Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

100 let ve vesmíru

Jelikož v dnešní den slavíme sto let od založení Československa, rozhodli jsme se výjimečně Kosmotýdeník z části věnovat právě tomuto výročí. Československo a později i Česká a Slovenská republika, se nesmazatelným a v intencích doby velmi významným dílem, zapsaly do dějin výzkumu vesmíru a jeho vědeckého poznání. Z tohoto pohledu máme být skutečně nač hrdí, protože čeští vědci ve státě, kde navzdory jeho ekonomické síle a poměrně malým personálním zdrojům, dokázali uskutečnit velké a mnohdy opravdu výjimečné věci. Výzkum vesmíru je enormně technologicky, finančně a právě i personálně náročný a proto zde nikdy nebylo možné pracovat na velkých projektech složených z nesčetného množství oborů. Podařilo se nám však pracovat v malých týmech na jednotlivých vědeckých výzvách a skrze ně uskutečnit konkrétní výzkumy a nemalou měrou přispět k řešení otázek a problémů, které byly ve své době skutečně na světové úrovni. Naše vědecká síla vždy stála a padala na odhodlaných osobnostech, jednotlivcích, kteří mnohdy vzdor jiným prioritám celého státu, dokázali vydobýt české vědě jméno. Pojďme si tedy připomenout jen několik z velkého počtu velkých úspěchu naší vědy a našich výjimečných osobností, které za posledních sto let, ovlivnily výzkum a chápání vesmíru. Výčet bude trestuhodně neúplný, ale vzhledem k rozsahu to ani jinak nejde.

Ludvík Očenášek

Ludvík Očenášek
Zdroj: https://1gr.cz/

Jednou z vůbec nejvýraznějších osobností, která obětovala veškerý svůj život, finance a sny pro rozvoj vědy, byl Ludvík Očenášek, který na začátku 20. století výrazně přispěl k rozvoji české vědy a inženýrství. Byl to významný vynálezce, skvělých technik, konstruktér a vlastenec, kterého proslavily zejména jeho pokusy s raketami a vize budoucnosti. V intencích své doby byl nespokojený s pomalým tempem a některými záležitostmi běžného života a tak se rozhodl, že když se mu něco nelíbí, bude třeba s tím něco udělat.

Podobná úvaha stála někde na počátku jeho zájmu o rakety. Jeho vizí byla rychlá doprava pošty a informací po světě a rakety se jevily jako ten vůbec nejrychlejší způsob. Ludvík Očenášek je výrazně odlišný od svých současníků, kterými byli Robert Goddard a zejména Hermann Oberth, kteří byli spíše teoretici a vizionáři, zatímco Očenášek k tomu přibalil ještě konstruktérství a zájem vše v praxi vyzkoušet a experimentovat. Nezapomínejme však, že zatímco Očenášek sázel na konstrukčně výrazně jednodušší rakety na tuhé pohonné látky, Goddard a Oberth snili o silných a velkých kapalinových raketách, které byly podstatně složitější a jejich konstrukce náročnější a také dražší. Připomínat vám Očenáškovy úspěšné pokusy s dvoustupňovými raketami na tuhé pohonné látky je zbytečné. Určitě si pamatujete na pokusy z roku 1930, kdy na Bílé hoře létaly prachové rakety do více jak dvoukilometrové výše a jejich horní stupně pak na padácích přistávaly. Pokud ne, tak doporučuji díl Vesmírných osudů o Očenáškovi.

Očenáškovy prachové rakety využívaly také velké stabilizační plochy

Očenáškovy prachové rakety využívaly také velké stabilizační plochy
Zdroj: https://cdn.i0.cz/

Očenášek však zkoušel mnoho dalších technologických experimentů. Od hvězdicového motoru pro letadla, až po vývoj reaktivních střel a reaktivních dopravních prostředků. Obzvláště u Očenáška je pak ještě cenné to, že se aktivně snažil o vznik samostatného státu, podílel se na politickém životě a podporoval český živel, jak nejlépe uměl. Pomocí technických zlepšováků a vědy pomáhal stavět nový stát. Jeho osobnost právem patří mezi ty nejschopnější, které kdy česká věda poznala. O to smutnější je pak hořký závěr jeho života, kdy pod tlakem komunistického režimu prožil velmi neklidné stáří.

Zatímco kolumbovské období české fascinace vesmírem skončilo společně s Očenáškem a prvorepublikovými projekty proudových letadel a raketové obrany Prahy, začalo po druhé světové válce období nové. O poznání klidnější, tišší, které opanovali schopní nenápadní muži v bílých pláštích, skvělí ve svých oborech, ale spoutaní v okovech země, která je držela odtržené od vědeckého dění minimálně poloviny světa. O to více vynikají jejich úspěchy.

Jelikož se nám text začíná poněkud rozrůstat, vezměme to nyní více telegraficky. Na počátku všeho stál pravděpodobně Jiří Mrázek, který se na geofyzikálním ústavu ČSAV zasloužil o vybudování ionosférického oddělení a následně sledovací stanice ionosférické observatoře v Panské Vsi. Byl tím, kdo naučil Československo poslouchat první Sputnik a díky jeho přístupu se i pípání této první družice stalo pro místní vědu přínosným. Zajímavá je příhoda z prvních přeletů nad Československem a pokusy o odposlouchávání Sputniku. Jelikož v té době docházelo k vypínání elektrického proudu, povedlo se pracovníkům v Ondřejově vyhlásit Československým rozhlasem, aby energetičtí pracovníci v době přeletů družice nechávali elektřinu proudit.

Observatoř Panská ves

Observatoř Panská ves
Zdroj: http://www.ufa.cas.cz/

Kolem Jiřího Mrázka a dalších se utvořil skvělý tým vědců a profesionálů, kteří pocházeli velmi zjednodušeně z Geofyzikálního ústavu ČSAV a Astronomického ústavu v Ondřejově. Všem bylo od počátku jasné, že užití umělých družic Země výrazně změní fyziku a astronomii a všichni byly připraveni být u těchto změn. Jejich práce, která v těchto ústavech začala vznikat, byla obdivuhodná. Později bylo množné spolupracovat s vědeckými pracovišti v SSSR a českoslovenští vědci dostali příležitost, aby jejich vědecké přístroje byly vynášeny družicemi v rámci programu Interkosmos.

Učinili jsme skok z padesátých do sedmdesátých let. Je nutné mít na paměti, že v šedesátých letech došlo k mnoha významným činům, které umožnily zapojení do programu Interkosmos, ale není prostor je zde rozebírat. Pojďme se podívat na neúplný seznam československých přístrojů, které byly na palubách kosmických družic. Do výčtu jsou zahrnuty i sondážní suborbitální mise Vertikal, respektive jejich výběr, protože české přístroje byly použity v rámci všech těchto misí.

Interkosmos 1 (14. 10. 1969) – fotometr pro měření měkkého rentgenového záření Slunce a optický sluneční fotometr
Interkosmos 4 (14. 10. 1970) – sluneční rentgenový a optický fotometr druhé generace, telemetrický vysílač
Vertikal 1 (28. 11. 1970) – aparatura na zachycování mikrometeoritů
Interkosmos 6 (7. 4. 1972) – sledovač dopadů mikrometeoritů
Interkosmos 8 (1. 12. 1972) – aparatura pro měření teploty elektronů, automat na zpracování dat
Mars 4, 5, 6, 7 (1973 – 1974) – detektory meteorických částic
Interkosmos 13 (27. 3. 1975) – detektory na měření elektrické a magnetické složky nízkofrekvenčních vln, majákový vysílač, příjem a zpracování dat na observatoři v Panské Vsi
Interkosmos 16 (16. 9. 1976) – sluneční rentgenový fotometr
Prognoz 6 (25. 11. 1977) – sluneční rentgenový fotometr, přístroj pro výzkum nábojového a izotopového složení kosmického záření, teleskop ke studiu složení slunečních erupcí
Vertikal 9 (28. 8. 1981) – rentgenový sluneční dalekohled
Saljut 7 (19. 4. 1982) – přístroj EPO-1 na měření absorpce světla hvězd v zemské atmosféře
Vega 1 (15. 12. 1984) – plošina ASP-G a analyzátor plazmových vln, čidla elektrických polí
Mir (19. 2. 1986) – rentgenový sluneční dalekohled Terek
Fobos 1 (7. 7. 1988) – rentgenový sluneční fotometr, zaostřovací mechanismus laserového hmotového spektrometru pro průzkum měsíce Phobos
Samba a Salsa (16. 7. 2000) – tři přístroje ve dvou samostatných tělesech
Proba 2 (2. 11. 2009) – aparatura pro kontrolu družice

Logo programu Interkosmos

Logo programu Interkosmos
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Přiložený výčet československých a českých přístrojů na družicích z programu Interkosmos a programu následujícího, je jen krátký (zhruba třetinový) výčet všech přístrojů, které byly vyrobeny v Geofyzikálním ústavu ČSAV a Astronomickém ústavu ČSAV. Nejpodstatnější prací však bylo vypuštění celkem pěti družic řady Magion. Otci a nejznámějšími tvůrci těchto družic byli inženýři Jiří Tříska a Jaroslav Vojta. Opět nadšení, vzdělaní a skvělí lidé, jejichž osobní přičinění a nekonečná snaha uskutečnit svůj záměr vedly k tomu, že v roce 1978 byla Československu vypuštěna jeho vlastní první družice Magion.

Vzhledem k omezeným kontaktům se zbytkem světa byla příprava družic Magion vždy velmi náročným, ale díky tomu velmi poučným počinem. První Magion se musel mnohdy lepit z nečekaných součástí, jakými byly například vypreparované pruhy kovu ze svinovacích metrů, které sloužily jako antény. Vedle tohoto kutilského – nicméně funkčního řešení, působily pak české vědecké a velmi vyspělé přístroje poněkud nepatřičně. Nicméně poukazovaly na odhodlání tvůrců.

Samotný vznik prvního Magionu je příznačný. Zatímco českoslovenští vědci jezdili sledovat vypouštění svých vědeckých aparatur v rámci družic Interkosmos, všimli si, že pro správné vyvážení nosné rakety je k nákladu připojováno i závaží, které většinou tvořil kus betonu o požadované váze. Vzhledem k tomu, jak drahé bylo dostat každý gram do vesmíru, byl to pro tyto vědce poněkud šok. Tým kolem pozdějších Magionů proto napadlo, že by se závaží mohlo nahradit něčím poněkud užitečnějším. Magion byl na světě.

Magion 5

Magion 5
Zdroj: http://www.ufa.cas.cz/

Magiony tvořilo celkem 5 družic vypuštěných mezi roky 1978 a 1996, přičemž mezi Magionem 1 a Magionem 2 byl výrazný rozdíl v konstrukci. Magiony 2 – 5 pak byly shodné základní konstrukce. Nejvyspělejší byl samozřejmě Magion 5, který byl vybaven zesíleným pláštěm (dnes již neaktivní a létá na dráze, která má nejvyšší bod ve výšce 18 000 kilometrů), dodatečnými solárními panely, nebo dvěma kamerami pro snímkování polárních září. Družice také disponovala reaktivním pohonem na stlačený vzduch. Bohužel po vynesení vykazovala problémy, které vedly k jejímu umlčení až do roku 1998, kdy se znenadání ozvala, plně funkční a dokončila svůj vědecký program. Vynalézavost a nezdolnost pánů z Geofyzikálního ústavu a jejich výrobků se opět prokázala.

V roce 1978 se stala ještě jedna významná událost. Československo se skrze Vladimíra Remka stalo teprve třetí zemí, která měla svého zástupce ve vesmíru. Let Sojuzu 28 a pobyt na stanici Saljut 6 byl však především unikátní vědeckou příležitostí pro studium vlivu vesmírného prostředí na člověka. Na palubě lodi i stanice se uskutečnila řada perfektních vědeckých experimentů, kde v rámci mnoha, bylo tělo Vladimíra Remka předmětem zkoumání. Právě vědecký přínos experimentů z tohoto unikátního letu, byl nejhodnotnějším výsledkem letu prvního neruského a neamerického kosmonauta.

VZLÚSAT-1

VZLÚSAT-1
Zdroj: https://1gr.cz/

Po roce 1989 se situace výrazně změnila. Několik let ještě dobíhala spolupráce v rámci nástupnického programu Interkosmos, ale pomalu začínalo být jasné, že si česká věda bude muset najít jiný způsob, jak zajistit finančně náročný kosmický výzkum. Původní vzor, kdy veškeré náklady platil stát skrze vědecké ústavy, není v běžném režimu pro tak malou zemi udržitelný. Cesta pro českou vědu vedla přes praktické zapojení soukromého sektoru a mezinárodní spolupráci.

Během 21. století se situace stabilizovala (nezapomínaje přitom na bohužel neúspěšnou družici Mimosa, využívající konstrukci Magionů, provozovanou však jiným ústavem) a v Čechách se díky mezinárodní spolupráci podařilo vytvořit podhoubí pro rozvoj několika soukromých firem, které se dnes mnohdy zcela tiše soustředí na výrobu různých komponent pro rakety (Ariane 5, Ariane 6), či některých komponent na řadu různých družic (Iridium NEXT, Swarm a další) a nadále také pracují specializovaná pracoviště, kterým se v posledních letech díky spolupráci se soukromým sektorem daří uskutečnit i nové kosmické mise. Například VZLÚSAT-1 nesl řadu zcela unikátních přístrojů. Pro příští rok je také připravován start plzeňské PilsenCube-2, která nese vědecké přístroj, který vyrobili plzeňští středoškoláci. Naděje na další kosmické aktivity české vědy, jsou tedy i v den výročí sta let od založení Československa velmi světlé.

Dovolte mi na závěr popřát české vědě, ať je v příštích sto letech větší prioritou státu a ať se dál daří skvělým českým vědcům a inženýrům uskutečňovat své sny.

Kosmický přehled týdne:

První stupeň Falconu 9 od SpaceX s číslem B1051 provedl zážeh na zkušebním standu v Mc Gregor. Tento stupeň má vynést první exemplář lodě Crew Dragon na demonstrační bezpilotní misi DM-1. Právě úspěšný zážeh je důležitým krokem k uskutečnění tohoto letu. Zatím se dokonce zdá, že let odložený na příští rok by se možná mohl stihnout ještě během prosince roku letošního. Dodejme, že B1051 by měl být prvním exemplářem s novými nádržemi na helium. Pokud se start vydaří, bude se od tohoto letu počítat sedm certifikačních startů v „zmražené“ konfiguraci rakety, po kterých přijde první pilotovaný let.

Statický zážeh stupně B1051

Statický zážeh stupně B1051
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Podívejte se na letový profil chystané rakety New Glenn od společnosti Blue Origin, která chystá, že v rámci letů New Glenn bude první stupeň přistávat na plovoucí lodi, kterou aktuálně čeká přestavba na přistávací platformu. Oproti SpaceX tak jde o podobný profil, jako když se přistává na plovoucí plošinu. S variantou přistání na pevnině, která je složitější, se, zdá se, zatím nepočítá.

Letový profil prvního stupně New Glenn

Letový profil prvního stupně New Glenn
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Ke startu se chystá další soukromá nákladní loď Cygnus, která při tomto letu změní své označení. Nově bude zkratka mise vždy NG a pořadové číslo. V tomto případě tedy Cygnus poletí na misi CRS NG-10. Důvod je ten, že firmu ATK odkoupila firma Northrop Grumman a tak se některé věci mění. Loď Cygnus ponese na misi CRS NG-10 jméno po známém americkém astronautovi Johnu Youngovi.

Astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley byli zachyceni při nácviku operací ve výcvikové maketě lodi Crew Dragon. Tato posádka se připravuje na první pilotovaný let SpaceX – DM-2, která by měla proběhnout v první polovině roku 2019.

Nácvik na první misi Crew Dragonu

Nácvik na první misi Crew Dragonu
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Vůbec poprvé byla přijata fotografie pořízená cubesatem, na které je rozpoznatelný Mars a zároveň je to fotka z blízké vzdálenosti od Marsu. Autorem je samozřejmě kamera na jednom z cubesatů MarCO, které startovaly jako sekundární náklad mise InSight a v době přistávání landeru budou sloužit jako retranslační stanice.

Mars z cubesatu

Mars z cubesatu
Zdroj: https://i.imgur.com/

Ze snímků, které pořídila sonda OSIRIS-REx během 23. října, byla sestavena tato animace, ukazující asteroid Bennu ze vzdálenosti 3000 kilometrů. Průměr Bennu na těchto snímcích je 13 pixelů.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě najdete tradičně souhrn všech článků, které jsme za uplynulý týden vydali na serveru Kosmonautix. Dnes tomu nebude jinak. Pojďme na to. Začali jsme u OSIRIS-REx, kde bylo třeba zjistit, zda se odklopila záklopka, která však není vidět žádnou z palubních kamer. Rozuzlení situace napomohla jako již tradičně fyzika. Soukromá firma Blue Origin si zakoupila loď a to loď námořní, která bude za pár let sloužit jako přistávací platforma pro těžkotonážní rakety New Glenn. Ruské rakety Proton to mají poslední roky těžké, nicméně se zdá, že příští rok se dočkáme alespoň navýšení jejich startovního tempa. I v rámci tohoto úterku, jste se dočkali seriálu o kosmické stanici Mir. Během tohoto týdne přišlo také jedno důležité výročí pro Kosmonautix. Je tomu už devět let, co se na síti objevilo diskusní fórum. Příjemná zpráva přišla od soukromé společnosti SpaceX, která do konce roku plánuje ještě dalších pět startů. Ačkoli jsme se tento týden měli dočkat již několikrát odloženého startu rakety Pegasus XL s družicí ICON, start byl nakonec opět odložen. Pozitivní zpráva přišla od Hubbleova kosmického dalekohledu, který se po patáliích s gyroskopy, nakonec podařilo opravit a je přichystán k návratu do služby. Během tohoto týdne jsme se dočkali startu rakety Sojuz, přišel tak jejich návrat do služby. A zatímco se na Zemi řeší návrat Sojuzů, na Mezinárodní kosmické stanici si užijí opravdu nezáviděníhodný logistický hlavolam. Na rampě 39A probíhal nácvik evakuace astronautů pro budoucí lety lodí Crew Dragon. Vyšel také již čtvrtý díl seriálu o misi BepiColombo a planetě Merkur. Tento týden proběhl také první orbitální start první čínské soukromé rakety, který však skončil neúspěchem.

Snímek týdne:

Na fotografii vidíte upravený Boeing 747 s názvem Cosmic Girl, který je nyní ve službách Virgin Orbit. Snímek jej zachytil, jak se chystá k prvním testům v rámci projektu, kdy v podvěsu křídla bude startovat raketa LauncherOne vynášející náklad. Fotografie je z prvního připojení rakety k letadlu.

Comic girl a Launcher One

Cosmic girl a Launcher One
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Podívejte se na video ze zkoušky hypersonického padáku pro Mars, který zajistí základní zbrzdění vozítka MarsRover 2020, který NASA připravuje ke startu v roce 2020.

Zdroje informací:
PACNER, Karel. Češi v kosmu. Praha: Academia, 2011. Průhledy (Academia). ISBN 978-80-200-2033-8.
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://i.imgur.com/3C2JYpC.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DqeW9mtX0AASXaC.jpg:large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…d9b4e21f4bf4b759c293c1eb3d3b7d78&oe=5C3E459E
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…ad8541cc2b3e4e390218215eaecd686c&oe=5C4C491C
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…11f6a41d45a70f26159abaafd70c33d1&oe=5C4B2D2C
https://cdn.i0.cz/public-data/…e2e81fb43d4e55508e18bc782bbc1067
https://1gr.cz/fotky/idnes/15/033/org/JB5a0269__MG_2933.jpg
http://www.ufa.cas.cz/imgs/novinky/Magion5.jpg
http://www.ufa.cas.cz/imgs/observator_Panska_Ves.jpg
https://1gr.cz/fotky/idnes/17/063/org/KUZ6c40cb_druzice_png_1.png
https://upload.wikimedia.org/…/d/d4/Interkosmos.svg/1200px-Interkosmos.svg.png

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru, 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 1 819 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 1 819 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru”

  1. Sovětský program Vertikal byl programem pro studium zejména vysoké atmosféry, Slunce a interakce slunečního větru se zemskou atmosférou, a to za pomoci výškových raket. Nejednalo se tedy o starty s kosmickými družicemi! Pro první dva starty byla použita raketa R-5V (v podstatě R-5A), pro další pak raketa Vertikal vycházející z R-14U. Dosahované výšky byly přibližně 500 nebo 1500 km. Nevím proč byl ve výčtu vybrán zrovna Vertikal 1 a 9, protože československé přístroje byly na všech 11 misích programu Vertikal.

    • Lukáš Houška napsal:

      Všeho toho jsem si vědom, je tam psáno, že je to jen výběr a Vertikal starty jsem vybral proto, že mi přijdou zajímavé a vesmíru se rozhodně týkají. Znění upravím, aby to nevypadalo jako družice. Díky, že jsi to tady rozvedl.

    • Petr Scheirich napsal:

      Ona obecně ta formulace “Výzkum vesmíru” je v tomto kontextu poněkud nešťastná, když jde spíš o české úspěchy na poli raketové techniky a kosmonautiky. Výzkum vesmíru je mnohem širší pojem a patří do něj i astronomie a astrofyzika, takže by nad neúplností mohli protestovat i čeští astronomové. Svoje protesty si ale odpustím, vím, jak to autor myslel, když jsme na webu o kosmonautice :-).

  2. Radim napsal:

    Opravdu stylová a důstojná oslava dnešního svátku na Kosmonautixu!
    Výborně!!!

  3. Brodský napsal:

    Velké díky za článek o historii 100 let v Československu a zároveň je to velmi důstojný článek k výročí Kosmonautixu. Perfektní !!

  4. Nápaditý způsob jak oslavit dnešní významný den. A perfektní čtení o československé stopě v kosmu. Díky moc za to!

  5. Branislav Pecho napsal:

    Ako vždy, fantastický článok, zaujímavé zhrnutie Československých aktivít vo vesmíre. Pán Houšek, prosím, neberte ma za “hnidopicha”, keď ste užspomenuli VZLÚSAT, iste stálo za spomenutie aj skCUBE a podľa mňa aj Ivana Bellu, predsalen je to asi z regiónu CS na dlhšiu dobu posledný kozmonaut (jedine, žeby sa v CZ k niečomu chystalo).
    Ešte raz vďaka za zaujímavý súhrn.

    • Lukáš Houška napsal:

      Díky za pochvalu. K další části: Psal jsem, že je to jen trestuhodně nekompletní výběr. Bylo by to jistě na celý seriál. Vybral jsem jen to, co z mého pohledu stálo za připomenutí a většinu toho, co by také stálo za připomenutí jsem vynechal. Snad někdy 🙂

Zanechte komentář