdnov az mesiacov, pretoze sa musi zhodnotit vplyv zmeny na vsetko od materialu cez vyrobny a montazny postup, vystupne kontroly az po zivotnost komponentu v prevadzke.

      To ze tento proces je formalizovany znamena, ze cele toto hodnotenie je potrebne papierovo dolozit a ten papier si nechat protistranou schvalit. Ta sa moze rozhodnut, ze proces alebo vysledok bol nedostatocny a vyziadat si dodatocnu dokumentaciu, alebo opakovanie procesu, pripadne jeho zmenu. A to nejaky cas trva aj v pripade kladneho vysledku. Kym nepride, nemusi byt mudre pokracovat v dalsom kroku, lebo by to mohla byt zbytocna robota.

      Rozne komponenty maju roznu uroven kritickosti. Avionika, pohony, zachranny a system podpory zivota budu zrejme na najvyssom stupni ASIL a bude sa pri nich pozadovat najvyssi stupen certifikacie. To znamena ze netreba zdokumentovat a certifikovat len produkt samotny, ale treba zdokumentovat a certifikovat aj vyrobny a kontrolny postup. To napr. v pripade SW znamena formalizovat postup pri vyvoji, mat tento postup zdokumentovany a kontrolovat jeho dodrziavanie. V takom pripade moze obrazne zdrzanie znamenat aj prachsprosta vymena textoveho editora.

      Dalsi faktor je, ze vlozit do nakladnej lode sedacky, primontovat system podpory zivota a poslat ju tam, kam lietala nakladna lod nie je prachsprosty upgrade. Znamena to recertifikovat celu lod na uplne ine podmienky. Pri nakladnej lodi v prvom rade ide o to, aby nevybuchla na rampe a ak dojde k poruche, aby sa spustil autodestrukcny system. To z pohladu bezpecnosti. Potom sa bavime o komercnej uzitocnosti, kde by bolo vhodne aby vybuchol tak najviac jeden exemplar zo 100. Ked ale na tu istu raketu posadite ludi, tak sa kriteria menia razom aj pre tu raketu na ktorej sa nezmenila ani srubka. Nechcete aby vobec vybuchla. To znamena recertifikovat celu raketu na uplne ine bezpecnostne kriteria.

      To pekne vysvetluje, preco sa ustupilo od Red Dragona, obletu mesiaca v Dragone aj human ratingu FH. Proces je prilis zdlhavy a nakladny a vyuzitie tejto certifikacie by bolo marginalne. Misii na ktore by Dragon na FH mohol letiet je prilis malo nez aby malo zmysel marnit cas a prostriedky na jeho ziskanie. Tie peniaze sa daju pouzit na nieco, co bude mat vacsi uzitok. Dodatocna certifikacia FHX na let s ludskou posadkou a certifikacia superdraco len kvoli moznosti pristat s lodami na Marse je viac menej jednorazova akcia. Zvlast ak firma planuje vyvinut iny system, ktory ma plnit rovnaku rolu s lepsimi ekonomickymi parametrami.

    • Dušan Majer napsal:

      V první řadě nejde jen o podepsání jednoho dokumentu, ale o zevrubnou kontrolu stavu palubních systémů a jejich srovnávání se specifikacemi.
      Rozdíl mezi aktuálním Dragonem a Dragonem 2 (či Crew Dragonem) je neporovnatelný.

  2. Pavel Riedl napsal:

    Připadá mi, že někdo hází SpaceX klacky pod nohy. On bude mít Boeing od minula pár kamarádíčků na správných místech. Proč by pro ‘dobro’ věci neposunuli správný papír na správné místo až ve správný čas…

    • Michal Bursík napsal:

      Asi není třeba hned za vším vidět nějaký úmysl. NASA firmě SpaceX hodně pomáhá a úzce s ní spolupracuje, ale taky to je státní organizace a ty mají ve zvyku stále navyšovat byrokracii.
      Berte to tak, že NASA je zákazník, který si zadal objednávku s určitými podmínkami. SpaceX je dodavatel, který na tyto podmínky přistoupil a teď je na něm aby je všechny splnil.
      Takže jde o to jestli SpaceX nestíhá dodávat dokumentaci, nebo ji NASA nestíhá přebírat a potvrzovat a nebo jestli si NASA vymýšlí nové a nové podmínky. To se ale asi jen tak nedozvíme.

      • Alois napsal:

        NASA je pod veřejnou kontrolou a jednotlivé požadavky vůči oběma dodavatelům pilotované lodi pro LEO zveřejňuje a též zveřejňuje jejich plnění. Spolehlivě to na obou stranách funguje od samého počátku kontraktu. Ostatně létat k ISS mají obě lodi což elimituje konkurenční boj stejně jako je tomu v bezpilotním programu dopravy materiálu na ISS od různých dodavatelů.

    • 3,14ranha napsal:

      To vám asi připadá špatně…

      Nejde o žádné úmyslné klacky pod nohy, ale prostě takhle dnes státní úřady (všude na světě) a korporátní prostředí fungují. A já s vámi rád budu souhlasit že všeho moc škodí. (opačný extrém – anarchie a vláda džungle je taky špatně)

      SpaceX se snaží udržovat startupovou pracovní morálku, to je výborné pro firmu samotnou, ale není to ideální když je třeba oběhat různé ekologické, stavební, letecké a já nevím jaké úřady… A na žádný z nich nezapomenout.

      Velké korporace na tom zaměstnávají celá samostatná právnická a úřední oddělení.

  3. Jaroslav Jansa napsal:

    NASA = Boeing a když budou chvíly šustit s papírama tak to Starliner stihne dříve a poletí prvně na ostro s posádkou a bude spokojenost.

  4. jasan napsal:

    Také mi připadá že když jde o Space tak byrokrati či někdo jiný zařizují věci tak aby první letěl Starliner neb je protlačován NASA.Kšeft je kšeft a tudíž je jiné když se řekne že první byl Starliner než kdyby se řeklo že byl druhý.Tipoval bych že to bude rozdíl pár stovek milionů dolarů a to se přeci vyplatí,ne?

  5. Alois napsal:

    Celý proces včetně prvního zadání trvá několik let. Je obdivuhodné že S-X drží krok s renomovaným gigantem a dokonce ” o prsa” stále vede.

    • KarelTv napsal:

      No to byste musel porovnávat kolik lidí z toho gigantu na tom dělá. Spacex má zase výhodu nad Boeingem, že měla nákladního Dragona ze kterého mohla vycházet, kdežto moc nevidím z čeho by mohl vycházet Starliner. S tím samozřejmě souvisí i částka za vývoj, když Boeing dostal jakoby víc, ale myslím že je třeba zahrnout i část peněz na nákladního Dragona. Hlavně nevytrhávat informace ze souvislostí jak se to hodí. Je možné že je Boeing dražší, ale otázka je jak moc.

  6. tonda napsal:

    Tady by mě zajímalo,jestli odklad CD 1 bude mít vliv,tj.také odklad,na FH?Poletí FH tedy před CD1?Jinak to všechno půjde do skluzu doprava.A další otázka se nabízí.Pokud budou obě lodě certifikované a schválený bude jejich první let k ISS jako dlouhodobý(6měsíční),tak první v cíli poletí někdy na podzim 2019 a ten druhý bude muset půl roku čekat,nepoletí na dlouhou misi obě téměř naráz!

  7. Libor napsal:

    Boeingu bude úplně stačit když se povede start SpaceX odsunout na rok 2019. Jelikož pak obě lodě poletí ve stejném roce. Pokud by to SpaceX stihla letos, bude o rok dřív.

  8. RiMr napsal:

    …hlavně bacha na vrtačky…

    …samozřejmě se vnucuje představa, jak NASA doslova buzeruje SpaceX i Boeing v zájmu maximální bezpečnosti a dodržení všech “správných” postupů razítek a mezitím usazuje svoje astronauty v ruském chaosu do děravých Sojuzů… ale oni prostě nemohou jinak, mohlo by to být i mnohem horší.

    Je třeba zatnout zuby a vyděržáť piaňjér, oni se (pokud nedojde k nějakému nebetyčnému průseru) oba týmy nakonec nahoru vyškrábou a “bude líp” a pojede se dál.
    Snad to povede jak k dalšímu nakopnutí provozu a možností aspoň na LEO a druhak k pokud možno co nejdůraznějšímu odstřihnutí se od ruských moloďců, mimochodem do doby než se zbaví všech Rogozinů a podobných aparátčíků. Ale je to jejich věc samozřejmě. Schválně, jestli by naprosto stejně přísnými postupy prošly ruské lodě a postupy…

  9. Stanley napsal:

    Budou v budoucnosti využívány obě tyto lodě, nebo si NASA vybere pouze jednu k dopravování astronautů na ISS? Budou obě využívat stejný dokovací systém a bude se muset nějak upravovat stávající “port”?
    Jak je na tom vzhledem k těmto lodím Orion? Bude i ten schopen dopravit astronauty na ISS, nebo bude určen pouze pro náročnější a delší mise?

  10. Vladimír Todt napsal:

    Tak to jsem zvědavý na případnou certifikaci BFR pokud si ji NASA vybere pro nějakou misi. 😀

  11. KarelK napsal:

    Měl bych čistě hypotetickou otázku, která však brzy může být aktuální.
    V případě, že se na Mars dostane 100 lidí, komu budou podléhat?
    Žádný úředník ze Země na ně nemá šanci.
    Proto si myslím, že zároveň s tímto dojde k prudkému rozvoji vesmírných ozbrojených sil což podpoří další expanzi.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.