Izraelskou misi k Měsíci potkal odklad

Pokud se podíváme do historie měkkých přistání na Měsíci, zjistíme, že tento úkol dokázaly splnit pouze tři státy – Sovětský svaz (jako první Luna 9), USA (jako první Surveyor 1) a Čína (jako první a poslední zatím Chang’e-3). Ambice na zařazení do tohoto elitního klubu má Izrael, který by se rád stal čtvrtým zástupcem v této lukrativní společnosti. SpaceIL chce totiž na Falconu 9 vypustit lunární lander, který by se pokusil o přistání na povrchu našeho souputníka. Na začátku října však Izraelci oznámili, že projekt postihlo zdržení o několik týdnů, takže startovat by se mělo až začátkem roku 2019, přičemž k samotnému přistání má dojít osm týdnů po startu.

Celá mise začala vlastně docela nevinně, když izraelský podnikatel Jariv Baš napsal na Facebook příspěvek s jednoduchou otázkou: „Kdo chce letět na Měsíc?“ K Bašovi, spoluzakladateli a šéfovi firmy Flytrex, která se zabývá vývojem komerčních dronů, se připojili další přátelé – Kfir Damari a Jonatan Winetraub a společně se pustili do soutěže Google Lunar X-prize.

Lander týmu SpaceIL přistává na Měsíci - zatím jen jako vizualizace.

Lander týmu SpaceIL přistává na Měsíci – zatím jen jako vizualizace.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V jejím rámci měly soukromé týmy za úkol přistát na Měsíci, urazit po povrchu vzdálenost 500 metrů a poslat na zemi fotografie a videa ve vysokém rozlišení. Pro SpaceIL však tato soutěž nebyla jen o možnosti získat cenu v podobě dvaceti milionů amerických dolarů. Jejich cílem bylo inspirovat generaci mladých Izraelců, aby se pustili do studií vědy, technologií, inženýrství a matematiky. Sami vývojáři občas pro svůj cíl používají výraz „napodobení Apollo-efektu“.

Samotná SpaceIL je nezisková organizace, která měla v plánu použít případnou finanční prémii na propagaci vědy v Izraeli. Tým chtěl také ověřit, zda malá země s omezenými prostředky, jako je Izrael, může dosáhnout podobně velkých cílů. Přistání na Měsíci bylo až doposud rezervováno jen pro kosmonautické velmoci s rozpočty v řádu mnoha miliard dolarů. SpaceIL se ale tohoto cíle snaží dosáhnout s rozpočtem 88 milionů dolarů, které investovali do vývoje a stavby, přičemž 27 milionů investoval prezident SpaceIL, Morris Kahn.

Lander týmu SpaceIL.

Lander týmu SpaceIL.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Projekt započal v roce 2011, kdy se o Lunar X Prize ucházelo 32 týmů. SpaceIL na sebe upozornil třeba tím, že si jako první ze všech dokázal zajistit kontrakt na start – tehdy stanovený na říjen roku 2015. Dohoda se Spaceflight Industries mu zajišťovala sdílenou cestu na Falconu 9, kde by lander představoval jeden z několika sekundárních nákladů.

Hlavním nákladem, který má Falcon 9 při této misi vynášet, je telekomunikační družice PSN-VI pro indonéského operátora PT Pasifik Satelit Nusantara. Některé sekundární náklady budou uvolněny na dráze přechodové ke geostacionární společně s primárním nákladem. Další pak uvolní sám satelit PSN-VI po dosažení geostacionární dráhy. Zatím nebylo specifikováno, ve které z těchto dvou fází dojde k uvolnění izraelského landeru.

30. března roku 2018 byla několikrát prodlužovaná Lunar X Prize ukončena bez vítěze, jelikož Google odstoupil z pozice sponzora. Nadace X Prize pokračuje v soutěži Lunar X Prize, ale tentokrát již bez finančních odměn pro vítěze, přičemž SpaceIL je jedním z pěti týmů, které směřují ke startu. Společně s Izraelci jde o tým Moon Express, jehož sídlo bychom našli na Mysu Canaveral. Jejich lander Lunar Scout má startovat v roce 2019 na raketě Electron. O úspěch usiluje i japonský tým Hakuto, který je pod vedením společnosti ispace pro výzkum Měsíce. Tento tým si rezervoval dva sdílené lety na raketách Falcon 9 v letech 2020 a 2021. Posledními dvěma týmy jsou TeamIndus z Indie a mezinárodní tým Synergy Moon, které zatím nemají dohodnuté kontrakty na start.

Izraelský lander během stavby.

Izraelský lander během stavby.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Ale zpět k týmu SpaceIL. Ten na začátku října oznámil zpravodajskému portálu nasaspaceflight.com, že stavba landeru byla dokončena před několika týdny a hardware momentálně prochází environmentálními zkouškami, které využívají zázemí společnosti IAI (Israel Aerospace Industries). Při těchto zkouškách se simulují jak podmínky při startu, tak po oddělení od rakety, aby bylo jisté, že lander vše zvládne bez problémů. Testuje se i odolnost přistávacích nohou, které jsou k bezpečnému dosednutí na Měsíci nezbytné. Na začátku října začaly tepelné zkoušky ve vakuové komoře, kdy teploty kolísaly od -180 °C až k 70 °C. Předstartovní zkoušky jednotlivých dílů už proběhly a konaly se na různých místech po celém světě.

Jakmile bude testovací kampaň ukončena, dojde k odeslání landeru na Floridu k finálním zkouškám, což by mohlo být zhruba měsíc před startem. Tým SpaceIL navíc přidal informaci, že je SpaceX informovala o odkladu startu jejich mise o několik týdnů.

Po uvolnění landeru bude následovat několik manévrů, které opakovaně zvýší apogeum – nejvyšší bod oběžné dráhy kolem Země. Dráha se tak bude stále více protahovat, až dosáhne k Měsíci, na jehož oběžnou dráhu má izraelský výtvor vstoupit. Po provedení brzdícího zážehu už nebude cesty zpět a do přistání bude zbývat zhruba 15 minut. K samotnému dosednutí by mělo dojít zhruba dva měsíce po startu.

Technická vizualizace landeru od SpaceIL.

Technická vizualizace landeru od SpaceIL.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Na Mezinárodním astronautickém kongresu, který se letos konal v německých Brémách, podepsala Izraelská kosmická agentura ISA dohodu s NASA o společném využívání mise od SpaceIL. NASA přidala laserový odražeč, který umožní přesně zaměřit pozici landeru na povrchu po přistání. Američané navíc poskytnou Izraeli komunikační kapacity prostřednictvím sítě Deep Space Network. Aby toho nebylo málo, tak americká sonda LRO by se měla pokusit provést vědecká měření a pořídit fotografie landeru během jeho sestupu k povrchu.

K dohodě se vyjádřil i administrátor NASA, Jim Bridenstine: „Inovativní partnerství jako je tohle, bude nezbytné pro cestu k Měsíci a tvoření tamních příležitosti.“ Před odkladem se počítalo s přistáním 13. února 2019, ale tento termín již nepřichází v úvahu. Jak zástupci SpaceIL potvrdili portálu NASASpaceflight, lander musí přistávat během měsíčního dne kvůli teplotním podmínkám. Přistání na konkrétním místě při sestupu z oběžné dráhy je také jedním z faktorů, které ovlivňují termín přistání.

Bude jistě velmi zajímavé sledovat, zda se Izraeli podaří cíl zmíněný už v úvodu článku – na titul čtvrtého státu, který dokázal přistát na povrchu Měsíce si totiž brousí zuby také Indie, která chce v příštím roce k našemu souputníkovi vyslat komplexní misi Chandrayaan-2, kterou tvoří orbiter, lander a rover. Bude tedy čtvrtou zemí na lunárním povrchu Indie, nebo Izrael? Jako první lidský výtvor přistála sovětská Luna 9 v únoru roku 1966. Sonda tehdy nesla televizní kamery a přístroj pro měření radiace. Spojené státy odpověděly sondou Surveyor-1, která na Měsíci měkce přistála v červnu roku 1966 a také měla k dispozici kameru.

Rover Yutu na povrchu Měsíce

Rover Yutu na povrchu Měsíce
Zdroj: http://i.space.com/

Nejnovější lunární přistání má na svém kontě Čína – mise Chang’e-3 s landerem a roverem Yutu dosedla na Měsíc v prosinci 2013. Mise nesla kameru pro extrémně ultrafialovou část spektra, panoramatické kamery a analyzátor podloží. Rover byl schopen přenášet video natočené svými stereo kamerami, provádět analýzu podloží pomocí spektrometrů a analyzovat podložní vrstvy svým radarem.

A jak si stojí izraelský lander? Bude schopen natáčet video a pořizovat panoramatické snímky. Kromě toho má měřit magnetické pole na povrchu Měsíce i nad ním – tento výzkum bude prováděn ve spolupráci s Weizmannovým vědeckým institutem. Data z magnetometru dostane k dispozici i NASA a budou veřejně dostupná prostřednictvím jejího systému Planetary Data System. Pokyny landeru budou udíleny z řídicí místnosti ve městě Jehud.

Celý lander měří na výšku 1,5 metru, jeho průměr je se složenýma nohama taky 1,5 metru, ale po rozložení už  je to dva a čtvrt metru. Suchá hmotnost landeru činí 160 kilogramů a s plnými nádržemi váží 585 kilogramů. Pro přistání se spotřebuje zhruba třetina objemu nádrží a SpaceIL by chtěla získat i prvenství v kategorii nejmenší stroj, který kdy přistál na Měsíci. A jak sami tvůrci říkají, pokud se jim podaří dobře nadchnout mladou generaci, třeba někdo za pár desetiletí dopraví tento lander zpět na Zemi.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.israel21c.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-10-10-231315.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-10-10-232122.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-10-10-232009.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-10-10-231906.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/10/2018-10-10-231949.jpg
http://i.space.com/images/i/000/046/255/original/chang-e-3-rover-full-shot.jpg?1426180480

Izraelskou misi k Měsíci potkal odklad, 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 3 291 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 3 291 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


31 komentářů ke článku “Izraelskou misi k Měsíci potkal odklad”

  1. pbpitko napsal:

    Keď bude raketa už stáť na odpaľovacej rampe zišiel by sa obšírnwjší článok. moc info o Izraelských aktivitách nie je !

    • Dušan Majer napsal:

      Před každým startem Falconu 9 vydáváme komplexní článek o dané misi. V tomto případě tomu nebude jinak. 😉

    • Jirka Hadač napsal:

      Na druhou stranu, pořád nikdo definitivně nepotvrdil, kdo budou ti spolucestující landeru Sparrow, spekuluje se, ale nevystoupil nikdo, kdo by jasně řekl, bude to ta a ta GEO družice a tamten vládní náklad. Ikdyby vládní náklad označili jen kódovým označením.
      Taky se mi dost nezamlouvají ty plánované parametry vynesení. Tam je to vachrlaté. 5 tunový PSN-6 s 600kg kg landerem Sparrow + s nejmenovaným vládním nákladem neudělají apogeum 60 000km, pokud má první stupeň přistát. Prostě neudělají. A protože asi skončí níže, tak zase bude Sparrow očesán o palivo, které bude muset spotřebovat na to zvyšování apogea.

  2. Alois napsal:

    Jak jistě návštěvníci zaznamenali zabývám se historií kosmonautiky a v oblasti prvních přistání na Měsíci bych se rád podělil s návštěvníky o výsledky mého pátrání. Pokud se redakci bude zdát, že to nesouvisí s tématem, nechť to smaže.
    První pokusy se na obou stranách Atlantiku konaly systémem ” mluvících míčů “, tj. pouzder jejichž přistání záviselo na radaru, který v pravou chvíli spustil brzdící raketu, tak aby její činnost skončila co nejblíže povrchu a následný volný pád nezničil pouzdro, chráněné jen proti nárazovým obalem.
    NASA připravila pro tento úkol tři sondy v rámci projektu Ranger, ale ty pod čísly 3 až 5 , první 26.1.1962 vůbec brzdný manévr neprovedly, neb Měsíc dílem minuly, dílem na něj dorazily nefunkční.
    Sověti/Rusové zahájili svůj program o rok později 4.1.1963 pod hlavičkou “Luna”, přičemž číslovali jen pokusy které zamířili k Měsíci, ostatní neúspěchy dílem tajili, či skrývali pod hlavičkou ! Kosmos”.
    Úspěch se dostavil při třináctém pokusu pod č. 9 dne 31.1.1966, bylo to první úspěšné přistání sondy na jiném kosmickém tělese v historii.
    Druhý způsob přistávání na Měsíci je řízený, kdy do poslední chvíle pracují brzdící motory a vypínají se těsně nad povrchem.
    NASA připravila pro tento úkol sedm sond a hned první měla úspěch 30.5.1966. Z ostatních sedmi dvě havarovaly.
    Sověti/Rusové zahájili své pokusy o tři roky později 19.2.1969 , dlužno poznamenat, že jejich sondy byly pokročilejší, neb nesly náklady a to vozítko či návratové pouzdro k přistání na Zemi. Opět ale číslovali jen pokusy, kdy sonda odletěla k Měsíci a ostatní výše uvedeným způsobem tajili. Úspěch se dostavil při sedmém pokusu 12.9.1970 kdy sonda s číslem 16 nejen na Měsíci přistála, ale dopravila i 100 gramů horniny zpět na Zemi.
    Třetí zemí, jejíž sonda na Měsíci přistála je Čína, ale to je již současnost.

    • Jakub napsal:

      Velmi zajímavé, děkuji za přínosný komentář.
      Krásně to ukazuje jaké kadence startů (vědeckých) byla v té době na Ruské straně, až se tomu z dnešního pohledu věřit nechce.

      • Alois napsal:

        Vřele Vám děkuji i jeden jediný konzumet potěší, znamená to, že moje snaha nebyla marná.

        • Dan napsal:

          Jediný reagující možná, jediný konzument zcela jistě ne. Díky za souhrn.

        • Spytihněv napsal:

          Já tedy tento příspěvek také zkonzumoval, ale nemohu se dopočítat u Lun typu E-6. První pokus byl tedy skutečně 4.1.1963 a poprvé se zcela zadařilo s Lunou 9 v lednu 1966, ale Luna 9 byl dvanáctý, nikoliv třináctý pokus (pokud mi tedy něco neuniká). Třináctým pokusem byla podle mě až následující Luna 13, která tuto část programu Luna ukončila.

        • Alois napsal:

          To : Sp. je to možné že jsem se přepočítal. Díky.

        • Spytihněv napsal:

          Mrkněte na to. Zajímá mě, zda mi nějaký pokus už dlouhé roky neuniká.

        • Alois napsal:

          Myslím, že máte pravdu. Přiznám se, že jsem to vzal ze svých poznámek a nemohu si vzpomenout, z jakého jsem čerpal pramene.

        • Marián Grega napsal:

          Určite nie jediný konzument, veľmi pekný súhrn, pán Alois, vrúcna vďaka! A pozdrav zo Slovenska!

    • frank napsal:

      pak se zjistilo, že zásadní problémy s palubní elektronikou Rangerů byly s vysokou pravděpodobností způsobeny příliš drsnou sterilizací sondy

  3. Spytihněv napsal:

    Pěkný článek po ránu. Díky. Pokud jde o spoustu plánů těchto menších společností o dobytí Měsíce, tak po zkušenostech s GLXP a věčným odkládáním a nakonec nerealizací ničeho už se na další oznámení koukám s rezervou. Tady už to ale vypadá velice nadějně a izraelská mise zřejmě opravdu za pár měsíců bude. Sám jsem zvědav, jestli Indie pro sebe to čtvrté místo přece jen urve. Kosmické závody Indie-Izrael… to jsou věci 🙂

    • Jirka Hadač napsal:

      Naprostý souhlas, taky mě to dost zajímá. Ale ikdyby byli až pátí, tak pořád to bude první soukromý měsíční lander.
      No, já pořád jinak věřím a i chci věřit týmu PTScientists, že své plány uskuteční. To je prostě moje srdcovka.

  4. Jakub napsal:

    88 milionů dolarů na tokovou misi je opravdu malá suma, zvlášť když k dosažení měsíce musí použít vlastní motory.
    Není známo jestli v té sumě je zahrnuta cena za start? Kolik to tak odhadem může být?

    • Jirka Hadač napsal:

      Ona to bude sdílená mise a poletí s ní nejmenovaný telekomunikační satelit. Možná i vládní náklad. Takže to nebude drahé.

  5. Vít Výmola napsal:

    “Pro přistání se spotřebuje zhruba třetina objemu nádrží…”
    Znamenalo by to, že nádrže budou ještě ze dvou třeti plné a že by mohl lander ještě párkrát poskočit jinam? Neplánuje se něco takového?

  6. Goodman napsal:

    Jenom si říkám, jak prožívali evropané objevy Ameriky a Austrálie. Svým způsobem stejně jako my teď dobývání Měsíce a Marsu. Hltání novinek, snění o velikých lodí, kolonizaci a vytvoření nové a perspektivnější společnosti. Amerika byla něco, co bylo extrémně daleko. Daleko a nedosažitelně, často vnímáno jako ráj, jako nejzašší hranice, jako naprsoto nová éra lidstva. Ovšem z velké míry značně zkresleně.
    Jen si říkám, jak bude vypadat budoucnost za sto nebo tisíc let. A zdali bude přelom našeho milénia vnímán jako doba technologické expanze a pokroku, nebo jako doba stagnace a úpadku. Pokud Musk vybuduje linku Mars Země, tak máme šanci na tu první možnost.

    • Radim napsal:

      Myslím, že to příliš srovnatelné není, ono přece jenom dnešní rychlost a kapacita komunikace je někde jinde…

      • Goodman napsal:

        Tak samozřejmě, že se zprávy šířili úplně jiným tempem, ale lidé nežili v informační vakuu. Navíc zámořské dobrodružství bylo oblíbené téma tehdejší veřejnosti. Přirovnání objevitelů-mořeplavců minulosti a dnešních kosmonauté je trefné. Byť technicky je to naprsto jiná liga, tak v podstatě se jedná o stejné dobrodružství.

        • Racek napsal:

          No, tehdy se z výzkumných cest vrátil tak každý druhý, když to dobře dopadlo. Třeba s Magellanovy výpravy se vrátilo 18 lidí s asi 300.. Tak to jsme dneska přece dál..

        • Goodman napsal:

          To:Racek
          Z toho to pohledu máte pravdu. Naštěstí jsme opravdu dál.

  7. Racek napsal:

    No, zajímavé jak se taky dá dostat na měsíc. A docela zajímavý program. Držím klukům a holkám z Izraele palce.

Zanechte komentář