Boeing čelí problému, SpaceX potěšila otevřeností

Již zítra, tedy 3. srpna by NASA měla oznámit aktualizovaný harmonogram testovacích letů obou soukromých lodím, které budou na ISS vozit posádku. Lodě od firem Boeing a SpaceX by také měly dostat oficiální posádky pro první testovací mise. Minulý čtvrtek (26. července) proběhlo čtvrtletní setkání panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), který má v NASA na starosti bezpečnost kosmických letů. Dnešní článek tedy může jednak posloužit jako zkrácení čekání na zítřejší nominaci, ale najdete v něm i informace, které ASAP sdělil ohledně připravenosti obou firem. V případě Boeingu třeba vyšlo najevo, že nedávná závada si možná vynutí předesignování celého důležitého systému lodi. U SpaceX naopak panel s povděkem kvitoval hned na několika místech potěšující pokroky.

Kabina Starlineru pro zkoušku Pad abort test.

Kabina Starlineru pro zkoušku Pad abort test.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

O závadě Starlineru poprvé informoval Eric Berger z webu Ars Technica – šlo o anomálii, ke které došlo na konci června, když byla loď na testovacím stanovišti. Závada se týká mimořádně důležitého dílu lodi – trysek záchranného systému, který by v případě problémů odnesl loď pryč od nebezpečné rakety. Po samotné zkoušce se totiž objevil únik těkavého paliva z pohonného systému. Firma Boeing následně vydala prohlášení, že závadu objevila a pracuje na nápravných krocích.

Jenže to podle všeho nemusí být úplně pravda – soudě podle toho, co jsme se dozvěděli ze zasedání ASAP, ke kterému došlo jen pár dní po vydání onoho prohlášení. „Boeing nedávno provedl hot fire test (statický zážeh motorů – pozn. aut.), který souvisí s milníkem lodi CST-100 (Starliner) v podobě záchranného manévru v nízké výšce,“ oznámil jeden z členů ASAP a pokračoval: „Při této zkoušce došlo k anomálii, kterou potřebujeme detailněji prozkoumat z hlediska jejích potenciálních dopadů na design, provoz a harmonogram. A ačkoliv je zde velký zájem o informace k této události, Boeing požádal o dodatečný čas k přezkoumání a lepšímu pochopení.

Takto zpracoval aktivaci záchranného systému lodi Starliner Nathaniel Koga.

Takto zpracoval aktivaci záchranného systému lodi Starliner Nathaniel Koga.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Během krátkého projednávání Boeingu nezmínil žádný člen ASAP žádné potenciální opravné kroky. Místo toho několikrát zaznělo, že Boeing je v procesu pochopení přesného průběhu selhání. Je možné, že ASAP vycházel z informací, které jsou staršího data, než prohlášení firmy. Je však také možné, že ASAP, tedy panel, který je znám svým opatrným přístupem, dosud nedostal důkaz o jakémkoliv nápravném opatření v otázce tohoto problému. Jedna věc je však z jednání jistá – Boeing má termíny pro nepilotovaný test OFT (Orbital Flight Test) i CFT (Crew Flight Test) definovány spíše volně a ne příliš srozumitelně.

Starliner na Atlasu V ve vizualizaci od Nathaniela Kogy.

Starliner na Atlasu V ve vizualizaci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Můžeme očekávat určitou nejistotu v krátkodobých harmonogramech – hlavně u firmy Boeing – během jejich postupného vývoje,“ poznamenal ASAP a dodal: „Máme mnohem lepší smysl pro mise OFT a CFT než samotný poskytovatel.“ Tohle prohlášení přišlo sotva týden před již zmíněným 3. srpnem, kdy má v Johnsonově středisku dojít kromě jiného ke stanovení nových termínů testovacích letů pro obě soukromé lodě. Takové prohlášení můžeme chápat tak, že termíny, které budou v pátek oznámeny ze strany Boeingu, nemusí být úplně reálné, protože firma zatím ještě stále pracuje na eliminaci závady a možná i na redesignu, což by si vyžádalo další odklady.

Bližší informace se objevily až 1. srpna. Irene Klotz z webu aviationweek.com v níže přiloženém tweetu informovala, že problém souvisel s ventily palivového systému. Abychom byli přesní – po 1,5 sekundy dlouhém statickém zážehu zůstaly čtyři z osmi ventilů zaseklé v otevřené pozici. Boeing prý pracuje na opravě, ale nepilotovaná mise se tím pádem přijde až za 5 – 6 měsíců. Po ní proběhne abort test (zkouška záchranného systému a testovací pilotovaný let by mohl přijít v polovině roku 2019.

Nathaniel Koga zpracoval i vizualizaci lodi Crew Dragon na raketě Falcon 9.

Nathaniel Koga zpracoval i vizualizaci lodi Crew Dragon na raketě Falcon 9.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Zatímco fáze věnovaná Boeingu nebyla příliš radostná, tak jednání věnované SpaceX už bylo výrazně odlišné. ASAP na adresu firmy Elona Muska sdělil velkou chválu ve vztahu k několika oblastem spojeným s výrobou lodí Crew Dragon a raket Falcon 9. Panel oceňoval především kroky SpaceX, které jsou jak inovativní, tak i přizpůsobující se. Padla zmínka i o vývoji procesů a počítačových sledovacích systémů, které značně zlepšily správné sledování všech změn v lodi pro SE&I (Systems Engineering & Integration). Tohle sledování změn je důležité k pochopení toho, jak tyto změny souvisí s celkovým designem lodi a nosné rakety.

Možná nejlepší pochvala tohoto systému přišla od členky panelu, která prohlásila: „Bylo by skvělé, kdybychom něco takového měli během programu raketoplánů.“ Tato slova patří bývalé astronautce a generálporučici amerického letectva ve výslužbě, Susan Helms, kterou možná bude většina lidí znát díky její účasti na dosud nejdelším výstupu do volného prostoru v dějinách – 8 hodin a 56 minut strávila s Jamesem Vossem 11. března 2001 mimo ISS. Ale zpět k aktuálnímu tématu. ASAP dále ocenil celkový pozitivní trend v přípravě strategií a přístupů ke koordinaci s doporučeními od SE&I.

Mimořádně povedená a detailní vizualizace lodi Crew Dragon od NASA.

Mimořádně povedená a detailní vizualizace lodi Crew Dragon od NASA.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/

Nikdy nemáte dostatek přezkoumání ve vztahu k tomu, co vlastně principy SE&I znamenají,“ poznamenala Helms a dodala: „To znamená pochopení hranic návrhů integrovaných systémů, ověření těchto rozpětí během testů a analýz. Dále je to kontrola konfigurace a fungování systému, aby bylo zajištěno, že tyto rezervy existují během letu a že tyto zásady jsou naprosto nezbytné pro nácvik k dosažení nejlepších možných výsledků pro bezpečnost letu ve vesmíru.“ Helms navíc chválila SpaceX za „extrémní transparentnost“ vůči kanceláři pro soukromé pilotované lety na straně NASA z hlediska všech jejich dat včetně těch, jak jednotlivé nástroje mohou pomoci snížit management rizik. Za předpokladu, že program má i nadále důvěru, že se zásady SpaceX vyvíjí způsobem, který je dostává do souladu s našimi doporučeními, tak to vypadá, že je vše na dobré cestě k tomu, co jsme původně našimi doporučeními zamýšleli,“ dodala bývalá astronautka.

Crew Dragon bude přistávat na padáku stejně jako Dragony první generace.

Crew Dragon bude přistávat na padáku stejně jako Dragony první generace.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Ale aby to nevypadalo, že ASAP pěl na SpaceX jen nekritické ódy, je potřeba zmínit i několik kritičtějších pasáží. Spíše než o nějaké závady však jde jen o „položky ke sledování“, na které ASAP doporučil zvýšenou pozornost. Jedním takovým bodem je změna dodavatele řezáků šňůr, které se používají na padácích kosmické lodi. Originální dodavatel vybraný SpaceX byl jediným dodavatelem, který měl certifikaci od NASA na tento díl, který se měl používat na Crew Dragonech, Starlinerech a Orionech.

Problém je, že jde o poměrně malou firmu, která se tak dostala do problémů, aby mohla zajistit dostatečný počet a hlavně kvalitu dodávaného produktu kvůli rostoucí poptávce na vývoj hned tří pilotovaných lodí. V důsledku toho se SpaceX rozhodla změnit dodavatele řezáků šňůr, aby byla zajištěna kvalita i jistota trvalých dodávek řezáků. Nový dodavatel momentálně prochází kvalifikačním procesem, který se již blíží ke konci. SpaceX se nyní rozhoduje, na které misi přejde na hardware od nového výrobce – zda už při nepilotované DM-1 nebo až při pilotované DM-2.

Crew Dragon na Falconu 9 Block 5 na vizualizaci od Nathaniela Kogy.

Crew Dragon na Falconu 9 Block 5 na vizualizaci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Padáky pro DM-1 jsou již sbalené a nainstalované do kabiny lodi. Výměna jejich řezáků šňůr by způsobila odklad mise DM-1. SpaceX se aktivně zapojuje do řízení rizik a diskusí o postojích k rizikům ve vztahu k potenciální výměně řezáků za nové kusy před pilotovanou DM-2. ASAP poznamenal, že netrpělivě čeká na výsledky těchto diskusí.

Nádrže COPV.

Nádrže COPV.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Dalším bodem, kterým se ASAP u SpaceX zabýval jsou heliové nádrže COPV (Composite Overwrap Pressure Vessels), které se budou používat na raketách Falcon 9. Nové nádoby si mají odbýt premiéru na nepilotované misi DM-1, na kterou se použije první stupeň s výrobním číslem B1051. „Tento týden jsme se hodně naučili o velmi detailním přístupu k certifikaci nádob COPV, které používá SpaceX. Proběhlo hodně zkoušek a mnoho následných průzkumů, které měly zkusit pochopit fyzikální podstatu věcí, které mohou potenciálně představovat zdroj požáru či jiného selhání. Panel opravdu chce doporučit hloubkové zanoření daného týmu do této problematiky, protože vidíme, že je tu pořád dost práce, která se musí udělat. Těšíme se na to, co by mohly výsledky této práce znamenat, pokud jde o konečnou charakterizaci rizika a také zvážení, zda bude toto riziko přijatelné. A pokud ne, jaké další opatření ke zmírnění rizika by mohla být nezbytná ohledně těchto COPV,“ uvádí ASAP.

Čtyřstý vyrobený Merlin

Čtyřstý vyrobený Merlin
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Pozornost si podle ASAPu zaslouží i motory Merlin 1D a jejich vylepšení pro pilotovanou konfiguraci. V tomto případě však ASAP vyjádřil naději, že tento bod je na cestě k uspokojivému uzavření. „První dva motory zahájily kvalifikační proces a po jejich rozebrání byly pozorovány určité anomálie na hardwaru, které byly vyhodnoceny jako potenciálně nebezpečné a rozhodně nežádoucí,“ uvedl ASAP a pokračoval: „Proběhl program zaměřený na změnu designu a korekci těchto anomálií. SpaceX i NASA souhlasí s rekvalifikačním plánem, který nyní obsahuje šest motorů – dva v konfiguraci pro pozemní zkoušky a čtyři v plné letové konfiguraci.

Jak práce v tomto směru pokračovaly, SpaceX vyvinula dvě krátkodobé korekční činnosti, které jsou považovány za užitečné a bezpečné, aby mohly letět na nepilotované misi DM-1. Ve stejné době začala SpaceX navrhovat a implementovat dvě dlouhodobější řešení anomálie, která byla pozorována na testovacím stanovišti. ASAP vyhodnotil, že dvě krátkodobá řešení by mohla být potenciálně využita i na pilotované misi DM-2, pokud projdou přes poletové a „potestové“ rozebrání a inspekci. Rozhodnutí, zda se tato krátkodobá vylepšení použijí na pilotované misi, nebude přijato do chvíle, kdy budou k dispozici přesnější údaje o pochopení fungování těchto vylepšení. Jak již bylo uvedeno na začátku minulého odstavce, ASAP je u tohoto bodu poměrně optimistický.

Pokud nyní odhlédneme od jednotlivých lodí a podíváme se na samotný program CCP (Commercial Crew Program), tak můžeme říct, že ASAP byl poměrně potěšen jeho celkovým stavem a aktuálním závěrečným tahem vstříc certifikaci obou produktů od dvou dodavatelských firem. Panel také poznamenal, že během minulých setkání pro dohled nezaznamenal žádný tlak na harmonogram zkoušek, přičemž obě firmy si dávají mimořádně záležet na bezpečnosti a rizikových faktorech. Tyto faktory jsou podle ASAP vnímány jako absolutní priorita, která má přednost před jakoukoliv vnímanou a očekávanou touhou po spuštění programů.

Starliner nebo Crew Dragon - kdo z nich vyhraje pomyslný závod o dopravu astronautů na ISS? Tento obrázek od Nathaniela Kogy je samozřejmě jen umělecká vizualizace s nadsázkou - reálně k podobné scéně nikdy nedojde.

Starliner nebo Crew Dragon – kdo z nich vyhraje pomyslný závod o dopravu astronautů na ISS? Tento obrázek od Nathaniela Kogy je samozřejmě jen umělecká vizualizace s nadsázkou – reálně k podobné scéně nikdy nedojde.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Jak se blížíme k certifikačním milníkům, stále si musíme být jisti, že nejen návrh jednotlivých komponentů bude připraven k certifikaci, ale že celkové riziko pilotovaných kosmických letů může být efektivně řízeno – ať už v návrhu hardwaru, tak i v provozních postupech používání hardwaru,“ uvádí ASAP. V samotném závěru pak jeden z členů ASAP začal podrobně rozebírat, co vlastně certifikace těchto lodí vlastně znamená. Dr. Don McErlean se snažil ukázat, co tento „papírový proces“ obnáší.

První Crew Dragon dorazil na Floridu.

První Crew Dragon dorazil na Floridu.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Musím říct, že se mimořádně těšíme na to, až se ujistíme, že si to všechny zainteresované strany uvědomí, že ačkoliv byl závěrečný proces certifikace někdy označen jako papírový proces, je to opravdu jen zkracující zkreslení a ve skutečnosti to nemohlo být dále od pravdy,“ vysvětlil McErlean a pokračoval: „V certifikovaném designu provádí designový agent – dodavatel (nebo partner v tomto případě) návrh a certifikační plán. Agent designu a certifikační agentura (zde NASA) se pak shodují na předložení dokladů o certifikaci. Mohou to být výsledky měření, testovací data, analýzy, ale téměř vždy to zahrnuje předkládání podrobných technických údajů, nikoli pouze papírové popisy nebo formuláře. Někdy je součástí tohoto procesu i různé rozhovory se „svědky“ a někdy přijde také na fyzickou kontrolu. Ale téměř vždy se točí kolem důležitých technických podkladů.

Převoz makety lodi Crew Dragon na Johnsonovo středisko, kde 3. srpna proběhne slavnostní oznámení termínů a jmenování posádek obou soukromých lodí.

Převoz makety lodi Crew Dragon na Johnsonovo středisko, kde 3. srpna proběhne slavnostní oznámení termínů a jmenování posádek obou soukromých lodí.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Celý certifikační proces je tedy mnohem hlubší, než se na první pohled může zdát. „Technická část certifikační agentury ( v tomto případě NASA) pak přezkoumá a analyzuje tyto údaje, aby ověřila, že projekt reálně splňuje všechny stanovené požadavky i s očekávanými rezervami. Tato validační činnost se rozšiřuje o mnoho aspektů návrhu a také o fungování kompletně integrovaného mechanismu. Poté, co certifikační agentura souhlasí s tím, že tyto validace jsou správné a přijatelné, potvrzuje návrh a potom můžeme konstatovat, že jsme došli k ukončení certifikačního procesu,“ popsal McErlean a doplnil: „Jedná se o technický přezkum certifikačních údajů jednotlivých produktů, který ve skutečnosti představuje činnost potřebnou k uzavření certifikačního procesu. Pokud je úspěšný, vede k tomu, že agentura certifikuje design. Stručně řečeno, chceme, aby si všichni uvědomili, že to není proces, ve kterém se jen podepíše papír. Jde o proces, který zahrnuje značně podrobnou technickou činnost jak certifikační agentury (NASA), tak projekční agentury nebo dodavatele či partnera.

Simulace plnění Starlineru provozními látkami

Simulace plnění Starlineru provozními látkami
Zdroj: http://i.dailymail.co.uk/

Lodě Crew Dragon a Starliner tak budou muset po druhém testovacím letu čekat i několik měsíců na dokončení tohoto procesu. „Dále je třeba uvést, že návrh je certifikován pro daný rozsah činností. To se předpokládá jako součást procesu. A všichni si uvědomujeme, že pokud by byl rozsah jeho operací výrazně překročen, měly by být údaje přehodnoceny a přezkoumány, aby se zjistilo, zda je návrh vhodný pro nový režim,“ pouští se do hloubkového rozboru McErlean a pokračuje: „Nyní se to v naší vizi v tomto okamžiku nemusí zdát. Jen zmiňuju, aby každý věděl, že tady ta možnost je. A tak před agenturou i dodavatelem je značné množství podrobného procesu technického přezkoumání, kdy jsou data (podporující samotný návrh) přezkoumána a posuzována podle kritérií certifikace. Jakmile je tento proces dokončen, pak návrh je způsobilý pro certifikaci a bude certifikační agenturou podepsán.

Makety obou soukromých lodí pro posádku jsou již vystaveny na Johnsonově středisku v tréningové hale pro výcvik posádek.

Makety obou soukromých lodí pro posádku jsou již vystaveny na Johnsonově středisku v tréningové hale pro výcvik posádek.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184247.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DaTwNGrXkAAD4yJ.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/01/NSF_20180104_191300.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184032.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-13-134628.jpg
https://www.flickr.com/photos/nasakennedy/42840169205/sizes/k/
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/16166753344_79516c7f5c_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/07/2015-07-03-223752-350×236.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4731/39175181842_760cf0653b_o.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=41016.0;attach=1500055;image
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…a27a6001d709215a6449da3b56b72f81&oe=5BC591C1
http://i.dailymail.co.uk/…Boeing_wanted_to_give_a_n-m-112_1441407140546.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DjiuuZ-X0AM4S2u?format=jpg&name=large

Boeing čelí problému, SpaceX potěšila otevřeností, 5.0 out of 5 based on 30 ratings
Pin It
(Visited 6 648 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (30 votes cast)
(Visited 6 648 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


33 komentářů ke článku “Boeing čelí problému, SpaceX potěšila otevřeností”

  1. Jirka napsal:

    Překlad prohlášení Irene Klotz je, že Boeing nadále plánuje nepilotovanou zkoušku za 5-6 měsíců. Nikoliv že ji o 5-6 měsíců odloží.

  2. jregent napsal:

    Diky za skvely souhrn.
    Nezbyva nez drzet palce obema firmam,
    SpaceX o chloupek vice 🙂

  3. BlackSheepOI2 napsal:

    Nech sa akokoľvek snažia, stále je certifikačný proces papierovaním a NASA ako certifikačná agentúra stanovuje pravidlá. Bol by som osobne zvedavý na porovnanie certifikácií iných agentúr – ESA, Roskosmos či Čínskej vesmírnej agentúry. Predpokladám, že výsledky by sa v mnohých veciach odlišovali. A možno by si ajprotirečili.

    add rezače – je zaujímavé, že može nastať problém – odklad s trivialitou ako je rezač lán padáku (a to len preto, že certifikovaný je len jeden dodávateľ – certifikovaný a doporučený NASA). Nepredpokladám, že ide o nejakú príliš sofistikovanú časť a zvýšenie výroby by nemalo byť problém. Proste mi to nejde do hlavy. O cene v prípade objednávky bez súťaže sa asi nemá význam baviť. Zdá sa to netransparentné a skorumpované už od maličkostí.

    • maro napsal:

      Bych to nepodceňoval. Když takový řezač řízne dřív, nastane asi velký problém.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        To by som sa neodvážil. Poukázal som len na fakt, že taká “drobnosť” nie je nijako z logistického hľadiska zálohovaná a nedostatočné kapacity firmy ohrozia celý projekt a to len z dôvodov neexistencie certifikácie zo strany NASA.

  4. Hawk napsal:

    Popravde moc jsme nepochopil proc NASA potrebuje k dispozici 3 pilotovane systemy(Orion, Starliner, Dragon).
    Chapal bych smysl dvou, jeden bude mit treba dlouhou prestavku napr. z duvodu vaznych technickych problemu, zastoupi ho druhy a nemuze nastat problem jako v pripade STS, kdy NASA byla/je zavisla na Rusku.
    Starliner mne prijde jako plonkovy. Orion vynesl ARES 1, takze predpokladam, ze neni “odsouzen” k vynaseni jen prostrednictvim SLS.

    • Marw napsal:

      Ked tak pozeram, tak cela zostava Orion+servisny modul vazi dobrych 25 ton. To je cca dvojnasobok toho co StarLiner alebo CrewDragon a vyniest by to mohla bud Delta Heavy alebo Falcon Heavy…podla mna trosku overkill ako taxi na ISS.

    • Dušan Majer napsal:

      Když Orion měl létat na Aresu I, tak se počítalo se dvojím využitím této lodi – jedna verze by létala na ISS a druhá ke vzdálenějším cílům. Tento systém nyní plánuje nová ruská loď Federacija. Ale po zrušení programu Constellation došlo k velkým změnám a Orion přežil. Nyní se však již nepočítá s jeho lety k ISS. Možná namítnete, že by tam letět mohl i přesto. Ano, technicky tam žádné mimořádné překážky konstrukčního rázu nejsou (musela by se dořešit výměna informací mezi lodí a stanicí + dokování a další věci. Ale je tu jiný problém. Oriony budou mít nastaveny určitou frekvenci výroby, přičemž vyrobit jednu loď trvá mnohem více než jeden rok. Není tedy možné v případě nečekaných problémů jedné ze soukromých lodí zrychlit výrobu a poslat k ISS Orion. A i kdybychom nějak zajistili, že budou Oriony v zásobě, stejně je tu problém, čím jej vynést. Raketou SLS by to bylo s kanónem na vrabce a jinou raketou bychom zase museli řešit propojení mezi lodí a raketou, tedy spousta simulací, zkoušek a tak dále – nic rychlého.
      Zkrátka a dobře – Crew Dragon a Starliner jsou pro ISS, Orion pro vzdálenější cíle.

      • pbpitko napsal:

        Orion na SLS nikdy nepoletí k ISS. Na prevoz práčky z kuchyne do kúpeľne nepoužijeme TIRák.

    • Dan napsal:

      Oni ale budou mít dvě lodě, Starliner a Crew Dragon. Orion má trochu velkolepější cíle, než drožkaření na LEO.
      A technická, Orion při misi EFT-1 startoval na Deltě IV Heavy 🙂 Ares I startoval pouze v konfiguraci booster-balast.

      • Dušan Majer napsal:

        To je pravda, ale v rámci programu Constellation měl být Orion vynášený právě raketou Ares i. To, že k tomu nedošlo, je věc druhá.

        • Dan napsal:

          Dík za upřesnění, já to chápal tak, že bylo míněno, že Orion na Aresu I již letěl.

        • Dušan Majer napsal:

          Pokud by zrušení programu Constellation přišlo později, možná by to stihl. 🙂

    • android napsal:

      Možná odpověď je: A proč ne? 🙂

      Ve skutečnosti je to asi takto: Orion je drahá vlastní loď NASA pro práci ve vesmíru mimo LEO. Starliner a Crew Dragon je levná externí loď pro práci na LEO. Tedy je tato možnost zálohovaná pro případ uzemnění jedné lodi kvůli poruše. Tedy je to součástí “kalkulovaného rizika”

      To že si Musk vydupal možnost létat s Crew Dragon mimo LEO je mám pocit vlastnost od NASA nepožadovaná. Přesto se bude hodit 🙂

    • Malky napsal:

      Starliner a Dragon potrebuji jako dvojite zalohovany system dipravy astronautu na ISS. Orion potrebuji protoze jim to naridil kongres.

  5. Tomáš Hruš napsal:

    „To znamená pochopení hranic návrhů integrovaných systémů, ověření těchto rozpětí během testů a analýz. Dále je to kontrola konfigurace a fungování systému, aby bylo zajištěno, že tyto rezervy existují během letu a že tyto zásady jsou naprosto nezbytné pro nácvik k dosažení nejlepších možných výsledků pro bezpečnost letu ve vesmíru.“

    Ať se snažím jak chci, není mi jasné, na jaké zásady se v tom souvětí naráží. Zhruba od toho místa vůbec nechápu, oč ve vyjádření jde. Pro mě je to ptydepe…

    • Dušan Majer napsal:

      Těmi zásadami se myslí zásady bezpečnosti – jakási pravidla či limity i s výše zmíněnými rezervami. Je pravda, že jde o poměrně hutné souvětí, ale takový byl i anglický originál, který jsem překládal.

    • Pospíšil napsal:

      Jak píše Dušan, generálka Helmsová se snažila vysvětlit poměrně komplikovanou věc a nemusí to být snadné hned na první přečtení pochopit. V kostce jde o to, že SE&I principy znamenaji:
      1) pochopení hranic/limitů/obálky konstrukčního návrhu integrovaného systému (kosmická loď & nosič & pozemní vybavení)
      2) ověření těchto hranic/limitů/obálky během testů a analýz
      3) zajištění toho, aby různé konfigurace a způsob používání tohoto integrovaného systému stále zajišťoval jeho bezpečné fungování v daných hranicích/limitech/obálce

      Ještě jinými slovy, něco složitého navrhnete, tento návrh podrobíte analýze co to všechno snese a jak se vše navzájem ovlivňuje. Pak to vyrobíte, všemožně testujete a ověřujete, jestli to opravdu snese to co předpokládáte a až to odladíte, aby to opravdu všechno sneslo a fungovalo jak má, tak k tomu napíšete striktní pravidla pro výrobu a použití a zajistíte, aby se podle těch pravidel dále vyrábělo a používalo, aby to celé bezpečně fungovalo. To je celé, nic nového. 😉

    • pp napsal:

      ludia na vysokych postoch velmi radi pouzivaju komplikovanu rec, lebo si potom pripadaju este dolezitejsi ked im vacsina nerozumie co vlastne povedali
      toto je problem aj niektorych politikov, ktory potom samozrejme nedokazu oslovit vacsinu ludi a namiesto aby sa zamysleli sami nad sebou a svojim prejavom tak nadavaju ludom, ze su hlupaci lebo nechapu co sa im snazia povedat

  6. Pavel Kralicek napsal:

    S COPV je to tedy tak, že Block 5 poletí ve finální verzi (čili včetně nových COPV) až misi DM-1 po které musí proběhnout dalších 6 (?) komerčních kvalifikačních startů Blocku 5 ve zmrazené konfiguraci, aby mohla proběhnout pilotovaná demonstační mise? Chápu situaci kolem COPV dobře? Díky předem za upřesnění!

    • Dušan Majer napsal:

      Po delší době, kdy jsme spíše jen tápali, můžeme tyto informace považovat za pevnou půdu pod nohama, od které se můžeme odrazit. Podle všeho by to mělo být tak, jak píšete. Ale těch šest startů není nic složitého. V případě kadence SpaceX se dá takový počet raket vypustit za tři měsíce.

  7. Jiří Kouřil napsal:

    Udivuje mne, že Boeing dostal on NASA 4,6 mld dolarů na vývoj Starlineru. Myslím, že SpaceX dostal mnohem menší podporu. Vzpomene si někdo, kolik to bylo?

  8. Duro napsal:

    4,2mld -boeing a 2,4mld spx boli sumy+460mil na vyvoj.
    spx dostane 1,75xmenej.
    Zaujimave je ze spx aj pri crs dostava presne1,75x menej ako orbital atk za cygnus.
    Je to novacik vs skusena firma.
    Asi tam dali podmienku pre novacika ze to spravi presne o tolko menej.

    • Jiří Kouřil napsal:

      A ještě jsem zaregistroval další nesrovnalost v přístupu NASA: SpaceX musí mít 7 úspěšných startů Blocku 5, než jej bude moci použít pro let s posádkou. Atlas 5 s dvoumotorovým Centaurem a novým adaptérem určitě nebude 7x startovat, než poletí s posádkou. Když si přečtu všechny ty řeči zaměstnanců NASA, co vše dělají pro bezpečnost pilotovaných letů, tak mi přijde tento přístup poněkud nesystematický, mírně řečeno.

      • Jiří Hošek napsal:

        Možná nejde o dvojí přístup. Zaznamenal jsem v předchozí zdejší diskusi vysvětlení, že 7 startů Blocku 5 v neměnné konfiguraci byl návrh SpaceX, který byl později zformulován jako požadavek NASA.

    • Jiří Hošek napsal:

      4,2 Boe resp. 2,6 SpX (nikoli 2,4) mld. USD byly soutěžní nabídky obou společností. NASA s nimi následně uzavřela kontrakty obsahující jimi nabídnutou cenu.

  9. Vladimír Todt napsal:

    Takže z toho celého je závěr,
    1. že Boeing má drobet problém
    2. úřad podvědomě fandí víc SpaceX (se taky SpaceX snaží jako když si chcete naklonit ouředníka, který má pravomoc vám dávat miliónové pokuty apod.)
    3. současný používaný Falcon 9 v 1.5 block 5 je ve skutečnosti F9 1.2 Block 4.5 (nemá finální nadrže na helium, nemá finálně opravený problém praskání lopatek v motoru)
    4. v celém USA je jen jeden dovolený dodavatel na břitvu, která řízne padáky a ten dodává všem
    5. buďme rádi, že ta paní ke svým vysvětlením ještě nedodává citáty v latině.

  10. Vít Výmola napsal:

    Předpokládám, že toto bude ten zmiňovaný výsledek: https://blogs.nasa.gov/commercialcrew/2018/08/02/nasas-commercial-crew-program-target-test-flight-dates-3/
    SpaceX DM-1 se posouvá na listopad, DM-2 až na duben 2019.
    Boeing má přelom 2018/19 a plovinu 2019.

Zanechte komentář